2115 C 15/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B Ph.D. sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 16. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 126 593 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou došlou soudu dne 19. 12. 2024 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky za dobu od 16. 10. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 8. 11. 2018 smlouvu o obchodním zastoupení, přičemž v období od 19. 3. 2020 do 31. 1. 2022 byl žalovaný registrována u České národní banky (dále jen „ČNB“) v pozici vázaného zástupce samostatného zprostředkovatele spotřebitelského úvěru žalobce. Žalovaný v průběhu smluvního vztahu s žalobcem porušil zákonné i smluvní povinnosti, konkrétně článek II. odst. 1. písm. a), písm. f), odst. 5 smlouvy o obchodním zastoupení a vnitřní směrnici žalobce SÚ/1/2017/1 – Pravidla zprostředkování spotřebitelského úvěru. Dne 9. 5. 2023 vydala ČNB jako správní orgán prvního stupně rozhodnutí č. j. 2023/54846/570, kterým uznala žalobce výrokem A. rozhodnutí vinným tím, že jako samostatný zprostředkovatel spotřebitelského úvěru prostřednictvím jednání svého vázaného zástupce, společnosti , Jméno žalovaného, ., IČO , IČO, , tj. žalovaného, za něž dle ustanovení § 35 zákona o spotřebitelském úvěru odpovídá: i) v období od 29. 10. 2020 do 4. 1. 2021 v případě 5 zákazníků nezohledňoval práva a zájmy spotřebitele, když těmto zákazníkům doporučil produkt, který kombinoval zprostředkování spotřebitelského úvěru a současně investici ve formě poskytnutí zápůjčky či úpisu dluhopisů společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , a/nebo poskytnutí zápůjčky či úpisu dluhopisů jejím dceřiným společnostem, přičemž vytvořil ve spotřebiteli dojem, že toto řešení je výhodné z důvodu snížení anuitní splátky spotřebitelského úvěru o vyplácený výnos z této investice. V důsledku tohoto doporučení zprostředkoval spotřebiteli vyšší spotřebitelský úvěr, než spotřebitel k dosažení svých cílů požadoval, a to navíc s vědomím a záměrem, že část finančních prostředků, které spotřebitel prostřednictvím sjednaného spotřebitelského úvěru získal, bude použita právě na danou investici; ii) v období od 30. 6. 2020 do 31. 1. 2022 komunikoval se spotřebiteli způsobem, který byl v rozporu s ustanovením § 77 zákona o spotřebitelském úvěru, když používal v rámci volně přístupných propagačních sdělení na internetových stránkách vázaného zástupce www.fndfinance.cz a v podcastech veřejně přístupných na internetových stránkách www.youtube.com nejasné, zavádějící a klamavé informace spočívající v zamlčení podstatné informace týkající se skutečné povahy nabízených produktů, která spočívala v navýšení jistiny zprostředkovávaného spotřebitelského úvěru za účelem rizikové investice ve formě poskytnutí zápůjčky či úpisu dluhopisů společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , a/nebo poskytnutí zápůjčky či úpisu dluhopisů jejím dceřiným společnostem; čímž dle ČNB žalobce prostřednictvím jednání žalovaného porušil: ad i) povinnost zohledňovat práva a zájmy spotřebitele podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; ad ii) zákaz používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace při komunikaci se spotřebitelem podle ustanovení § 77 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; čímž se dle ČNB žalobce prostřednictvím jednání žalovaného dopustil ad i) přestupku podle ustanovení § 153 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru; ad ii) přestupku podle ustanovení § 153 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, za což byla žalobci uložena ze strany ČNB pokuta podle ustanovení § 153 odst. 2 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru ve výši 1 500 000 Kč. Žalobce podal proti rozhodnutí ČNB rozklad, napadené rozhodnutí bylo dne 21. 9. 2023 rozhodnutím o rozkladu č.j.:2023/122806/CNB/110 potvrzeno. Žalobce uloženou sankci dne 17. 10. 2023 zaplatil. Žalobce utrpěl újmu v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, který porušil zákonné i smluvní povinnosti. Nahrazení vzniklé újmy z 2/3 se žalobce domáhá touto žalobou, když na základě předžalobních výzev žalovaný neplnil.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Nárok žalobce považoval za neoprávněný, nevyplývající z žádného ustanovení smlouvy uzavřené mezi účastníky. Obecná ustanovení smlouvy obsahující odkaz na povinnost vázaného zástupce vykonávat činnost poctivě, s vynaložením odborné péče, v dobré víře a v souladu s obchodním zájmem žalobce neumožňují uplatnit nárok na náhradu újmy v podobě pokuty bez dalšího zkoumání ostatních skutečností. O obecnou odpovědnost za škodu způsobenou porušením smluvních povinností se v tomto případě nejedná. Odpovědnost žalobkyně podle § 35 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je odpovědností objektivní, u níž není při posuzování spáchání přestupku zkoumáno a zohledněno zavinění. Tato odpovědnost ve vztahu k podřízeným subjektům vychází z povahy činnosti vázaného zástupce, který zastupuje samostatného zprostředkovatele jako subjekt nadřízený. Samostatný zprostředkovatel spotřebitelského úvěru má tak objektivní odpovědnost za své podřízené subjekty – vázané zástupce. Stejný předpis upravuje i samostatnou odpovědnost vázaných zástupců, která v konkrétním případě byla vůči žalovanému uplatněna v rámci samostatného správního řízení sp. zn. Sp/2021/336/573, vedeného ČNB, jenž předcházelo udělení pokuty žalobci. V tomto řízení byla žalovanému udělena pokuta 300 000 Kč, kterou uhradil. Vyhovění žaloby by pro žalovaného znamenalo, že by byl sankcionován dvakrát za totéž, bylo by v rozporu se zásadou ne bis in idem. Dále žalovaný poukázal na body 37-47 rozhodnutí ČNB č.j. 2023/54846/570, podle kterých nebyly na straně žalobce naplněny liberační důvody, neboť žalobce zanedbal systém kontroly vázaného zástupce ohledně těch povinností, k jejichž porušení následně došlo. V této souvislosti žalovaný poukazoval na nutnost aplikace ustanovení o spoluzavinění žalobce. Současně odkazoval na bod 169 rozhodnutí ČNB č.j. 2023/54846/570 s tím, že uložená pokuta 1 500 000 Kč je individualizovanou správní sankcí za konkrétní chování žalobce a nelze ji přičíst žalovanému bez smluvního ujednání.

3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

4. Shodným tvrzením účastníků a smlouvou o obchodním zastoupení ze dne 8. 11. 2018 bylo prokázáno, že žalobce jako zastoupený a žalovaný jako obchodní zástupce se v čl. I. smlouvy dohodli, že žalovaný bude pro žalobce dlouhodobě vyvíjet činnost směřující k uzavíraní smluv o pojištění, k uzavírání smluv penzijních produktů, k uzavírání smluv o poskytnutí hypotečního úvěru, k uzavírání dalších produktů v nabídce žalobce a k vyhledávání zájemců o sjednání produktů v nabídce žalobce. V souvislosti s výkonem činnosti se žalovaný zavázal v článku II. odst. 1. písm. a) vykonávat činnosti dle čl. I. smlouvy poctivě, s vynaložením odborné péče, v dobré víře, v souladu s obchodním zájmem žalobce. Žalovaný se dále zavázal řídit pokyny žalobce a finančních institucí, s nimiž byl seznámen. V čl. II. odst. 1. písm. f) se žalovaný zavázal vyžádat si předchozí souhlas žalobce k reklamě a propagaci své činnosti spojené s obchodní firmou nebo logem žalobce. V čl. II. odst. 5. smlouvy si účastníci dohodli, že žalovaný není oprávněn vybírat od klientů jakékoliv částky (úhrady) ke smlouvám uvedeným v čl. I. smlouvy.

5. Z vizitky subjektu u ČNB soud zjistil, že žalovaný byl registrován ČNB jako vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele spotřebitelského úvěru žalobce.

6. Z rozhodnutí ČNB ze dne 9. 5. 2023 č.j.: 2023/54846/570 ve spojení s rozkladem podaným žalobcem ze dne 23. 5. 2023 a rozhodnutím ČNB o rozkladu ze dne 21. 9. 2023 č.j.: 2023/122806/CNB/110 soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným, že jako samostatný zprostředkovatel spotřebitelského úvěru prostřednictvím jednání svého vázaného zástupce – žalovaného, za kterého odpovídal, v období od 29. 10. 2020 do 4. 1. 2021 v případě 5 zákazníků nezohledňoval práva a zájmy spotřebitele, když těmto zákazníkům doporučil produkt, který kombinoval zprostředkování spotřebitelského úvěru a současně investici ve formě poskytnutí zápůjčky či úpisu dluhopisů společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , a/nebo poskytnutí zápůjčky či úpisu dluhopisů jejím dceřiným společnostem, přičemž vytvořil ve spotřebiteli dojem, že toto řešení je výhodné z důvodu snížení anuitní splátky spotřebitelského úvěru o vyplácený výnos z této investice. V důsledku tohoto doporučení zprostředkoval spotřebiteli vyšší spotřebitelský úvěr, než spotřebitel k dosažení svých cílů požadoval, a to navíc s vědomím a záměrem, že část finančních prostředků, které spotřebitel prostřednictvím sjednaného spotřebitelského úvěru získal, bude použita právě na danou investici, tím porušil povinnost zohledňovat práva a zájmy spotřebitele podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dopustil se tak přestupku podle § 153 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru. Stejným rozhodnutím byl žalobce uznán vinným, že jako samostatný zprostředkovatel spotřebitelského úvěru prostřednictvím jednání svého vázaného zástupce – žalovaného, za kterého odpovídal, v období od 30. 6. 2020 do 31. 1. 2022 komunikoval se spotřebiteli způsobem, který byl v rozporu s ustanovením § 77 zákona o spotřebitelském úvěru, když používal v rámci volně přístupných propagačních sdělení na internetových stránkách vázaného zástupce www.fndfinance.cz a v podcastech veřejně přístupných na internetových stránkách www.youtube.com nejasné, zavádějící a klamavé informace spočívající v zamlčení podstatné informace týkající se skutečné povahy nabízených produktů, která spočívala v navýšení jistiny zprostředkovávaného spotřebitelského úvěru za účelem rizikové investice ve formě poskytnutí zápůjčky či úpisu dluhopisů společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , a/nebo poskytnutí zápůjčky či úpisu dluhopisů jejím dceřiným společnostem, tím porušil zákaz používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace při komunikaci se spotřebitelem podle ustanovení § 77 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dopustil se přestupku podle ustanovení § 153 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Za oba přestupky byla žalobci udělena pokuta podle § 153 odst. 2 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru ve výši 1 500 000 Kč. Rozklad podaný žalobcem byl dne 21. 9. 2023 rozhodnutím o rozkladu č.j. 2023/122806/CNB/110 zamítnut a rozhodnutí ČNB ze dne 9. 5. 2023 č.j.: 2023/54846/570 bylo potvrzeno.

7. Z výpisu z účtu ze dne 17. 10. 2023 vyplývá, že žalobce uloženou pokutu ve výši 1 500 000 Kč uhradil.

8. Z příkazu ČNB ze dne 16. 6. 2022 č.j.: 2022/58890/570 soud zjistil, že ČNB uznala žalovaného vinným, že jako vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele spotřebitelských úvěrů – žalobce byl v období od 19. 3. 2020 do 13. 10. 2020 ve 4 případech při zprostředkování spotřebitelského úvěru ve formě provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru , zastoupen společností , právnická osoba, a tím porušil zákaz být při výkonu činnosti zastoupen jinou osobou než svým pracovníkem podle § 34 zákona o spotřebitelském úvěru a tím se dopustil přestupku dle § 150 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru. Stejným rozhodnutím byl žalovaný uznán vinným, že jako právnická osoba v období od 29. 7. 2020 do 21. 12. 2020 přijímal od veřejnosti peněžní prostředky v celkovém objemu 4 350 000 Kč ve formě úpisu jim eliminovaných dluhopisů dne 1. 4. 2020 s názvem „, právnická osoba, /7.0 DEB 20240401“, ISIN , IBAN, , „, právnická osoba, /8.0 DEB 20250401“, ISIN CZ 0003525263, „, právnická osoba, /6.0 DEB 20230401“, ISIN , IBAN, , přičemž předmětem jeho činnosti bylo finanční makléřtsví ve formě zprostředkování spotřebitelských úvěrů, čímž porušil zákaz přijímat vklady od veřejnosti podle § 2 odst. 1 zákona o bankách ve spojení s § 2 odst. 2 písm. c) a ustanovením § 1 odst. 3 písm. i) téhož zákona a tím se dopustil přestupku podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o bankách. Za oba přestupky byla žalovanému uložena pokuta ve výši 300 000 Kč.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 4. 2024 a ze dne 23. 5. 2024, z korespondence mezi zástupci účastníků ze dne 8. 2. 2024, 30. 4. 2024, 19. 9. 2024, 27. 2. 2024, 11. 6. 2024, 15. 10. 2024 se podává, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby. Mezi stranami probíhala před zahájením řízení komunikace ohledně nároku uplatněného žalobou a jeho výše, k dohodě mezi účastníky nedošlo.

10. Soud provedl dokazování vnitřní směrnicí SÚ/1/2017/1 – pravidla zprostředkování spotřebitelského úvěru účinnou od 1. 8. 2019. Žalovaný s ohledem na platnost a účinnost této směrnice popřel, že ji měl k dispozici. Žalobce potvrdil, že se jedná o pozdější znění, neboť směrnice se aktualizují, žalobce je vypracovává z důvodu metodiky ČNB, shrnují zákonné a smluvní povinnosti účastníků. Žalobce nenavrhoval doplnit dokazování ohledně seznámení žalovaného se směrnicí. Za situace, kdy má soud pro závěr o skutkovém stavu o porušení smluvních povinností žalovaným jiné důkazy, více se tímto důkazem nezabýval a nevzal z něho za prokázané žádné skutečnosti.

11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce jako zastoupený a žalovaný jako obchodní zástupce uzavřeli dne 8. 11. 2018 smlouvou o obchodním zastoupení, ve které se žalovaný zavázal vykonávat činnosti podle smlouvy poctivě, s vynaložením odborné péče, v dobré víře, v souladu s obchodním zájmem žalobce. Žalovaný se dále zavázal řídit pokyny žalobce a finančních institucí, s nimiž byl seznámen, vyžádat si předchozí souhlas žalobce k reklamě a propagaci své činnosti spojené s obchodní firmou nebo logem žalobce. Žalovaný nebyl oprávněn vybírat od klientů jakékoliv částky (úhrady) ke smlouvám. Žalobce byl registrován ČNB jako samostatný zprostředkovatel spotřebitelských úvěrů a žalovaný jako jeho vázaný zástupce. Žalovaný svým jednáním v období od 29. 10. 2020 do 4. 1. 2021 a v období od 30. 6. 2020 do 31. 1. 2022 porušil povinnosti stanovené v § 76 odst. 1 a § 77 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Za porušení těchto povinností žalovaného, žalobce dle § 35 zákona o spotřebitelském úvěru odpovídá, tudíž byl shledán vinným za přestupek dle § 153 odst. 1 písm. b) a § 153 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, za což mu byla uložena pokuta ve výši 1 500 000 Kč, kterou žalobce zaplatil.

12. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

13. Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

14. Podle § 2913 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

15. Podle § 2918 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

16. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

17. Podle § 2952 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

18. Podle § 1968 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

21. V projednávané věci se soud zabýval vznikem škody, ke kterému mělo dojít ze strany žalovaného porušením závazku ze smlouvy o obchodním zastoupení, upravené jako smluvní typ v §§ 2483 až 2520 zákona č. 89/2012 Sb.

22. Odpovědnost žalovaného za škodu má v tomto případě charakter odpovědnosti za škodu porušením povinnosti ze závazkového vztahu dle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb. a je tvořena třemi složkami či předpoklady, a to:- vzniklá škoda,- protiprávní jednání škůdce spočívajícím v porušení smluvně převzaté povinnosti,- příčinná souvislostí mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou.

23. Prvním předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je vůbec její existence. Škoda (majetková újma, jež je ocenitelná penězi) může nastat buď v podobě škody skutečné (to oč se majetek poškozeného reálně zmenšil) nebo v podobě ušlého zisku (nerozmnožení majetku poškozeného), ve smyslu § 2951 odst. 1 a § 2952 občanského zákoníku. Škoda v podobě škody skutečné na straně žalobce vznikla, a představuje ji částka 1 500 000 Kč. Tuto žalobce ze svého majetku uhradil dne 17. 10. 2023 ČNB na základě rozhodnutí ČNB ze dne 9. 5. 2023 č.j.: 2023/54846/570 ve spojení s rozhodnutím ČNB o rozkladu ze dne 21. 9. 2023 č.j.: 2023/122806/CNB/110. První předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu je tedy dán.

24. Druhým předpokladem vzniku této odpovědnosti za škodu je protiprávní jednání (spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti) škůdce. Jednání je jednou ze subjektivních právních skutečností, jde o lidské chování. Protiprávnost je potom třeba chápat coby naopak objektivní kategorii spočívající rozporu určitého lidského jednání s platným právem, resp. zde s uzavřenou smlouvou.

25. Protiprávní jednání žalovaného spočívá v porušení jeho závazku ze smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi účastníky dne 8. 11. 2018, konkrétně v porušení povinnosti žalovaného vykonávat činnost podle smlouvy poctivě, s vynaložením odborné péče, v dobré víře, v souladu s obchodním zájmem žalobce, řídit se pokyny žalobce s nimiž byl seznámen, vyžádat si předchozí souhlas žalobce k reklamě a propagaci své činnosti spojené s obchodní firmou nebo logem žalobce, nevybírat od klientů jakékoliv částky (úhrady) ke smlouvám. Konkrétně žalovaný tím, že v období od 29. 10. 2020 do 4. 1. 2021 doporučil 5 zákazníkům produkt, který kombinoval zprostředkování spotřebitelského úvěru a současně investici ve formě poskytnutí zápůjčky či úpisu dluhopisů společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , a/nebo poskytnutí zápůjčky či úpisu dluhopisů jejím dceřiným společnostem, přičemž vytvořil ve spotřebiteli dojem, že toto řešení je výhodné z důvodu snížení anuitní splátky spotřebitelského úvěru o vyplácený výnos z této investice, a zprostředkoval spotřebiteli vyšší spotřebitelský úvěr, než spotřebitel k dosažení svých cílů požadoval, s vědomím a záměrem, že část finančních prostředků, které spotřebitel prostřednictvím sjednaného spotřebitelského úvěru získal, bude použita právě na danou investici, porušil povinnost zohledňovat práva a zájmy spotřebitele podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Dále se žalovaný dopustil protiprávního jednání tím, že v období od 30. 6. 2020 do 31. 1. 2022 komunikoval se spotřebiteli na internetových stránkách www.fndfinance.cz a v podcastech veřejně přístupných na internetových stránkách www.youtube.com tak, že porušil zákaz používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace při komunikaci se spotřebitelem podle ustanovení § 77 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Současně bylo zjištěno, že žalovaný protiprávně jednal, když v období od 29. 7. 2020 do 21. 12. 2020 přijímal od veřejnosti peněžní prostředky v celkovém objemu 4 350 000 Kč ve formě úpisu jim eliminovaných dluhopisů dne 1. 4. 2020 s názvem „, právnická osoba, , Anonymizováno, “, ISIN , IBAN, , „, právnická osoba, /, Anonymizováno, “, ISIN , Anonymizováno, , „, právnická osoba, , Anonymizováno, “, ISIN , IBAN, a porušil tak zákaz přijímat vklady od veřejnosti podle § 2 odst. 1 zákona o bankách ve spojení s § 2 odst. 2 písm. c) a ustanovením § 1 odst. 3 písm. i) téhož zákona.

26. Za situace, kdy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný porušil povinnost zohledňovat práva a zájmy spotřebitele podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, porušil zákaz používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace při komunikaci se spotřebitelem podle ustanovení § 77 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a povinnost přijímat od veřejnosti peněžní prostředky, je zřejmé, že porušil povinnosti, ke kterým se zavázal ve smlouvě o obchodním zastoupení v článku II. odst. 1 písm. a) a f) a odst.

5. Naplněn je tedy i druhý předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu.

27. Třetím předpokladem odpovědnosti za škodu je příčinná souvislost mezi způsobenou škodou a protiprávním jednáním žalovaného. Pod tímto pojmem je třeba chápat vztah příčiny a následku mezi protiprávním jednáním a později vzniklou škodou, tedy určení toho, zda by škoda bez předchozího jednání subjektu vznikla.

28. V řízení byla prokázána rozhodnutím ČNB ze dne 9. 5. 2023 č.j.: 2023/54846/570 ve spojení s rozhodnutím ČNB o rozkladu ze dne 21. 9. 2023 č.j.: 2023/122806/CNB/110 existence příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného spočívajícím v porušení povinnosti žalovaného dle článku II. odst. 1 smlouvy o obchodním zastoupení a vznikem škody. Důvodem uložení sankce žalobci ze strany ČNB ve výši 1 500 000 Kč byla protiprávní jednání žalovaného, kterými porušil povinnost zohledňovat práva a zájmy spotřebitele podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a zákaz používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace při komunikaci se spotřebitelem podle ustanovení § 77 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, uvedená protiprávní jednání představují současně porušení povinností žalovaného dle článku II. odst. 1 smlouvy o obchodním zastoupení.

29. Naopak soud neshledal příčinnou souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním žalovaného, kterým žalovaný porušil zákaz přijímat od spotřebitelů částky (úhrady) ze smluv, neboť za toto porušení povinnosti, nebyla sankce 1 500 000 Kč žalobci uložena. Toto protiprávní jednání žalovaného bylo řešeno přímo s žalovaným v jiném správním řízení a žalovanému za ně byla uložena sankce příkazem ČNB ze dne 16. 6. 2022 č.j.: 2022/58890/570 ve výši 300 000 Kč.

30. Soud v souladu s § 2918 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. vzal v úvahu, že jednou z příčin vzniku škody bylo i jednání žalobce. Žalobce nese podle § 35 zákona o spotřebitelském úvěru odpovědnost za porušení povinností dle ustanovení § 76 odst. 1 a § 77 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kterého se svým jednáním dopustil žalovaný. Žalobce měl povinnost zajistit, aby žalovaný postupoval při výkonu své činnosti v souladu se zákonem a takto řádný výkon činnosti měl náležitě kontrolovat. Žalobce neprokázal, že vynaložil veškeré úsilí, aby porušení zákona zabránil, jak vyplývá z rozhodnutí ČNB ze dne 9. 5. 2023 č.j.: 2023/54846/570 ve spojení s rozhodnutím ČNB o rozkladu ze dne 21. 9. 2023 č.j.: 2023/122806/CNB/110. Dle soudu bylo rozhodnou příčinou vzniku škody protiprávní jednání žalovaného spočívající v porušení povinnosti dle ustanovení § 76 odst. 1 a § 77 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, což představuje současně porušení povinnosti dle článku II. odst. 1 smlouvy o obchodním zastoupení, proto míra účasti žalovaného na způsobené škodě činí dle soudu 2/3 z vzniklé škody 1 500 000 Kč tedy částku 1 000 000 Kč. Soud souhlasí s žalobcem, že poměr žalobce na vzniklé škodě činí 1/3 z částky 1 500 000 Kč tedy částku 500 000 Kč.

31. Případnou existenci nějakého konkrétního liberačního důvodu (ve vlastním pojetí toho institutu dle § 2913 odst. 2 obchodního zákoníku) žalovaný ani netvrdil ani nedokládal.

32. Lze uzavřít, že v případě nároku žalobce na náhradu škody ve výši 1 000 000 Kč za porušení povinnosti žalovaného vykonávat činnost podle smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 8. 11. 2024 poctivě, s vynaložením odborné péče, v dobré víře, v souladu s obchodním zájmem žalobce, řídit se pokyny žalobce s nimiž byl seznámen, vyžádat si předchozí souhlas žalobce k reklamě a propagaci své činnosti spojené s obchodní firmou nebo logem žalobce byly naplněny všechny tři výše uvedené předpoklady odpovědnosti za škodu a soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky 1 000 000 Kč (výrok I.).

33. Žalobce vyzval žalovaného k náhradě škody výzvou ze dne 24. 4. 2024 do 7 dnů od jejího doručení, následně výzvou ze dne 23. 5. 2024 a naposledy výzvou ze dne 19. 9. 2024. Protože žalovaný škodu neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení. Podle nařízení vlády č. 351/2012 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Soud proto žalobci přiznal též úroky z prodlení, v zákonné výši od 16. 10. 2024, když s ohledem na výzvy je zřejmé, že v tomto období již byl žalovaný v prodlení (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

34. Soud nesouhlasí s argumentací žalovaného, že se v tomto případě nejedná o odpovědnost za škodu způsobenou porušením smluvních povinností. Provedeným dokazováním bylo prokázáno porušení povinností, k jejichž dodržování se žalovaný zavázal v článku II odst. 1 smlouvy o obchodním zastoupení, tudíž musí nést za své jednání odpovědnost. Odpovědnost žalobce za chování žalovaného podle § 35 zákona o spotřebitelském úvěru nevylučuje odpovědnost žalovaného za škodu způsobenou porušením smluvních povinností.

35. Rovněž další námitku žalovaného, že by byl podruhé sankcionován za totéž jednání soud neshledal důvodnou. Z rozhodnutí ČNB sp. zn. Sp/2021/336/573, na které žalovaný odkazoval, se podává, že tímto rozhodnutím byla žalovanému uložena pokuta za protiprávní jednání odlišné od protiprávního jednání, které mu bylo přičítáno a bylo důvodem uložení sankce v řízení vedeném ČNB pod sp. zn. SP/2021/337/573.

36. O nákladech řízení mezi účastníky (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 126 593 Kč a představují:- zaplacený soudní poplatek ve výši 50 000 Kč- náklady právního zastoupení advokátem 61 500 Kč za pět úkonů právní služby po 12 300 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za předžalobní výzvu, převzetí zastoupení, podání žaloby, podání ze dne 23. 4. 2025 a účast na jednání soudu dne 22. 9. 2025)- paušální částku náhrad hotových výdajů 900 Kč (za tři úkony po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2024- paušální částku náhrad hotových výdajů 900 Kč (za dva úkony po 450 Kč) podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.1.2025- částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 13 293 Kč.