2116 C 33/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Tamarou Göthovou ve věci žalobce:a Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované:

1. Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované žalovanému:

2. Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 40 390 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní 1), 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 40 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 1.8.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaní 1), 2) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 620 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky představující náhradu za užívání bytu po skončení nájemního vztahu a nedoplatku na vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2023, jakož i náhrady nákladů řízení.Ze shromážděných listinných důkazů, zejména z výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne 4. 1. 2021, výpovědi nájmu bytu, předávacího protokolu ze dne 19. 10. 2023, evidenčního listu bytu a vyúčtování služeb za rok 2023, vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, který byl žalovaným přenechán do nájmu na dobu určitou. Nájemní vztah byl ukončen výpovědí žalobce z důvodu prodlení žalovaných s úhradou nájemného, přičemž nájem skončil ke dni 1. 1. 2023.Soud dále zjistil, že žalovaní byt po skončení nájemního vztahu neuvolnili a nadále jej užívali bez právního důvodu až do dne 19. 10. 2023, kdy byl byt fakticky předán žalobci. Po uvedené období proto žalovaným vznikla povinnost poskytnout žalobci náhradu za užívání bytu.Podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nájemce, který věc po skončení nájmu dále užívá, je povinen platit pronajímateli náhradu ve výši obvyklého nájemného, nedohodnou-li se strany jinak. Soud přisvědčil žalobci, že za obvyklou a přiměřenou výši náhrady je třeba považovat částku odpovídající posledně sjednanému nájemnému, a to ve výši 3 605 Kč měsíčně za období od března 2023 do září 2023. Tato částka se skládala z náhrady za užívání bytu ve výši 3 565 Kč a náhrady za vybavení prostoru ve výši 40 Kč. Za měsíc říjen 2023 byla žalobci důvodně přiznána poměrná část náhrady za užívání bytu ve výši 2 210 Kč, odpovídající době faktického užívání bytu žalovanými do dne jeho předání.Soud se dále zabýval nárokem žalobce na zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2023. Z předloženého vyúčtování soud zjistil, že skutečné náklady na služby činily 21 374 Kč, zatímco žalovanými uhrazené zálohy dosáhly pouze částky 8 429,39 Kč. Rozdíl mezi skutečnými náklady a zaplacenými zálohami představuje nedoplatek ve výši 12 945 Kč, který žalovaní žalobci ke dni rozhodnutí neuhradili.Žalovaní byli o existenci dluhu prokazatelně informováni předžalobní výzvou s upozorněním na možnost soudního vymáhání pohledávky, přesto však dlužné částky neuhradili. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu.S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Výše přiznané náhrady nákladů řízení byla stanovena v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 020 Kč a za dva úkony dle § 2 odst. 3 po 300 Kč. Celkem 2 620 Kč.