213 C 1/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 180 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 180 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 180 000 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 50 624 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalobce uvedl, že se žalovaným seznámil při výkonu zaměstnání. Žalovaný mu nabídl, že za půjčení částky 50 000 Kč mu za tři měsíce vrátí částku ve výši 70 000 Kč. Uvedenou částku žalovanému poskytl. O tři měsíce později, tedy říjnu 2022 vyzval žalovaného, aby mu poskytnutou částku vrátil i s přislíbeným úrokem. Žalovaný však žalobci částku 70 000 Kč nevrátil. Žalovaný ale nabídl, že mu má žalobce poskytnout dalších 30 000 Kč, za což mu následně žalovaný vrátí částku ve výši 140 000 Kč, a to do 22. 1. 2023 včetně přislíbeného úroku. Dne 22. 1. 2023 žalovaný přislíbenou částku ve výši 140 000 Kč nevrátil. Přislíbil však vrátit částku ve výši 40 000 Kč s tím, že částka ve výši 100 000 Kč bude znovu poskytnuta na dobu tří měsíců. Následně měl žalovaný za uvedený postup vrátit 140 000 Kč. Žalovaný však žalobci nevrátil slíbených 40 000 Kč ani následně zbylých 140 000 Kč. Celkem tak dlužná částka činí 180 000 Kč.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že žalobce za ním přišel a nabídl mu investování peněz za úrok (pyramida). Bohužel to byl podvod a peníze byly ztraceny. Žalovaný dále uvedl, že s žalobcem měli dohodu, že žalovaný prodá auto a peníze mu vrátí. Žalovaný poslední rok nepracoval a neměl možnost peníze okamžitě vrátit. Nikdy neřekl, že peníze nebudou vráceny.

3. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud vzal za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků, že žalobce poskytl žalovanému určité peněžní prostředky. K vrácení peněžních prostředků však nedošlo.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z vyrozumění , Anonymizováno, z , datum, (č. l. 8-9) soud zjistil, že žalovaný se na , Anonymizováno, dostavil k podání vysvětlení dne , datum, . Žalovaný uvedl, že v roce 2022 si zapůjčil peníze od žalobce, a to celkem 140 000 Kč, ke kterým se upsal v ústní úmluvě a podepsal dokument, ve kterém stojí (Já , jméno FO, jsem půjčil , Jméno zainteresované osoby 1/0, finanční hotovost 140 000 Kč), a to do určitého data. Uvedené peníze posílal rodině , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která potřebovala nutně finance. Ujednání mezi sebou podepsali , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na , Anonymizováno, na , adresa, , vedle , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . K předání finanční hotovosti v uvedené domluvené výši, došlo taktéž na stejném místě, a to v hotovosti. Žalovaný dále uvedl, že peněžní prostředky chtěl žalobci vrátit po prodeji svého vozidla.

6. Z SMS komunikace (č. l. 10-16) soud zjistil, že žalovaný opakovaně sliboval žalobci vrácení peněžních prostředků. Z , Anonymizováno, zápisu ze sešitové diáře (č.l. 15) soud zjistil, že jsou v něm dva zápisy. Jeden zní „Já, , jméno FO, jsem půjčil , jméno FO, částku ve výši 140 000 Kč, který se zavazuje vrátit tuto částku dne 22. 1. 2023“. Druhý zápis zní „Já, , jméno FO, jsem půjčil , jméno FO, dne , datum, částku ve výši 140 000 Kč, který se zavazuje vrátit tuto částku dne 24. 4. 2023. Oba zápisy podepsali účastníci řízení.

7. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní výzvou ze dne 25. 11. 2023, která byla žalovanému doručena do datové schránky téhož dne (předžalobní upomínka vč. doručenky, č. l. 4-5), Anonymizováno8. Z účastnického výslechu žalobce učiněného na jednání soudu dne , datum, soud vzal za prokázané, že žalobce se s žalovaným seznámil po svém příjezdu do , Anonymizováno, u společnosti , Anonymizováno, . Po svém druhém příjezdu v , měsíc, , rok, se seznámili blíže. Žalobce měl peníze ze zaměstnání. Žalobce přišel za žalovaným, že by vložil peníze na jeho účet v bance. To žalovaný odmítl, nicméně sám za žalobcem přišel, jestli mu nepůjčí 50 000 Kč s tím, že on by mu poté vrátil částku 70 000 Kč. K předání finančních prostředků ve výši 50 000 Kč došlo v hotovosti, a to na , Anonymizováno, u , Anonymizováno, . To proběhlo asi v červnu 2022. V říjnu 2022 žalovaný žalobci řekl, že mu není peníze schopen vrátit a pokud mu půjčí ještě 30 000 Kč, tak dojde k vrácení částky 140 000 Kč. K uvedenému došlo na , Anonymizováno, u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde byla poskytnuta částka 30 000 Kč v hotovosti. Částka 140 000 Kč měla být vrácena do 22. 1. 2023. Když se blížilo datum splatnosti 22. 1. 2023, kdy měl žalovaný vrátit 140 000 Kč, tak řekl žalobci, že mu nyní vrátí 40 000 Kč a že těch 100 000 Kč bude poskytnuto na delší dobu s tím, že za to mu vrátí 140 000 Kč, tzn. celkem ta dlužná částka měla být 180 000 Kč. Na poskytnutí částky 100 000 Kč s úroky 40 000 Kč se dohodli ústně. Žalovaný však přes sliby žalobci žádné peněžní prostředky nevrátil.

9. Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalobce na , Anonymizováno, (č. l. 6-7) soud zjistil, že žalobce v něm uváděl prakticky shodné skutečnosti, jak v rámci své účastnické výpovědi u soudu. Dle soudu je nadbytečné uvedené znovu opisovat.

10. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

11. Mezi účastníky bylo v zásadě nesporné, že ze strany žalobce byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky, které se žalobce zavázal žalobci vrátit. K tomu však nedošlo. Žalovaný chtěl v červnu 2022 nejdříve od žalobce půjčit částku 50 000 Kč, za což se zavázal žalobci vrátit částku 70 000 Kč v říjnu 2022. Následně žalovaný v říjnu 2022 žalobci řekl, že mu není peníze schopen vrátit a pokud mu poskytne ještě 30 000 Kč, tak dojde k vrácení částky 140 000 Kč. K uvedenému došlo na , Anonymizováno, u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde byla poskytnuta částka 30 000 Kč v hotovosti. Částka 140 000 Kč měla být vrácena do 22. 1. 2023. Když se blížilo datum splatnosti 22. 1. 2023, kdy měl žalovaný vrátit 140 000 Kč, tak řekl žalobci, že mu vrátí 40 000 Kč a že těch 100 000 Kč bude poskytnuto na delší dobu s tím, že za to mu vrátí 140 000 Kč, tzn. celkem ta dlužná částka měla být 180 000 Kč. Na poskytnutí částky 100 00 Kč s úroky 40 000 Kč se dohodli ústně. Žalovaný však přes sliby žalobci žádné peněžní prostředky nevrátil.

12. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

13. Podle § 2390 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

16. Ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky (§ 2390 o. z.) má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro zapůjčitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal vydlužiteli (žalovanému) finanční prostředky. Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl zapůjčitel (žalobce) jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Naopak, chce-li se vydlužitel (žalovaný) úspěšně ubránit, musí tvrdit, že peněžitou zápůjčku vrátil, nebo že pohledávka zanikla jiným zákonem stanoveným způsobem, popřípadě že je promlčena, a o svém tvrzení nabídnout důkazy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 29 ICdo 112/2019).

17. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, jelikož žalobce prokázal uzavření smlouvy o zápůjčce a poskytnutí peněžních prostředků žalovanému. Dle soudu žalovaný vůbec netvrdil, že by peněžní prostředky žalobci vrátil. Naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobci žádnou částku nevrátil.

18. Žalobce prostřednictvím listinných důkazů (zápis v deníku + úřední záznamů , Anonymizováno, + účastnického výslechu) prokázal uzavření smlouvy o zápůjčce v červnu 2022 ve smyslu § 2390 o. z. S žalovaným dohodli nejdříve na poskytnutí částky 50 000 Kč a následném vrácení částky 70 000 Kč za tři měsíce. K předání peněz v hotovosti došlo na , Anonymizováno, , tj. žalobce prokázal rovněž poskytnutí peněžních prostředků. Dále žalobce prokázal uzavření další smlouvy o zápůjčce v říjnu 2022 a poskytnutí dalších 30 000 Kč na , Anonymizováno, u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž mělo dojít k vrácení částky 140 000 Kč, a to do 22. 1. 2024. Dle soudu žalovaný opět svůj závazek nesplnil, přičemž následně dle soudu došlo mezi účastníky ke změně obsahu závazku ve smyslu § 1902 o. z. Žalobce a žalovaný se dohodli na vrácení částky 40 000 Kč a dalších 100 000 Kč bude mít žalovaný opět k dispozici na další 3 měsíce, za což žalobci vrátí 140 000 Kč. Žalovaný ani tento změněný závazek nesplnil a nevrátil žalobci celkem částku 180 000 Kč (40 000 Kč, ani domluvených 140 000 Kč). Z provedeného dokazování vyplývá poskytnutí částky 80 000 Kč ze strany žalobce, za což se mu postupně mělo vrátit 180 000 Kč. Soud uvedené nehodnotil v rozporu s dobrými mravy, jelikož takto navýšená částka vyplynula z nesplnění dohodnutých povinností ze strany žalovaného a neustálého oddalování splnění svého závazku, za což žalobci navrhoval neustálé navyšování úroků (v podobě vyšší vrácené částky). Z uvedených důvodů soud podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku spolu s úroky z prodlení (§1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

19. Výrok II. je odůvodněn skutečností, že žalobci náleží náhrada nákladů řízení proti žalovanému jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

20. Náklady žalobce tvoří odměna za zastoupení ve výši 8 300 Kč/úkon – 4 úkony, tj. 33 200 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba a účast na jednání před soudem dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč. Dále má zástupce žalobce nárok na náhradu DPH ve výši 21 %, jíž je zástupce žalobce plátcem, ve výši 7 224 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Rovněž má žalobce právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 50 624 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

21. Výrok pod bodem III. vyplývá z § 141 odst. 2 o. s. ř., dle kterého náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, platí stát. Žalobci byl ustanoven tlumočník za účelem realizace práva jednat před soudem ve svém mateřském jazyce (v projednávané věci byl požadován tlumočník z/do jazyka , Anonymizováno, ), které je také upraveno v ústavní rovině (srov. čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Odměnu tlumočníka, kterého soud ustanovil ve shora uvedených případech, hradí stát. Právo na náhradu těchto nákladů vůči účastníkům nemá.