2119 C 41/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 50.000 Kč spolu s 10% zákonným úrokem z prodlení od 1.10.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 1.800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce udělil dne 4.4.2016 žalovanému generální plnou moc, na základě které měl žalovaný žalobce zastupovat„ ve všech právních věcech“. Žalobce dále uvedl, že dne 13.10.2012 byl účastníkem dopravní nehody, při které utrpěl škodu na zdraví. Žalovaného pověřil v zastoupení vymáhat pojistné plnění z titulu pojištění žalobce a škody na zdraví. Právo na výplatu pojistného se promlčuje ve 3 leté promlčecí době, tato počíná běžet jeden rok po pojistné události. Žalobce měl sjednáno pojištění u [právnická osoba], které uzavřel v roce 1988. Žalovaný jeho jménem uplatnil nárok na pojistné plnění u shora označené pojišťovny až dne 31.10.2017, tedy po uplynutí promlčecí doby, následkem čehož pojišťovna dopisem ze dne 14.11.2017 a 5.3.2018 sdělila, že toto právo je promlčeno. K promlčení došlo dne 13.10.2016. Z tohoto důvodu pojišťovna odmítla žalobci plnit. Žalovaný žalobce o této skutečnosti neinformoval, učinil tak až v roce 2018. Žalobce uzavřel pojistnou smlouvu s [právnická osoba] v roce 1988, jednalo se o úrazové pojištění, pojistné plnění bylo sjednáno na částku 100.000 Kč Smlouva byla sjednána s počátkem pojištění od 6.1.1988 [ulice] hranice plnění je omezena výší plnění odpovídajícího anatomické ztrátě údu, orgánu nebo jeho části. Pojistné plnění je stanoveno ve výši 50% sjednaná částky pro případ ztráty dolní končetiny. Tato úprava vychází z vyhlášky č. 55/1979 Sb. Podanou žalobou se žalobce domáhá náhrady ušlého pojistného plnění ve výši 50.000 Kč. Vyplacení této částky představující pojistné plnění by se žalobci dostalo v případě, že by jeho nárok nebyl promlčen. Na výzvu soudu žalobce doplnil žalobu v tom smyslu, že nikdy netvrdil ztrátu končetiny, nicméně žalobce ani jeho právní zástupkyně nebyli schopni vyčíslit výši pojistného plnění. Dopisem ze dne 1.4.2019 se obrátili na zástupce [právnická osoba] s žádostí o vyčíslení nároku. K této výzvě jim pojišťovna dopisem ze dne 17.4.2019 sdělila, že hodnocení se provádí podle zásad oceňovací tabulky B, tato je přílohou vyhlášky č. 49/1964 Sb. [obec] plnění je omezena výší plnění odpovídající anatomické ztrátě údu, orgánu nebo jeho části. V případě žalobce se jednalo o komplikovanou zlomeninu nohy s dlouhodobým léčením, po jehož skončení byl v důsledku tohoto úrazu žalobce uznán invalidním. Pro případ trvalých následků byl žalobce pojištěn na částku 100.000 Kč [obec] plnění je omezena výší plnění odpovídající anatomické ztrátě údu, orgánu nebo jeho části částkou ve výši 50% pojistné částky, tedy 50.000 Kč. Blíže žalobce ani jeho zástupkyně výši žalované částky 50.000 Kč nespecifikovali. Přes předžalobní výzvu k plnění ze dne 17.9.2019 žalovaný dosud žalobci ničeho neplnil. Pro zjednodušení se žalobce domáhá příslušenství představovaného úrokem z prodlení od 1.10.2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela neuznává. Nerozporuje skutečnost, že byl dne 4.4.2016 žalobcem zplnomocněn na základě plné moci, nicméně v tomto okamžiku přijal pokyny k uplatnění nároku žalobce vůči [anonymizována čtyři slova] [jméno] v [obec], ve které byl žalobce léčen a operován. Žalovaný popírá, že by dne 4.4.2016 byl pověřen zastupovat žalobce ve věci uplatňování jeho nároků z pojistného plnění. O tyto nároky bylo pověření žalovaného rozšířeno až na základě smlouvy ze dne 31.5.2017, kdy s žalobcem uzavřel smlouvu o poskytování právních služeb. Původně si své nároky z pojistného plnění žalobce uplatňoval a vymáhal u pojišťovny sám, resp. prostřednictvím svého syna [celé jméno žalobce], který byl činný jako [anonymizována dvě slova]. Přes skutečnost, že žalovaný popírá svoji odpovědnost za pozdní uplatnění nároku z pojistného plnění za žalobce, byl ochoten s ním nastalou situaci řešit prostřednictvím jeho profesního pojištění, což žalobce nevyužil a následně po roce a půl podal tuto žalobu. Žalobcem tvrzené a vylíčené skutečnosti v žalobě nebyly podány úplně a pravdivě. Žalobce žalovaného neinformoval úplně o všech rozhodných skutkových okolnostech jeho případu. Z počátku chtěl uplatňovat nároky z titulu poškození zdraví nesprávným lékařským postupem, to byl první okruh nároku, které žalobce chtěl vznést. Po konzultaci se znalkyní bylo zjištěno, že tyto nároky není reálné uplatnit. Pojištění si řešil žalobce sám po své linii za pomoci svého syna. Podklady žalovanému za žalobce posílal především jeho syn. Další nároky, které žalovaný navrhoval uplatnit, byly nároky ze ztížení společenského uplatnění po 1 roce od operace, kde žalobce uváděl datum 3.6.2016 s tím, že touto cestou by bylo možné se vydat. Až později, a to smlouvou ze dne 31.5.2017 měl žalovaný zkusit uplatnit nějaké další nároky u pojišťovny. Při uplatňování nároku na ztížení společenského uplatnění žalovaný zjistil od Policie v [obec], že žalobce byl viníkem dopravní nehody, takže díky tomu by bylo neúspěšné i uplatňování těchto nároků.

3. Mezi účastníky nebyly sporné a soud vzal za své (ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.) tato rozhodná skutková tvrzení účastníků. Dne 4.4.2016 udělil žalobce žalovanému generální plnou moc k zastupování. Dne 31.5.2017 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o poskytování právních služeb dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii ve znění pozdějších předpisů.

4. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

5. Z plné moci ze dne 4.4.2016 podepsané žalobcem jako zmocnitelem a žalovaným jako zmocněncem vzal soud za prokázáno, že touto plnou mocí zmocnil žalobce žalovaného k zastupování ve všech právních věcech. Na základě této plné moci byl žalovaný zmocněn pro žalobce vykonávat veškeré právní úkony související s občanským soudním řízením, správním řízením a trestním řízením. Ze smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dle ust. § 85/1996 Sb., o advokacii dne 31.5.2017 mezi žalobcem jako klientem a žalovaným jako advokátem soud zjistil, že předmětem této smlouvy bylo poskytování právní služby dle zákona o advokacii spočívající zejména v poskytování právních porad, zastupování ve všech řízeních, sepisování návrhů, žádostí, podání či opravných prostředků, a to především v oblasti práva občanského a dalších věcech klienta, zejména ve věci náhrady škody za neoprávněnou exekuci, zastupování klienta jako oprávněného z náhrady škody v rámci občanskoprávního, správního a trestního řízení. V článku II. bod 2 se žalobce zavázal poskytovat žalovanému potřebnou součinnost nezbytnou ke splnění předmětu této smlouvy, poskytovat mu úplné, správné a pravdivé informace o skutečnostech, které jsou předmětem poskytované právní pomoci, nebo které jsou nezbytné pro správné posouzení věci, uplatnění věci před soudy, orgány státní správy, případně jejími orgány. Pro případ, že informace poskytnuté žalobcem budou neúplné, nesprávné nebo nepravdivé, ať na základě takového jednání vznikne škoda, nebude tato škoda posuzována jako škoda způsobená advokátem.

6. Z dopisu zástupkyně žalobce žalovanému ze dne 9.9.2019 soud zjistil, že tímto dopisem se obrátila zástupkyně žalobce na žalovaného, kdy uplatnila vůči žalovanému nároky v tvrzené částce 50.000 Kč, které měly představovat ušlé pojistné plnění, o které měl údajně žalobce přijít v důsledku profesního pochybení žalovaného. Odkazuje na ochotu žalovaného, případně plnit tuto částku ze svého profesního pojištění. Z dopisu zástupkyně žalobce [právnická osoba] ze dne 1.4.2019 soud zjistil, že tímto dopisem se zástupkyně žalobce obracela na pojišťovnu ve věci, kdy se žalovaný obrátil na pojišťovnu v zastoupení žalobce a žádala o sdělení, o jakou částku by byl nárok žalobce vyčíslen v případě, že by byl podán včas.

7. Z dopisu žalovaného adresovaného [právnická osoba] dne 1.11.2017 soud zjistil, že tímto dopisem se obrátil žalovaný v zastoupení žalobce na [právnická osoba] a uplatnil takto nároky žalobce z pojištění trvalých následků úrazu a dále uplatnil nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupení dosud klientem zaplacených. Z dopisu [právnická osoba] adresovaného žalovanému ze dne 14.11.2017 se podává, že pojišťovna sdělila žalovanému promlčení nároku na pojistné plnění žalobce s tím, že veškeré eventuální nároky z úrazu ze dne 13.10.2012 jsou již promlčeny, a to dle ust. § 101 a ust. § 104 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdy pro tyto události je stanovena 3 letá promlčecí doba, která počíná běžet za rok od okamžiku, kdy k úrazu došlo. Z dopisu [právnická osoba] adresovaného žalovanému ze dne 5.3.2018 se podává, že toto je reakce na dopis žalovaného ze dne 21.2.2018, opět je sděleno, že nárok na pojistné plnění z úrazového pojištění je posuzován dle pojistných podmínek a právních norem platných v době sjednání, kdy připojištění sjednané s počátkem pojištění dne 6.1.1988 se toto řídí vyhláškou č. 49/1964 Sb., ve znění vyhlášky č. 55/79 Sb. K pojistné události představované úrazem pojištěného, tedy žalobce, došlo dne 13.10.2012, jeho nároky byly tedy promlčeny ke dni 13.10.2016. V emailu zaslaného žalovaným žalobci dne 8.3. 2018 se podává, že tímto emailem informoval žalovaný žalobce o jeho nárocích v tom smyslu, že situace byla složitá, proměnlivá, žalovaný žalobci nabídl projednání celé situace s tím, že pro případ způsobení škody klientovi je pojištěn.

8. Z dopisu žalovaného [právnická osoba] ze dne 21.2.2018 soud zjistil, že žalovaný se pokusil uplatnit u [právnická osoba] nárok na pojistné plnění za trvalé následky úrazu ze dne 13.10.2012 i přes sdělení o promlčení.

9. Z výpisu k pojistné smlouvě [číslo] [právnická osoba] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena žalobcem s počátkem pojištění ke dni 6.1.1988 se sjednaným koncem pojištění dne 5.1.2021 s tím, že žalobce byl touto pojistnou smlouvou pojištěn pro případ smrti úrazem částkou 50.000 Kč, pro případ trvalých následků částkou 100.000 Kč a pro dlouhodobé následky 12.500 Kč.

10. Z pojistné smlouvy uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] pojišťovnou a žalobcem jako pojištěným soud zjistil, že touto smlouvou bylo uzavřeno [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Počátek smlouvy byl sjednán na dne 6.1.1988, konec nejpozději na 5.1.2021. V této smlouvě byly nároky sjednány v rozsahu nároku pro smrt, která nenastala úrazem 10.000 Kč, pro smrt, která nastala úrazem 20.000 Kč, pro trvalé následky úrazu 40.000 Kč a pro dobu nezbytného léčení tělesného poškození úrazem 5.000 Kč Smlouva byla podepsána dne 5.1.1988.

11. Z dopisu [právnická osoba] zástupkyni žalobce ze dne 17.4.2019 se podává, že tímto dopisem [právnická osoba] sdělila zástupkyni žalobce, že s ohledem na uplatnění nároku žalobce po promlčecí lhůtě pojišťovna nepřistoupila ke zjištění rozsahu trvalých následků po úrazu ze dne 13.10.2012. Pojišťovna zopakovala, že pro případ trvalých následků je žalobce pojištěn na částku 100.000 Kč. Dále uvádí, že v souladu s vyhláškou hodnotí stav trvalých následků po jejich ustálení a pokud se neustálí do tří let od úrazu, hodnotí se ke konci této lhůty. Toto se provádí dle zásad oceňovací tabulky B, která je přílohou vyhlášky.

12. Z dopisu [právnická osoba] adresovaného zástupkyni žalobce ze dne 6.8.2021 se podává, že pojišťovna znovu sdělila zástupkyni žalobce, že k výši případného nároku se nelze objektivně vyjádřit, neboť tento byl uplatněn po uplynutí promlčecí lhůty.

13. Z informace o doplatku pojistného soud zjistil, že tento dopis zaslala [právnická osoba] žalobci dne 8.12.2014, sděluje mu, že přehodnotili pojistnou událost ze dne 13.10.2012 a žalobci vyplatí dodatečné pojistné plnění v celkové výši 6.250 Kč. V dopis je dále obsaženo doporučení pro případě, kdy žalobci uvedený úraz zanechá trvalé následky, uplatnit nárok na plnění po jejich ustálení, nejpozději však do 4 let od data úrazu. Z výpočtu pojistného plnění soud zjistil, že pojišťovna vypočetla dodatečné celkové pojistné plnění částkou 6.250 Kč, dosud již bylo vyplaceno 6.250 Kč, celkem tedy 12.500 Kč. Toto plnění je plnění z předmětné pojistné smlouvy, a to za dobu nezbytného léčení.

14. Z oznámení pojistné události úrazu (kopie) soud zjistil, že toto oznámení podal v [obec] dne 9.9.2014 sám žalobce, datum úrazu uvedl 13.10.2012, místo [obec] [obec], poraněná byla levá strana těla, léčen u svaté [jméno] v [obec], činnost, při které k úrazu došlo nehoda. Doba léčení je vymezena od 13.10.2012 dosud. Oznámení je datováno dne 9.9.2014. Z informace o výplatě pojistného plnění soud zjistil, že tímto dopisem informovala [právnická osoba] přímo žalobce dne 18.9.2014 tím, že mu bude vyplaceno pojistné za dobu nezbytného léčení v celkové výši 6.250 Kč. Pojistné plnění bylo kráceno o 50%, neboť k pojistné události, tedy k úrazu došlo v souvislosti s jednáním, které bylo soudem kvalifikováno jako trestný čin. Informace o výplatě rovněž obsahuje poučení pro případ, že uvedený úraz žalobci zanechá trvalé následky, nechť uplatní nárok na plnění po jejich ustálení, nejpozději však do 4 let od data úrazu.

15. Z emailu zaslaného žalovaným zástupkyni žalobce soud zjistil, že tímto sdělil žalovaný zástupkyni žalobce, že při udělení plné mocí ze dne 4.4.2016 nedal žalobce žalovanému pokyn jednat s [anonymizováno] pojišťovnou z titulu úrazového či jiného pojištění. Sdělil mu, že toto plnění si uplatnil sám a dokonce mu bylo něco plněno. Dále mu s uplatňováním těchto nároků pomáhal jeho syn, který toho času pracoval u [právnická osoba] [anonymizováno], jako [anonymizována dvě slova]. Při této příležitosti byl žalovaný pověřen uplatnit nároky na plnění z pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. V tomto směru informoval žalobce, že tyto nároky musí uplatňovat po tom, kdo škodu zavinil.

16. Z potvrzení o úkonu právní služby ze dne 31.5.2017 soud zjistil, že tohoto dne v [obec] proběhla porada žalobce s žalovaným jako klienta s advokátem ve věci uplatnění jeho nároku z újmy na zdraví. Doba porady přesáhla 1 hodinu.

17. Z faktury [číslo] ze dne 30.10.2017, splatné dne 30.10.2017 soud zjistil, že touto fakturou vyúčtoval žalovaný žalobci za právní služby částku ve výši 12.100 Kč včetně DPH a dole je obsaženo potvrzení o přijetí této částky dne 31.10.2017.

18. Z formuláře [právnická osoba] oznámení pojistné události, trvalé následky úrazu (kopie) soud zjistil, že tento formulář byl podepsán a podán žalobcem za pomoci žalovaného pojišťovně dne 1.11.2017. Tímto uplatnil žalobce u pojišťovny trvalé následky úrazu. Formulář byl sepsán dne 31.10.2017.

19. Z emailu ze dne 28.4.2016 od žalovaného znalkyni a z její odpovědi soud zjistil, že znalkyně, které byla předložena zdravotní dokumentace žalobce za účelem posouzení, zda žalobci náleží nějaké nároky vůči [anonymizována čtyři slova] [jméno] v [obec] z titulu poskytnutí léčby, která nebyla lege artis, bylo zjištěno, že znalkyně se vyjádřila v tom smyslu, že v současné době není aktuální vypracovávat znalecký posudek, žalobce by pouze utrácel peníze. Znalkyně nezjistila v postupu [anonymizována čtyři slova] [jméno] v [obec] žádné úkony, které by bylo možno hodnotit non lege artis. Došlo pouze k odložení plánované operace, a to nepředstavuje samo o sobě porušení lékařského postupu.

20. Ze zprávy o hospitalizaci ze dne 1.11.2012 soud zjistil, že žalobce byl hospitalizován na I. chirurgické klinice [anonymizována dvě slova] [příjmení] univerzity (dále jen [anonymizováno]). Byl do zdravotnického zařízení přivezen vrtulníkem po havárii jako řidič. Utrpěl čelní náraz cca v 70 km rychlosti. Byla provedena nezbytná vyšetření. Ze zprávy o hospitalizaci ze dne 2.7.2013 soud zjistil, že žalobce byl hospitalizován na I. chirurgické klinice [anonymizováno]. Byl proveden operační výkon dne 26.6.2013, druh operace spondioplastika, stabilizace. Ze zprávy o hospitalizaci ze dne 1.8.2014 soud zjistil, že žalobce byl hospitalizován na I. chirurgické klinice [anonymizováno], a to po operaci, byla mu provedena laboratorní vyšetření a dne 23.7.2014 operační výkon, druh operace: reosteosynthesis. Ze zprávy o hospitalizaci ze dne 30.12.2015 soud zjistil, že žalobce byl hospitalizován na I. ortopedické klinice [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [jméno] v [obec]. Příjmová diagnóza zněla zlomenina krčku kosti stehenní zavřená. Byla provedena laboratorní a další vyšetření. Pacient byl odeslán k předoperačnímu vyšetření z ortopedie. Dne 17.12.2015 byl proveden operační výkon z důvodu zlomeniny krčku kosti stehenní.

21. Z lékařské zprávy ze dne 26.6.2014 soud zjistil, že žalobce byl na kontrole a prohlídce ve [anonymizována čtyři slova] [jméno] v [obec] na I. chirurgické klinice. Od poslední kontroly stále trpí bolestmi v místě nad kolenem a zadní straně stehna. Z lékařské zprávy ze dne 18.8.2014 soud zjistil, že žalobce byl na kontrole ve [anonymizována čtyři slova] [jméno] v [obec] v I. chirurgické klinice, a to po reoperaci dne 23.7.2014. Z ambulantní zprávy ze dne 24.2.2015 soud zjistil, že žalobce byl na kontrole v ortopedické ambulanci v [obec] s tím, že se u něj opět vyskytly bolesti v levém třísle a kyčli při ležení, byl u něj proveden rentgen levé kyčle. Nosí francouzské hole, má odlehčovat, byla nařízena kontrola ve [anonymizována čtyři slova] [jméno] v [obec].

22. Z posudku o invaliditě ze dne 18.12.2013 soud zjistil, že [stát. instituce] v případě žalobce rozhodla tak, že zdravotní stav žalobce a jeho pracovní schopnost byla posuzována s tím, že u žalobce byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a tento byl shledán invalidním dle ust § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Jedná se tedy o invaliditu III. stupně. Žalobce není schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 70%. Za dne vzniku invalidity byl označen 1.12.2013.

23. Výslechem svědka [celé jméno žalobce] soud zjistil, že tento je synem žalobce. Poté, co jeho otec při dopravní nehodě utrpěl úraz, probíhalo léčení, které považoval za zdlouhavé. Postupy nemocnice mu připadaly zvláštní, chtěl nějakým způsobem jednat a nemocnici žalovat. Byly ze strany nemocnice činěny průtahy. Co se týče operací 3x až 4x mu dělali operaci, která byla dle jeho názoru zbytečná. Proto oslovil žalovaného, zda by mohl s tímto jeho otci pomoci. Bylo to kolem toho roku 2015, blíže si nepamatuje. Byl přítomen prvnímu sezení, kde se setkali žalobce, žalovaný a svědek. Bavili se o tom, jakým způsobem mohou postupovat ohledně žaloby na nemocnici. Zjišťovali, jaké budou postupy, jestli bude možné něco dělat. Tuto variantu zkusili, později se však ukázalo, že nebyli úspěšní. Avšak posudková lékařka, která byla konkrétnější a mluvila přímo o částce 1.000.000 Kč. Svědek se domnívá, že se jedná o nějakou posudkovou lékařku z [obec]. Posudková lékařka tam byla dle názoru svědka kvůli trvalým následkům, ale to bylo už něco jiného, než konflikt s nemocnicí. Ten se nikam nevyvíjel. Toto byl další postup. To by se řešilo přes pojišťovny, ale zcela jistý si svědek postupem není. Svědkovi je známo, že jeho otec měl pojistku, avšak už neví jakou. Ve vztahu k pojišťovně svého otce nezastupoval, nikdy pojišťovně nepsal. Svědek uvádí, že otec nějako částku od pojišťovny dostal. Svědkovi je známo, že kromě plné moci uzavírali dne 31.5.2017 ještě nějakou další smlouvu, u toho však již přítomen nebyl. On sám zmocněn jednat za otce nikdy nebyl. Svědek neví, jaké přesně dokumenty žalobce žalovanému předal, a že skutečnost, že žalobce je pojištěn se rovněž řešila a zmínila. Nicméně hlavním předmětem hovoru bylo uplatnění nároku vůči nemocnici. Výslechem svědka soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti pro posouzení ve věci. Svědek působil věrohodně, jeho výpověď byla v souladu s ostatními provedenými listinnými důkazy, a to přesto, že soud si je vědom skutečnosti, že svědek je syn žalobce.

24. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že při cestě osobním vozidlem s jeho matkou a bratrem přes [anonymizováno] do [obec], kdy žalobce řídil, za [anonymizováno] dostal při vjezdu do pravotočivé zatáčky smyk a narazil do protijedoucího vozidla [anonymizováno]. Při této nehodě, která se stala dne 13.10.2012 byl převezen letecky do [anonymizována tři slova] [obec], kde byl večer operován. Měl zraněnou nohu, měl dva nebo tři nalomené obratle. Po šesti týdnech byl žalobce převezen na rehabilitaci do [obec]. Věc přijela vyšetřovat policie. Žalobce byl označen jako viník dopravní nehody, což přiznal. V tu dobu měl sjednáno úrazové pojištění a pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Žalobce sám uplatnil nárok u pojišťovny, kdy celkem dostal nějakých 12.000 Kč. To bylo někdy za rok od dopravní nehody. K dotazu soudu uvedl, že uplatnil úrazovou pojistku. Učinil tak sám. Původně dostal 6.000 Kč. Po doložení, že nepožil alkohol, mu bylo vyplaceno ještě jednou více než 6.000 Kč. S žalovaným se seznámil přes syna, poté, co prodělal 4 – 5 operací. Důvodem bylo zjistit, zda byly ty operace všechny nutné, protože potom byla závěrečná, kde žalobci udělali endoprotézu a byl během půl roku uzdravený. Žalobce se tedy domnívá, zda nešlo udělat endoprotézu dříve po první či druhé operaci a zda jeho léčba nebyla zbytečně protahovaná. Syn se s žalovaným znal, proto žalobce přijel 7.3.2016 do [obec], setkal se s žalovaným u něj v kanceláři a domluvili se, že zjistí, jestli to léčení nebylo zbytečně dlouhé a aby mu vyřídil trvalé následky, aby to udělal tedy všechno a podepsal nějaké právní zastoupení. K dotazu soudu žalobce tvrdí, že trvalými následky myslel ty, podle pojistné smlouvy. Žalobce uvádí, že si byl vědom, že sám trvalé následky ještě neuplatnil, protože to ještě nešlo. [příjmení] napřed uplatnit úrazovou pojistku a teprve poté lze uplatnit trvalé následky. Pořád byl v nemocnici a neustále chodil na operace. Po žalovaném tedy chtěl uplatnit tyto trvalé následky a nároky po nemocnici, jestli to zbytečně neprodlužovala. Po zjištění znalkyně byl žalobce žalovaným informován, že nároky vůči nemocnici jsou zbytečné a nebyl by žalobce úspěšný. Žalobce v místě jeho bydliště navštívil s žalovaný se znalkyní, která žalobce prohlédla. Žalobce potvrdil, že sám svým jménem jednal s [anonymizováno] pojišťovnou z titulu své úrazové pojistky a uplatňoval z ní své nároky u [právnická osoba] Žalobce dále potvrdil, že za právní služby uhradil žalovanému částku 12.000 Kč. Co se týče lhůty uplatnění těch trvalých následků, žalobce uvádí, že byl žalovaným informován tak, že tyto uplatní až po posledním zákroku 2 roky, ale pak zjistil, že pojišťovna to změnila už dávno, a že může tyto nároky uplatňovat hned. Žalobce připouští, že emailem komunikoval s žalovaným jeho syn, a to z emailové adresy [email]. Žalobce dále sdělil, že se až v únoru 2018 dozvěděl, co je s tou pojistkou, že mu nepřišly žádné peníze. Toto mu žalovaný sdělil emailem. Z dalšího účastnického výslechu žalobce soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení skutkového stavu věci.

25. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že právní služby, které žalobce po žalovaném v dubnu roku 2016 požadoval, nebyly, jak tvrdí žalobce trvalé následky, nejednalo se o jakékoliv uplatňování nároků z titulu pojištění. Žalobce se v prvé řadě domáhal nároku z titulu poškození jeho zdraví nesprávným lékařským postupem vůči [anonymizována čtyři slova] [jméno] v [obec]. Když záležitost konzultoval se znalkyní, tak tuto linii uplatňování nároku vyloučili jako neúspěšnou. Naopak sám žalobce vyloučil hned při prvním jednání linii uplatňování nároku u jeho pojišťovny s tím, že tam už nároky uplatnil. To po žalovaném nechtěl. Chtěl si„ došlápnout“ na lékařské zařízení a na lékaře. O tomto tedy žalovaný jednal jak s žalobcem, tak i s jeho synem, a to ve své kanceláři, kam oba přišli. Poté si vyměňoval emaily se synem žalobce. Tento mu posílal také podklady. Znalkyně poté, co vyloučila, že by bylo možno uplatňovat nároky vůči lékařskému zařízení z důvodu non lege artis postupu, navrhla zpracovat lékařský posudek, a to na ztížení společenského uplatnění po jednom roce od operace, tedy 3.5.2016 Touto cestou by bylo možné se vydat. V tomto smyslu žalovaný informoval i pana [příjmení], a v tomto smyslu, že tedy bude žalovaný žalobce zastupovat. Jednalo se však o ztížení společenského uplatnění, který měl byl uplatňován nikoli vůči pojišťovně, ale po viníkovi dopravní nehody. V tomto směru žalovaný následně zjistil, že byl žalobcem mylně informován. Až následně zjistil, že žalobce byl sám shledán jako viník předmětné dopravní nehody, při které utrpěl úraz. [příjmení] jej od počátku vnímal jako člověka poškozeného, kterému se stala křivda. Žalovaný dále uvedl, že v roce 2016 neproběhla žádná návštěva u žalobce se znalkyní. Znalkyně navštívila žalobce někdy začátkem ledna roku 2017, kdy provedla prohlídku žalobce. Poslední operace žalobce proběhla někdy v prosinci roku 2015 Zdravotní stav žalobce se měl ustálit po jednom roce a poté mělo proběhnout znalecké zkoumání, následně měl být uplatněn nárok u pojišťovny případného škůdce. Skutečnost, že žalobce byl shledán jako viník dopravní nehody, ale tuto možnost uplatňování nároku zcela zmařila. O tom, že nebude možno uplatňovat nároky vůči nemocnici, informoval žalovaný žalobce záhy někdy v květnu roku 2016 a o tom, že nebude možno uplatňovat nároky ze ztížení společenského uplatnění, informoval po prohlídce paní doktorky někdy po lednu 2017 Poslední lékařskou zprávu, kterou lékařka zjistila, byla ze dne 13.1 2017 tam se uvádí, že žalobce bolesti nemá, chodí bez berlí, což žalovaného dosti zarazilo, pro případné uplatňování jakýchkoli nároků toto není příznivé. Co se týče smlouvy ze dne 31.5.2017, tak poté, co bylo zjištěno, že z těchto nároků nic nebude, chtěl žalovaný žalobci ještě nějak pomoct, hledal nějaký třetí způsob, a proto chtěl získat další podklady od žalobce a podívat se na to, jak to probíhalo s [anonymizována dvě slova], zda žalobce vyčerpal všechny možnosti. Žalovaný zjistil, že žalobce všechny možnosti nevyčerpal, že nebylo uplatněno pojistné nebo nárok z pojistného z titulu trvalých následků, a proto se dohodli, že by zkusil uplatnit i ty trvalé následky na jeho pojišťovně. Proto žalovaný předložil i tuto smlouvu ze dne 31.5.2017 žalobci, aby měl podchycenu nějak svoji odměnu jako advokáta v případě, že by mu pojišťovna nějaký nárok plnila. Proto byla uzavřena tato smlouva, předtím být nemusela, neboť nároky advokáta by byly předmětem pojistného plnění. V souvislosti s tím také dne 30.10.2017 předložil žalovaný žalobci předmětnou fakturu. Žalovaný dále uvedl, že navštívil žalobce v jeho bydlišti, což je více než 100 km daleko. Toto není jeho standardní postup, nicméně snažil se žalobci pomoci, neboť se jednalo o osobu se zdravotním postižením a než by žalobce někam cestoval, přišlo žalovanému jednoduší za ním zajet. Žalovaný ještě jednou zopakoval, že nárok, který chtěl a měl jménem žalobce uplatňovat, byl nárok na ztížení společenského uplatnění, a to původně dle ust. § 3 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 404/2001 Sb., která byla novelizována ke dni 1.1.2014 a je novým občanským zákoníkem opravena v ust. § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., a pro její uplatněné je nutno předložit znalecký posudek ke zdravotnímu stavu žalobce. Co se týče skutečnosti, že žalovaný nebyl informován žalobcem o skutečnosti, že to byl on, kdo byl viníkem dopravní nehody, žalovaný uvedl, že vnímal žalobce jako osobu, které se stala nespravedlnost, je v celé situaci nevinně, neměl důvod mu nevěřit a považoval by za neslušné ptát se explicitně, neboť žalobce působil dojmem, že na něm byla spáchána křivda. Žalovaný tedy logicky dospěl k závěru, že žalobce byl poškozený. Žalovaný si byl v době, kdy uplatňoval plnění vůči pojišťovně vědom, že toto může být promlčeno, ale chtěl to zkusit jako další možnost ve prospěch žalobce. Rovněž v tomto smyslu vedl korespondenci s pojišťovnou. Co se týče pojistných smluv jako podkladů týkajících se jeho životního pojištění, tyto žalobce žalovanému předložil až tak někdy 20. ledna 2017. Předtím se o linii uplatňování pojistného plnění z titulu úrazového pojištění žalobce vůbec nebavili a nebylo to od žalovaného žádáno. Dalším účastnickým výslechem žalovaného soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci.

26. Z jiných provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o.s.ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci.

27. Dne 13.10.2012 na trase mezi [anonymizováno] směrem do [obec] za obcí [obec] došlo k dopravní nehodě, kdy žalobce řídil, dostal smyk a čelně narazil do protijedoucího vozidla. Při této dopravní nehodě utrpěl úraz. Letecky byl převezen do [anonymizována dvě slova] v [obec], kde podstoupil operaci a několik reoperací. Následně dostal endoprotézu. Po půl roce byl převezen na rehabilitaci do [obec]. Věc šetřila Policie ČR v [obec]. Žalobce byl shledán viníkem dopravní nehody. Žalobce uzavřel dne 5.1.1988 pojistnou smlouvu s [anonymizována dvě slova] pojišťovnou s počátkem pojištění dne 6.1.1988 a koncem pojištění dne 5.1.2021, jednalo se o úrazové pojištění. Žalobce osobně oznámil pojistnou událost úraz pojišťovně dne 9.9.2014. Pojišťovna přiznala a vyplatila na základě dopisu dne 18.9.2014 adresovaného přímo žalobci pojistné plnění ve výši 6.250 Kč a poučila jej o lhůtě pro uplatnění trvalých nároků z titulu trvalých následků úrazu, a to v lhůtě nejpozději do 4 let od data úrazu. Po doložení skutečnosti, že žalobce nebyl pod vlivem alkoholu v době pojistné události, pojišťovna sdělila přímo žalobci dopisem ze dne 8.12.2014, že mu bude doplaceno pojistné plnění ve výši 6.250 Kč. Rovněž v tomto dopise byl žalobce poučen o lhůtě pro uplatnění trvalých následků, a to ve lhůtě nejpozději do 4 let od data úrazu. Dne 4.4.2016 udělil žalobce žalovanému generální plnou moc k zastupování ve všech právních věcech. Z účastnické výpovědi žalobce, žalovaného i slyšeného svědka syna žalobce vzal soud za prokázané, že v dubnu roku 2016 žalobce pověřil žalovaného k uplatnění nároků vůči zdravotnickému zařízení, kde byl léčen, a to z důvodu léčby non lege artis, tedy z titulu poškození zdraví žalobce nesprávným lékařským postupem. Z listinných důkazů, z korespondence žalobce s pojišťovnou se podává, že žalobce sám jednal s pojišťovnou a uplatňoval si u ní své nároky z titulu pojistného plnění. Soud vzal dále za prokázané, že po konzultaci žalovaného se znalkyní informoval žalovaný žalobce o pravděpodobném neúspěchu žaloby, kterou by jménem žalobce žalovaný podal vůči zdravotnickému zařízení a navrhl mu jiný způsob uplatňování nároku, a to nároku z titulu ztížení společenského uplatnění, které nyní dle ust. § 2958 zákona č. 89/20112 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), by mohl uplatnit po uplynutí jednoho roku od operace. Jeho nárok mohl být znalecky zjištěn, vyčíslen a uplatněn, a to vůči pojišťovně škůdce. S ohledem na skutečnost, že žalovanému nebylo známo, že žalobce byl označen za viníka dopravní nehody, považoval žalovaný možnost uplatnění tohoto nároku za reálnou. Žalobce neprokázal v řízení, že by řádně žalovaného informoval, a že poskytl žalovanému veškeré potřebné podklady pro zjištění všech relevantních skutečností o případu. Žalobce dále neprokázal, že by již v dubnu roku 2016 pověřil žalovaného k uplatňování nároků žalobce vůči pojišťovně z titulu jeho úrazové pojistky uzavřené v roce 1988. Žalovaný se s žalobcem dohodl, že žalovaný zkusí vůči pojišťovně uplatnit ještě nějaké zbývající nároky, konkrétně nároky plynoucí z trvalých následků na zdraví, kterým žalobce stále trpěl. Žalovaný v tomto smyslu zaslal výzvu pojišťovně, kdy tato reagovala sdělením o zamítnutí pojistného plnění z důvodu promlčení. I přes další výzvu a polemiku žalovaného s pojišťovnou, pojišťovna setrvala na svém stanovisku a odmítla poskytnout žalobci další pojistné plnění. Soud dále zjistil, že za účelem uplatňování případných nároků z titulu pojistného plnění žalobce uzavřel s žalovaným dne 31.5.2017 smlouvu o poskytování právních služeb. V posuzované věci soud dopěl k závěru, že advokát postupoval při zastupování zájmů klienta v souladu s ust. § 16 odst. 1 zákona o advokacii. Jednal svědomitě, snažil se uplatnit postupně veškeré nároky žalobce tak, jak jej tento k tomu pověřoval. Počínal si důsledně, následně zkusil i ve smyslu tohoto ustanovení uplatnit i nároky vůči pojišťovně, přestože klienta upozornil na možnost, že v tomto ohledu nebude úspěšný. Žalobce neprokázal, že by předložil žalovanému všechny potřebné údaje, podklady a řádně jej informoval o všech rozhodných skutečnostech. Proto soud rozhodl tak, že provedené dokazování svědčí o skutkové verzi žalovaného, proto soud dospěl k závěru, že se žalovaný své odpovědnosti zprostil.

28. Dle ust. § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen zákon o advokacii) advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, řídit se jeho pokyny. Pokyny, klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dle odst. 2 tamtéž při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně, svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

29. Dle ust. § 24 odst. 1 zákona o advokacii advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie, i jeho zástupce nebo jiným jeho zaměstnancem nebo zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

30. Dle ust. § 24 odst. 4 zákona o advokacii advokát nebo společnost nebo zahraničních společnost se odpovědnosti podle odst. 1 až 3 zprostí, prokáží-li že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

31. Dle ust. § 2430 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

32. Dle ust. § 2439 občanského zákoníku vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

33. Po zjištění skutkového stavu a jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba v celém rozsahu není důvodná. Při zplnomocnění advokáta žalovaného žalobcem dne 4.4.2016 byla rovněž uzavřena příkazní smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalovaného zastupovat žalobce a uplatňovat jeho jménem nároky z titulu poškození zdraví žalobce nesprávným lékařským postupem vůči zdravotnickému zařízení, ve kterém byl ošetřován, a to [anonymizována tři slova] [obec]. Tento závěr se opírá jak o svědeckou výpověď [celé jméno žalobce], o účastnickou výpověď žalovaného a o listinné důkazy, a to emailovou korespondenci žalovaného se znalkyní. Nasvědčuje tomu i rozpor v účastnické výpovědi žalobce, kdy tento zpočátku uvedl, že chtěl po žalovaném, aby uplatnil v první řadě jeho nároky vůči nemocnici. Posléze v průběhu svého účastnického výslechu svou výpověď pozměnil v tom smyslu, že po něm chtěl, aby uplatňoval veškeré jeho nároky. Žalobce v řízení neprokázal, že by při zmocnění žalovaného dne 4.4.2016 jej pověřil uplatňováním nároků z pojistného plnění plynoucích z úrazového pojištění uzavřeného žalobcem v roce 1988, že by mu v tomto ohledu poskytl plné a dostatečné informace, předložil mu veškeré potřebné podklady, zejména listiny. Naopak z korespondence žalobce s pojišťovnou se podává, že to byl sám žalobce, kdo sám vedl jednání a korespondenci s pojišťovnou. Mimo jiné v dopise informace o doplatku pojistného plnění ze dne 8.12.2014 byl žalobce osobně pojišťovnou informován o lhůtě pro uplatnění nároku z titulu trvalých následků. V tomto ohledu se tedy soudu jeví jako věrohodná skutková verze žalovaného, kdy tento nejdříve uplatňoval nároky z titulu poškození zdraví žalobce nesprávným lékařským postupem. Následně, když se tento postup ukázal jako potenciálně neúspěšný a po konzultaci se znalkyní, se domluvil s žalobcem, že bude uplatňovat nároky žalobce z titulu ztížení společenského uplatnění po škůdci, které lze uplatnit po jednom roce od operace. Tento nárok byl rovněž vyhodnocen jako neúspěšný, neboť žalobce neposkytl žalovanému úplné informace o předmětné dopravní nehodě, kdy žalovaného neinformoval o skutečnosti, že on sám byl shledán viníkem dopravní nehody. K tomu soud dodává, pakliže žalobce chce uplatňovat po žalovaném nároky z titulu jeho profesní odpovědnosti, musí nejprve sám poskytnout žalovanému rozhodné informace a podklady v rozsahu dostatečném pro posouzení věci a zvážení nejlepšího možného postupu a řádné splnění jeho závazku. Poté, co se nároky z titulu poškození zdraví žalobce vinou nesprávného lékařského postupu a nároku z titulu ztížení společenského uplatnění ukázaly jako liché, se žalovaný dále snažil pro úplnost prověřit možnost uplatnění dalších nároků vůči pojišťovně. V tomto ohledu uzavřel s žalobcem smlouvu o poskytování právních služeb dne 31.5.2017 a obrátil se na pojišťovnu. Od této chvíle komunikovala pojišťovna s žalovaným jako zástupcem žalobce, a to v tom smyslu, že nárok žalobce byl již promlčen. Žalovaný se následně pokusil zvrátit rozhodnutí pojišťovny, leč neúspěšně. Tato korespondence mezi žalovaným a [právnická osoba] proběhla dne 14.11.2017 a následně dne 5.3.2018. Bezprostředně poté žalovaný informoval o promlčení nároku na pojistné plnění z titulu trvalých následků žalobce. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že to byl sám žalobce, kdo zavinil promlčení předmětného nároku na pojistné plnění z titulu trvalých následků. Žalobce v řízení neprokázal, že by žalovaný porušil svou povinnost advokáta při uplatnění jednotlivých nároků v zastoupení žalobce, a to v rozsahu svého zmocnění. Žalovaný vždy jednal v souladu a v rozsahu dle pokynu žalobce. Žalobce neprokázal, že by zmocnil žalovaného k jednání a uplatňování nároků vůči [právnická osoba] ve věci uplatnění nároku z pojistného plnění a dále, že by žalovanému v tomto ohledu sdělil kompletní informace o svém pojištění, pojistné smlouvě a dále, že by žalovaného řádně a úplně informoval o předmětné dopravní nehodě, při které utrpěl úraz. Tyto skutečnosti jdou plně k tíži žalobce, soudu nezbylo, než konstatovat, že k promlčení nároků z titulu trvalých následků došlo čistě v důsledku jednání žalobce. Tato opomenutí nelze klást za vinu žalovanému. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalovanému přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 1.800 Kč. Tato částka sestává z 6 úkonů po 300 Kč (písemné podání soudu ze dne 1.4.2020, ze dne 6.8.2021, ze dne 8.2.2022 – za toto podání soud žalovanému přiznal náhradu za jeden úkon, za účast na jednání dne 12.7.2021, dne 13.10.2021, dne 31.1.2022) jako náklady nezastoupeného účastníka dle § 1 odst. 2, 3 písm. a), c) vyhl. č. 254/2015 Sb. Nezastoupený účastník nemá nárok na DPH.