218 C 28/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ;, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. příjmení příjmení sídlem adresa , obec část obce o zaplacení 487 360,95 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 487.360,95 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od 5.11.2020 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.993 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 24.369 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 18.8.2021 domáhá po žalované zaplacení částky 487.360,95 Kč s příslušenstvím z důvodu, že dne [datum] letem č. [anonymizováno] z Čínské lidové republiky do České republiky bylo přepraveno 780 kg zboží žalované a žalovaná za tuto přepravu ničeho neuhradila. Žalobce v žalobě dále uvádí, že dne 22.3.2020 uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno] CO., LTD. smlouvu o letecké charterové službě, na jejímž základě byl vytvořen tzv. letecký most z Čínské lidové republiky do České republiky zahrnující několik letů týdně, tento byl zřízen za účelem přepravy zboží pro potřeby žalobce, který pořizoval a distribuoval osobní ochranné prostředky pro široké spektrum státních i nestátních subjektů. Cena za realizaci jednotlivých letů byla hrazena z rozpočtových prostředků žalobce. Smlouva stanovovala výši úplaty za jednotlivý let podle typu letadla, žalobce uhradil dne 23.3.2020 zálohu ve výši 10.468.000 EUR a následně pak hradil pravidelné platby za každý týden dle uskutečněných letů. Fakturované částky byly stanoveny dle skutečně vynaložených nákladů, jednotlivé lety obsahovaly rozdílný objem přepravovaného zboží. Těmito lety bylo přepravováno i zboží jiných subjektů. Žalobce částku zaplacenou za každý jednotlivý let rozpočetl podle přepravovaného objemu (váhy) zboží a určil tak jednotkovou cenu dopravy za 1 kg přepravovaného zboží, úhradu následně uplatnil u jednotlivých subjektů. Cena podílu žalované za přepravu jeho zboží (ochranné pomůcky) činila 17.575,69 EUR. Dále žalobce tvrdil, že žalovanou tvrzená darovací smlouva byla uzavírána jménem jiné společnosti, ne žalovanou, když holding nemá právní subjektivitu a navíc první darovací smlouva byla uzavřena s jinou organizační složkou státu. O ústní dohodě žalobce nemá žádné informace. Rovněž není prokázáno, že převážené zboží bylo totožné se zbožím, které bylo darováno, také není zřejmé, z jakého důvodu v darovacích smlouvách přímo nebylo ujednáno, že jde o protiplnění za přepravní náklady.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvádí, že není zřejmé ze skutkových tvrzení žalobce, zda měla a na základě jakého smluvního či nesmluvního vztahu provádět tvrzené služby pro žalovanou. Žalovaná nezpochybňuje, že leteckou přepravou z ČLR letem č. [anonymizováno] dne [datum] bylo přepraveno její zboží do České republiky. Toto zboží bylo určeno k akutnímu řešení situace zejm. ve zdravotnickém sektoru v souvislosti s úrovní připravenosti České republiky na nouzový stav v pandemické situaci. Nárok na zaplacení částky za přepravu však nevznikl, resp. byl vypořádán, tvrzená přeprava nebyly provedena bez vědomí žalované. Přeprava byla uskutečněna na základě smluvního vztahu uzavřeného s žalovanou, tuto dohodu za žalovanou v ústní formě s ohledem na trvající nouzový stav sjednával statutární zástupce žalované pan [jméno] [příjmení], za účasti paní [příjmení] [jméno] [příjmení], MBA., za účasti externího poradce žalované pana [jméno] [příjmení], za žalobce dohodu uzavíral tehdejší ministr vnitra [jméno] [příjmení] a ministr zdravotnictví Mgr. et. Mgr. [jméno] [příjmení] Dohoda byla sjednána za trvání nouzového stavu, proto nemá písemnou formu, uzavřena byla co do obsahu tak, že žalobce provede rychlou přepravu zboží žalované. Tato přeprava byly provedena s výrazným zpožděním oproti dohodě, zpoždění způsobilo žalované komplikace. Nejpodstatnější část dohody představuje ujednání o tom, že veškeré náklady přepravy s ohledem na veřejný zájem ponese žalobce. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnout České republice dar v podobě bezúplatného dodání ústenek (roušek). Tuto dohodu žalovaná uzavřela pod tlakem ze strany žalobce, pod tlakem trvání nouzového stavu. Žalobce trval na ujednání, kdy namísto platy za přepravu žalovaná poskytne státu ústenky (roušky), mělo se jednat o tzv. barterový obchod. Ten nebyl proveditelný s ohledem na podmínku žalobce, aby jí žalovaná poskytla ústenky v hodnotě více než trojnásobně převyšující cenu přepravy. [příjmení] nebyla barterová smlouva (směnný obchod) napadána pro neplatnost jako uzavřená za nápadně nevýhodných podmínek pro žalovanou, trval žalobce na právním řešení, kdy přepravu provede, nebude ji žalované účtovat a žalovaná, či společnost z holdingu žalované oproti tomu poskytne žalobci dar ve více než trojnásobné hodnotě nákladů přepravy. Toto potvrzuje i skutečnost, že žalobce se pokusil přepravu provedenou v březnu 2020 účtovat s odstupem 8 měsíců v říjnu 2020. Žalovaná dále doplnila, že ona tvrzená ústní dohoda v registru smluv uvedena není.

3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že dne [datum] žalobce uskutečnil leteckou přepravu zboží žalované (dále jen„ předmětné zboží“), když žalovaná za tuto přepravu žalobci ničeho neuhradila, toto je mezi účastníky nesporné. Žalobce uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno] CO., LTD. smlouvu o charterové letecké službě dne 22.3.2020, ve které se žalobce jako odesílatel dohodl s druhou stranou jako dodavatelem na zabezpečení charterové letecké služby a pronájmu letadla za tam specifikovaných podmínek (smlouva o charterové letecké službě ze dne 22.3.2020, dále jen„ předmětná smlouva o letecké službě“), ve smlouvě byl uveden letový plán od 13. týdne do 18. týdne od 22.3.2020 do 2.5.2020 v rámci kterých byl uveden také let č. [anonymizováno] dne [datum] (dále jen„ předmětný let“), kterým bylo přepraveno předmětné zboží, dále v článku 2 byla sjednána cena pronájmu a související závazek, kdy let určený k přepravě cestujících stál 410.000 EUR, k přepravě nákladu 810.000 EUR a jednotková cena letu u letu určeného k přepravě cestujících 9.000 EUR a u letu určeného k přepravě nákladu 23.000 EUR, dále zde byla stanovena záloha ve výši 10.468.000 EUR, z platebních podmínek (článek 3) vyplývá povinnost odesílatele (žalobce) uhradit 100% zálohy na bankovní účet dodavatele nejpozději 22.3.2020, záloha je použita jako úhrada 10% ceny pronájmu, kdy dále zde byl rozpis za jednotlivé týdny se splatností a částkou s tím, že u 13. týdne byla splatnost 28.3.2020 s částkou k úhradě 1.157.000 EUR. V článku 4 předmětné smlouvy o letecké službě (péče o náklad a jeho přeprava) se pak uvádělo, že odesílatel vytvoří letecký nákladní list pro každou zásilku, v článku 10 (obecné podmínky) bylo stanoveno, že smlouva je uzavírána odesílatelem (žalobcem) jeho jménem a také v pozici zástupce všech osob a vlastníků veškerého zboží přepravovaného letadlem.

4. Soud prováděl dále dokazování platebními poukazy na výdaje, příjmy a dobropisy ze dne 21.3.2020, potvrzením ČNB z 23.3.2020, výpisem z účtu ČNB o provedené platbě z 23.3.2020, ze kterých uzavřel, že ze strany žalobce došlo k úhradě požadované zálohy ve výši 10.468.000 EUR dle předmětné smlouvy o letecké službě, a to dne 23.3.2020. Z platebního poukazu na výdaje, příjmy a dobropisy ze dne 23.3.2020, potvrzení ČNB z 24.3.2020 a výpisu z účtu ČNB z 24.3.2020 soud zjistil, že žalobce uhradil 1.157.000 EUR dne 24.3.2020 dle předmětné smlouvy o letecké službě [právnická osoba] [anonymizováno] CO., LTD., kdy obsah účetního případu byl popsán jako: [ulice] doprava ochranných prostředků. Soud dále prováděl dokazování dalšími platebními poukazy na výdaje z 30.3.2020, 6.4.2020, 14.4.2020, 17.4.2020, 22.4.2020, k tomu pak potvrzení ČNB a příslušný výpis z účtu ČNB o provedené platbě z [číslo], 7.4., [číslo] a 24.4.2020, ze kterých uzavřel, že žalobce řádně uhradil dle předmětné smlouvy o letecké službě tam sjednané finanční částky do příslušného dne splatnosti.

5. Z leteckého nákladního listu k předmětnému letu (let č. [anonymizováno] dne [datum]) soud zjistil, že jako příjemce zde byla uvedena žalovaná společnost; název a adresa odesílatele: [anonymizována dvě slova] ([příjmení]) CO., LTD, [anonymizováno]; u účetních údajů kromě jiného bylo uvedeno, že jde o předplacený náklad, letiště odletu Šanghaj a letiště určení [obec] s datem [číslo], počet kusů byl uveden 65, hmotnost 780 kg, k charakteru zboží se uvádělo: respimask, kdy tento letecký nákladní list je datován 25.3.2020.

6. Z tabulky kalkulace předmětného letu vyplývá, že hodnota dopravy zásilek převážených předmětným letem byla rozpočtena mezi 4 subjekty, z nichž jedním z nich je žalovaná společnost, přičemž šlo o kalkulaci přepravy zdravotnického materiálu žalobcem leteckým mostem, kdy celkem doprava zboží předmětným letem stála částku 11.618.560 Kč, na žalovanou připadá částka ve výši 487.360,95 Kč, u ostatních tří subjektů, které žalobce anonymizoval, jsou částky za dopravu vyšší, kdy i jejich váha zboží (přepravované kilogramy nákladu) je rovněž vyšší. U žalované jde o 780 kg s druhem zboží respirátor. Žalobce zde určil jednotkovou cenu dopravy za 1 kg přepravovaného zboží, a to součtem celkových kg zboží přepravovaných předmětným letem, tj. 18.595 kg, celková cena dopravy 419.000 EUR, u dvou subjektů se uvádí ohledně druhu zboží N95 Mask s hmotností 8.910 kg a počtem kusů [číslo], druhý ze subjektů má uveden druh zboží KN95 s váhou 5.250 kg a počtem kusů [číslo]. Z toho je zřejmé, že tyto dva subjekty přepravovaly obdobné zboží (respirátory) jako žalovaná, mělo tedy být i váhově obdobné předmětnému zboží, avšak váha je výrazně odlišná.

7. Žalobce přípisem ze dne 19.10.2020 vyzýval žalovanou k úhradě žalované částky s poukazem, že žalobce na vlastní náklady přepravil ochranné pomůcky pro žalovanou, současně žalované zaslal fakturu [číslo] se splatností 4.11.2020 na žalovanou částku, předmětem plnění byla přefakturace uhrazených výdajů za leteckou přepravu zboží žalované z ČLR s poukazem na letecký most – předmětný let, hmotnost zboží žalované 780 kg, přepočtený podíl na celkovém objemu nákladu činí 17.575,69 EUR. Žalovaná přípisem ze dne 27.10.2020 sděluje žalobci, že fakturu [číslo] (dále jen„ předmětná faktura“) neevidují, žádají o doložení smlouvy či objednávky, dále nabídky objednávky a doložení výpočtu fakturované ceny za plnění.

8. Žalobce na tento přípis reagoval přípisem ze dne 10.12.2020, ve kterém vysvětluje, o jaké lety se jednalo s tím, že v rámci předmětného letu bylo přepraveno zboží žalované, tuto dopravu není možné realizovat bezúplatně, žalobce se řídí při hospodaření s rozpočtovými prostředky státu, zejména zák. č. 218/2000 Sb. a zák. č. 219/2000 Sb., kdy doprava předmětným letem byla realizována na základě rozhodnutí žalované, dále zde žalobce opětovně vysvětlil výpočet ceny za plnění, jedná se o poměr skutečně vynaložených nákladů týkajících se přepravy zboží žalované ve vztahu k celkovým nákladům na tento konkrétní předmětný let, a to vypočítaný jako poměr hmotnosti zboží žalované k celkové hmotnosti zboží v předmětném letu.

9. Žalovaná přípisem ze dne 22.1.2021 reaguje tak, že nárok měl vzniknout v době trvání nouzového stavu, kdy nezpochybňují, že předmětným letem bylo přepraveno jejich zboží do ČR, toto bylo určeno k akutnímu řešení situace zejména ve zdravotnickém sektoru, kdy toto zboží bylo po přepravě okamžitě distribuováno do nejohroženějšího sektoru, přičemž za tento postup je žalovaná společnost v současné době sankcionována vysokými peněžitými pokutami celním úřadem, kdy zboží nebylo ponecháno v celním skladu k následné celní kontrole, nárok na zaplacení částky za přepravu žalovaná společnost odmítá uhradit s tím, že tato nebyla provedena bez vědomí žalované, kdy žalobci nemohl vzniknout nárok z bezdůvodného obohacení, přeprava byla uskutečněna na základě smluvního vztahu, kdy nejpodstatnější část dohody představuje ujednání o tom, že veškeré náklady přepravy s ohledem na veřejný zájem ponese žalobce. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnout žalobci dar v podobě bezúplatného dodání ústenek, dále zde žalovaná odkázala na darovací smlouvu z 25.3.2020 s Českou republikou – Ministerstvem zdravotnictví [číslo] 2020 z 25.3.2020, kdy tento dar byl 1.4.2020 převzat ve skladu Správy státních hmotných rezerv v [obec]. V rámci emailového přípisu žalované z 24.2.2021 byly žalobci zaslány dohodnuté kopie darovacích smluv.

10. Přípisem ze dne 23.3.2021 zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu, ve které uvádí, že žalobce se žalovanou neuzavřel žádnou smlouvu ani žádnou dohodu o přepravě, dále je zde poukaz na osobní jednání ze dne 15.2.2021, kdy žalobce žalovanou vyzval k doložení, že veškeré zboží přepravené předmětným letem bylo bezúplatně převedeno do vlastnictví ČR s tím, že pouhá kopie darovací smlouvy nedokládá, že by se jednalo o všechno zboží žalované přepravené předmětným letem, navíc darovací smlouva byla zrušena s účinky ex tunc na základě dohody s Ministerstvem zdravotnictví ze dne 30.10.2020. Z doručenky datové zprávy – předžalobní výzvy žalobce ze dne 23.3.2022 se podává, že žalované byla tato výzva doručena dne 25.3.2021. Žalovaná reagovala přípisem ze dne 8.4.2021, ve kterém fakticky opakovala obsah předcházejících přípisů.

11. Z darovací smlouvy uzavřené dne 25.3.2020 soud zjistil, že jako dárce je zde uvedena společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO] a jako obdarovaný Česká republika – Ministerstvo zdravotnictví (dále jen„ předmětná darovací smlouva“), kdy jejím účelem bylo poskytnutí [číslo] ks nanovlákenných ReSpimask ústenek (dar), který má obdarovaný v úmyslu přijmout za účelem jeho využití pro ochranu lékařského, hygienického a zdravotnického personálu proti virovému onemocnění Covid-19. Dále zde bylo ujednáno, že dar předá dárce obdarovanému ve skladu Správy státních hmotných rezerv v [obec], dále zde byl odkaz na přílohu [číslo] na základě které má obdarovaný zkontrolovat úplnost daru; v závěrečných ustanoveních se uvádělo, že dárce je srozuměn se skutečností, že obdarovaný je osobou povinnou ve smyslu zák. č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) a je tak povinen tuto smlouvu zveřejnit v souladu se zákonem o registru smluv. Z přílohy [číslo] k této darovací smlouvě vyplývalo označení produktu Respimask v počtu [číslo] ks za cenu 1.500.580,50 Kč bez DPH, dále zde byl uveden popis nanovlákenné ústenky ReSpimask.

12. Z dohody o zrušení darovací smlouvy s účinky ex tunc uzavřené dne 30.10.2020 mezi stejnými účastníky jako předmětná darovací smlouva soud zjistil, že jejím předmětem byla dohoda o zrušení předmětné darovací smlouvy (darovací smlouvy ze dne 25.3.2020) v celém rozsahu bez náhrady a s účinky ex tunc (tj. účinky od samého počátku, jako by darovací nikdy nevznikla), kdy se zde také uvádělo, že dar nebyl do současné doby obdarovaným využit, dárcovo vlastnictví k daru tak trvá nepřetržitě, kdy se strany zavázaly, že dar bude fakticky předán a převzat ve skladu Správy státních hmotných rezerv v [obec].

13. Z darovací smlouvy uzavřené dne 6.11.2020 mezi společností [právnická osoba] jako dárcem a Správou státních hmotných rezerv jako obdarovaným soud zjistil, že účelem smlouvy bylo poskytnout obdarovanému [číslo] ks nanovlákenných respirátorů FFP2 RespiPro Carbon, kdy dar bude předán ve skladu Správy státních hmotných rezerv v [obec] s tím, že obdarovaný je osobou povinnou ve smyslu zákona o registru smluv a zajistí zveřejnění smlouvy. Z přílohy [číslo] k této darovací smlouvě ze 6.11.2020 vyplývá, že jde o produkt tam označený v počtu kusů [číslo] za cenu 1.165.500 Kč.

14. Ze smlouvy o vypořádání závazků č. 2021 ze dne 30.6.2021 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi Českou republikou – Správou státních hmotných rezerv a společností [právnická osoba], kdy tato společnost byla také označována za dárce a druhá strana za obdarovaného s tím, že smluvní strany uzavřely dne 6.11.2020 darovací smlouvu, jejímž předmětem bylo darování [číslo] ks nanovlákenných respirátorů FFP2 RespiPro Carbon, dosud nedošlo k uveřejnění této smlouvy v registru smluv, dále si zde smluvní strany sjednaly, že jejich vzájemná práva a povinnosti jsou zcela vyjádřena textem původně sjednané smlouvy a konečně zopakovaly povinnost zveřejnění v registru smluv, nedílnou součástí je pak příloha, a to darovací smlouva ze dne 6.11.2020.

15. Soud prováděl dokazování výpisy z obchodního rejstříku ohledně žalované ze dne 15.2.2022 a 25.8.2021, ze kterého zjistil, že jako předmět podnikání má žalovaná uvedenu výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona,, jednatelem společnosti je od 23.7.2019 [jméno] [příjmení] a společníkem [anonymizováno] LIMITED se sídlem Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, [příjmení] [příjmení] [příjmení] 207, r. [číslo] žalovaná společnost jako rozdělovaná společnost odštěpila na základě projektu přeměny rozdělení ve formě odštěpení sloučením, část jmění do [právnická osoba] 2021 s.r.o., jako nástupnické společnosti, což bylo zapsáno 25.8.2021.

16. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ze dne 15.2.2022 ohledně společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec], [ulice a číslo], soud zjistil, že předmětem činnosti je správa vlastního majetku, pronájem nemovitých věcí, bytu a nebytových prostor, jednatelem této společnosti je Ing. [jméno] [příjmení] a společníkem [právnická osoba] r. [číslo] se sídlem Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, [příjmení] [příjmení] [příjmení] 207.

17. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně společnosti [právnická osoba], [IČO] se podává, že předmětem podnikání má tato společnost výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona, předmět činnosti správa vlastního majetku a pronájem nebytových věcí, bytu a nebytových prostor, jednatelem je [jméno] [příjmení] a společníkem je společnost [právnická osoba], [IČO], úplný výpis ze dne 20.10.2021.

18. Z příkazu Celního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 16.12.2020 sp.zn. [číslo] 2020 [číslo] soud zjistil, že žalovaná zde byla uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 47 odst. 1 písm. b) celního zákona, když jako příjemce zboží – respirátorů (dle seznamu zboží (packing list) vystaveného [právnická osoba] CO., [anonymizováno], celkem 65 kartonů, 780/ 750 kg) v rozporu s čl. 134 odst. 1 druh pododstavec Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 952/2013 ze dne 9.10.2013 (celní kodex Unie) odňala toto zboží dne [datum] celnímu dohledu, tj. naložila s ním tak, že ho již nebylo možno předložit celní kontrole a bylo tak odňato celnímu dohledu; za toto jednání byla žalované uložena pokuta ve výši 15.000 Kč; z odůvodnění vyplývá, že žalované bylo vyměřeno clo a DPH v celkové částky 157.993,80 Kč, dále že předmětné zboží žalovaná fyzicky obdržela dne [datum], kdy šlo o zboží dovezené z třetí země (Číny), tedy nesmělo být z celního dohledu vyjmuto, přesto ale nebylo předloženo celnímu úřadu; dále zde bylo zdůrazněno, že odnětím předmětného zboží došlo ke znemožnění celní kontroly zboží vč. jeho ztotožnění (zda bylo dopraveno zboží deklarované v celním prohlášení, příp. zda se nejednalo o zboží s jinou než deklarovanou celní hodnotou, zboží zatížené vyšší sazbou cla či daní nebo zboží podléhající zákazům a omezením), nesplnění této povinnosti hodnotil správní orgán jako jednání se závažnou společenskou škodlivostí.

19. Soud zamítl důkazní návrhy žalované strany, výslechy svědků [anonymizována dvě slova], Ing. [příjmení] a p. [příjmení], dále výslech jednatele žalované a zadání znaleckého posudku ohledně rozsahu uplatněného nároku, a to pro nadbytečnost, kdy s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci soud nepovažoval jejich výslechy za přínosné a pro rozhodnutí nezbytné, proto přistoupil k zamítnutí těchto důkazních návrhů v zájmu ekonomičnosti řízení.

20. Soud nevyhověl zástupci žalované, pokud žádal o poskytnutí tzv. dodatečné lhůty k doplnění skutkových tvrzení, a to především z důvodu, že to nebylo potřebné pro rozhodnutí ve věci s ohledem na níže uvedené právní hodnocení, když zástupce žalobce v této lhůtě chtěl provést ztotožnění přepravovaného zboží s poskytnutým darem, případně zjistit, zda se zbývající počet ústenek [číslo] ks neztratilo ze skladu Státních hmotných rezerv. Soud k tomu poukazuje zvláště na to, že žalovaná strana měla dostatek času na přípravu jednání, když žalobu obdržela dne 30.10.2021, odpor proti platebnímu rozkazu byl podán dne 7.10.2021, odůvodnění odporu, vyjádření ve věci, bylo podáno dne 20.10.2021, předvolání k jednání pak zástupci žalované bylo doručeno dne 3.1.2022, tedy na přípravu jednání měl zástupce žalované dostatek času, více než 30 dnů.

21. Závěr ohledně skutkového stavu věci učinil soud takový, že dne [datum] uskutečnil žalobce pro žalovanou leteckou přepravu předmětného zboží, a to předmětným letem, kdy tento let spolu s dalšími byl dohodnut v rámci vytvoření tzv. leteckého mostu mezi žalobcem a Čínskou lidovou republikou na základě předmětné smlouvy o letecké službě. Z této smlouvy o letecké službě a dále z příslušných platebních poukazů na výdaje, potvrzení ČNB a výpisů z účtu ČNB o provedených platbách vzal soud za prokázáno, že žalobce uhradil za lety zálohu ve výši 10.468.000 EUR, v souvislosti s předmětným letem žalobcem byla uhrazena částka 1.157.000 EUR. Z leteckého nákladního listu k předmětnému letu pak vyplynulo to, co bylo mezi účastníky nesporné, že zde došlo k přepravě předmětného zboží, kdy se jednalo o 65 ks o hmotnosti 780 kg, charakter zboží: Respimask. Z kalkulace předmětného letu soud dovodil, že kromě zboží žalované byly přepraveny zásilky celkem pro 4 subjekty, kdy náklady na přepravu předmětným letem v částce 11.618.560 Kč byly rozpočítány žalobcem mezi tyto 4 subjekty, a to dle počtu kilogramů zboží u každého subjektu, když byla zjištěna cena na 1 kg v návaznosti na podíl ceny a celkem přepraveného zboží, když celkem bylo přepraveno zboží o váze 18.595 kg, z tohoto pro žalovanou 780 kg. Hmotnost předmětného zboží přepravovaného předmětným letem byla také jednoznačně identifikována leteckým nákladním listem. Žalovaná předmětné zboží dne [datum] převzala, avšak znemožnila jeho celní kontrolu včetně jeho ztotožnění tím, že zboží odňala celnímu dohledu. V návaznosti na toto odnětí celnímu dohledu byla žalovaná uznána vinou ze spáchání přestupku a byla jí uložena pokuta ve výši 15.000 Kč. Dne 25.3.2020 byla uzavřena předmětná darovací smlouva, na základě které společnost [právnická osoba] darovala České republice – Ministerstvu zdravotnictví [číslo] ks nanovlákenných ReSpimask. Následně byla předmětná darovací smlouva zrušena dohodou mezi jejími stranami ze dne 30.10.2020 s tím, že dar nebyl do současné doby obdarovaným využit. Z darovací smlouvy lze dne 6.11.2020 pak vyplývá dar společnosti [právnická osoba] Správě státních hmotných rezerv, kdy takto bylo poskytnuto [číslo] ks nanovlákenných respirátorů FFP2 RespiPro Carbon. Tvrzení žalované ohledně dohody o provedení přepravy předmětného zboží žalobcem bez nároku na úhradu, a to oproti poskytnutí daru žalobci v podobě dodání roušek, nebylo prokázáno ničeho. Žalovaná poukazovala na ústní formu uzavření této smlouvy a k jejímu prokázání navrhovala výslech svědků, kdy však soud s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci tyto důkazní návrhy zamítl.

22. Podle § 1 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen„ zákon o majetku ČR“) upravuje tento zákon způsoby a podmínky hospodaření s majetkem České republiky (dále jen„ stát“), vystupování státu v právních vztazích, jakož i postavení, zřizování a zánik organizačních složek státu.

23. Podle § 2 odst. 1 zák. o majetku ČR hospodařen a majetkem státu se řídí tímto zákonem a působnost tohoto zákona nelze omezit nebo vyloučit dohodou stran, pokud zvláštní právní předpis, vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo všeobecné uznávaná pravidla mezinárodního práva nestanoví jinak.

24. Podle § 3 odst. 1 zák. o majetku ČR jsou organizačními složkami státu (dále jen„ organizační složka“) ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, [příjmení] agentura České republiky a jiná zařízení, u kterých to stanoví zvláštní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

25. Podle § 6 odst. 2 zák. o majetku ČR právní osobnost a svéprávnost státu se pro účely jeho vystupování v právních vztazích s jinými osobami dělí mezi jednotlivé organizační složky, které jsou podle tohoto zákona anebo podle zvláštních právních předpisů věcně příslušné k zajišťování výkonu práv a plnění závazků státu v těchto právních vztazích a jsou účetními jednotkami. Dle odst. 3 organizační složky uvedené v odst. 2 naplňují právní osobnost a svéprávnost státu v právních vztazích, které se jich týkají, samostatně a vzájemně nezávisle.

26. Podle § 12 odst. 1 věta prvá zák. o majetku ČR je-li majetek nabýván smlouvou, musí být smlouva písemná a s projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popř. projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popř. okolnosti, za kterých k němu dochází.

27. Podle § 17 zák. o majetku ČR nakládá-li se s majetkem na základě smlouvy, musí mít smlouva písemnou formu a projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popř. projevy vůle na jedné písemnosti nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popř. okolnosti, za kterých k němu dochází.

28. Podle § 20 odst. 1 věta prvá a druhá zák. o majetku ČR pokud to tento zákon připouští, lze s majetkem nakládat také jednostranným opatřením. Opatření je vždy písemné.

29. Podle § 34 odst. 5 zák. o majetku ČR k prominutí dluhu může dojít jen na základě písemné dohody.

30. Podle § 35 odst. 3 věta prvá zák. o majetku ČR upuštění od vymáhání pohledávky musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá.

31. Podle § 38 věta prvá a druhá zák. o majetku ČR závazky vzniklé z činnosti organizačních složek jsou závazky státu. Závazek v účetnictví vede a za stát jako nositele závazku závazek plní ta organizační složka, z jejích činnosti závazek vznikl nebo s ní souvisí, anebo které přísluší hospodařit (§ 9 a § 11) s majetkem, s nímž závazek souvisí.

32. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle § 2999 odst. 1 věta prvá o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Dle odst. 2 plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

34. Podle § 2 odst. 1 písm. a) zák. č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen„ zákon o registru smluv“) se povinně prostřednictvím registru smluv uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je Česká republika.

35. Podle § 7 odst. 1 zák. o registru smluv nebyla-li smlouva, na níž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do 3 měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

36. Podle § 8 odst. 2 věta prvá zák. o registru smluv smlouva, na níž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, musí být uzavřena písemně nebo i jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv.

37. Při právním hodnocení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že žalovaná se na úkor žalobce obohatila tím, že své zboží (předmětné zboží) nechala přepravit předmětným letem dne [datum] z ČLR do České republiky, a to za situace, že za tuto přepravu ničeho neuhradila. Žalobce má tak v souladu s ust. § 2991 a násl. o.z. právo na náhradu bezdůvodného obohacení žalované. Když z provedeného dokazování vyplynulo, že přeprava předmětného zboží žalované byla bez právního důvodu, jestliže zde měla být nějaká ústní dohoda, pak tato nebyla účinná z níže uvedených důvodů, proto je žalovaná povinna žalobci vydat to, oč se obohatila (§ 2991 odst. 1 o.z.). Na straně žalované nebyl shledán žádný spravedlivý důvod k bezplatnému poskytnutí přepravy (viz níže) ze strany žalobce. Ohledně výše tohoto obohacení pak soud uvádí, že žalobci musí být vrácena náhrada, kterou by žalovaná běžně zaplatila, pokud by zde byl smluvní vztah, neboli náhrada představuje výši částky, o kterou se měla snížit aktiva žalované při normálním běhu věcí. Lze též odkázat na § 2999 odst. 2 o.z. Výše bezdůvodného obohacení vychází ze skutečnosti, žalobce za leteckou přepravu platil úplatu, jejíž výše byla dokazováním prokázána, proto je žalovaná povinna poskytnout náhradu za bezdůvodné obohacení ve výši této úplaty. Žalobce soudu doložil výpočet náhrady formou rozpočítání ceny letu dle hmotnosti přepravovaného zboží s určením příslušného podílu za přepravované zboží žalované. Soud proto nemá žádných pochyb, pokud jde o výši žalované částky, kdy nepřichází v úvahu žalovanou navrhované znalecké zkoumání, neboť cena předmětného letu byla jednoznačně stanovena a nebylo možno ji nějak změnit (ust. § 2999 odst. 2 o.z.). Žalobce soudu rovněž prokázal, že tuto cenu za předmětný let druhé straně uhradil.

38. K tvrzené obraně žalované, že měla být uzavřena mezi účastníky dohoda o bezúplatnosti přepravy předmětného zboží žalované předmětným letem oproti závazku žalované poskytnutí daru (roušky), soud uvádí, že z provedeného dokazování především vyplynulo, že dar roušek neposkytla žalovaná, nýbrž společnost [právnická osoba], když předmětná darovací smlouva byla uzavřena 25.3.2020, dar měl představovat [číslo] ks roušek. V této darovací smlouvě nebylo o bezplatné letecké přepravě ujednáno ničeho. Především je tak předmětná darovací smlouva uzavřena se zcela odlišným subjektem, zda se jedná o holding, popř. zda tyto subjekty mají stejného společníka, je pro rozhodnutí ve věci a posouzení těchto skutečností nepodstatné. Jedná se o odlišné právní subjekty.

39. Navíc soud nemůže přehlédnout, že žalovaná se staví do pozice někoho, komu bylo žalobcem ublíženo, poukazuje až na rozpor s dobrými mravy, kdy to měla být žalovaná, která snad žalobci měla poskytnout dar v mnohonásobě vyšší hodnotě oproti ceně přepravy, přitom ale z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že jednak tento tzv. dar žalovaná především vůbec neposkytla a jednak žalobce ho nijak nevyužil, jakékoliv odkazy žalované na nezbytnost a potřebnost tohoto daru jsou naprosto liché a zcestné. Předmětná darovací smlouva byla zrušena s účinky ex tunc, tj. od tehdy, dohodou stran ze dne 30.10.2020. Pokud snad dále žalovaná poukazuje na skutečnost, že tento dar zůstal v dispoziční sféře žalobci i nadále (že s ním„ nebylo hnuto“ a že byl předán Správě státních hmotných rezerv), pak k tomu soud uvádí, že jak vyplynulo z dokazování až dne 6.11.2020 byla uzavřena darovací smlouva, tedy po první výzvě k úhradě žalované částky žalobcem, kdy dárcem byl opět jiný subjekt (společnost [právnická osoba]), obdarovaným pak Správa státních hmotných rezerv. Navíc z dokazování je zřejmé, že předmětem tohoto daru byly jiné typy respirátorů s odlišným počtem ([číslo] ks oproti [číslo] ks). Obranu žalované soud shledává jako účelovou a nepravdivou. V řízení bylo prokázáno, že k daru [číslo] ks ReSpimask České republice nakonec nedošlo, a to ani žalovanou společností ani žádnou jinou.

40. Pokud jde potom o předmětné zboží i s ohledem na rozhodnutí Celního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 16.12.2020 soud jednoznačně uzavírá, že nelze bez pochybností již prokázat, jaké zboží bylo předmětným letem pro žalovanou ve skutečnosti do České republiky přepraveno. Navíc lze mít pochybnosti také o tom, že by případně [číslo] ks nanovlákenných ústenek mělo váhu 780 kg. Dle tvrzení žalované by předmětné zboží mělo obsahovat [číslo] ks nanovlákenných roušek, což při porovnání s jiným nákladem převáženým předmětným letem pak vychází, že by mělo jít cca o 520 kg a nikoliv o 780 kg, a to z porovnání váhy respirátorů KN95 (300 ks) - váha 5.250 kg, dále N95 s počtem kusů [číslo] váha 8.910 kg. Soud proto uzavírá, že žalovaná společnost jednoznačně přepravovala větší množství zboží, pokud vůbec bylo přepraveno zboží, které bylo předmětem předmětné darovací smlouvy.

41. A dále pokud by opravdu mělo jít o totožné zboží, které bylo předmětem předmětné darovací smlouvy, pak tomu lze stěží uvěřit s poukazem na skutečnost, že toto zboží mělo být umístěno ve skladu v [obec], ze kterého se prakticky dle tvrzení žalované minimálně do 30.6.2021 (uzavření smlouvy o vypořádání závazků ze dne 30.6.2021) nedostalo jinam, tedy toto zboží mělo setrvávat dle žalované stále na stejném místě. Kdyby tomu tak opravdu bylo, jistě by žalovaná společnost neměla nejmenšího důvodu nenechat předmětné zboží zkontrolovat celním úřadem, ale namísto toho ho celní kontrole odňala. Po přepravě bylo předmětné zboží odňato celnímu dohledu ihned dne [datum], ale dar byl předán ve skladu v [obec] až dne 1.4.2020. Jistě to byl pouze a jen zájem žalované, pro který„ spěchala“ předmětné zboží odejmout celnímu dohledu, nikoliv zájem žalobce. Zájmy státu tímto byly poškozeny, nejen neuhrazením provedené přepravy (viz rozhodnutí celního úřadu výše). Z tvrzení žalované o totožnosti předmětného zboží přepravovaného předmětným letem s darem poskytnutým České republice, který stát nijak nevyužil, hodnotí soud jako nepravdivé a nevěrohodné. Ale i kdyby tomu tak bylo, potom je zapotřebí rozlišit dárce, kterým je jiná společnost než žalovaná. Předmětné zboží přepravené předmětným letem však bylo zboží žalované. Vzhledem k rozdílnosti těchto subjektů soud také jednoznačně uzavřel, že žaloba je důvodná a oproti tomu tato obrana žalované není účinná.

42. Ještě k tvrzené dohodě (viz výše) mezi účastníky o tzv. barterovém obchodu soudu uvádí, že zejména z ust. zákona o majetku České republiky (zákon č. 219/2000 Sb., ale i z. č. 218/2000Sb.) jednoznačně vyplývají způsoby a podmínky hospodaření s majetkem České republiky a jeho vystupování v právních vztazích, když na více místech tohoto zákona je jednoznačně stanovena povinnost písemné formy u jakékoliv smlouvy při nakládání s majetkem státu, při nabývání majetku, nakládání s majetkem mezi organizačními složkami, při nakládání s pohledávkami, jinými právy i ve vztahu k závazkům; neboli jsou zde stanovena striktní a velmi přísná pravidla pro případné smlouvy uzavírané Českou republikou. Pokud se proto žalovaná dovolává nějaké dohody v ústní formě se žalobcem, pak taková ústní smlouva se žalobcem jistě nemohla mít žádnou účinnost, a to i za situace, že by opravdu takto ústně uzavřena byla, o čemž však lze mít důvodné pochybnosti. Dále k tomu soud musí poukázat také na zákon o registru smluv, na který nakonec je poukazováno i v předmětné darovací smlouvě i v následně darovací smlouvě z 6.11.2020, žalovaná strana i ze svého vyjádření u jednání si je vědoma povinnosti České republiky zveřejňovat smlouvy v registru smluv, když ze zákona o registru smluv vyplývá, že takové smlouvy jsou účinné právě až okamžikem zveřejnění. Tedy i pokud by snad opravdu byla uzavřena nějaká dohoda mezi účastníky, tato by nabyla účinnosti až okamžikem, kdy by byla zveřejněna v registru smluv. Žalovanou tvrzená ústní dohoda mezi stranami zveřejněna v registru smluv nebyla. Pokud snad ještě žalovaná poukazuje na nouzový stav, k tomu soud pouze stručně uvádí, že nouzový stav nezakládá žádnou výjimku z povinnosti žalobce ohledně písemné formy smluv a jejich zveřejňování v registru smluv.

43. Soud se dále také zabýval vznesenou námitkou žalované, a to rozporu jednání žalobce s dobrými mravy, když dospěl k závěru, že rozpor s dobrými mravy lze shledat na straně žalované, která si nechala provést přepravu předmětného zboží žalobcem a za tuto ničeho neuhradila. V jednání žalobce soud žádný rozpor s dobrými mravy nespatřuje. Naopak žalovaná tvrdí po celé řízení obdarování žalobce darem, jehož hodnota vysoce převyšuje hodnotu přepravy, když však bylo prokázáno, že tento dar nebyl darem žalované a navíc žalobcem nebyl nijak využit, tedy ho žalobce nepotřeboval, neboli neměl pro žalobce žádnou cenu. Žalovaná si tak naopak nechala přepravit předmětné zboží žalobcem bez úhrady. Nemravné chování spatřuje soud na straně žalované, nad výše uvedené nešlo přehlédnout určité vyhrožování z její strany (jak ve vyjádření, tak i v rámci ústního projevu při jednání), např. odvoláním daru (úsměvné, až drzé), délkou řízení, důkazními návrhy.

44. S ohledem na vše výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná, žalobce se právem domáhá žalované částky coby náhrady za bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 a násl. o.z.), a proto soud žalobě žalobce vyhověl. Vyhověno bylo, i pokud jde o požadované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, které je odůvodněno ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení je vázán na výzvu žalobce k úhradě částky bezdůvodného obohacení ze dne 19.10.2020 a na zaslanou fakturu se splatností 4.11.2020, žalovaná se tedy dostala do prodlení ode dne 5.11.2020.

45. Výrok o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek ve výši 24.369 Kč České republice – Městskému soudu v Brně se opírá o ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobce byl od poplatku osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. a) cit. zák.).

46. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v paušální náhradě nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. (účastník, který nebyl v řízení zastoupen a nedoložil výši hotových výdajů) s poukazem na vyhl. [číslo] kdy se jedná o 5 úkonů po 300 Kč (podání žaloby, vyjádření k odporu ze dne 16.11.2021, příprava na soudní jednání dne 16.2.2022, 2x úkon za účast na soudním jednání dne 16.2.2022 – přesahující 2 hodiny), dále náklady na cestu k jednání soudu dne 16.2.2022 vlakem ([obec] hl. nádraží – [obec] hl. nádraží a zpět) ve výši 493 Kč (jízdenka doložena), celkem náklady řízení žalobce představují částku 1.993 Kč.