217 C 23/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 10.661,00 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10.661,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 10.661,00 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.600,00 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10.661,00 Kč s příslušenstvím z titulu neoprávněného odběru plynu v odběrném místě [ulice a číslo] v [obec] v období od [datum] do [datum].

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne [datum], podkladů pro výpočet škody ze dne [datum], oprávněných nákladů ze dne [datum], požadavků na vystavení odběratelské faktury ze dne [datum], faktury ze dne [datum] [číslo] výzvy k úhradě ze dne [datum] a upomínky ze dne [datum] vč. poštovního podacího archu vzal soud za prokázané, že v odběrném místě [ulice a číslo] v [obec] byl dne [datum] zjištěn odběr elektrické energie, neboť odběrné místo nedisponovalo platnou smlouvou, která byla ukončena dne [datum] se stavem elektroměru [číslo] kWh s tím, že dne [datum] byl stav elektroměru [číslo] kWh. Elektroměr byl ke dni zjištění neoprávněného odběru demontován. Za období od [datum] do [datum], kdy v odběrném místě žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu, který jí byl tento neoprávněný odběr vyúčtován fakturou ze dne [datum] [číslo] na částku 10.661,00 Kč. Faktura byla splatná dne [datum]. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě upomínky žalobkyně ze dne [datum] ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum], která jí byla zaslaná prostřednictvím České pošty s.p., i když byla poučena o možností soudního vymáhání pohledávky.

5. Pro provedeném dokazovaní soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že v odběrném místě [ulice a číslo] v [obec] byl dne [datum] zjištěn odběr elektrické energie, přičemž odběrné místo nedisponovalo platnou smlouvou, která byla ukončena dne [datum] se stavem elektroměru [číslo] kWh s tím, že dne [datum] byl stav elektroměru [číslo] kWh. Dne [datum] došlo k demontáži elektroměru. V řízení bylo prokázáno, že v období od [datum] do [datum] (87 dní) docházelo v odběrném místě k neoprávněnému odběru a tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., kdy se jedná o nárok žalobkyně na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny vůči žalované. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná v uvedeném období odebrala bez uzavřené smlouvy elektřinu v rozsahu 509 kWh. Dle ust. § 51 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. ve znění se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Výše tohoto nároku se neřídí obecným ustanovením občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž se stanoví podle zvláštního právního předpisu, kterým je právě zákon č. 458/2000 Sb. a vyhláška jej provádějící (vyhl. [číslo] ve znění pozdějších předpisů). V tomto konkrétním sporu byla výše škody zjištěna na základě prokazatelných údajů o neoprávněném odběru, a to v závislosti na množství neoprávněně odebrané elektřiny (rozdíl mezi stavem na elektroměru v den ukončení dodávky [datum] a v den demontáže elektroměru [datum]). Neoprávněný odběr v rozsahu 509 kWh byl žalované vyúčtován na částku 10.661,00 Kč, a to fakturou ze dne [datum] [číslo] splatnou dne [datum], kterou však žalovaná neuhradila. Žalovaná se nezaplacením předmětné faktury dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, je tedy povinna platit úrok z prodlení. Nárok na příslušenství vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalované. Úroky z prodlení náleží žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti faktury.

6. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000,00 Kč a náhradou hotových výdajů žalobkyně ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu za dva úkony dle § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis žaloby) výši 300,00 Kč za jeden úkon. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 1.600,00 Kč.

7. Lhůta k plnění je odůvodněna podle § 160 odst. 1 o.s.ř.