2115 C 9/2020

Plný text

Městský soud v  obec rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 27 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výší 8,05 % ročně z částky 12.000 Kč za dobu od 22.12.2017 do zaplacení a částku 15.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výší 8,05 % ročně z částky 15.000 Kč za dobu od 26.8.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 83,2 % ročně z částky 12.000 Kč za dobu od 22.12.2017 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 174,45 % ročně z částky 15.000 Kč za dobu od 26.8.2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 558 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 11.3.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 12.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 12.000 Kč od 22.12.2017 do zaplacení a částku 15.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 15.000 Kč od 26.8.2017 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne 21.11.2017 smlouvu o zápůjčce finanční částky ve výši 12.000 Kč, kterou žalobce poskytl před podpisem smlouvy žalovanému. Účastníci se dohodli, že žalovaný vrátí celou výši částky do 21.12.2017 na bankovní účet žalobce. Současně si účastníci dohodli smluvní úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,25 % denně od prvního dne prodlení do zaplacení. Žalovaný dosud svůj dluh neuhradil. Dále žalobce jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne 26.7.2017 smlouvu o zápůjčce finanční částky ve výši 15.000 Kč, kterou žalobce poskytl před podpisem smlouvy žalovanému. Účastníci se dohodli, že žalovaný vrátí celou výši částky do 25.8.2017 na bankovní účet žalobce. Současně si účastníci dohodli smluvní úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,5 % denně od prvního dne prodlení do zaplacení. Žalovaný dosud svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, tvrdil, že zápůjčku ve výši 12.000 Kč vrátil žalobci v hotovosti a částku 19.000 Kč ze svého účtu u [příjmení] [příjmení] na bankovní účet žalobce dne 17.10.2017. Dále poukazoval na trestní stíhání žalobce. Žalovaný namítal, že smlouvy o zápůjčce odporují dobrým mravům, proto jsou neplatné.

3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

4. Ze smlouvy o zápůjčce finanční částky ze dne 26.7.2017 soud zjistil, že žalobce jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne 26.7.2017 smlouvu o zápůjčce finanční částky ve výši 15.000 Kč, kterou žalobce poskytl před podpisem smlouvy žalovanému. Účastníci se dohodli, že žalovaný vrátí celou výši částky do 25.8.2017 na bankovní účet žalobce. Současně si účastníci dohodli smluvní úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,5 % denně od prvního dne prodlení do zaplacení. V článku 1.2 si účastníci jako zajišťovací institut uvedené zápůjčky dohodli vystavení vlastní blankosměnky bez uvedení směnečné sumy a data splatnosti bez uvedení směnečné sumy a data splatnosti, ke které bude ze strany vydlužitele vystaveno směnečné vyplňovací prohlášení opravňující zapůjčitele doplnit blankosměnku o údaje ze smlouvy. Blankosměnka měla být zapůjčitelem uplatněna v případě, že vydlužitel nedostojí svým závazkům ze smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu o uzavření této smlouvy a předání hotovosti ve výši 15.000 Kč.

5. Ze smlouvy o zápůjčce finanční částky ze dne 21.11.2017 soud zjistil, že žalobce jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne 21.11.2017 smlouvu o zápůjčce finanční částky ve výši 12.000 Kč, kterou žalobce poskytl před podpisem smlouvy žalovanému. Účastníci se dohodli, že žalovaný vrátí celou výši částky do 21.12.2017 na bankovní účet žalobce. Současně si účastníci dohodli smluvní úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,25 % denně od prvního dne prodlení do zaplacení. V článku 1.2 si účastníci jako zajišťovací institut uvedené zápůjčky dohodli vystavení vlastní blankosměnky bez uvedení směnečné sumy a data splatnosti bez uvedení směnečné sumy a data splatnosti, ke které bude ze strany vydlužitele vystaveno směnečné vyplňovací prohlášení opravňující zapůjčitele doplnit blankosměnku o údaje ze smlouvy. Blankosměnka měla být zapůjčitelem uplatněna v případě, že vydlužitel nedostojí svým závazkům ze smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu o uzavření této smlouvy a předání hotovosti ve výši 12.000 Kč.

6. Ze smlouvy o zápůjčce finanční částky ze dne 29.2.2016 soud zjistil, že žalobce jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne 29.2.2016 smlouvu o zápůjčce finanční částky ve výši 22.000 Kč, kterou žalobce poskytl před podpisem smlouvy žalovanému. Účastníci se dohodli, že žalovaný vrátí celou výši částky do 29.3.2016 na bankovní účet žalobce. Současně si účastníci dohodli smluvní úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,5 % denně od prvního dne prodlení do zaplacení. V článku 1.2 si účastníci jako zajišťovací institut uvedené zápůjčky dohodli vystavení vlastní blankosměnky bez uvedení směnečné sumy a data splatnosti bez uvedení směnečné sumy a data splatnosti, ke které bude ze strany vydlužitele vystaveno směnečné vyplňovací prohlášení opravňující zapůjčitele doplnit blankosměnku o údaje ze smlouvy. Blankosměnka měla být zapůjčitelem uplatněna v případě, že vydlužitel nedostojí svým závazkům ze smlouvy.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 17.2.2020, podacího lístku, obálky vrácené zásilky a z listiny České pošty sledování zásilek soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k vrácení částek dlužných ze smlouvy o zápůjčce ze dne 21.11.2017 ve výši 12.000 Kč, ze smlouvy o zápůjčce ze dne 26.7.2017 ve výši 15.000 Kč a ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29.2.2016 ve výši 22.000 Kč. Žalobce doručoval výzvu žalovanému na adresu [adresa žalovaného], žalovaný si zásilku nevyzvedl v odběrní lhůtě, proto byla vrácena odesílateli. Z e-mailu ze dne 17.2.2020 soud zjistil, že zástupkyně žalobce vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek vyplývajících ze smluv o zápůjčkách. Z předžalobní výzvy ze dne 16.10.2019 a podací lístku ze dne 17.10.2019 soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k vrácení finanční částky 12.000 Kč poskytnuté na základě smlouvy ze dne 21.11.2017.

8. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že dne 17.10.2017 poukázal žalovaný na účet žalobce částku 19.000 Kč. Zaplacení této částky žalobce nerozporoval.

9. Na návrh žalovaného provedl soud dokazování WhatsApp komunikací. Z uvedeného důkazu soud nevzal za prokázané žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Z předloženého důkazu není zřejmé, kdo je autorem, které části konverzace, jednotlivé části konverzace na sebe nenavazují, jsou vytrženy z kontextu celé konverzace. Některé části jsou označeny datem jiné nikoliv, časově na sebe nenavazují. Sám žalovaný u jednání měl problém se v tomto důkazu zorientovat a zavázal se tento důkaz předložit soudu v kompletním znění, což však neučinil. Po zhodnocení tohoto důkazu samostatně i v souvislosti s jinými v řízení provedenými důkazy dospěl soud k závěru, že bez doplnění úplného znění konverzace, nelze z vytržených pasáží dovozovat žádné skutkové závěry.

10. Ostatní v řízení provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) soud zhodnotil z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne 21.11.2017 smlouvu o zápůjčce finanční částky ve výši 12.000 Kč, dne 26.7.2017 smlouvu o zápůjčce finanční částky ve výši 15.000 Kč a dne 29.2.2016 smlouvu o zápůjčce finanční částky ve výši 22.000 Kč. Finanční částky předal žalobce žalovanému v hotovosti při podpisu smluv. Žalovaný se zavázal vrátit částku 12.000 Kč do 21.12.2017, částku 15.000 Kč do 25.8.2017 a částku 22.000 Kč do 29.3.2016. Žalovaný zaplatil na účet žalobce dne 17.10.2017 částku 19.000 Kč.

11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 1933 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

13. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce jako zapůjčitel na základě písemných smluv o zápůjčce předal v hotovosti žalovanému jako vydlužiteli částku 12.000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do 21.12.2017, a částku 15.000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit dne do 25.8.2017. Žalovaný tvrdil, že částku 12.000 Kč vrátil žalobci v hotovosti, přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř., nechť označí všechny relevantní důkazy k prokázání tohoto tvrzení, žalovaný svá tvrzení ohledně vrácení částky 12.000 Kč neprokázal, soud proto v tomto rozsahu shledal žalobu důvodnou a k zaplacení uvedené částky žalovaného zavázal ve výroku I. rozsudku. Ohledně částky 15.000 Kč žalovaný tvrdil, že ji zaplatil na účet žalobce dne 17.10.2017. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný poukázal na účet žalobce dne 17.10.2017 částku 19.000 Kč, současně však žalobce doplnil svá skutková tvrzení tak, že mezi účastníky bylo uzavřeno více smluv o zápůjčce, a žalovaný neurčil na závazek, ze které ze smluv, je plnění ve výši 19.000 Kč určeno, proto žalobce použil toto plnění na závazek nejdříve splatný ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29.2.2016. Žalovaný se k poslednímu jednání u soudu nedostavil, zbavil se tak možnosti soudu být poučen dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označil všechny relevantní důkazy k prokázání tvrzení, že úhrada částky 19.000 Kč byla určena na zaplacení závazku ze smlouvy o zápůjčce ze dne 26.7.2017. Za situace, kdy žalobce prokázal, že ke dni 17.10.2017 byl žalovaný dlužen žalobci ze dvou smluv o zápůjčce uzavřených dne 29.2.2016 a dne 26.7.2017 a žalovaný neprokázal, že určil, na který dluh plní, o splnění závazku upomínal žalobce žalovaného v jedné upomínce a závazky byly shodně zajištěny, je třeba v souladu s § 1933 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku započíst plnění žalovaného na závazek nejdříve splatný, to je závazek ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29.2.2016. Zaplacením částky 19.000 Kč na účet žalobce dne 17.10.2017 žalovaný nesplnil závazek ze smlouvy o zápůjčce ze dne 26.7.2017, nevrátil žalobci poskytnutou zápůjčku ve výši 15.000 Kč, proto ho soud k této povinnosti zavázal ve výroku I. rozsudku.

14. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Pokud jde o samotnou výši úroků z prodlení, účastníci si ve smlouvě o zápůjčce ze dne 21.11.2017 dohodli smluvní úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,25 % denně od prvního dne prodlení do zaplacení a ve smlouvě o zápůjčce ze dne 26.7.2017 dohodli smluvní úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,5 % denně od prvního dne prodlení do zaplacení. Takto dohodnuté úroky z prodlení odpovídají 91,25% a 182,5 % ročně z dlužné částky. Soud je povinen i bez návrhu přihlížet k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. V tomto případě tedy soud zvažoval, zda výše smluvených úroků z prodlení není zjevně v rozporu s dobrými mravy, tedy zda není zjevně nepřiměřená a nepříčí se účelu, jemuž mají úroky z prodlení sloužit, tj. zda neztrácí svůj sankční a motivační mechanismus. K přiměřenosti výše sjednaných úroků z prodlení se vyjadřoval ve svém rozsudku sp. zn. 32 Cdo 1490/2019 Nejvyšší soud, který uvedl, že jednání o výši úroku z prodlení výrazně se odchylující od sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády způsobem, jenž by znamenal, že vzhledem k okolnostem dané věci sjednaný úrok z prodlení již neslouží pouze k plnění jeho funkcí, ale má zneužívající (šikanózní) charakter, lze posoudit jako ujednání rozporné s dobrými mravy.

17. Soud při zohlednění výše uvedeného rozhodnutí dospěl k závěru, že sjednaná výše úroků z prodlení je zcela zjevně nepřiměřená, neodpovídá výši, která je ve společnosti vnímána jako adekvátní, zakládá tak zjevnou nerovnost v právech a povinnostech účastníků a odporuje funkcím tohoto institutu. Výše sjednané sankce za nevrácení poskytnutých prostředků několikanásobně překračuje hodnotu, jež by žalobce mohl za tyto peněžní prostředky získat v případě jejich včasného vrácení. Ve vztahu k žalovanému se pak jeví takto sjednaná výše úroků z prodlení jako nepřiměřená tvrdost, když žalobce se tak ve vztahu k žalovanému dostává do nepřiměřeně výhodnějšího postavení. Tato situace by mohla být odůvodněna konkrétními okolnostmi případů, jež by osvětlily důvody, které vedly strany k dohodě o takto zjevně nepřiměřené výši úroků z prodlení. Bylo na žalobci, aby tvrdil takové skutečnosti, které by vysvětlily sjednání výše úroků z prodlení, jež se na první pohled jeví zcela nepřiměřenou. Žalobce k dotazu soudu pouze uvedl, že výše úroku z prodlení byla stanovena vyšší z důvodu urgentní potřeby žalovaného získat finanční prostředky. Z této argumentace žalobce nevyplynuly žádné skutečnosti, jež by mohly soud vést k závěru, že v daném případě nebyla výše sjednaných úroků zcela nepřiměřená a že s ohledem na okolnosti případu, konkrétní situaci účastníků nelze považovat sjednaný úrok z prodlení za úrok odporující dobrým mravům. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 588 o.z. posoudil dohodu o výši úroků z prodlení v obou smlouvách za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Vzhledem k absenci platné dohody o výši úroků z prodlení má žalobce nárok v souladu s ust. § 1970 o.z. na úrok z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády, tj. nařízením č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 01.01.2014. Soud tak žalobě vyhověl ohledně jistiny ve výši 12.000 Kč a 15.000 Kč a zákonných úroků z prodlení z jednotlivých částek, vždy ode dne následujícího po splatnosti. Ve zbývající části žalobu zamítl.

18. Výrok III. je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků řízení zohlednil úspěch účastníků ohledně nároků na jistiny i úroky z prodlení z těchto jistin. Soud provedl kapitalizaci požadovaných a přiznaných úroků z prodlení ke dni vydání rozhodnutí a zjistil, že žalobce byl úspěšný, co do částky 36.227,27 Kč to je ohledně 19% (12.000 Kč s úrokem z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od 22.12.2017 do 14.1.2022, který činí 3.927,51 Kč, a částky 15.000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od 26.8.2017 do 14.1.2022, který činí 5.299,76 Kč) a neúspěšný, co do částky 155.508,81 Kč, to je ohledně 81 % (úrok z prodlení ve výši 83,2 % ročně z částky 12.000 Kč od 22.12.2017 do 14.1.2022 činí 40.619,83 Kč a úrok z prodlení ve výši 174,45 % ročně z částky 15.000 Kč od 26.8.2017 do 14.1.2022 činí 114.888,98 Kč), tzn. že žalovaný byl úspěšný co do 81% a neúspěšný co do 19 %, žalovanému tak po odečtení neúspěchu od úspěchu vznikl nárok na přiznání 62% vzniklých nákladů řízení. Žalovanému v průběhu řízení vznikly náklady řízení v celkové výši 900 Kč za hotové výdaje (3 krát 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř..a vyhl.č. 254/2015 Sb. za písemné vyjádření k žalobě, přípravu na jednání a účast u jednání dne 27.10.2021), z toho 62 % činí 558 Kč a tuto částku soud žalovanému výrokem III. přiznal.