213 C 21/2016

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Pitrunem v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 2.076.217,40 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2.076.217,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.018.380 Kč od 1. 4. 2016 do 1. 9. 2017 a z částky 2.076.217,40 Kč od 2. 9. 2017 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 296.046 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 6.362 Kč.

1. Žalobou ze dne 28. 4. 2016 se žalobce ve vztahu k žalovanému domáhal uhrazení částky 2.018.380 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil nárokem na vydání bezdůvodného obohacení za období 1. 1. 2014 – 29. 2. 2016, když žalovaný bez právního důvodu užíval a užívá pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], a to jako autosalon, autoservis, příjezdovou komunikaci a plochu na parkování. Žalobce je výlučným vlastníkem těchto pozemků. Žalobce výši bezdůvodného obohacení stanovil podle znaleckého posudku [číslo] 2014, který byl zpracován [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru ekonomika, odvětví ekonomická různá se specializací výpočet nájmu z bytů, nebytových prostor a pozemků; obvyklé nájemné bylo znalcem určeno ve výši 210 Kč/m2/rok, to bylo s ohledem na celkovou výměru všech výše jmenovaných pozemků 4436 m2 za období 1. 1. 2014 – 29. 2. 2016 ve výši 2.018.380 Kč. Podáním ze dne 7. 9. 2017 se žalobce domáhal změny žalobního návrhu, a to s odkazem na nový znalecký posudek [číslo] ve kterém soudní znalec [celé jméno znalce] stanovil obvyklé nájemné pozemků ve výši 220 Kč/m2/rok, to je při celkové výměře pozemků 4 436 m2 za období od 1. 1. 2014 do 29. 2. 2016 ve výši 2.076.217,40 Kč. Žalobce vyzval žalovaného dne 28. 8. 2017 k vydání bezdůvodného obohacení v této částce. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2017, č. j. 213 C 21/2016-99 byla připuštěna navržená změna žaloby; usnesení nabylo právní moci 20. 9. 2017.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznával, poukazoval na to, že žalobce sice tvrdí, že předmětné pozemky jsou využívány pro autosalon a autoservis, nicméně již nezohledňuje, že žalovaný neprovozuje ani není vlastníkem autosalonu a autoservisu. Jelikož žalovaný předmětné pozemky neužíval, nemohl se na úkor žalobce bezdůvodně obohatit. Žalovaný dále poukazoval na to, že s ohledem na nájemní smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a Masarykovou univerzitou v Brně (dřívějším vlastníkem předmětných pozemků) ze dne 1. 10. 1997 mu svědčí řádný užívací titul.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný byl v době od 1. 1. 2014 do 29. 2. 2016 vlastníkem staveb: budova [obec], [adresa], garáž a budova [obec], [adresa], jiná stavba, k. ú. [obec], obec Brno, a v souvislosti s vlastnictvím těchto staveb užíval pozemek p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. [obec], obec Brno. Nebylo sporu rovněž o skutečnosti, že v budově [obec], [adresa], je provozován autosalon [právnická osoba] a. s . [příjmení] mezi žalobcem a žalovaným se týkal úplaty za užívání pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. [obec], obec Brno, a dále toho, zda žalovaný v předmětném období též užíval pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. [obec], obec Brno.

4. Právní osobnost žalující korporace byla ověřena výpisem z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl H, vložka [anonymizováno]. Právní osobnost žalované korporace byla ověřena výpisem z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka [číslo]. V předmětu podnikání této společnosti je mimo jiné zapsáno: opravy silničních vozidel. [právnická osoba] převzala jako jeden ze dvou právních nástupců část jmění po zanikající [právnická osoba] s.r.o. O skutečnosti rozdělení společnosti sloučením a převzetí části jejího obchodního jmění nástupnickou společností byl sepsán notářský zápis ze dne 29. 7. 2008, [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v Brně. Soud k zapsané [právnická osoba] a.s., [IČO], ověřil v obchodním rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka [číslo], že tato společnost má zapsané sídlo na adrese [adresa žalované], v předmětu podnikání uvedeno: opravy karoserií, opravy silničních vozidel, velkoobchod, maloobchod motorovými vozidly a jejich příslušenství, a další silniční motorová vozidla.

5. Podle katastru nemovitostí – [list vlastnictví] přísluší žalovanému vlastnické právo k nemovitostem evidovaných v k. ú. [obec], obec Brno, a to k pozemku [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] přičemž na tomto pozemku stojí stavba [obec], [adresa], jiná stavba, a tato stavba je situována též na pozemcích jiného vlastníka – žalobce, a to na pozemcích p. [číslo] p. [číslo]. Dále žalovanému přísluší vlastnické právo k budově [obec], [adresa], garáž, která je na pozemcích jiného vlastníka – žalobce, a to na pozemku p. [číslo]. Prostorové uspořádání dotčených pozemků a staveb je zřejmé z kopie katastrální mapy včetně ortofotomapy.

6. Podle katastru nemovitostí – [list vlastnictví] přísluší žalobci vlastnické právo k nemovitostem evidovaným v k. ú. [obec], obec Brno, a to k pozemku p. [číslo] o výměře 1 952 m2, ostatní plocha, manipulační plocha, p. [číslo] o výměře 702 m2, zastavená plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [obec], [adresa], garáž, která je zapsána na [list vlastnictví], dále k pozemku p. [číslo] o výměře 1 154 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku p. [číslo] o výměře 338 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku [číslo], o výměře 268 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [obec], [adresa], jiná stavba, která je zapsána na [list vlastnictví], dále k pozemku [číslo], o výměře 22 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [obec], [adresa], jiná stavba, která je zapsána na [list vlastnictví]. Nabývacím titulem byla smlouva kupní ze dne 23. 4. 2012, s právními účinky vkladu práva ke dni 25. 4. 2012. Ze sbírky listin katastrálního úřadu soud vzal za prokázanou genezi vlastnického práva předmětných nemovitostí v evidenci nemovitostí.

7. To, že jsou předmětné pozemky užívány k provozování autosalónu a autoservisu, lze mít za prokázané obrazovou dokumentací, o jejíž autentičnosti soud nemá pochybnosti, dále ohledáním místa samého. Na předmětných pozemcích se nachází zaparkovaná vozidla, a to jednak nová vozidla a jednak vozidla starší, s přidělenou registrační značkou. Dotčené pozemky, tak jak je patrné z řady fotografií a webové prezentace [příjmení] na adrese [webová adresa], jsou využívány společně s autosalonem, servisem, autopůjčovnou [příjmení] [příjmení]. Fotodokumentace žalobce má přesvědčivou vypovídací hodnotu o využití předmětných pozemků pro potřeby autosalónu a autoservisu v období leden až březen 2014, v období 26. 1. 2016 až 19. 2. 2016, dne 18. 8. 2017, v období 9. 11. 2017 až 11. 1. 2018; obdobně videonahrávka pořízená dne 11. 2. 2016 a videonahrávka pořízená dne 9. 11. 2017. Potvrzením společnosti [právnická osoba] bylo prokázáno, že [právnická osoba], a. s., [IČO], sídlem [adresa žalované], je od 24. 9. 2008 autorizovaným partnerem značky [příjmení], tedy autorizovaným prodejcem, opravcem a dodavatelem náhradních dílů [příjmení]. Z místního šetření, které bylo provedeno soudem dne 20. 3. 2014 lze vzít za prokázané, že žalovaný užívá budovu, která je umístěna uprostřed areálu jako sklad. Z místního šetření, které bylo provedeno soudem dne 13. 6. 2018 lze vzít za prokázané, že se uvnitř areálu nachází provozovna a sklad náhradních dílů, areál je převážně oplocen, uvnitř se nachází panelová betonová plocha, za budovami skladu se nachází štěrková cesta. Nejenom soudem pořízená fotodokumentace svědčí o tom, že předmětné nemovitosti jsou využívány jako vzájemně propojený soubor pozemků a staveb. Z protokolu o průběhu ústního jednání spojeného s místním šetřením ze dne 11. 1. 2018, který byl sepsán Úřadem městské části města Brna, Brno [obec], stavebním úřadem se zjišťuje, že předmětem jednání bylo ověření existence sítí u dočasné stavby autosalon [příjmení] [příjmení] na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [obec], Brno. Při místním šetření bylo stavebním úřadem zjištěno, že stavba je stále užívána, v budově jsou zaměstnanci a probíhá prodej vozidel. Požadované vytýčení a zaměření inženýrských sítí nebylo provedeno. [ulice] úřad pořídil rovněž obsáhlou fotodokumentaci. Účastnická výpověď žalobce společně s předkládanou fotodokumentací svědčí o pohybu a stání vozidel (nejen tovární značky [příjmení]) na předmětných pozemcích. V zadní části areálu bylo zřejmé, že zde projíždějí a otáčejí se nákladní vozidla s návěsem. Soud vzal za prokázané, že předmětné pozemky spolu s dalšími pozemky ve vlastnictví žalovaného a budovami, které jsou na pozemcích postaveny, tvoří z hlediska provázanosti jeden funkční celek. Z hlediska obslužnosti budov a zajištění provozu v nich jsou třeba přístupové a obslužné komunikace, manipulační plocha, neboť bez těchto pozemků by nebylo možné budovy užívat k jejich hospodářskému účelu. Je zřejmé, že vlastníkem budovy je žalovaný, provozovatelem autosalonu a autoservisu [příjmení] [příjmení] je jiný subjekt (též dle údajů ve veřejném rejstříku a internetové prezentaci [právnická osoba] a.s.).

8. Soud nevzal za prokázané, že by žalovanému svědčilo užívací právo k předmětným pozemkům z titulu nájemní smlouvy. Smlouvu o nájmu ze dne 2. 2. 1993 uzavřela [ulice] univerzita na straně pronajímatele se [právnická osoba] [příjmení] – autokomplex, s.r.o. na straně nájemce, nájemní vztah se týkal pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] k využití za účelem výstavby prodejního objektu firmy [příjmení] [příjmení]. Nájem byl uzavřený na dobu 20 let, přičemž smlouva nabyla účinnosti dnem podpisu smluvními stranami. Nájemní vztah uplynul 2. 2. 2013. Další nájemní smlouvou, která byla uzavřena mezi [příjmení] univerzitou v Brně, na straně pronajímatele a [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa žalované], na straně nájemce, lze mít za prokázané, že právní předchůdce žalovaného měl v nájmu pozemky p. [číslo] vše v k. ú. [obec], obec Brno. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, počínaje dnem 1. 10. 1997. Nájemní vztah bylo možno ukončit výpovědí, přičemž tato byla podána ze strany pronajímatele dne 25. 7. 2003. Ohledně platnosti předmětné výpovědi proběhla obsáhlá korespondence mezi účastníky řízení; spor o vyklizení předmětných pozemků, který je veden u zdejšího soudu (pod sp. zn. [spisová značka]), není doposud pravomocně ukončen.

9. Výší obvyklého nájemného se zaobíral znalecký posudek [číslo] 2014, který byl dne 14. 11. 2014 vypracován soudním znalcem [celé jméno znalce], se specializací výpočet nájmů z bytů, nebytových prostor a pozemků, a předložen k důkazům stranou žalující. Soudní znalec stanovil obvyklé nájemné za užívání pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec], obec Brno, částkou 210 Kč/m2/rok, a to s přihlédnutím k místním podmínkám polohy předmětných pozemků. Znalec použil při stanovení obvyklé ceny pozemků a obvyklého nájemného srovnávací způsob, jakožto výsledek vyhodnocení cen nedávno uskutečněných, nebo uskutečňovaných pronájmů pozemků srovnatelných svým charakterem, polohou, stavem, velikostí a lokalitou, a to na základě průzkumů znalce, konzultací s realitními kancelářemi a přiměřeným vyhodnocením nabídky a poptávky na trhu nemovitostí. Srovnávací hodnota pronájmu předmětných nemovitostí tak byla určena v rozmezí 200 Kč až 220 Kč/m2/rok. Srovnávané pronájmy byly relevantní z hlediska předmětných pozemků. Soud podle doplněného znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 20. 7. 2017 vzal za prokázanou výši obvyklého nájemného za užívání pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec], obec Brno. Znalec přistoupil k doplnění svého znaleckého závěru s ohledem na další vstupní informace k realizovaným pronájmům, které považoval za srovnatelné z hlediska předmětných pozemků, a stanovil (srovnávací) hodnotu pronájmu předmětných nemovitostí na základě nabídek pronájmů ve výši [číslo] Kč/m2/rok. Obvyklý nájem předmětných pozemků pak byl vyčíslen částkou 2.111.827 Kč.

10. Soud ke stanovení ceny obvyklého nájemného za užívání pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], obec Brno, ustanovil [celé jméno znalce], znalce v oboru ekonomika, odvětví ceny, se specializací nemovitosti, podniky, oceňování nepeněžitých vkladů a výpočty z nájmu bytů, nebytových prostor a pozemků, a dále se specializací pro obor stavebnictví, odvětví stavby obytné, stavby průmyslové. Ze znaleckého posudku ze dne 19. 6. 2018 lze vzít za prokázanou výši obvyklého nájemného v částce 210 Kč/m2/rok pro období 2014 až 2015 a v částce 211 Kč/m2/rok pro rok 2016 Cena nájmu za období od 1. 1. 2014 do 29. 2. 2016 pak byla znalcem stanovena částkou 2.016.500 Kč. Znalec pracoval s principem porovnání se známou hodnotou srovnatelného pozemku a komparoval pozemky z hlediska užití, času i lokality, které byly evidované v databázi srovnatelných nájmů, vedenou asociací znalců a odhadců. Znalec doplnil své vyjádření stanoviskem ze dne 27. 9. 2018, když uvedl, že databáze pozemků, ze které vychází Ing. [celé jméno znalce] i on, je srovnatelná. Znalec soubor pozemků nazývá areálem z toho důvodu, že pozemky tvoří celek, na kterém je situována provozovna. Nejedná se o jeden objekt, ale o více objektů tvořící areál. Tento soubor tvoří jednotný funkční celek. Znalec disponuje specializací k tomu, aby se vyjádřil k charakteru souboru pozemků a staveb; jako odborník na stavby může k předmětnému areálu zaujmout své odborné stanovisko, jakkoliv posouzení funkčního celku je na soudu.

11. Z rozhodnutí příslušného stavebního úřadu lze vzít za prokázané skutečnosti týkající se povolení užívání autosalonu, když Úřad městské části Brno [obec], odbor výstavby, dne 20. 12. 1993 rozhodl tak, že povolil užívání autosalonu [příjmení] na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], ulice [ulice]. Z řady rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení, se zjišťuje, že společnost [právnická osoba] žádala o změnu v užívání, spočívající v prodloužení doby trvání dočasné stavby Brno [adresa], [ulice a číslo] na pozemku p. [číslo] ve spojení s autosalonem [příjmení] [příjmení]. Místně příslušný stavební úřad – Úřadu městské části města Brna, Brno [obec], dne 16. 4. 2016 rozhodl o změně užívání stavby, a to tak, že povolil změnu v dočasném užívání stavby [příjmení] [příjmení] [příjmení] v prodloužení dočasnosti o 10 let od nabytí právní moci rozhodnutí. Jednalo se o stavbu na pozemku p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec], obec Brno, u níž uplynula doba dočasnosti, když tato stavba byla povolena s původním dočasným termínem do konce 1997.

12. Přípisem ze dne 17. 3. 2016 žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě částky za bezdůvodné obohacení ve výši 2.018.380 Kč. Přípisem ze dne 28. 8. 2017 žalobce vyzval žalovaného před rozšířením žalobního návrhu k úhradě celkové částky, kterou požaduje za vydání bezdůvodného obohacení.

13. Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod následující ustanovení právních předpisů.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

17. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud žalobnímu návrhu jako důvodnému zcela vyhověl. Žalovaný se na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil, musí tak ochuzenému žalobci vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch (protiprávním) užívání pozemků ve vlastnictví žalobce. Žalovaný ve svých budovách umožnil provozování autosalonu a autoservisu [příjmení], tyto stavby se nacházejí mimo jiné na pozemcích žalobce a tvoři spolu s dalšími pozemky, které žalovaný rovněž v daném období užíval, jeden funkční celek (areál). Soud má za to, že žalovaný nejenom část pozemků užíval, ale umožnil též neoprávněně užívání pozemků ve vlastnictví žalobce jinému, ať již [právnická osoba] a.s. nebo třetí osobě.

18. Žalobce prokázal, že předmětné pozemky jsou žalovaným jakožto vlastníkem budovy [obec], [adresa], jiná stavba, a budovy [obec], [adresa], garáž, užívány komplexně, bez spravedlivého důvodu. Nebylo prokázáno, že by žalovaný užíval pozemky ve vlastnictví žalobce na základě nájemní smlouvy; předchozí nájemní vztah s Masarykovou univerzitou v Brně na straně pronajímatele zanikl a jiný doložen nebyl. Žalovaný nepopíral užívání pozemků pod stavbami, jejíchž je vlastníkem, avšak brojil proti výši náhrady za užívání. Žalovaný jelikož tvrdil, že pozemky přilehlé k jeho stavbám nejsou areálem, naznal, že není povinen cokoli dalšího poskytnout za užívání pozemků, na kterých jeho stavby nestojí. Soud však tuto obranu žalovaného nepřijal a uzavřel, že pozemky přilehlé k předmětným stavbám tvoří vzájemně provázaný celek, jsou tedy areálem a žalovaný je povinen poskytnout za jejich užívání náhradu.

19. Legální definice areálu sice není, nicméně lze vyjít z některých doposud publikovaných právních vět rozhodnutí soudů vyšších stupňů. Podle judikatury označení určitého zařízení jako areálu předpokládá vzájemnou provázanost funkcí mezi jednotlivými objekty či pozemky, provázanost mezi soubory objektů stavby. Pozemky tvoří s objekty výstavby jeden funkční celek. Pod takovým pozemkem je nutno rozumět jednak stavební pozemek, popřípadě též pozemek zastavěný stavbou, a dále přilehlé pozemky, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Funkční spojení předmětných pozemků se stavbami, které plní určený účel (hospodářský), a prostorová návaznost připouští přiznat spojeným nemovitostem povahu uceleného souboru nemovitostí (tzv. areál). Pozemky ve vlastnictví žalobce a stavby ve vlastnictví žalovaného jsou vzájemně provázány. Pozemky zastavěné stavbou, pozemky využité jako nádvoří, obslužné komunikace a manipulační plochy nepochybně tvoří z hlediska hospodářského využití a prostorové návaznosti jeden funkční celek. Bez pozemků ve vlastnictví žalobce by žalovaný nemohl užívat své stavby a v těchto stavbách by nemohl fungovat autosalón a autoopravna [příjmení] [příjmení], provozované třetí osobou.

20. Předmětné pozemky se nachází v převážně oplocením uzavřeném objektu a slouží nejenom potřebě vlastníka anebo provozovatele uzavřeného objektu, tedy provozovateli autosalonu a autoservisu [příjmení]. V dané věci se nejedná o celkově trvale uzavřený objekt, neboť do prostoru autosalonu a autoservisu [příjmení] se musí nějakou přístupovou cestou dostávat zákazníci a dodavatelé. Okolí budov ve vlastnictví žalovaného je obklopeno komunikací, parkovací a manipulační plochou, přičemž tyto pozemky plní funkci obslužnou. Stavby, ostatní komunikace a ostatní plochy jsou oploceny a vybaveny uzamykatelnou bránou. Komunikace (zejm. příjezdová na parcele [číslo]) plní jednoznačně funkci obslužní pro prostory areálu, neboť přes tuto komunikaci se do areálu vstupuje, vjíždí, přes ni se odchází a odjíždí; jiná příjezdová cesta do areálu zbudována není. Ostatní komunikace a manipulační plocha zajišťují z povahy věci rovněž funkci obslužní pro prostory areálu (parkování a uskladnění vozidel, manipulace s vozidly, atp.). Předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce nebo jejich část nelze oddělit bez toho, že by byla dotčena funkční propojenost jednotlivých staveb (žalovaného) či ostatních pozemků a dále bez toho, že by došlo k porušení některé z užitných hodnot, které areál plní (podnikatelská činnost, přístup ke stavbám, komunikace, atp.). Parcela [číslo] není, jak zmiňoval žalovaný, veřejnou komunikací. Tato parcela je typickou neveřejnou, účelovou komunikací, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Tato komunikace není přístupná zcela veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví provozovatel areálu autosalonu a autoservisu [příjmení]. Při místním šetření ze strany soudu bylo zřejmé, že provozovatelé areálu autosalonu a autoservisu [příjmení], resp. [příjmení] [příjmení] si hlídají, kdo na pozemky areálu vstupuje, a lze říci, že by přístup/vjezd veřejnosti např. za účelem parkování nepřipustili. Přístup na předmětnou komunikaci je provozovatelem monitorován a regulován. Byť pozemek p. [číslo] není uvnitř oplocení, tak fakticky z hlediska funkčního propojení a z hlediska místních podmínek není veřejnosti přístupnou komunikací.

21. Žalovaný umožnil využití předmětných pozemků pro provoz autosalonu a autoservisu [příjmení] [příjmení], bez ohledu na to, že je (pouze) vlastníkem budov [obec], [adresa], jiná stavba, a [obec], [adresa], garáž. [příjmení] je představa žalovaného, že on by měl ochuzenému vydat pouze obohacení za pozemky pod svými budovami. Především díky jeho budovám funguje (po léta) v daném areálu autosalon a autoservis vozů [příjmení]. Avšak bez přilehlých a vzájemně provázaných pozemků, by bylo nemyslitelné areál autosalonu a autoservisu provozovat. Je pro vydání neoprávněně získaného majetkového prospěchu podružné, jaký právní vztah existuje mezi žalovaným a [právnická osoba], a.s. ohledně užívání pozemků pod stavbami ve vlastnictví žalovaného, resp. ohledně užívání ostatních v areálu se nacházejících pozemků. Žalovaný neměl protiprávně užívat, resp. umožnit protiprávní užití cizí hodnoty. Soud tedy nevyslyšel obranu žalovaného v tom směru, že předmětné pozemky jsou využívány pro autosalon a autoservis, nicméně již se nezohledňuje, že žalovaný neprovozuje ani není vlastníkem autosalonu a autoservisu. Není z pohledu žaloby rozhodné, jestli je areál provozován žalovaným anebo třetí osobou. Rozhodné je, že to mohl být pouze a jedině žalovaný, kdo umožnil provozovat ve svých budovách a přilehlých pozemcích autosalon a autoservis vozidel [příjmení]. Jak již zaznělo, bez pozemků ve vlastnictví žalobce by nebylo lze provozovat autosalon a autoservis. Pokud by soud přijal argumentaci žalovaného, tak by přitakal v zásadě účelové a až absurdní situaci, kdy v důsledku možného štěpení užívacího práva předmětných pozemků by oprávněnou osobou z bezdůvodného obohacení stíhala povinnost zjistit vždy aktuálního faktického„ uživatele“ předmětných pozemků. Žalovaný je nutně vnímán jako ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatil, a teď tedy musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Jestliže se žalovaný brání existující nájemní smlouvou, pak stojí za povšimnutí jeho vzájemně si odporující tvrzení, podle kterých by měl být oprávněným uživatelem předmětných pozemků dle nájemní smlouvy, což vzápětí žalovaný popírá druhým tvrzením, že již uživatelem areálu není a je jím někdo jiný. Pokud by se žalovaný cítil nájemní smlouvou vázán, hradil by nájemné a neargumentoval tím, že předmětné pozemky vlastně vůbec neužívá.

23. Krajský soud v Brně se rovněž obdobně vyjádřil k faktu, že všechny předmětné pozemky spolu se stavbami tvoří funkční celek (srov. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2017, č. j. [číslo jednací].

24. Zdejší soud neměl důvod odchylovat se od rozhodnutí soudů v obdobné věci. Obdobnou právní věcí se již zabývaly senátu zdejšího soudu a taktéž soud odvolací a dovolací. Ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] bylo vyhověno žalobě [právnická osoba] Developers and [právnická osoba] proti žalované společnosti [právnická osoba] v žalované částce 1.086.443 Kč s příslušenstvím za užívání pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], obec Brno, v období od 24. 2. 2011 do 24. 4. 2012 bez právního důvodu. Proti prvostupňovému rozhodnutí bylo podáno odvolání, o kterém bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2016, č. j. [číslo jednací]. Ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] bylo vyhověno žalobě [právnická osoba] [právnická osoba] proti společnosti [právnická osoba] v žalované částce pouze do 585.730 Kč s příslušenstvím. Krajský soud v Brně z podnětu odvolání žalovaného rozhodl rozsudkem ze dne 17. 5. 2017, č. j. [číslo jednací] tak, že rozsudek potvrdil ve výroku, kterým bylo uloženo, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 585.730 Kč s příslušenstvím. V rozhodnutí soudu odvolacího zaznělo, že nájemní smlouvou uzavřenou mezi [příjmení] univerzitou v Brně a [právnická osoba], s.r.o. dne 1. 10. 1997 předchůdce žalobce pronajal předmětné pozemky předchůdci žalovaného. Nájemní vztah skončil výpovědí nájemní smlouvy ze dne 22. 7. 2003 Odbor výstavby ÚMČ Brno [obec] rozhodnutím ze dne 20. 12. 1993 povolil užívání autosalonu [příjmení] na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaný, resp. jeho právní předchůdce užíval předmětné pozemky z titulu nájemní smlouvy od roku 1997, když bylo povoleno užívání budovy na pozemcích jako autosalon. Žalovaný resp. jeho právní předchůdce byl povinen po skončení nájemního vztahu pozemky vyklidit, k čemuž byl vyzván přípisem ze dne 11. 9. 2003. Všechny předmětné pozemky spolu se stavbami mají tvořit funkční celek také proto, že takto byly předchůdci žalovaného pronajaty již zmíněnou nájemní smlouvou. Podle názoru soudu předmětné pozemky neztratily své funkční určení a vlastní budovy slouží k provozu autosalonu a autoservisu, přičemž je zřejmé, že s takovou činností je spojen pohyb nejenom zákazníků, ale i jejich vozidel včetně parkování. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2016, č. j. [číslo jednací] bylo z podnětu žalobce proti žalovanému rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen na vlastní náklady odstranit z pozemku p. [číslo] p. [číslo] budovu [adresa], jiná stavba, postavenou na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] to vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, pro k.ú. [obec], obec Brno, okres Brno-město to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Dále byl žalovaný povinen vyklidit pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] to vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, pro k.ú. [obec], obec Brno, okres Brno-město vyklizené pozemky předat žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Proti prvostupňovému rozhodnutí bylo podáno odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2018, č. j. [číslo jednací] bylo odmítnuto dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2016, č. j. [číslo jednací].

25. Soud vyhodnotil jako nadbytečné další důkazní návrhy žalovaného, tedy vyžádat stanovisko příslušného silničního správního úřadu, slyšet svědka - statutárního orgánu [právnická osoba] a.s., a ustanovit znalce k zodpovězení otázky, zda předmětné pozemky a budovy na nich postavené jsou vzájemně funkčně propojené. Žalovaný navrhl stanovisko příslušného silničního správního úřadu až po koncentraci řízení, tj. v rozporu s ustanovením § 118b o.s.ř. Slyšení statutárního orgánu [právnická osoba] a.s. by nevneslo více světla k vyřešení otázky, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatil, a kdo musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Posouzení problematiky funkčního propojení pozemků a staveb je otázkou právní, a tato otázka nepřísluší řešit znalci.

26. Závěry obou znalců nebyly nijak dramaticky rozdílné, leč soud se přiklonil k závěrům znalce [celé jméno znalce] právě z důvodu znalcem doplněných, komparovaných veličin (viz znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] [číslo]). Žalovaný zdůrazňuje dle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] pozemek v k.ú. [část obce], obec Brno, na ulici [ulice], u něhož byl nájem 170 Kč/m2/rok. Nicméně tento pozemek není srovnatelný ani lokalitou ani celkovou výměrou předmětného areálu.

27. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobě zcela vyhověl. Žalobci po právu přísluší částka 2.076.217,40 Kč, což v kontextu doplněného znaleckého posudku představuje peněžitou náhradu za užívání předmětných pozemků ve vlastnictví žalobce ve výši obvyklé ceny 210 Kč/m2/rok za období od 1.1.2014 do 6.9.2014 a ve výši 220 Kč/m2/rok za období od 7.9.2014 do 29.2.2016, při celkové výměře pozemků 4436 m2.

28. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o jeho povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku provedeného nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých částek. Žalobci vedle jistiny přísluší úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.018.380 Kč od 1. 4. 2016 do 1. 9. 2017 a z částky 2.076.217,40 Kč od 2. 9. 2017 do zaplacení.

29. Žalovaný je povinen v případě neúspěchu ve věci nahradit náklady řízení státu ve výši 6.362 Kč, a to s odkazem na ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť stát vyplatil znalci přiznanou odměnu podle usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20.6.2018, č.j. [číslo jednací], ve výši 6.012 Kč, a podle usnesení Městského soudu v Brně ze dne 1.10.2018, č.j. [číslo jednací], ve výši 350 Kč.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dále podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 296.046 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 103.811 Kč a nákladů právního zastoupení za mimosmluvní odměnu dle § 6, § 7, § 8 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za dvanáct úkonů právní služby (1. příprava a převzetí právního zastoupení, 2. předžalobní výzva k plnění dne 17.3.2016, 3. žaloba, 4. vyjádření ze dne 5.1.2017, 5. účast na ústním jednání dne 30.10.2017, 6. vyjádření ze dne 3.5.2018, 7. účast na ústním jednání dne 5.3.2018, 8. účast na ústním jednání dne 13.6.2018, 9. účast u úkonu ohlední na místě samém – místním šetření dne 13.6.2018, 10. vyjádření ze dne 17.7.2018, 11. účast na ústním jednání dne 12.11.2018, 12. účast na ústním jednání dne 14. 11.2018, při kterém byl vyhlášen rozsudek), přičemž odměna za první čtyři úkony počítána z tarifní hodnoty 2.018.380 Kč, úkony pět až dvanáct počítány z tarifní hodnoty 2.076.217,40 Kč, za předžalobní výzvu k plnění náleží advokátu mimosmluvní odměna v poloviční výši v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, dále je poloviční výše mimosmluvní odměny v souladu s § 11odst. 2 písm. f) advokátního tarifu účtována i za účast na ústním jednání dne 14.11.2018, které bylo nařízeno jen za účelem vyhlášení rozhodnutí (tj. tedy 3 x 16.380,00 Kč, 7 x 16.620 Kč, dále dva úkony právní služby v poloviční sazbě 1 x 8.190 Kč a 1 x 8.310 Kč). Právnímu zástupci též náleží s odkazem na ustanovení § 13 odst. 1 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů vynaložených na zpracování znaleckého posudku [číslo] ve výši 6.655 Kč a dále je nutno připočíst částku 12 x 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za dvanáct úkonů právní služby po 300 Kč. Právní zástupce žalobce není plátcem DPH.

31. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).