216 C 59/2017

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 48.125,00 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 46.652 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3.382 Kč od 4.9.2016 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 4.075 Kč od 4.9.2016 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 38.245 Kč od 5.9.2017 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 950 Kč od 16.11.2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se v částce 1.473 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1.473 Kč od 4.9.2016 do zaplacení, poplatku z prodlení ve výši 13.800 Kč a úroku z prodlení ve výši 10.775 Kč, zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 82.517,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně na nákladech řízení částku 11.841,76 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně původně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 48.125 Kč s příslušenstvím, neboť žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, které vykonává správu domu , adresa, a souvisejícího pozemku, zatímco žalovaný je jeho členem, když v domě , adresa, vlastní čtyři jednotky. Na první schůzi shromáždění žalobce, které se účastnil i žalovaný, si členové odsouhlasili výši příspěvků na správu domu a pozemku a způsob jejich placení. Podle usnesení se měli příspěvky členů sestávat ze záloh na společně nakupované služby (vodné, stočné, společná elektřina, úklid) a příspěvků na správu domu a pozemku (pojištění domu, účetnictví, bankovní poplatky, odměnu představenstvu a ostatní výdaje), jakož i z příspěvků do fondu oprav. U členů - vlastníků bytů činily příspěvky celkem 225,10 Kč na 1 m2 podlahové plochy bytu a u členů - vlastníků nebytových prostor činily příspěvky 172,51 Kč na 1 m2 podlahové plochy nebytového prostoru. Od 1.1.2016 byla výše příspěvku upravena tak, aby odpovídala předpokládaným aktuálním ročním nákladům. Evidenční listy, kterými byla tato nová výše příspěvku předepsána byly žalovanému doručeny dne 27.12.2015. Úhrada příspěvků byla stanovena prostřednictvím pravidelných měsíčních plateb na účet žalobce, vždy do 25. dne v měsíci a od 1.1.2016, vždy do posledního dne v měsíci, a to ve výši 1/12 ročního příspěvku. Žalovaný platil měsíční příspěvky na správu domu a pozemku, jakož i na společně nakupované služby nepravidelně, když v roce 2014 zaplatil celkem 42.660 Kč, v roce 2015 zaplatil celkem 42.660 Kč a v roce 2016 zaplatil celkem 16.000 Kč. Vyúčtování za rok 2014 a 2015 bylo žalovanému zasláno emailem a k tomu vhozeno do poštovní schránky v domě. Vyúčtování za rok 2016 bylo žalovanému doručeno prostřednictvím správce domu doporučeným dopisem odeslaným dne 29.4.2017. Žalovaný jako vlastník nebytové jednotky (garáže) č. , číslo, , číslo, nezaplatil dle vyúčtování za rok 2014 - 2.599 Kč, dle vyúčtování za rok 2015 - 138 Kč, dle vyúčtování za rok 2016 - 3.751 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s placením peněžních dluhů, pak vyčíslil žalobce poplatek z prodlení s placením části příspěvku týkajících se služeb a vyúčtování služeb za dobu od 1.1.2014 do 31.12.2015 v celkové výši 5.230 Kč a úrok z prodlení s placením zbývajících příspěvků a vyúčtování za dobu od 1.1.2014 do 31.12.2016 ve výši 1.563 Kč. Žalovaný jako vlastník bytové jednotky č. , číslo, nezaplatil dle vyúčtování za rok 2014 - 2.256 Kč, dle vyúčtování za rok 2015 - 3.937 Kč, dle vyúčtování za rok 2016 - 25.130 Kč. Jelikož žalovaný byl v prodlení s placením svých peněžních dluhů vůči žalobci, vyčíslil tento poplatek z prodlení s placením části příspěvků týkající se služeb a vyúčtování služeb za dobu od 1.1.2014 do 31.12.2015 ve výši 5.930 Kč a úrok z prodlení s placením zbývajících příspěvků a vyúčtování za dobu od 1.1.2014 do 31.12.2016 ve výši 5.814 Kč. Žalovaný jako vlastník bytové jednotky č. , číslo, měl dle vyúčtování za rok 2014 přeplatek ve výši 387 Kč, který byl započten na dlužné příspěvky. Dle vyúčtování za rok 2015 přeplatek ve výši 410 Kč, který byl rovněž započten na dlužné příspěvky, dle vyúčtování za rok 2016 tento nezaplatil 5.286 Kč. S ohledem na prodlení s placením peněžních dluhů vůči žalobci, tento vyčíslil poplatek z prodlení s placením části příspěvků týkajících se služeb a vyúčtování služeb za dobu od 1.1.2014 do 31.12.2015 ve výši 1.320 Kč a úrok z prodlení s placením zbývajících příspěvků a vyúčtování za dobu od 1.1.2014 do 31.12.2016 ve výši 873 Kč. Žalovaný jako vlastník bytové jednotky č. 12/13 měl ve vyúčtování za rok 2014 přeplatek ve výši 315 Kč, který byl započten na dlužné příspěvky, dle vyúčtování za rok 2015 přeplatek ve výši 333 Kč, který byl rovněž započten na dlužné příspěvky. Dle vyúčtování za rok 2016 zbývá žalovanému zaplatit celkem 4.078 Kč. Vzhledem k prodlení s placením svých peněžních dluhů vůči žalobci vyčíslil žalobce poplatek z prodlení s placením části příspěvku týkajících se služeb a vyúčtování služeb za dobu od 1.1.2014 do 31.12.2015 ve výši 1.320 Kč a úrok z prodlení s placením zbývajících příspěvků a vyúčtování za dobu od 1.1.2014 do 31.12.2016 ve výši 682 Kč. Zbývající částka ve výši 950 Kč pak představuje náklady na odstranění skládky, kterou zřídil žalovaný ve společném dvoře ze své stavební suti a stavebního materiálu.

2. Následně v průběhu řízení žalobce omezil žalobu v části poplatku z prodlení ve výši 13.800 Kč, úroku z prodlení ve výši 10.775 Kč a částky 1.473 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 4.9.2016 do zaplacení a soud tak řízení ve smyslu § 96 odst. 1,2 o.s.ř. v daném rozsahu bez dalšího zastavil.

3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření se k žalobě, jež je součástí odporu proti platebnímu rozkazu, navrhl její zamítnutí z důvodu neexistence vzniku nároku a řádné dohody o úhradě služeb, když na první schůzi shromáždění SVJ, které se žalovaný účastnil, si členové odsouhlasili výši příspěvků na správu domu a pozemku a způsob jejich placení. Podle usnesení se mají příspěvky členů se sestávat ze záloh na společně nakupované služby (vodné a stočné, elektřina úklid), příspěvku na správu domu a pozemku (pojištění, účetnictví, bankovní poplatky, odměny představenstvu) a příspěvku do fondu oprav, když v daném případě zákon vyžaduje dohodu všech vlastníků jednotek, kterou nelze nahradit usnesením shromáždění vlastníků jednotek. Nejedná se totiž o záležitost spadající do působnosti shromáždění, takže při schvalování dohody se nemůže hlasovat v rámci schůze shromáždění jako orgánu SVJ, a ani se nemohou použití ustanovení o jednání a rozhodování shromáždění. Dohoda je výlučným projevem vůle jednotlivých vlastníků jednotek, na což nemá žádný vliv skutečnost, že v domě, kde působí SVJ jako právnická osoba, jsou vlastníci jednotek ze zákona současně členy SVJ. Žalovaný tak nikdy neuzavřel za svou osobu dohodu o výši úhrad cen služeb v , právnická osoba, rozvržením plateb nikdy nesouhlasil. Pokud se týká notářského zápisu první schůze žalobce ze dne 4.1.2005, tak tento považuje žalovaný za neurčitý, když v části páté (rozhodnutí o výši příspěvků) se neuvádí, za jaké období bude placeno 225,10 Kč za 1 m2, zda za měsíc, rok, dva měsíce apod. Současně poukázal na zánik nároku na úhradu požadované částky započtením na úhradu provedených stavebních prací, které žalovaný prováděl prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . na základě smlouvy o výstavbě na domě , adresa, . Stavební práce pak zhodnotily společné části domu, když dle rozpisu provedených prací činí celková výše pohledávky 338.893 Kč bez DPH. Částka byla žalovaným uhrazena společností , právnická osoba, . a svůj nárok na její zaplacení ze strany SVJ již započetl vůči pohledávce SVJ ve výši 16.100 Kč (spor vedený u Městského soudu v Brně pod sp.zn. , spisová značka, ). Částka ve výši 69.907 Kč tvořenou částkou 47.175 Kč jako dluhem z vyúčtování služeb, částkou 13.800 Kč tvořen poplatkem z prodlení a částkou 8.932 Kč představující úrok z prodlení, tak žalovaný započetl oproti své zbývající pohledávce na úhradu částky 322.793 Kč z titulu neuhrazeného plnění vynaloženého na opravu společných částí domu , adresa, , a to přípisem právního zástupce ze dne 23.11.2017.

4. Městský soud v Brně provedl důkaz notářským zápisem sepsaným dne 4.1.2005 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v Brně pod sp.zn. , Anonymizováno, včetně prezenční listiny schůze shromáždění , adresa, konané dne 4.1.2005, emailovou zprávou ze dne 27.12.2015, evidenčním listem garáže a bytů ze dne 17.12.2015, přehledem úhrad žalovaným, vyúčtováním služeb za rok 2014, dokladem č. , číslo, , dokladem č. , hodnota, , dokladem č. , hodnota, , dokladem č. , hodnota, , vyúčtováním služeb za rok 2015, dokladem č. , číslo, , dokladem č. , hodnota, , dokladem č. , hodnota, , dokladem č. , hodnota, , vyúčtováním služeb za rok 2016, a to dokladem č. , číslo, , dokladem č. , hodnota, , dokladem č. , hodnota, a dokladem č. , hodnota, , emailovou výzvou k odstranění závad na stavbě ze dne 13.4.2017, fakturou č. , hodnota, ze dne 30.6.2017 splatnou dne 14.7.2017, upomínkou ze dne 14.9.2016, upomínkou ze dne 8.8.2016, předžalobní upomínkou ze dne 5.11.2017, notářským zápisem sepsaným dne 10.4.2017 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem pod sp.zn. , Anonymizováno, , znaleckým posudkem č. , hodnota, vypracovaný , právnická osoba, dne 16.10.2020, fotodokumentací vážící se k identifikaci skládky zřízenou žalovaným ve společném dvoře, výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , smlouvou o výstavbě ze dne 4.1.2004, s důrazem na článek 11 odst. 2-4, jež byla uzavřena mezi žalovaným jako stavebníkem a 13 vlastníky bytových jednotek včetně dodatku č. , hodnota, a 3 k prohlášení vlastníka - smlouvy o výstavbě, potvrzením o platbě ze dne 6.7.2017 a výslechem žalovaného jako účastníka, ze kterých zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce je Společenství vlastníků jednotek vykonávající správu domu v , adresa, , kdy žalovaný jako jeho člen vlastní v předmětném domě čtyři jednotky. Z osvědčení o průběhu první schůze shromáždění vlastníků jednotek s navrhovaným názvem , adresa, a navrhovaným sídlem , adresa, konaného dne 4.1.2005 na místě samém v restauraci , Anonymizováno, , , adresa, soud zjistil, že proběhla první schůze shromáždění žalobce, které se účastnil mimo jiné i žalovaný a na této schůzi si členové odhlasovali výši příspěvků na správu domu a pozemku, jakož i způsob jejich úhrady. Ve smyslu usnesení se sestávají příspěvky členů ze záloh na společně nakupované služby, příspěvků na správu domu a pozemku, jakož i příspěvků do fondu oprav, když z pátého bodu osvědčení o průběhu první schůze shromáždění vlastníků jednotek, jež je zachycen v notářském zápisu ze dne 4.1.2005 vyplývá, že příspěvek člena vlastníka bytu skládající se ze záloh na společně nakupované služby, z příspěvků na správu domu a pozemku a z příspěvků do fondu oprav je stanoven ve výši 225,10 Kč na 1 m2 podlahové plochy bytu a příspěvek člena vlastníka nebytových prostor skládající se ze záloh na společně nakupované služby, příspěvků na správu domu a pozemku, příspěvku do fondu oprav je stanoven ve výši 172,51 Kč na 1 m2 plochy nebytového prostoru s tím, že příspěvek bude hrazen pravidelnou měsíční platbou, vždy do 25. dne předchozího měsíce ve výši 1/12 ročního vypočteného příspěvku na účet ", adresa, ". Daný návrh na určení výše příspěvků členů společenství na správu domu a pozemku a způsobu placení záloh příspěvků byl přijat přítomnými členy, kdy pro bylo celkem , hodnota, % přítomných hlasů a proti 17,05% přítomných hlasů. Pokud se týká nebytové jednotky, a to garáže č. , číslo, , číslo, , tak dle vyúčtování za rok 2014 představuje nedoplatek celkem 2.599 Kč za rok 2015, zbývalo žalovanému doplatit celkem 2.586 Kč, ale po započtení odměny za výkon funkce ve výboru tomuto zbývá doplatit 138 Kč. Za rok 2016 pak zbývá žalovanému doplatit celkem 3.751 Kč. U bytové jednotky č. , číslo, představuje dle vyúčtování za rok 2014 nedoplatek 2.256 Kč, za rok 2015 zbývalo žalovanému doplatit 5.599 Kč, ale po započtení odměny za výkon funkce ve výboru tomuto zbývá doplatit 3.937 Kč a za rok 2016 zbývá doplatit 25.130 Kč. U bytové jednotky č. , číslo, dle vyúčtování za rok 2014 vznikl žalovanému přeplatek 387 Kč, za rok 2015 přeplatek ve výši 410 Kč a za rok 2016 po započtení přeplatku z vyúčtování za předchozí období zbývá žalovanému doplatit 5.286 Kč. U bytové jednotky č. , Anonymizováno, dle vyúčtování za rok 2014 vznikl žalovanému přeplatek ve výši 315 Kč, za rok 2015 přeplatek ve výši 333 Kč a rok 2016 po započtení přeplatku z vyúčtování za předchozí období žalovanému zbývá doplatit 4.078 Kč. Z faktury č. , hodnota, ve spojení s potvrzením o platbě ze dne 6.7.2017 soud zjistil, že žalobce zaplatit za vyklizení dvora od suti, jak ve fotodokumentaci uvedeno celkem 950 Kč. Upomínkou ze dne 14.9.2016 byl žalovaný upomenut k zaplacení částky za užívání prostoru , číslo, , , číslo, , číslo, , číslo, na adrese , adresa, k 14.9.2016 v celkové výši 50.965,50 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 5.11.2017 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky za roky 2014 až 2016, z vyúčtování celkem 47.175 Kč dále na poplatcích z prodlení 13.800 Kč a na úrocích z prodlení 8.932 Kč, to vše spolu s částkou 950 Kč za odstranění skládky do 15.11.2017. Dne 31.3.2021 vypracoval , právnická osoba, jako znalec pro obor, odvětví, specializace - ekonomika, účetní evidence znalecký posudek, kdy v závěru znaleckého posudku uvedl, že z vyúčtování předložených žalobcem je zřejmé označení jednotky, které je uvedeno na každém vyúčtování v levém horním rohu v rubrice "Vyúčtování za byt". Rovněž z předloženého vyúčtování je zřejmá výměra podlahové plochy jednotky, ke které se vyúčtování vztahuje a je uvedena v hlavní části vyúčtování sloupci "Bytová jednotka (uživatel) - jednotek". Pokud se týká způsobu vyúčtování jednotlivé nákladové položky, tak tento je z předloženého vyúčtování zřejmý a je uveden v hlavní části vyúčtování ve třetím sloupci s označením jako "Jednotka". Pokud se týká součtu předpisů či součtu skutečně zaplacených záloh, tak k tomu znalec uvedl, že v rubrice "Zaplaceno" na jednotlivých vyúčtováních jsou zahrnuté částky, které uživatel dané jednotky, respektive člen SVJ v daném období skutečně zaplatil. V rámci doupřesnění znaleckého zkoumání prostřednictvím výslechu znalce tento uvedl, že počet vodoměrů, k tomu kterému bytu je interní záležitostí společenství a spíš je otázkou stavebnětechnickou, toho kterého bytu, respektive organizačního uspořádání Společenství. Pokud se týká příkladmo zjištění z vyúčtování množství spotřebované vody za rok 2014 k bytové jednotce , číslo, znalec uvedl, že spotřeba vody za rok 2014 byla uvedena souhrnně u jednotky , číslo, , kolik z této spotřeby připadá na bytovou jednotku , číslo, zřejmé z vyúčtování není. Je však na vlastníkovi té které bytové jednotky, aby si na SVJ nastavil konkrétní organizační pravidla tak, aby případně mohl řádně vyčíslit spotřebu vody pro případného nájemce ve svém bytě. Smyslem vyúčtování obecně je přiřazení celkových nákladů za byt vlastníkovi a nikoliv ke konkrétnímu bytu, a proto pokud se týká ostatních položek ve vyúčtování, je opět na SVJ, zda tyto případně vyúčtovává na byt a né na vlastníka. Tímto způsobem to má žalobce nastaveno a nelze to v žádném případě vnímat optikou znalce jako pochybení. Z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že tento bydlí v domě asi od roku 2006, přičemž zřejmě v roce 2017 byla za dveřmi u vstupu do vnitrobloku po levé i pravé straně suť, kdy svědek je přesvědčen, že se jedná o suť z bytu , tituly před jménem, , jméno FO, , a to z důvodu, že v roce 2017 řešil předseda společenství pan , jméno FO, s žalovaným přesah balkonu, který byl delší, než mu bylo povoleno a stavební úřad nařídil žalovanému úpravu, což žalovaný respektoval a vzápětí se objevila ve dvorním traktu suť, kterou svědek identifikoval dle zábradlí, které je jedinečné u bytu žalovaného s ohledem na provedené zdobení. Suť nebyla žalovaným vyklizena, a to ani na základě výzvy žalobce.

5. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26.4.2022 pod č.j. 216 C 59/2017-380 byl žalovaný uznán povinným ve výroku I. zaplatit žalobci částku 48.125 Kč s příslušenstvím z důvodu, jak v rozsudku uvedeno. V odstavci II. bylo řízení v částce poplatku z prodlení a úroku z prodlení zastaveno.

6. Proti shora citovanému rozhodnutí podal žalovaný odvolání, kdy Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16.10.2023 pod č.j. , spisová značka, rozsudek vyjma výroku II. zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení z důvodu, jak v usnesení uvedeno.

7. Aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu primárně vyvěrá z ust. § 9 zákona č. 72/1994 Sb., ve smyslu, kterého je společenství vlastníků jednotek právnickou osobou, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Učinil-li žalobce předmětem tohoto sporu dlužné vyúčtování za roky 2014 až 2016 včetně úhrady částky 950 Kč představující náklady na odstranění sutě z vnitrobloku domu, dospěl soud k závěru, že aktivní věcná legitimace žalobce v tomto sporu dána je, neboť předmět tohoto sporu se týká výkonu jeho práv a povinností. S ohledem na předmět tohoto sporu ve vazbě k žalovanému, který byl označen jako dlužník v souvislosti s úhradou poplatků či příspěvků jak shora uvedených, dospěl soud k závěru, že pasivní věcná legitimace žalovaného v tomto sporu rovněž dána je. S ohledem na shora uvedené, jakož i na absenci sporu účastníků k těmto otázkám, soud tuto považuje za dostatečně prokázanou a v průběhu řízení se jí dále nezabýval.

8. V projednávané věci soud s ohledem na ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) aplikoval shora citovaný zákon, neboť se jedná o skutkový stav, jež nastal po 1.1.2014.

9. Ve smyslu ust. § 1180 odst. 1 o.z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

10. Podle ust. § 1181 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

11. Pokud se týká námitek vznesených žalovaným, tak k těmto uvádí soud následující. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný uznán povinným zaplatit žalobci původně částku 48.125 Kč s následnou úpravou na částku 46.652 Kč s příslušenstvím představující nedoplatky za společně nakupované služby (vodné a stočné, společná elektřina, úklid) příspěvku na správu domu a pozemku (pojištění domu, účetnictví, bankovní poplatky, odměny představenstvu, ostatní výdaje) a příspěvku do fondu oprav za shora uvedené byty a garáž žalovaného za roky 2014 až 2016. U členů - vlastníků bytů činily příspěvky celkem 225,10 Kč na 1 m2 podlahové plochy bytu/rok a u členů - vlastníků nebytových prostor činily příspěvky celkem 172,51 Kč na 1 m2 podlahové plochy nebytového prostoru/rok. Příspěvky měly být hrazeny pravidelnými měsíčními platbami na účet žalobce, vždy do 25. dne v měsíci a od 1.1.2016 vždy do posledního dne v měsíci ve výši 1/12 ročního příspěvku. Pokud se týká garáže, tak ve smyslu vyúčtování měl za rok 2014 žalovaný zaplatit celkem 3.762,79 Kč, ale zaplatil pouze 1.164 Kč. Za rok 2015 měl žalovaný zaplatit celkem 3.750,29 Kč, ale zaplatil toliko 1.164 Kč a za rok 2016 měl žalovaný zaplatit celkem 4.765,04 Kč, ale zaplatil toliko 1.014 Kč. V rozdílu mezi tím co zaplatit měl a skutečně zaplatil, pak představuje dluh ve výši 6.488 Kč. Dle vyúčtování k bytové jednotce č. , hodnota, za rok 2014 měl žalovaný zaplatit celkem 30.695,87 Kč, ale zaplatil toliko 28.440 Kč, za rok 2015 měl žalovaný zaplatit celkem 34.039,40 Kč, ale zaplatil toliko 28.440 Kč a za rok 2016 měl žalovaný zaplatit celkem 35.279,50 Kč, ale zaplatil toliko 10.150 Kč. V rozdílu mezi částkou, která měla být zaplacena a skutečně byla zaplacena, pak představuje u žalovaného dluh na bytové jednotce č. , hodnota, celkem 31.323 Kč. U bytové jednotky č. , hodnota, měl žalovaný dle vyúčtování za rok 2014 zaplatit celkem 6.945,27 Kč, ale tento zaplatil celkem 7.332 Kč, když přeplatek ve výši 387 Kč měl být započten na dlužné příspěvky. Za rok 2015 měl žalovaný zaplatit celkem 6.922,21 Kč, ale zaplatil 7.332 Kč. Přeplatek ve výši 410 Kč byl započten na dlužné příspěvky. Za rok 2016 měl žalovaný zaplatit 8.795,03 Kč, ale zaplatil toliko 2.712 Kč, což znamená, že za bytovou jednotku č. , hodnota, žalovaný celkem dlužní 5.286 Kč za uvedená období. U bytové jednotky č. , hodnota, měl žalovaný dle vyúčtování za rok 2014 zaplatit 5.408,95 Kč, ale zaplatil 5.724 Kč. Vzniklý přeplatek ve výši 315 Kč byl započten na dlužné příspěvky. Za rok 2015 měl žalovaný zaplatit 5.391 Kč, ale zaplatil 5.724 Kč, kdy opět přeplatek ve výši 333 Kč byl započten na dlužné příspěvky. Za rok 2016 měl žalovaný zaplatit celkem 6.849,63 Kč, ale zaplatil toliko 2.124 Kč, což představuje dluh ve výši 4.078 Kč žalovaného za bytovou jednotu č. , hodnota, za uvedené období. V součtu dlužných částek pak představuje celkový dluh žalovaného 47.175 Kč + 950 Kč, tedy celkem požadovaných 48.125 Kč.

12. K námitce žalovaného týkající se neexistence dohody všech vlastníků jednotek stran úhrady cen služeb, kterou nelze nahradit usnesením shromáždění vlastníků jednotek, jak činí žalobce, soud uvádí následující. V usnesení Velkého senátu Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn. 31 Cdo 4294/2011 byl vysloven názor, že shromáždění vlastníků jednotek se při stanovení výše příspěvků na náklady spojené se správou domů a pozemku nesmělo odchýlit od pravidla upraveného v § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. ve znění účinném k 31.12.2013, aniž by byla nejprve uzavřena dohoda, jakožto souhlasný projev vůle všech vlastníků jednotek, předvídaná citovaným usnesením. Pod náklady spojenými se správou domu a pozemku spadají ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, náklady spojené se správou, provozem a opravami společných částí domu. Dle názoru soudu, který vychází z komentáře od , právnická osoba, .Beck k § 15 zákona č. 72/1994 Sb. spadající pod dané paragrafové znění i služby týkající se provozu společných částí domu, když komentář uvádí, že " povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku navazuje na povinnost podílet se na správě domu (§ 13 odst. 1 zákona). Rozsah této povinnosti je určen rozsahem nákladů, které souvisejí se správou domu (tj. jak se samotnou správou, tak i provozem a opravami). Úplný výčet těchto nákladů nelze podat, jen příkladmo lze uvést případnou odměnu správce, čištění komínů, provoz výtahů, opravy střechy, opravy rozvodů, osvětlení společných částí domu, pojistné apod. Za náklady spojené se správou domu se považují i náklady na činnost orgánů společenství (ve smyslu ust. § 9 odst. 8 zákona)." Soud tak uvádí, že pro období let 2014-2016 platí podílení se na nákladech spojených se správou domu a pozemku podle velikosti spoluvlastnických podílů (dle podílu společných částech), který byl sjednán všemi vlastníky jednotek v duchu shora citovaného zákonného ust. § 15 odst.

1. Jak vyplývá z provedeného dokazování (a to konkrétně z prohlášení vlastníka), v roce 1998 bylo sepsáno všemi vlastníky budovy č.p. , Anonymizováno, , č. or. , Anonymizováno, na , adresa, prohlášení vlastníka, kterým byly vymezeny jednotky a současně přijato pravidlo pro hospodaření a správu. V části písm. F odst. 1 bylo sjednáno, že „vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené s správou domu a pozemku podle velikosti spoluvlastnických podílů. Výši určuje rozhodnutí společenství vlastníků. O změně výše pravidelného příspěvku, popřípadě o povinnosti zaplatit jednorázově mimořádný příspěvek rozhoduje společenství vlastníků jednotek. Takto vytvořený fond spravuje správce“. V odst. 3 bylo dále vymezeno, že „dlouhodobá záloha na opravy společných částí domu (tzv. fond oprav) se s vlastníkem jednotky vyúčtovává pouze při změně správce“. V roce 2004 byla uzavřena všemi vlastníky jednotek smlouva o výstavbě, jejíž součástí bylo i stanovení způsobu správy domu a pozemku v článku XI. odst. 2 smlouvy bylo vlastníky jednotek ujednáno, že: „vlastník bytové jednotky je povinen přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů“. V článku XI. odst. 4 smlouvy bylo vlastníky jednotek sjednáno, že: „dlouhodobá záloha na opravy společných části domu (tzv. fond oprav) se s vlastníkem jednotky vyúčtovává pouze při změně správce“. Soud tak uzavírá v období roku 2014-2016 existovala dohoda všech vlastníků jednotek v duchu ust. § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytu, která měla přednost před dispozitivní úpravou v duchu ust. § 1180 o.z.

13. K námitce, kdy, zda a jak byla výše příspěvku na správu domu a pozemku žalovanému sdělena, soud uvádí následující. Jak vyplývá z provedeného dokazování výše příspěvku na správu domu a pozemku byla žalovanému sdělena bezprostředně po konání první schůze shromáždění, a to výborem formou předpisu záloh, který obsahoval i splatnost záloh. S ohledem na dlouhý časový odstup od první schůze shromáždění se v listinné formě dochovalo toliko vyúčtování a správa výboru o hospodaření v roce 2005, která byla schválena shromážděním v dubu roku 2006, kdy z obsahu zprávy je zřejmé, že vlastníci jednotek platili v roce 2005 zálohy (z toho plyne, že tyto musely být předepsány), což vyplývá i z usnesení, ze kterého je patrno, že jediným neplatičem v záloh v domě byl žalovaný. Poslední výše záloh předepsaná prostřednictvím evidenčních listů ze dne 17.12.2015 byla žalovanému doručena jako příloha emailu z 27.12.2015. K otázce doručování soud provedl důkaz i výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který mimo jiné uvedl, že byl v letech 2013-2021 místopředsedou výboru, kdy osobně zajišťoval doručování vyúčtování jednotlivým vlastníkům jednotek. V letech 2014 a 2015 doručoval vyúčtování prostřednictvím emailu všem vlastníkům jednotek a speciálně žalovanému i souběžně vhozením vyúčtování do schránky, neboť s žalovaným byly problémy s úhradou. Emailová komunikace v domě probíhala odjakživa na základě dohody, která byla neformálně sjednána zřejmě počátkem roku 2005. Slyšený svědek však připustil, že tento nemá žádný oficiální doklad, nicméně potvrzuje, že na základě sjednané dohody vše fungovalo bez problému. Dohoda byla uzavřena dle svědka na schůzi. K dané námitce soud dále doplňuje, že dle názoru soudu byla judikatura užitá žalovaným pro daný případ nepřiléhavá, neboť v duchu zákona č. 67/2013 Sb. je vyúčtování vyčíslení výše nákladů a záloh za jednotlivé služby, což se nerovná dohodě, a proto byl žalobcem text zákona v daném případě dodržen. Současně nelze pominout ani aktuální judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která užívá termín nikoliv doručení vyúčtování či písemné vyhotovení, ale toliko oznámení či seznámení se s vyúčtováním. Současně nelze ani pominout, že dle ustálené judikatury účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů v režimu občanského zákoníku předpokládá, že se projev vůle dostává do sféry dispozice adresáta, čímž se rozumí možnost nepřítomné osoby seznámit s jí adresovaným právním úkonem. Není přitom rozhodné, zda se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu či nikoliv, když postačuje, že tento měl objektivně možnost tak učinit. Bylo-li vyúčtování za rok 2014 a 2015 zasláno na emailovou adresu žalovaného (, Anonymizováno, ), jež byla a stále je používaná ke komunikaci se žalobcem, jak potvrdil mimo jiné i slyšený svědek, tento měl objektivní možnost se seznámit s obsahem vyúčtování. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení netvrdil, že by mu v takovémto seznámení se bránily objektivní důvody, soud považuje shora citované zákonné předpoklady za naplněné a otázku doručení vyúčtování za roku 2014 a 2015 za dostatečně zdůvodněnou, když výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, považuje za logickou, bez vnitřních rozporů a plně ve shodě s dalšími provedenými důkazy. Na závěr dané námitky snad jen ve stručnosti soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 13.12.2023 pod sp.zn. , spisová značka, , kdy i Krajský soud v Brně ve shodě s názorem Městského soudu v Brně dospěl k závěru, že mezi účastníky standardně docházelo k emailové komunikaci se všemi závěry, jak shora uvedeno.

14. K námitce způsobu, jak bylo rozhodnuto shromážděním o určení úhrnné výše příspěvku na správu domu a pozemku (bez záloh na služby) za období let 2014 až 2016 soud znovu opakuje, že předmětem žaloby není úhrada předepsaných záloh, ale zaplacení toliko dluhu z vyúčtování, když předmětem vyúčtování byly i příspěvky na správu domu a pozemku. Záloha do fondu oprav se nevyúčtovává, jak již bylo zmíněno v předcházejícím rozhodnutí Městského soudu v Brně. Na výši dluhu z vyúčtování je bez vlivu stanovení výše záloh, a to za situace, že ve vyúčtování je zohledněna skutečná výše vynaložených nákladů, jakož i výše finančního plnění poskytnutého žalovaným. K tomuto soud opakuje, že v průběhu řízení bylo tvrzeno i prokázáno, že žalovaný řádně neplatil předepsané měsíční zálohy a na účet žalobce přispíval nahodilými jednorázovými částkami, jejíž výši si stanovil dle vlastního uvážení. Tímto způsobem v roce 2014 zaplatil 9 záloh (nikoliv v požadované výši), v roce 2015 3 zálohy a v roce 2016 toliko jedinou zálohu. Výše dluhu pak představuje rozdíl mezi skutečně vynaloženými náklady, jež byly vyjádřeny ve vyúčtování ponížené o úhradu, jež žalovaný v příslušném roce uhradil. Rovněž bylo v průběhu řízení žalobcem tvrzeno a následně prokázáno, že na první schůzi shromáždění konané dne 4.1.2005 za účasti notáře rozhodl žalobce o výši příspěvku vlastníků jednotek na správu domu a pozemku, jenž se sestával ze záloh na společně nakupované služby, příspěvku na správu domu a pozemku a příspěvku do fondu oprav. Výbor žalobce poté předepsal zálohy jednotlivým vlastníkům, stanovil splatnost a určil, že z úhrnu těchto záloh činí příspěvek do fondu oprav částku 85 Kč/m2/rok. Daný postup, jež byl doporučen přítomným notářem je ve shodě s právním názorem vyjádřeným mimo jiné i Nejvyšším soudem ČR, který v rozhodnutí sp.zn. , spisová značka, mimo jiné uvedl „vzniká otázka v čem spočívá působnost výboru, když výši záloh určí vlastníkům jednotek již shromáždění. Ve skutečnosti jde pouze o nedokonalost dikce zákona...... I po provedené novelizaci je třeba rozumět zákonnému textu § 15 odst. 2 druhá věta tak, že jde o schvalování celkové výše záloh v rámci domu (tedy jde o schvalování úhrnu záloh), zatímco podle třetí věty statutární orgán sdělí každému vlastníkovi jednotky - členu SVJ, jakou výši částky bude platit spolu s dnem splatnosti. Obdobný již citovaný komentář, vydaný v nakladatelství C.H.Beck, uvádí, že „jestliže byl ve společenství zřízen výbor, pak výši a splatnost záloh určuje tento orgán“. Z komentáře k zákonu o vlastnictví bytu vydaného nakladatelstvím C.H.Beck a vztahujícího se k ust. § 15 odst. 1 zákona o vlastnictví bytu vyplývá, že úplný výčet těchto nákladů (nákladů spojených se správou domu a pozemku) nelze podat, ale jen příkladmo lze uvést..... osvětlení společných částí domu, provoz výtahu apod. Komentář tudíž do nákladů spojených se správou domu o pozemku, ke kterým vlastníci jednotek skládají předem určené prostředky jako zálohu (§ 15 odst. 2 zákona) zahrnuje i náklady na plnění, která jsou standardně označována jako „služby“. Otázku nákladů citovaný komentář vymezuje ještě podrobněji, podle kterého lze zahrnout pod pojem „správa domu“ ve výkladu k ust. § 9 odst. 1 zákona, kde správa se rozumí mimo jiné zajištění dodávky nejrůznějších médií (voda, teplo, plyn, elektřina apod.). Pokud tedy § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytu hovoří o záloze jako předem určených prostředcích, které vlastníci jednotek skládají k účelu uvedenému v § 15 odst. 1, pak tím míní prostředky určené jak na správu domu a pozemku v užším slova smyslu, tak i služby. Vzhledem k tomu, žalovaný nepodal proti žádnému z posuzovaných vyúčtování námitky, soud její správnost zkoumal ryze z pohledu požadavku ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky v související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostor, jakož i optikou § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Ve věci byl vypracován znalecký posudek znalcem , právnická osoba, v oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, který ve svém znaleckém posudku dospěl k závěru, že z předloženého vyúčtování žalobcem je zřejmé označení jednotky, jež je uvedeno na každém vyúčtování v levém horním rohu v rubrice „vyúčtování za byt“, kde je specifikovaná konkrétní jednotka svým číselným označením. Z vyúčtování je rovněž zřejmá výměra podlahové plochy jednotky, ke které se vyúčtování vztahuje a tato je uvedena v hlavní části vyúčtování ve sloupci „bytová jednotka (uživatel - jednotek)“. Rovněž z vyúčtování předloženého žalobcem je zřejmý způsob vyúčtování jednotlivé nákladové položky, a to v hlavní části vyúčtování ve 3 třetím sloupci označeného jako „jednotka“. V tomto sloupci je uvedeno, buď „metry čtvereční podlahové plochy“ pro náklady vztahované k podlahové ploše, nebo „odečty SV“ pro náklady na studenou vodu. Rovněž je z vyúčtování předloženého žalobcem zřejmé, že obsah rubriky „zaplaceno“ na jednotlivých vyúčtováních zahrnuje částku, kterou uživatel dané jednotky, respektive člen SVJ v daném období skutečně zaplatil (nikoliv součet plateb předepsaných, ale součet plateb přijatých). Ve svém doplňujícím výslechu znalec dále uvedl, že výše příspěvku do fondu oprav byla rozhodnutím první schůze shromáždění žalobce stanovena pouze ke stavu platném ke dni sepsání notářského zápisu (tj. ke dni 4.1.2005) s tím, že žalobce mohl tuto hodnotu změnit. Pokud se týká žalovaným opakovaně namítané otázky vodného, k této znalec uvedl, že příkladmo zjištění z vyúčtování množství spotřebované vody v roce 2014 k bytové jednotce , číslo, je tato souběžně uvedena u jednotky , číslo, , kolik z této spotřeby připadla na jednotku , číslo, zřejmé z vyúčtování není. Je pak na vlastníkovi, té které bytové jednotky, aby si na SVJ nastavil konkrétní organizační pravidla, tak aby případně mohl řádněji vyčíslil spotřebu vody pro případného nájemce ve svém bytě. Jinak řečeno smyslem vyúčtování je přiřazení celkových nákladů za byt vlastníkovi a nikoliv ke konkrétnímu bytu. Pokud se týká ostatních položek ve vyúčtování, tak opět je otázkou na SVJ, proč tyto případně vyúčtovávala na byt a ne na vlastníka. Takto to má SVJ nastaveno a rozhodně to nelze vnímat jako jeho pochybení. Samotné nastavení pro znalce vyplývá již předloženého vyúčtování notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud se týká otázky ztrátové vody, tak standardně se vychází z teorie, že pro výpočet vodného je důležité nikoliv množství spotřebované vody, ale náklady na ni vynaložené, což znamená, že při existenci vodoměrů „na patě domu“ je vyúčtovaná dodavatelem vody cena za toto fakturované množství. Nachází-li se v domě „podružné vodoměry“ a tyto budou vykazovat nižší hodnotu (např. 90 m3), tak rozdíl se bude rozpočítávat následně: náklady na 100 m3 se vydělí 90 m3 a tyto se vynásobí spotřebou jednotlivých „podružných vodoměrů“. Touto metodou se rozpustí tzv. ztrátová voda, přičemž případný kohout bez odečtu je součástí položky ztrátové vody a rozpočítává se mezi ostatní. Tato metoda se vztahuje toliko na předpoklad, že všichni vlastníci či uživatelé domu jsou ve stejné měřící metodě. Pokud tak není, tato metoda výpočtu použitelná není. Pokud se týká vyúčtování za rok 2015 pro byt , číslo, je rovněž uvedena celková dodávka vody. Vyhláška č. 345/2002 v bodě 1.39 písm. e) se váže toliko „k patnímu vodoměru“, přičemž SVJ není dodavatel vody. Z uvedeného vyplývá, že kalibrace podružných vodoměrů povinná není. Pokud se týká označení bytové jednotky, tak žalobce v průběhu řízení opakovaně správně uvedl, že žádný právní předpis nestanoví povinnost správce bytového domu označovat v předpisech (evidenční list, vyúčtování apod.) jednotky podle údajů, jež jsou zaznamenány v katastru nemovitostí, s čímž vyslovil souhlas i odvolací soud ve svém zrušovacím rozhodnutí. Dle soudu je v dané otázce podstatné, aby každý vlastník či uživatel té které jednotky věděl, ke které jednotce se ten který předpis vztahuje. V daném případě soud souhlasí s názorem žalobce, že jednotky jsou na evidenčních listech a ve vyúčtování označeny odlišně od stavu v katastru nemovitostí, a to minimálně od roku 2014, a to až do 14.6.2021 kdy žalovaný vznesl tuto námitku v souběžném vedeném řízení pod sp.zn. , právnická osoba, , když dosud proti takto vedenému způsobu označování ničeho nenamítal, ačkoliv byl v letech 2011 až 2016 členem výboru žalobce, který z titulu své funkce neinicioval změnu v označení jednotek. Pokud se týká písařské chyby ve vyúčtování v roce 2014, tak v dopise ze dne 3.5.2016, jež místopředseda výboru , tituly před jménem, , jméno FO, adresoval žalovanému, tento podává vysvětlení k vyúčtování, když na samý úvod sděluje, že v příloze se nachází naskenované vyúčtování za chybějící rok 2014 a 2015. Z uvedeného vyplývá, že muselo být žalovanému zřejmé, že v příloze se nachází jak vyúčtování za rok 2015, tak i chybějící za rok 2014, s čímž žalovaný jako člen výboru musel být srozuměn. Pokud jsou ve vyúčtování za rok 2014 v nadpise označena „vyúčtování služeb: 2014“ a dále „vyúčtování za období od 1.1.2014 do 31.12.2014“ a toliko pod tabulkou s výpočty omylem uvedeno „vyúčtování služeb za rok 2015“ pak nelze než konstatovat, že se jedná ryze o písařskou chybu a k tomu poskytnuté tvrzení žalovaným jako ryze účelové, neboť z uvedeného musel žalovaný jako vysokoškolsky vzdělaná osoba dospět k závěru, že se nejedná o avizované vyúčtování za rok 2014, nýbrž o variantu vyúčtování za rok 2015.

15. K námitce promlčení soud obecně uvádí, že ve smyslu ust. § 609 ve spojení s § 629 odst. 1 o.z. nebylo-li právo vykonáno v 3 leté promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Předmětem sporu je dluh na vyúčtování za rok 2014 až 2016, přičemž odvolací soud ve svém rozhodnutí uvedl, že nároky na dlužné částky z titulu služeb a příspěvku na správu domu a pozemku, které podléhají vyúčtování, jakož i nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 950 Kč, nemohou být promlčeny. Promlčené by mohly být pouze nároky na dlužné částky z titulu příspěvku na správu domu a pozemku, které se nevyúčtovávaly a které měl žalovaný platit pravidelnými měsíčními platbami formou záloh, a to pokud jejich splatnost nastala před 17.11.2014. V duchu prohlášení vlastníka jakož i smlouvy o výstavbě se nevyúčtovává toliko dlouhodobá záloha na opravy společných částí (fond oprav), která byla hrazena ve výši 85 Kč/m2 podlahové plochy jednotky. Pouze tato záloha by mohla být promlčena, a to za předpokladu, že její splatnost nastala před 17.11.2014. Žalobou se žalobce domáhá zaplacení dlouhodobé zálohy na opravy za rok 2014 toliko ve vztahu k jednotce , číslo, . Za tuto jednotku měl žalovaný zaplatit v roce 2014 celkem 2.880 Kč, což představuje 240 Kč za měsíc. Žalovaný, ale zaplatil toliko 927 Kč, tedy částku, která byla započtena za měsíce leden až březen 2014 a částečně na měsíc duben 2014. Žalovanému tedy zbývalo doplatit 1.953 Kč. Vzhledem k tomu, že zálohy byly splatné vždy do 25. dne v měsíci, nemohlo dojít k promlčení záloh za měsíc listopad 2014 (se splatností dne 25.11.2014) a za měsíc prosinec 2014 (se splatností dne 25.12.2014). Promlčena je tedy toliko částka 1.473 Kč, tedy částka, která byla žalobcem vzata zpět a soud se jí blíže nezabýval. Ve zbytku s ohledem na předmět sporu, jakož i žalobu podanou dne 17.11.2014 soud považuje žalobcem uplatněný nárok za nepromlčený.

16. K námitce žalovaného týkající se sporné sutě soud odkazuje na provedený výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož i přiloženou fotodokumentaci ve spojení s provedenou fakturou a potvrzením o platbě, ze kterých dospěl k závěru, že žalobce přesvědčivým způsobem prokázal, že suť představující skládku ve společném dvoře byla zřízena roce 2017, tedy v roce, kdy předseda společenství řešil s žalovaným otázku přesahu balkonu, který byl delší, než mu bylo povoleno. Stavební úřad nařídil žalovanému úpravu, jež vzápětí učinil, s následným vznikem skládky sutě. Současně nelze ani pominout, že součástí sutě byla i část zábradlí z balkonu žalovaného s prokazatelnou identifikací kovových prvků, která se vztahuje právě a toliko k bytu žalovaného. Lze tak uzavřít, že všechny provedené důkazy k otázce sutě jsou logické, na sebe vzájemně navazující, nevzbuzující žádné vnitřní rozpory a soud tak i v této části žalobě vyhověl s odkazem na ust. článku 12 odst. 2 písm. F) stanov žalobce, kdy umístění sutě na společném dvoře je nutno vnímat jako závadu vzniklou činností žalovaného, který je povinen tuto závadu odstranit a vzhledem k tomu, že tak neučinil, plnil žalobce za žalovaného s následným vznikem práva na vydání bezdůvodného obohacení v duchu ust. § 2991 o.z.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve věci neúspěšný, a to v rozsahu 97%, a současně nebylo soudem shledáno, že by u něho byly splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, byl žalovaný uznán soudem povinným k platbě nákladů, které stát vynaložil v průběhu řízení za provedený znalecký posudek včetně doplňujícího výslechu znalce, a to v rozsahu 97% z vyplacené částky 12.208 Kč, což představuje 11.841,76 Kč. Ve zbylé částce (366,24 Kč) soud uznal žalobce povinným tuto částku nahradit státu na nákladech státu vynaložených v průběhu řízení, když žalobce byl v tomto sporu ve 3% neúspěšný.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud by v případě plného úspěchu žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.407 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za 21 úkonů právní služby (za přípravu, převzetí, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalovaného ze dne 1.2.2018, jednání s protistranou dne 19.9.2019 a 4.12.2019 v rámci setkání s mediátorem, vyjádření k námitkám žalovaného, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 18.1.2022, vyhotovení písemného závěrečného návrhu a účast při jednáních u Městského soudu v Brně dne 1.11.2018, 25.6.2019, 4.2.2020, 19.10.2021, 25.1.2022, 7.4.2022, 26.4.2022, vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 26.7.2022, doplnění žaloby ze dne 30.11.2023, vyjádření ze dne 15.5.2024 a účast při jednání dne 12.3.2024, 23.5.2024, 2.7.2024) po 3.060 Kč a 21 režijních paušálů po 300 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 7,13 odst., 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 87.784,60 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl v tomto sporu zcela úspěšný, kdy po odpočtu neúspěchu od úspěchu představuje nárok žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení celkem , hodnota, % (97%-3%), tedy 82.517,50 Kč.