2119 C 39/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; a) právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec proti žalované: ; 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 47 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 39.400 Kč spolu -) se 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 3.400 Kč od 1.5.2019 do zaplacení, -) se 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 3.400 Kč od 1.6.2019 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 3.400 Kč od 1.12.2019 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 3.400 Kč od 1.1.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 4.300 Kč od 1.3.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 4.300 Kč od 1.4.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 4.300 Kč od 1.5.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 4.300 Kč od 1.6.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 4.300 Kč od 1.7.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 4.300 Kč od 1.9.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 8.500 Kč spolu -) se 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od 1.5.2019 do zaplacení, -) se 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od 1.6.2019 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od 1.12.2019 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od 1.1.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od 1.3.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od 1.4.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od 1.5.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od 1.6.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od 1.7.2020 do zaplacení, -) se 10% úrokem z prodlení ročně z částky 850 Kč od 1.9.2020 do zaplacení, <b>se zamítá.</b>

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na nákladech řízení částku 11.817 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.k rukám zástupce žalobce. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 47.900 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem bytu č. G4 na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Žalobce jako pronajímatel s žalovanou jako nájemnicí uzavřeli dne 1.11.2019 smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou, a to pro dobu od 1.1.2019 do 31.12.2019 Nájemní smlouva byla následně prodloužena. Podanou žalobou s žalobce domáhá úhrady nájemného včetně spotřeby energií za měsíce duben, květen, listopad a prosince roku 2019 ve výši 4.250 Kč, celkem tedy 17.000 Kč za rok 2019. Dále úhrady nájemného a záloh za spotřebovanou energii za měsíce únor, březen, duben, květen, červen a srpen roku 2020 měsíčně ve výši 5.150 Kč, celkem tedy 3.900 Kč. Přes výzvu žalobce ze dne 2.10.2020 žalovaná dosud žalobci neuhradila ničeho. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Skutečnosti tvrzené žalobcem nijak nezpochybnila. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Z přehledu neuhrazeného nájemného byty [právnická osoba] k 31.8.2020 soud zjistil, že na jméno žalované je veden za rok 2019 dluh za měsíce duben, květen, listopad, prosinec v celkové výši za každý měsíc 4.250 Kč, z toho dluh na nájemném činí 3.400 Kč a za rok 2020 za měsíce únor, březen, duben, květen, červen a srpen měsíčně dlužná částka 5.150 Kč, z čehož dluh na nájemném činí 4.300 Kč, celkem tedy 47.900 Kč, z toho dluh na nájemném 39.400 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 2.10.2020 včetně doručenky soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že výzva byla žalované odeslána dne 6.10.2020. Ze smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou soud zjistil, že žalobce a žalovaná dne 1.11.2019 uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu č. G4 nacházejícího se v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec], který je ve vlastnictví žalobce, pronajímatele. Žalovaná jako nájemnice se mimo jiné zavázala platit žalobci sjednané nájemné a zálohy za služby, a to měsíčně nejpozději do posledního dne v měsíci. Z výpisu z OR Městského soudu v Praze, oddíl B vložka [číslo] soud zjistil, že žalobce je akciová společnost, jejímž předmětem podnikání je pronájem nemovitostí bytů a nebytových prostor a správa vlastního majetku. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu dlužného nájemného. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou existoval závazkový vztah uzavřením nájemní smlouvy. Žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající z tohoto závazkového vztahu, neboť nezaplatila žalobci nájemné dle ust. § 2217 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). Výše nájemného za užívání bytu činila do 31.12.2019 částku 3.400 Kč měsíčně. V roce 2020 částku 4.300 Kč měsíčně. Celkem tak žalovaná porušila svoji povinnost zaplatit žalobci nájemné za rok 2019 ve výši 13.600 Kč za rok 2020 ve výši 25.800 Kč, a to za měsíce duben, květen, listopad, prosinec roku 2019 a za měsíce únor, březen, duben, květen, červen, srpen roku 2020, celkem tedy částku 39.400 Kč. Protože žalovaná za výše uvedené období žalobci nájemné nezaplatila, soud tak žalobě v této části v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobci nájemné za měsíce duben, květen, listopad, prosinec roku 2019 ve výši 3.400 Kč a za měsíce únor, březen, duben, květen, červen a srpen roku 2020 ve výši 4.300 Kč. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ocitla v prodlení s peněžitým plněním, vznikl žalobci nárok na příslušenství představované úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. V případě záloh za plnění spojená s užíváním bytu bylo v řízení prokázáno, že žalovaná se zavázala platit žalobci měsíční zálohy na plnění spojená s užíváním bytu, a to v částce 850 Kč měsíčně. Při rozhodnutí o této části nároku soud vycházel ze závěrů obsažených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.3.2016 sp. zn. 25 Cdo 1977/2015. Z tohoto rozsudku vyplývají dva závěry, a sice pronajímatel se může domáhat zaplacení záloh na plnění spojená s užíváním bytu pouze do okamžiku, kdy má dojít k jejich vyúčtování. Příslušenství v důsledku prodlení s úhradou záloh na plnění spojená s užíváním bytu se žalobce může domáhat pouze do okamžiku, kdy vznikla pronajímateli povinnost provést vyúčtování. Nejprve soud řešil otázku, k jakému okamžiku měl žalobce povinnost provést vyúčtování záloh na plnění spojená s užíváním bytu. V případě záloh za služby spojené s užíváním bytu pro rok 2019 a 2020 je třeba vycházet z ust. § 7 odst. 1 vyhlášky č. 372/2001 Sb. U žalobce byl zúčtovacím obdobím kalendářní rok, první dne zúčtovacího období připadl na 1.1. kalendářního roku, žalobci vznikla povinnost provést vyúčtování do 4 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období, v tomto případě kalendářního roku. Vyúčtování záloh za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 tedy měl žalobce provést do 30.4.2020 a vyúčtování záloh za služby spojené s užíváním bytu za rok 2020 měl žalobce provést do 30.4.2021. Podle ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozhodnutí soudu rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Povinnost žalobce provést vyúčtování shora uvedených záloh na plnění, je spojená s užíváním bytu časově předchází vyhlášení tohoto rozsudku. Proto žalované s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR nelze uložit povinnost zaplatit zálohy na plnění spojená s užíváním bytu. Nad rámec tohoto odůvodnění soud uvádí, že žalobci by v obecné rovině mohl být přiznán vyplývající z vyúčtování záloh na plnění spojená s užíváním bytu. Poté, co žalobci vznikne povinnost provést vyúčtování záloh se již žalobce zaplacení záloh nemůže domáhat. Poté se může domáhat pouze samotného vyúčtování. Soud proto žalobu v části, ve které se žalobce domáhá zaplacení záloh na plnění spojená s užíváním bytu za rok 2019 a 2020 zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Úspěch žalobce je v tomto případě představován částkou 39.400 Kč, ohledně které bylo žalobci vyhověno. Naopak úspěch žalované je představován částkou 8.500 Kč, neboť ohledně této částky byla žaloba zamítnuta Žalobce byl proto úspěšný v 82% předmětu řízení, žalovaná byl úspěšný v 18% předmětu řízení a po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalované, má žalobce vůči žalovanému právo na 64% (82% minus 18% = 64%) účelně vynaložených nákladů. Náklady vynaložené žalobcem v daném případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.395 Kč, 4 úkonů právní služby po 3.020 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., 4 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění, jednání) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 2.789 Kč. Žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 18.464 Kč. Vzhledem k poměru úspěchu žalobce vůči úspěchu žalované má žalobce vůči žalovanému právo na náhradu 64% účelně vynaložených nákladů, tj. na částku 11.817 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zást. žalobce (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.