2116 C 28/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne 18. 2. 1968 bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 49 358 Kč s příslušenstvím - náhrada škody <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 49.358 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 3.8.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 25.011 Kč k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3.8.2020 se žalobce domáhal náhrady škody spočívající v bolestném, ztížení společenského uplatnění, nákladů na vypracování znaleckého posudku a náklady na vyšetření v souvislosti s úrazem. Svůj návrh odůvodnil tak, že žalovaný jej dne 9.6.2017 fyzicky napadl v areálu firmy [anonymizováno] v [obec]. Napadením mu způsobil zranění, které bylo kvalifikováno jako přečin. Usnesením Městského státního zastupitelství bylo dne 17.10.2017 bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, a to z důvodu, že by mělo být bráno v potaz chování žalobce, jelikož se podílel na následcích a vzniku škody. Po vulgárních nadávkách, kopnutí do křesla v kanceláři až následně poté, co se žalobce po žalovaném začal sápat, až mu roztrhl tričko, došlo k tomu, že žalovaný neudržel nervy a udeřil žalobce do obličeje. Poškozený svým jednáním čin proti své osobě vyprovokoval. Mělo by proto dojít ke snížení náhrady škody a vzhledem k tomu, že žalovaný již žalobci zaslal částku 8.000 Kč spolu s omluvným dopisem, mělo by to být dostačující. Žalovaný dále namítal promlčení ve věci bolestného, jelikož byla podána až po uplynutí subjektivní promlčecí doby. Ke vzniku újmy došlo dne 9.6.2017 a téhož dne počaly existovat okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty, tj. vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Žalobce disponoval informací o škůdci a na základě lékařské zprávy z chirurgické ambulance Vojenské nemocnice [obec] byl kvalifikovaně informován. Žaloba byla podána dne 3.8.2020 a nárok je tedy promlčen. Námitku promlčení vznesl žalovaný i v otázce nároku na ztížení společenského uplatnění, jelikož z doložené zdravotní dokumentace žalobce, a to lékařské zprávy [anonymizováno] nemocnice [obec] ze dne 16.6.2017 lze zhodnotit žalobcův zdravotní stav k tomuto datu za ustálený, a tudíž k promlčení nároku došlo ke dni 16.6.2020, přičemž žaloba byla podána až dne 3.8.2020.

3. Soud provedl ve věci následující dokazování:

4. Z usnesení Městského státního zastupitelství v [obec] [číslo jednací] ze dne 17.10.2017 bylo zjištěno, že v trestní věci žalobce podezřelého ze spáchání přečinu ublížení na zdraví, kterého se dopustil tím, že dne 9.6.2017 kolem [číslo] hod v prostoru kanceláře firmy [anonymizováno] v [obec] po verbálním napadání ze strany příbuzného jednoho ze zákazníků, v důsledku rozčílení dvakrát udeřil pěstí do oblasti pravé strany hlavy žalobce, který při tom utrpěl krevní podlitinu a otok obou víček pravého oka, zlomeninu střední a dolní stěny pravé očnice, tržnou ranku horního rtu vpravo délky 8 mm a tržnou ranku sliznice rtu délky 1 cm, což si vyžádalo lékařské ošetření a následnou ambulantní léčbu do 16.6.2017, přičemž se jednalo o zranění lehké v důsledku kterého byl žalobce omezen v obvyklém způsobu života po dobu asi 3 týdnů. Žalovanému byla stanovena zkušební doba v trvání 12 měsíců, jelikož se doznal, jednání litoval, žalobci zaslal písemnou omluvu a částku 8.000 Kč jako kompenzaci za způsobené nepříjemnosti.

5. Z protokolu o výslechu osoby podezřelé, ze dne 10.10.2017 bylo zjištěno, že byl vyslechnut žalovaný a uvedl, že servis navštívil pan [příjmení], že by potřeboval opravit vůz. Objednal si termín, s předběžnou cenou 18.000 Kč. Když mechanik auto prohlédl zjistil, že je ve špatném stavu. Žalovaný sám auto obhlédl a volal panu [příjmení], ať přijede, dojel i s žalobcem. V servisu jim ukázali, jak je auto zteřelé a u opravy se může cokoliv stát. Vysvětlili mu, že cena nemusí být konečná. Bylo domluveno, že pokud by praskla nějaká trubka od hydrauliky, opravil by mu to někdo jiný. [příjmení] [příjmení] volal, že si sehnal náhradní díl, spojku levněji. Výměna se sice povedla, ale ne běžným způsobem. Při montáži musel být použit jiný postup. Při zkušební jízdě praskl brzdový válec. Pan Palas byl informován, doluvili se na pokračování opravy s tím, že večer přišel zaplatit stávající opravu, cca 8.000 Kč. Následující den, když přijel do práce sdělili mu mechanici, že tam byl pán, který minule přijel s panem [příjmení] a řval tam sprostě … Kde je ten zmrd zkurvený a sháněl se po něm, aby si to s ním vyřídil. Řval na zákazníka [příjmení] v domnění, že je to žalovaný. Žalovaný tedy zavolal panu [příjmení], ať si, a to okamžitě auto odveze. Asi za hodinu přijel žalobce sám, už od vrat řval, že je žalovaný zmrd, hajzl, zloděj, náplava a čurák… Přihnal se přes dílnu do kanceláře a pokračoval ve verbálních útocích. Žalovaný seděl za počítačem. Říkal žalobci, ať se uklidní, že celou věc bude řešit s panem [příjmení]. Jakmile kopl vzteky do křesla, žalovaný vstal a šel ho uklidnit, ale žalobce se po něm začal sápat a roztrhl mu tričko. V tom okamžiku se žalovaný rozčílil, snažil se ho chytit pod krkem, aby ho vystrkal z kanceláře. V afektu, kdy se mu hodně zvýšil tlak ho zřejmě pěstí zasáhl dvěma údery do obličeje, a pak jej vystrkal ven, zatímco on jej stále držel za tričko, které mu roztrhl. Domníval se, že když si stoupne, žalobce se zalekne a budou spor nadále řešit jen slovně. To, že došlo ke zranění, žalovaný litoval.

6. Z lékařské zprávy chirurgické ambulance [anonymizováno] nemocnice [obec] ze dne 9.6.2017 bylo zjištěno, že po napadení přišel žalobce do nemocnice k ošetření rány na rtu a v dutině ústní, zhmoždění očního víčka, zlomeniny střední stěny pravé očnice, zlomeniny lícní kosti a horní čelisti. Doporučen mu byl klidový režim a následně oční vyšetření.

7. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 19.7.2017 bylo zjištěno, že byl vyslechnut žalobce, který uvedl, že si jeho zeť dal do servisu k žalovanému na opravu vůz, na výměnu spojky s tím, že cena bude 8tis. Kč bez daně, tzn. bez dokladu. Poptal se v okolních servisech a zjistil, že cena se pohybuje okolo 3tis. Kč, proto se rozjel do servisu, aby mu vysvětlili neadekvátní cenu. Při kontaktu se žalovaným byl velmi rozčílený, a proto mu řekl, že je největší evropský zloděj, který okrádá lidi a požadoval vrácení 6tis. Kč, s tím, že pokud mu peníze nevrátí, pošle na něj finanční úřad. Byl sehnutý u stolu a najednou u něj stál žalovaný po pravici a minimálně třemi ranami ho pěstí udeřil do obličeje a hlavy. Útok nečekal, nemohl se bránit a byl otřesen. Vyrazil mu z ruky mobil, na kterém prasklo sklíčko. Přiběhl k nim nějaký zaměstnanec žalovaného, který žalovaného chytil a odtrhl ho, žalovaný na něj začal řvát, ať vypadne nebo ho zabije. Tímto útokem mu způsobil hematom na pravém oku, zlomeninu přepážky mezi okem a nosem, tržnou ránu na horním rtu, obraženinu ušního boltce a čelisti. Napadení viděli dva zaměstnanci žalovaného, kteří pracovali v dílně.

8. Z úředního záznamu ze dne 24.7.2017 o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se zákazníkem [příjmení] domlouval opravu žalovaný. Zákazníka upozornil, že v průběhu opravy mohou zjistit i další poškození, jelikož vůz byl ve velmi špatném technickém stavu. Zákazník i přesto na opravě trval. Jak auto zvedli, zjistili další poškození, proto žalovaný volal zákazníkovi, aby se dohodli na dalším postupu. Zákazník se pak dostavil s nějakým mužem, na místě se dohodla oprava. Měla být vyměněna spojka, s tím že si novou spojku zajistí zákazník. Po výměně bylo zjištěno, že je poškozen i brzdový válec. Tato oprava byla dohodnuta až na další týden. Ještě ten den došel zákazník zaplatit opravu. Za dva dny 9.6.2017 se v dopoledních hodinách dostavil do dílny pán, co byl u nich na dílně se zákazníkem. Jen vešel začal velice sprostě nadávat, vulgarity směřovaly k zákazníkovi [jméno] [příjmení], o němž se domníval, že je majitel servisu. Jelikož tam šéf nebyl, žalobce odešel. Když se o tomto incidentu dozvěděl žalovaný, zavolal zákazníkovi, ať si auto odveze, že za těchto podmínek mu opravu dělat nebude. Po dvou hodinách se opět vrátil žalobce, z příjímací kanceláře byl slyšet řev, jak mezi účastníky probíhala hádka. [příjmení] i kolega [příjmení] zrovna leželi pod autem a o hádku se nezajímali. Slyšel, až když se otevřely dveře, šéf řekl muži, ať vypadne. Viděl ho odcházet, ale do obličeje mu neviděl. Rvačku neviděl, žalovaného od žalobce neodtrhával ani on ani jeho kolega. Do kanceláře vůbec nevstoupili, pracovali v dílně.

9. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 25.7.2017 [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že někdy na začátku června 2017 byl pověřen, aby zákazníkovi [příjmení] opravil spojku. Zákazníkovi vysvětlili, že auto je celé shnilé a nemá cenu jej opravovat. Zákazník ale na opravě trval. Dovezl si i náhradní díly. Na vozidle se vyskytla další závada, se zákazníkem bylo dohodnuto, že se oprava bude realizovat později. Za dva dny, co zákazníka seznámil se stavem vozu, došel do dílny muž, který už v dílně jednou s [příjmení] byl. Bez jakéhokoli vysvětlení začal řvát vulgární nadávky a celý tento výlev směřoval ke stálému zákazníkovi [příjmení], o němž se domníval, že je majitel servisu. S kolegou mu řekli, že šéf na dílně není. Za tři hodiny slyše křik z kanceláře, podle hlasu poznal muže, co už na dílně řval o pár hodin dříve. Incident v kanceláři neviděl, pokračoval ve své práci. Na dílně byl pouze on a kolega [příjmení].

10. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 15.8.2017 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl vyslechnut telefonicky. Sdělil, že byl v servise na výměně pneumatik firemních aut. Do servisu přišel asi 55 letý pán, už od brány řval a sprostě nadával výrazivem, které nechtěl opakovat a vyhrožoval, že zabije majitele. Po deseti minutách odešel s tím, že se vrátí a zabije ho, ať se těší. Poté už ho nikdy neviděl.

11. Ze znaleckého posudku oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, vypracovaného dne 4.2.2020 MUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že k zadání žalobce vypracovala posudek, v němž vyhodnotila zdravotní dokumentaci, souhrn diagnóz žalobce a určila bodové hodnocení za úraz dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR. Bolestné stanovila částkou 27.589 Kč a ztížení společenského uplatnění po korekci vzhledem k věku poškozeného částkou 19.494 Kč.

12. Z výslechu znalkyně u jednání bylo zjištěno, že její hodnocení vytrpěné bolesti dle Metodiky nejvyššího soudu ČR vychází z lékařských zpráv z chirurgie, ORL a očního lékařství. Znalkyně uvedla, že s nejvyšší pravděpodobností na pravém oku byly zákalky způsobeny ablací sklivce, tedy úrazovým dějem. Jedná se sice o degenerativní záležitost sklivce, ale právě tím úrazem k němu došlo dříve než na oku druhém, na kterém se během let od úrazu neobjevily. U žalobce byl sice diagnostikován počínající šedý zákal na obou očích už v roce 2016, ale jedná se o jiný degenerativní proces a způsob zhoršení vidění je jiný než u zákalků ve sklivci. Šedý zákal je v podstatě zešednutí, lehké zamlžení celého vidění. Zákalky jsou určité body a žalobce má ještě takový mráček v jednom místě, pohybuje se, jak pohybuje očima, je to nepříjemný vjem, který si člověk uvědomuje a unavuje oči. Žalovaný je krátkozraký, ale jen lehce, tuto oční vadu lze korigovat brýlemi. Jelikož krátkozrakost je pouze lehká, neměla by mít vliv na degenerativní proces sklivce. Pokud by to vliv mít mělo, dalo by se očekávat, že degenerace bude na obou očích, což není. Sklivec se sám o sobě nepoškodil úrazem, ale až následkem úrazu zlomeniny očnice, jak dochází k hojení, může se to jizvit a stahovat, a proto došlo k odtažení sklivce. Nebylo tam krvácení do sklivce, to by tam zákalky byly. Znalkyně dospěla k závěru, že k ustálení zdravotního stavu došlo ke dni 13.8.2018, jelikož trvalé následky se hodnotí za rok až dva po úrazu, hodnotí se i to, jak se na trvalé následky člověk adaptuje. Doba jednoho roku vyplývá i z metodiky. Bolestné se ohodnotí při stabilizaci vlastní bolesti. V daném případě byla dominující poranění očnice, přičemž při poranění kostí je bolest stabilizována asi za dva měsíce [číslo] týdnů.

13. Z faktury [číslo] ze dne 30.1.2019 bylo zjištěno, že byla vystavena oční klinikou [anonymizováno] žalovanému za vyšetření OCT na částku 500 Kč.

14. Z faktury s variabilním symbolem [číslo] ze dne 3.2.2020 bylo zjištěno, že za vypracování znaleckého posudku znalkyně vyúčtovala částku 9.775 Kč.

15. Z výzvy k plnění a podacího lístku ze dne 21.7.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k náhradě škody – bolestného, ztížení společenského uplatnění, nákladů na vypracování znaleckého posudku, nákladů na vyšetření v souvislosti s úrazem a téhož dne byla výzva žalovanému na adresu [ulice a číslo] odeslána prostřednictvím České pošty. <i>16. Dle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.</i> 17. V návaznosti na přijetí zákona č. 89/2012 Sb. došlo ke změně koncepce přístupu k odškodňování ZSU. V soudní praxi vžilo užití materiálu označeného jako Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví a tato byla publikována pod Rc 63/2014.

18. Nemá-li soud pochybnosti o skutkovém stavu zjištěném na základě znaleckého posudku, není povinen provést důkaz dalším znaleckým posudkem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4445/2018). <i>19. Podle ustanovení § 620 odst.1a § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012Sb. Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> 20. Z hlediska počátku běhu subjektivní promlčecí doby pro uplatnění nároku na náhradu za bolest je významné, kdy odškodňované bolesti vznikly, nikoli kdy došlo k ustálení celkového zdravotního stavu poškozeného (NS ČR 25 Cdo 1414/2018). O škodě spočívající ve ztížení společenského uplatnění se poškozený dozví v době, kdy lze objektivně provést vyhodnocení ztížení jeho společenského uplatnění. Od tohoto okamžiku běží subjektivní promlčecí doba. Posouzení otázky, kdy se zdravotní stav poškozeného ustálil je závislé na vyjádření lékaře. Jistou míru vědomosti o ustálení svého zdravotního stavu poškozený získává vlastním a průběžným vnímáním, svého zdravotního stavu. Nicméně toto vnímání, pokud není doplněno posouzením a vyšetřením ze strany lékaře, nevede k úplným poznatkům o ustálenosti zdravotního stavu. Proto je přiměřené, aby počátek běhu subjektivní promlčecí doby byl vázán na vyjádření lékaře, nikoli na subjektivní dojem poškozeného (NS ČR 25 Cdo 1169/2000).

21. V řízení se jednalo o náhradu škody spočívající v bolestném a ztížení společenského uplatnění, s tím související náklady na vypracování znaleckého posudku a náhrada nákladů za oční vyšetření v souvislosti s úrazem. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno a žalovaný ani nepopíral, že došlo k fyzickému napadení žalobce poté, co se opakovaně dostavil do autoservisu. Žalovaný namítal spoluúčast poškozeného, tedy že škoda vznikla, či se zvětšila chováním žalobce. V tomto směru však neunesl důkazní břemeno k prokázání svých tvrzení, že to byl žalobce, kdo se na něj fyzicky první vrhl poté, co mu sprostě nadával a vyhrožoval zabitím. Pracovníci servisu a svědci konfliktu nic neviděli, proto bylo i upuštěno od jejich výslechu a soud vyšel z úředních záznamů Policie ČR. K fyzickému napadení žalobce došlo a znaleckým posudkem bylo vyčísleno bolestné i ztížení společenského uplatnění. Znalkyně [příjmení] zdůvodnila zcela logicky své závěry, vyjádřila se k jednotlivým položkám, objasnila, z jakých podkladů vycházela, vyjádřila se k případné souvislosti krátkozrakosti poškozeného a degenerativních změn sklivce, a také k okamžikům, kdy lze stanovit bolestné a ztížení společenského uplatnění. Na základě těchto skutečností dospěl soud k závěru, že nároky žalobce promlčeny nejsou a jsou důvodné.

22. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle § 1968 zákona č.89/2012 Sb. a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., když žalobce požadoval úrok z prodlení až od 3.8.2020 od podání žaloby.

23. K námitce nedoručení předžalobní výzvy soud uvádí: Žalobce odeslal předžalobní výzvu na adresu [adresa žalovaného], což doložil podacím lístkem z 21.7.2020. Je to adresa odpovídající centrální evidenci obyvatel, adresa kterou žalovaný sám udal do protokolu o výslechu na PČR a na které si 11.2.2021 převzal do vlastních rukou platební rozkaz. Podle ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. musí žalobce prokázat, že ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně poslední známou adresu výzvu k plnění. Není tedy na žalobci, aby prokazoval doručení, ale odeslání, k čemuž předložil podací lístek.

24. Úspěšný žalobce má v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.468 Kč v odměně za zastupování advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní pomoci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání dne 3.11.2022 a 8.12.2022) po 3.100 Kč, a k tomu příslušejících 5 režijních paušálů dle § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. po 300 Kč. Z odměny a náhrad pak přísluší 21 % DPH ve výši 3.570 Kč. A dále náklady za účast znalkyně u jednání 1.973 Kč, které hradil žalobce. Žalovaný je pak povinen zaplatit žalobci částku 25.011 Kč k rukám právního zástupce.

25. Stanovené povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.