216 C 176/2012

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení anonymizováno . sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. příjmení příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení částky 2.492.646 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 2.492.646 Kč spolu se 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 2.492.646 Kč od 17.9.2010 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 292.578 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 2.492.646 Kč s příslušenstvím, neboť [právnická osoba] [anonymizována tři slova] byla developerem bytové projektu [anonymizována dvě slova]. Jednatelem této společnosti byl v době rozhodné mimo jiné i žalovaný. Na základě skutečností, že developer začal prodávat jednotlivé bytové jednotky do vlastnictví svých klientů, vznikl ex lege žalobce, a to dne 29.1.2010. Z důvodu přípravy a uskutečnění nutných náležitostí po vzniku žalobce další právní skutečnosti nastaly s odstupem. Dne 11.2.2010 vznikla žalovanému funkce tzv. "pověřeného vlastníka", kdy v souladu se zákonem jednal žalovaný za žalobce jako jediný statutární orgán. Tuto funkci žalovaný vykonával až do 16.9.2010, kdy na shromáždění vlastníků bytových jednotek došlo ke zvolení výboru a tím k ustanovení nového kolektivního statutárního orgánu žalobce. Při postupném přebírání agendy ze strany nového výboru žalobce došlo ke zjištění závažných pochybení ve výkonu funkce "pověřeného vlastníka" ze strany žalovaného, kdy věřitelé žalobce se domáhali projednání neuhrazených pohledávek ze strany žalobce (dodavatele vody, tepla apod.). Tímto způsobem se žalobce dozvěděl, že ač v minulosti jeho jednotliví členové dle pokynů ve svých evidenčních listech zasílali platby na plnění spojená s užíváním jejich jednotek, tyto prostředky nebyly hrazeny dodavatelům. Dlužné pohledávky dodavatelům musely být vyrovnány pod hrozbou ukončení dodávek, což v domě o více jak 300 bytech nebylo možné. Nové vedení žalobce sjednalo splátkové kalendáře a dle nich tyto pohledávky žalobce hradil. Ke dni podání žaloby žalobce na vzniklých pohledávkách již ničeho nedluží. Dále došlo ke zjištění chybějících peněžních prostředků tvořících fond oprav, a proto bylo dne 26.11.2010 podáno trestní oznámení, jehož podstatou byla skutečnost zjištěná výborem žalobce, že po celou dobu výkonu funkce "pověřeného vlastníka" ze strany žalovaného byly platby jednotlivých členů jimi určené na úhradu služeb spojených s užíváním bytu zaslaný na účet [právnická osoba] [anonymizována tři slova], tedy developera a jednoho z členů žalobce. Vybrané finanční prostředky však nebyly použity na určený účel. Do dne podání žaloby nebylo žalobci známo, jaká přesná částka byla zaslána jednotlivými členy na účet [právnická osoba] [anonymizována tři slova], přičemž samotné zjištění je až nemožné, a to s ohledem na vysoký počet členů, ať již bývalých či současných, jež nemají vůči žalobci povinnost tyto skutečnosti sdělovat. Šetřením [stát. instituce] však bylo zjištěno, že v období od 30.4.2010 do 16.9.2010 bylo na účet [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jednotlivými členy žalobce zasláno nejméně 1.971.685 Kč. Dle evidence žalobce bylo v daném období všem členům dohromady předepsáno na zálohách 840.503 Kč měsíčně, včetně fondu oprav. Ze strany žalovaného však nebyly na závazky dodavatelům za rozhodné období uhrazeny tyto částky: společnosti [právnická osoba] částka 140.400 Kč, [právnická osoba] [anonymizováno]. částka 367.902 Kč, společnosti [právnická osoba] částka 1.387.930 Kč, [právnická osoba] částka 202.000 Kč, společnosti [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] částka 153.120 Kč, [právnická osoba] [část názvu právnické osoby] 56.105 Kč a [právnická osoba], spol. r.o. 73.680 Kč Celkem se jedná o částku 2.381.137 Kč, kterou žalobce uhradil "po druhé", a to po ustanovení nového výboru. Za rozhodné období mělo být ve fondu oprav na účtu žalobce uložena celkem 124.545 Kč měsíčně, což odpovídá platbám předepsaným členům. Z fondu oprav nebylo v rozhodném období ničeho čerpáno, přičemž tento fond se u žalobce tvořil od dubna roku 2010 do září roku 2010, na kterým mělo být celkem nashromážděno 747.270 Kč. Po převzetí dispozičních práv k účtu žalobce ze strany nového výboru bylo zjištěno, že zůstatek na účtu je 700.123 Kč. Výpočet náhrady škody pak představuje součet částky 2.381.137 Kč představující částku uhrazenou dodavatelům s částkou 747.270 Kč představující částku odpovídající fondu oprav, což při odpočtu částky 700.123 Kč představující skutečný zůstatek na účtu žalobce ke dni 16.9.2010 představuje škodu ve výši 2.492.646 Kč. Ze strany žalovaného tak došlo k porušení tzv. prevenční povinnosti ve smyslu § 415 o.z., když zvolil jako místo platební účet, ke kterému měla dispoziční oprávnění jiná osoba, dále k porušení zákazu jednat jako statutární orgán za dvě strany, jejichž zájmy jsou v rozporu a v neposlední řadě došlo i k porušení povinnosti statutárního orgánu žalobce, jak jsou uvedeny ve Stanovách žalobce a v Zákoně.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí, neboť z podané žaloby není zcela zřejmé jaká částka byla skutečně zaslána jednotlivými členy na účet [právnická osoba] [anonymizována tři slova], přičemž je více než zřejmé, že celková výše poukázaných finančních prostředků jednotlivými členy žalobce se nemůže rovnat součtu všech předepsaných záloh a vyúčtování, neboť již v trestním řízení, které bylo proti osobě žalovaného vedeno a následně i zastaveno, se ukázalo, že členové žalobce předepsané zálohy řádně a včas neplatili, popřípadě je platili s několikaměsíčním zpožděním. Při absenci tvrzení a následného prokázání celkové výše poukázaných finanční prostředků na účet [právnická osoba] [anonymizována tři slova] pak žalobce neprokazuje základní předpoklad vzniku možné škody. Byla-li pak škoda způsobena na finančních prostředcích jednotlivých členů, které byly určeny na plnění spojená s užíváním jejich jednotek, zpochybňuje žalovaný aktivní věcnou legitimaci žalobce ve sporu, neboť škoda n finančních prostředcích členů [anonymizováno] nepochybně nesouvisí s provozováním společných částí domu. K samotné výši škody žalovaný poukázal na vnitřní rozpor provedených výpočtů s odkazem mimo jiné na šetření Policie ČR, kdy v období od 30.4.2010 do 16.9.2010 bylo na účet [právnická osoba] [anonymizována tři slova] zasláno členy nejméně 1.971.685 Kč, přičemž sám žalobce dospívá k závěru, že škoda má činit celkem 2.381.137 Kč, tedy částku vyšší, než jaká byla jeho členy na účet [právnická osoba] [anonymizována tři slova] převedena. Závěrem poukázal na znalecký posudek, jež byl vypracován v trestní věci znalkyní [celé jméno znalkyně] dne 28.4.2015, ze kterého vyplývá, že členové žalobce uhradili na předpisech záloh na účet správce [právnická osoba] [anonymizována tři slova] za období od 10.2.2010 do 16.9.2010 celkem 4.395.662 Kč, avšak výdaje [právnická osoba] [anonymizována tři slova] související s poskytováním služeb členům žalobce a výdaje spojené se správou domu činily za totéž období 5.392.146,13 Kč. Z uvedeného pak vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] vydala ve prospěch členů žalobce částku o bezmála 1.000.000 Kč vyšší, než kolik od těchto členů obdržela. Vedle absence existence škody pak žalovaný dále zpochybňuje jakékoliv protiprávní jednání žalovaného a v neposlední řadě i absenci příčinné souvislosti mezi konkrétním protiprávním jednáním žalovaného a vzniklou škodou na straně žalobce.

3. Městský soud v Brně na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Dne 29.1.2010 vznikl žalobce s předmětem činnosti správa domu, jak vyplývá z úplného výpisu z rejstříku [anonymizována tři slova] vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl [anonymizováno], vložka [číslo]. Dne 11.2.2010 vznikla funkce pověřeného vlastníka, kterou vykonával [celé jméno žalovaného] jako statutární orgán, který činil právní úkony a podepisoval je i jménem [anonymizováno]. Uvedené bylo vymazáno z rejstříku dne 4.11.2010 a od 4.11.2010 byl výbor zapsán jako statutární orgán [anonymizováno]. Dne 26.11.2010 přijalo [anonymizována tři slova] v [obec] trestní oznámení pro důvodné podezření ze spáchání trestné činnosti. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21.1.2014, pod č.j. [číslo jednací] byl obžalovaný [celé jméno žalovaného] uznán vinným tím, že [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] s [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova]. Současně byla obžalovanému uložena povinnost, aby ve zkušební době uhradil podle svých sil škodu, kterou trestním činem způsobil. Ve věci bylo podáno odvolání proti shora citovaného rozsudku Městského soudu v Brně, kdy Krajský soud v Brně dne 22.4.2014, pod č.j. [číslo jednací] usnesením napadaný rozsudek zrušil v celém rozsahu a věc vrátil státnímu zástupci k došetření. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 16.9.2016, pod č.j. [číslo jednací] bylo trestní stíhání obviněného [celé jméno žalovaného] dle § 314c odst. 1 písm. a) trestního řádu za použití ust. § 188 odst. 1 písm. c) trestního řádu, § 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu a § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu zastaveno. Soud dospěl k závěru, že trestní odpovědnost obviněného v dané věci je promlčena. Ze seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že dne 2.3.2012 byla přihlášena pohledávka věřitele [právnická osoba] v celkové výši 196.233,50 Kč představující cenu neuhrazené dodávky vody, dne 5.3.2012 byla přihlášena pohledávka věřitele [právnická osoba] ve výši 801.032,71 Kč představující neuhrazenou cenu za správu nemovitostí, provádění úklidových prací a dne 24.7.2012 byla přihlášena pohledávka [právnická osoba] ve výši 586.280 Kč představující neuhrazenou cenu díla dle smlouvy o dílo ze dne 9.12.2009 ve výši 429.000 Kč a dále neuhrazenou práci dle servisní smlouvy ze dne 9.12.2009 ve výši 157.280 Kč. Z konečné faktury [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] fakturovala [právnická osoba] [anonymizována tři slova] za spotřebu tepla za období od 1.1.2010 - 1.5.2010 celkem 1.382.014 Kč. Dne 3.6.2010 uznal žalovaný za [právnická osoba] [anonymizována tři slova] částku 1.257.367,70 Kč představující nezaplacenou dodávku a prodej tepla ze období od 1.1.2010 1.5.2010. Dne 4.6.2010 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem, jejímž předmětem byla shora uznaná dlužná částka. Ze znaleckého posudku [číslo] jež byl vypracován na základě objednávky [stát. instituce], [stát. instituce] [obec], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] s předmětem znaleckého zkoumání, jak uvedeno v části A, bod 1-6 znaleckého posudku soud zjistil, že znalkyně v rámci rekapitulace celkových příjmů a výdajů dospěla k závěru, že na účet [právnická osoba] [anonymizována tři slova] dále jen účet č. [bankovní účet] označený BU1 a č. [bankovní účet] označený jako BU4 bylo do 10.2.2010 přijato celkem 1.374.193 Kč a za období od 11.2.2010 do 16.9.2010 celkem 3.021.469 Kč, což celkem představuje 4.395.662 Kč. Celkové výdaje na obou účtech do 10.2.2010 představují 2.266.163,13 Kč a za období od 11.2.2010 do 16.9.2010 představují 3.125.983 Kč, což v součtu představuje 5.392.146,13 Kč. Z uvedeného pak vyplývá, že při porovnání příjmů a výdajů bylo za uvedené období z obou účtu vyplaceno celkem o 996.484,13 Kč více, než bylo přijato.

4. Pokud se týká samotné právní kvalifikace vyšel soud z žalobcem uplatněného nároku na náhradu škody, ke které mělo dojít na základě porušení právních povinností žalovaným v roce 2010. Ve smyslu ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož a práv a povinností z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na žalobcem vylíčené rozhodné skutečnosti v podané žalobě, tak dle názoru soudu je nutné na daný stav aplikovat právní úpravu platnou do 31.12.2013, což je v daném případě zákon č. 40/1964 Sb. (dále jen o.z.) ve spojení se zákonem č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů.

5. K otázce aktivní věcné legitimace žalobce ve sporu uvádí soud následující.

6. Ve smyslu ust. § 9 odst. 1,3 zákona č. 72/1994 Sb. vzniká [anonymizováno] v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, k poslednímu z těchto vlastníků. [anonymizována tři slova] (dále jen [anonymizováno]) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen "správa domu") popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Z uvedeného pak vyplývá, že právní postavení [anonymizováno] je založeno na principu vymezené (respektive omezené) právní subjektivity v tom smyslu, že [anonymizováno] může vykonávat pouze takové činnosti, které vymezuje Zákon a pouze v těchto věcech je oprávněn vykonávat svá práva a zavazovat se. Jde o omezenou právní subjektivitu, tedy "speciální právní subjektivitu", oproti (u právnických osob běžné) "generální právní subjektivitě". Právní subjektivita [anonymizováno] je Zákonem omezená především vymezením dovolené činnosti v § 9 odst. 1 a § 9a zákona č. 72/1994 Sb. Předmět činnosti [anonymizováno] je v odst. 1 v obecné rovině vymezen ve třech základních skupinách, a to: a) činnosti spojené se správou, provozem a opravami společných částí domu (tzv. správa domu), b) výkonem dalších činností souvisejících se správou domu v rozsahu podle Zákona, c) výkon činností při provozu těch společných částí domu, které slouží i jiným fyzických nebo právnických osobám. Ačkoliv nejsou činnosti pod písmenem a) v zákoně blíže konkretizovány, lze z nich dovodit, že jde obvykle o činnosti při správě, provozu, údržbě, opravách a podobné další úkoly při správě a provozu nemovitostí. K činnostem pod písmenem b) lze příkladmo přiřadit rovněž případné hospodaření s vlastním majetkem SVJ, avšak pouze pro účely v tomto ustanovení uvedené. V širším pojetí lze do rámce této činnosti zahrnout také zajišťování služeb, vyjma těch, které si vlastníci jednotek zajišťují přímo samy s dodavateli. O zajišťování služeb není jinak v Zákoně zmíňka vyjma ust. § 9a a § 11 odst. 5 Zákona, z nichž plyne oprávnění [anonymizováno] rozhodovat o způsobu rozúčtování služeb v případech, kdy tento způsob není upraven zvláštním právním předpisem, nebo rozhodnutím cenového orgánu. Rovněž i činnosti pod písmenem c) nejsou v Zákoně konkretizovány, když předmět těchto činností lze odvozovat od druhu společných částí domu (respektive technického či jiného zařízení spadajícího pod pojem společné části domu), sloužících i jiným osobám, než členům [anonymizováno]. Způsob a rozsah provozování této činnosti pro jiné osoby je zpravidla upraven příslušnou smlouvou sjednanou mezi [anonymizováno] a osobou, jimž tyto společné části domu rovněž slouží.

7. Ve smyslu vzorových stanov [anonymizováno] tvořících přílohu nařízení vlády č. 371/2004 Sb. se správou domu rozumí zajišťování a) provozu domu a pozemku, b) údržby a oprav společných částí domu, c) protipožárního zabezpečení domu včetně hromosvodů, d) revizí a oprav společných částí technických sítí, rozvodů, elektrické energie, plynu, vody a odvodu odpadních vod, tepla a teplé užitkové vody včetně radiátorů, vzduchotechniky, výtahů, zařízení pro příjem televizního a rozhlasového signálu a elektrických sdělovacích zařízení v domě a dalších technických zařízení podle vybavení domu, e) revizí a oprav domovní kotelny či výměníkové stanice v rozsahu a způsobem odpovídajícím skutečnému vybavení domu, f) prohlídek a čištění komínů, g) administrativní a operativně technické činnosti spojené se správou domu včetně vedení příslušné technické a provozní dokumentace domu, h) správy jednotek, které jsou ve spoluvlastnictví všech členů [anonymizováno], i) dalších činností, vyplývajících pro [anonymizováno] z právních předpisů a technických postupů spojených se správou domu.

8. Postavil-li pak žalobce žalobu na tvrzení, že škoda byla způsobena na finančních prostředcích jednotlivých členů žalobce, které byly těmito členy určeny na plnění spojená s užíváním jejich bytových jednotek, kdy jednotliví členové žalobce zasílali platby na plnění spojená s užíváním jejich bytů, když tyto zaslané prostředky nebyly následně hrazeny dodavatelům toho kterého média, čímž vznikla jednotlivým členům žalobce škoda, jež je předmětem tohoto sporu, není žalobce dle názoru soudu k vymáhání požadované náhrady škody aktivně legitimován. Popsaný skutek totiž nespadá pod předmět činností žalobce tak, jak uvedeno shora, tedy jinými slovy v daném případě se nejedná o správu, provoz či opravy společných částí domu.

9. Ve smyslu ust. § 415 o.z. každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

10. Podle ust. § 420 odst. 1 o.z. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

11. Mezi předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti fyzických a právnických osob ve smyslu ust. § 420 o.z. patří porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a zavinění. Jedná se o kumulativní zákonné předpoklady, z čehož prvé tři jsou objektivního charakteru a důkazní břemeno ohledně nich leží na poškozeném, zatímco zavinění je povahy subjektivní vážící se k osobě škůdce. S ohledem na provedený rozsah dokazování a současně s ohledem na nejspornější předpoklad vzniku občanskoprávní odpovědnosti, soud zaměřil svoji pozornost na otázku vzniku škody, která je vykládána jako újma, jež nastala v majetkové sféře poškozeného a která je objektivně vyjádřena všeobecným ekvivalentem (penězi). K případnému zjištění vzniku majetkové újmy na straně žalobce soud primárně zaměřil dokazování prostřednictvím znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně], která v rámci trestního řízení vedeného proti žalovanému byla [stát. instituce] vyzvána, aby k období od 11.2.2010 do 16.9.2010, tedy za období, kdy byl [celé jméno žalovaného] ve funkci pověřeného vlastníka [anonymizováno] vlastníků jednotek, [adresa], posoudila a následně zodpověděla položené otázky, mimo jiné i jaké částky na účtech [žalovaná] [anonymizována tři slova] byly přijaty od [anonymizováno], v jaké celkové výši [právnická osoba] [anonymizována tři slova] přijala platby od [anonymizováno], jakým způsobem bylo z těmito platbami naloženo, zda byly všechny spotřebovány na údržbu opravy úhrady energií a médií nebo zda [právnická osoba] [anonymizováno]. přijímala a v celkovém součtu ve stíhaném období přijala více finančních prostředků, než kolik bylo použito na činnost ve prospěch [anonymizováno], co se stalo s případným přeplatkem nebo naopak, zda vznikl nedoplatek na straně [anonymizováno], v jaké výši byl přeplatek nebo nedoplatek. Dle znalkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] přijímala platby na dva účty, a to č. [bankovní účet], jež byl vedený u [anonymizováno] bank [právnická osoba] v období od 11.2.2010 do 16.9.2010 dále označen jako účet BU1 a dále účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] dále veden jako účet BU4. Účty BU1 i BU4 byly používány pro platby ve prospěch i na vrub [anonymizována tři slova], ale i pro příjem a výdej [právnická osoba] [anonymizováno]. V průběhu znaleckého zkoumání bylo shledáno, že platební morálka jednotlivých [anonymizována tři slova] nebyla nejlepší, kdy někteří dopláceli zálohy např. za období 4. Q 2009 až v roce 2010 (např. za období [číslo] 2009 bylo placeno až 5.1.2010, za období [číslo] 2009 a 1-2/ 2010 bylo placeno až 10.2.2010 apod). Dle rekapitulace účtu BU1 bylo dle znalkyně na tento účet do 10.2.2010 přijato celkem 473.922 Kč a do 16.9.2010 celkem 2.961.999 Kč. U účtu BU4 bylo do 10.2.2010 přijato celkem 900.271 Kč a do 16.9.2010 celkem 59.470 Kč. Celkové příjmy tak u obou účtů činí za sledované období 4.395.662 Kč. Do 10.2.2010 činily výdaje [právnická osoba] [anonymizováno]. 2.266.163,13 Kč a za období do 16.9.2010 celkem 3.126.983 Kč, tedy celkem 5.392.146,13 Kč. Dle znalkyně tak představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji za období do 10.2.2010 mínus 891.970,13 Kč a za období do 16.9.2010 mínus 104.514 Kč, celkové výdaje tak představují mínus 996.484,13 Kč. Z uvedeného vyplývá, že pokud žalobce, respektive jeho členové obdrželi od [právnická osoba] [anonymizována tři slova] plnění v hodnotě 5.392.146,13 Kč, avšak za toto plnění zaplatili na účet společnosti toliko 4.395.662 Kč, nemohla být způsobena žalovaným žádná škoda, neboť dle zjištění nedošlo ani na straně žalobce, ani u jednotlivých členů žalobce k majetkové újmě, jak má namysli shora citovaný zákonný předpoklad vzniku občanskoprávní odpovědnosti.

12. Z článku III. podání žalobce ze dne [číslo] plyne, že členové žalobce měli za období od 11.2.2010 do 16.9.2010 uhradit na předpisech záloh částku v celkové výši 5.860.042 Kč. Současně však z tohoto článku dále vyplývá, že za dané období uhradili členové žalobce na zálohách toliko částku 2.962.029 Kč. Porovnáním obou částech pak nelze, než konstatovat, že zaplacené zálohy na služby nepokryly skutečné výdaje vynaložené na poskytování těchto služeb, což je ostatně prokázáno i znaleckým posudkem znalkyně [celé jméno znalkyně] ze dne 28.4.2015, jež vypracovala v souvislosti s trestním řízením vedeným proti žalovanému. V článku V. podání ze dne 24.10.2019 žalobce dále uvádí, že za sledované období bylo společnosti [právnická osoba] uhrazeno celkem 169.300 Kč a [právnická osoba] [anonymizováno] uhrazeno 571.104 Kč, jakož i [právnická osoba] [anonymizováno] uhrazeno celkem 559.687 Kč, čímž žalobce přiznává, že z účtu [právnická osoba] [anonymizována tři slova] bylo v rozhodném období poukázáno na platby dodavatelům služeb spotřebovaných jeho členy celkem 1.300.091 Kč (169.300 Kč + 571.104 Kč + 559.687 Kč) aniž by bylo zřejmé, jak se daná skutečnost promítla do údajné škody, kterou měl žalovaný svým protiprávním jednáním způsobit. K částce 1.300.091 Kč je však třeba přičíst i další částky, a to dluhy [právnická osoba] [anonymizována tři slova], které jí zůstaly vůči dodavatelům služeb a které samy členové žalobce spotřebovali, když se jedná o dluh vůči společnosti [právnická osoba] za dodávku vody členům žalobce, [právnická osoba] spol. r.o. za správu domu a provádění úklidových prací a společnosti [právnická osoba] za servisní činnost u výtahů, jak vyplývá ze seznamu přihlášených pohledávek. Je-li pak k částce 1.300.091 Kč (představující uhrazené služby spojené s užíváním domu a jednotek ve vlastnictví jednotlivých členů žalobce) připočten i dluh [právnická osoba] [anonymizována tři slova] za služby spojené s užíváním domu a jednotek ve vlastnictví členů žalobce ve výši 1.164.546,21 Kč ([právnická osoba], [příjmení] [anonymizováno] a [právnická osoba]) nelze dospět než k závěru, že částka 2.464.637,21 Kč dosahuje téměř shodné výše žalobcem tvrzené škody, kterou měl žalovaný způsobit členům žalobce. S ohledem na shora uvedené zjištění spolu se závěry znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalkyně] dospěl soud k závěru, že žalovaný žádnou škodu, ať již žalobci či jeho členům nezpůsobil a proto i z tohoto důvodu byla žaloba pro absenci vzniku škody (jakož aktivní věcné legitimace žalobce ve sporu) zamítnuta.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalovanému přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení spočívající v nákladech za právní zastoupení, a to za 13 úkonů právní služby po 18.300 Kč (a to za přípravu, převzetí, sepis vyjádření k žalobě, podání ze dne 19.7.2020, 17.11.2020, 25.9.2021, účast při jednání dne 25.5.2017, 31.8.2017 mediátor, 6.6.2019, 16.3.2021, 26.8.2021, 5.5.2022, 27.10.2022, 1.12.2022), 13 režijních paušálů po 300 Kč, to vše vynásobeno o 21%, tedy celkem 292.578 Kč, z čehož DPH představuje 50.778 Kč (§ 7,13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.).