218 C 29/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 20 418 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20.418 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od 1.4.2021 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.516 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 1.021 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 2.9.2021 domáhá po žalované zaplacení částky 20.418 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalobce je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 599 m2 a p. [číslo] o výměře 2.677 m2, vše v k.ú. [obec] v [anonymizováno], kdy žalovaná je vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 49 m2, součástí této parcely je stavby bez č.p./č.e., vše v k.ú. [obec] v [anonymizováno], vlastnické právo žalovaná nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 18.12.2015 ke dni 23.12.2015. Žalovaná spolu s pozemkem nabyla vlastnictví také k jeho příslušenství, a to k podzemním zásobníkům na lehké topné oleje. Žalovaná je dále na základě stejné kupní smlouvy vlastníkem kopané studny, která se nachází na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno]. Zásobníky na lehké topné oleje se nacházejí pod povrchem celého pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno]. Žalobce se domáhá náhrady bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalované užíváním pozemku p. [číslo] části pozemku p. [číslo] o výměře 1 m2, vše v k.ú. [obec] v [anonymizováno] v období od 1.7.2019 do 31.12.2020. Pro stanovení výše náhrady žalobce vychází z výše nájmu, který by byla žalovaná povinna za užívání pozemků zaplatit při uzavření nájemní smlouvy, kdy výše obvyklého nájemné pro rok 2019 byla stanovena porovnávací metodou, při porovnání nájemného ze tří nájemních smluv uzavřených mezi žalobcem a žalovanou týkajících se srovnatelných sousedních pozemků a pozemků nacházejících se v tomtéž rekreačním areálu. V případě p. [číslo] byla v r. 2019 stanovena výše případného nájemného na 13.304 Kč ročně, což za žalované období 184 dnů činí 6.707 Kč. V r. 2020 tuto částku žalobce zvýšil o průměrnou míru inflace o 2,8% na částku 13.677 Kč ročně, v žalované období jde celkem o částku 20.384 Kč. Ohledně parcely [číslo] (studna) o výměře 1 m2 byla v r. 2019 stanovena výše případného nájemného 22 Kč ročně, což za žalované období činí 11 Kč, dále za r. 2020 zvýšeno o míru inflace, za r. 2019 tj. o 2,8% činí 23 Kč, za celé žalované období pak jde o částku 34 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že vlastnické právo žalobce k pozemkům nezpochybňuje, poukázala ale na to, že zásobníky na lehké topné oleje nebyly pod povrch pozemků umístěny v posledních 20 letech, nýbrž výrazně dříve, stejně tak ani kopaná studna nebyla zbudována v této době, ale dříve. Žalovaná nabyla zásobníky i studnu na základě kupní smlouvy z 18.12.2015. Žalovaná namítla, že by mohla být oprávněnou ze služebnosti, kdy toto oprávnění mohla nabýt z titulu vydržení, kdy pro nabytí věcného břemene vydržením postačí prokázání, že pod povrch pozemků byly zásobníky a studna umístěny a zbudována před více než 20 lety. Žalovaná dále uvedla, že podání žaloby je pro ni překvapující, neboť byla přesvědčena, že její práva k pozemku jsou nezpochybnitelná a je vlastníkem těch pozemků a nebo jejich části, které jsou zatíženy věcmi či stavbami v žalobě popisovanými.

3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 599 m2 jako ostatní plocha s způsobem využití sportoviště a rekreační plocha (dále jen„ předmětný pozemek [číslo]“) a pozemku p. [číslo] o výměře 2.677 m2 jako ostatní plocha se způsobem využití sportoviště a rekreační plocha (dále jen„ předmětný pozemek [číslo]“), vše v k.ú. [obec] v [anonymizováno], když tyto skutečnosti jednak byly mezi stranami nesporné a jednak vyplývají z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k datu 1.10.2019 k.ú. [obec] v [anonymizováno]. Dále se strany shodnou také na tom, že žalovaná je vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 49 m2 jako zastavěné plochy a nádvoří, kdy součástí tohoto pozemku je stavba bez č.p./č.e., tech. vyb., k.ú. [obec] v [anonymizováno], kdy tuto skutečnost soud zjistil také z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k.ú. [obec] v [anonymizováno] k datu 1.10.2019, jako nabývací titul zde byla uvedena kupní smlouva ze dne 18.12.2015 s právními účinky zápisu k 23.12.2015. Z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] k.ú. [obec] v [anonymizováno] soud zjistil, jaké další pozemky vlastní žalovaná v tomto katastrálním území. Stejně tak z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k.ú. [obec] v [anonymizováno] pak vlastnictví dalších pozemků žalobce v této lokalitě.

4. Z kupní smlouvy ze dne 18.12.2015 uzavřené mezi prodávajícími [anonymizováno] [jméno] [příjmení], insolvenční správkyně dlužníka [právnická osoba] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], insolvenční správkyně dlužníka [právnická osoba] v likvidaci a kupující žalovanou soud zjistil, že předmětem smlouvy byl prodej nemovitých a movitých věcí specifikovaných ve smlouvě za kupní cenu 9.465.000 Kč, kdy v rámci nemovitých věcí kromě jiného je také uveden pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] v [anonymizováno]; z přílohy [číslo] k této smlouvě se pak podává, že předmětem prodeje vedle ostatních movitých věcí byla také kopaná studna na parc. [číslo] cizího vlastníka (položka 7).

5. Z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] ze dne 30.8.2013 se podává, že úkolem posudku bylo určit velikost tržní hodnoty vybraného souboru movitého majetku a nemovitého majetku s příslušenstvím, s ohledem na skutečnost, že došlo k částečnému zúžení rozsahu předmětu ocenění, kdy zadavatelem tohoto posudku byla Mgr. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z tohoto dodatku soud zjistil, že u popisů pozemků se u parc. [číslo] uvádí, že jde o pozemek o výměře 49 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na kterém se nachází budova bez č.p./č.e. se způsobem využití technická vybavenost (budova LTO), vlastníkem pozemků i budovy je TM. V popisu hlavních staveb (technické určení nemovitosti) se uvádí, že k budově LTO přiléhají tři podzemní železobetové zásobníky na LTO, každý o objemu 60 m3, kdy podzemní zásobníky LTO jsou postaveny na pozemku cizího vlastníka parc. [číslo] ve prospěch staveb nebylo zřízeno věcné břemeno, kdy tato skutečnost bude zohledněna v oceňovacím modelu stanovením náhrady za zřízení věcného břemene ve výši obvyklé ceny. Dále se v tomto dodatku v rámci popisu příslušenství uvádí stavba kopané studny, která pochází z r. [rok], kdy se stavba studny nachází na pozemku cizího vlastníka parc. [číslo] ve prospěch stavby studny není na pozemku zřízeno věcné břemeno. V rámci části omezení vlastnického práva souboru nemovitostí se v dodatku uvádí, že podzemní zásobníky na LTO jsou umístěny na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví České republiky, pro stavbu nebylo zřízeno věcné břemeno; stavba studny se nachází na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví České republiky, rovněž pro tuto stavbu není zřízeno věcné břemeno.

6. Soud prováděl dále dokazování také fotodokumentací z místního šetření provedeného žalobcem, ze kterého je patrný stav na předmětném pozemku [číslo] i předmětném pozemku [číslo]. Soud prováděl dokazování také geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] – [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], ze kterého je patrné umístění jak předmětných pozemků [číslo] [číslo] tak také umístění pozemku žalované p. [číslo] když docházelo k rozdělení pozemku p. [číslo] o výměře 2.676 m2 na p. [číslo] o výměře 2.077 m2 a [číslo] o výměře 599 m2.

7. Ze situačního nákresu ohledně předmětného pozemku [číslo] [číslo] soud zjistil jednak umístění zásobníků lehkých topných olejů (dále jen„ LTO“) a jednak studny v rámci předmětného pozemku [číslo].

8. Ze spisu Městského soudu v Brně sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že toto řízení probíhající mezi stejnými účastníky ve stejném postavení (žalobce Česká republika, žalovaná [právnická osoba]) skončilo vydáním rozsudku dne 22.10.2020, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30.1.2021, když se jednalo o rozsudek pro uznání a žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 45.350 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplynulo, že přiznaná částka představovala bezdůvodné obohacení, které žalované vzniklo užíváním předmětného pozemku [číslo] předmětného pozemku [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno] v období od 18.12.2015 do 30.6.2019. Ze spisu Městského soudu v Brně sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že toto řízení probíhalo opět mezi stejnými účastníky ve stejném procesním postavení a bylo ukončeno rozsudkem pro uznání ze dne 12.3.2019, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 14.3.2019, když tento rozsudek zavázal žalovanou k úhradě částky 109.285,93 Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů řízení. Předmětem tohoto řízení bylo dlužné nájemné z titulu nájemní smlouvy ze dne 17.8.2017, kterou žalobce přenechal žalovanému pozemek p. [číslo] p. [číslo] to za r. 2018, případně za pozdní úhradu nájemného v r. 2017; dále se žalobce domáhal úhrady nájemného z titulu nájemní smlouvy ze dne 25.9.2017 za užívání pozemku p. [číslo].

9. Soud dále prováděl dokazování návrhem na nařízení exekuce z 19.3.2021, který podal žalobce jako oprávněný vůči povinné – žalované k úhradě pohledávky ve výši 45.350 Kč dle rozsudku zdejšího soudu ze dne 22.10.2020, č.j. [číslo jednací], spolu s odvoláním žalované proti usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [jméno] z 11.10.2021, č.j. [číslo jednací], kterým exekutor rozhodl o prodeji nemovitých věcí žalované, když toto odvolání následně odůvodnil. Usnesením ze dne 24.11.2021, č.j. [číslo jednací] soudní exekutor předložil ostatním účastníkům řízení odvolání povinného (žalované). Dále bylo dokazování prováděno vyrozuměním o zahájení exekuce vůči žalované č.j. [číslo jednací] ze dne 24.3.2020 pro exekuční titul platební rozkaz č.j. [číslo jednací] ze dne 7.10.2019, vyrozuměním o zahájení exekuce mezi stejnými účastníky ze dne 20.1.2021, č.j. [číslo jednací], kdy exekučním titulem je platební rozkaz č.j. [číslo jednací] ze dne 22.9.2020, dále vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne 12.4.2021, č.j. [číslo jednací] mezi stejnými účastníky s exekučním titulem – rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 22.10.2020, vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne 24.9.2019, č.j. [číslo jednací] s exekučním titulem – rozsudek č.j. [číslo jednací] ze dne 12.3.2018.

10. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1.8.2018, č.j. 273 C 19/2018-25 bylo rozhodnuto mezi stejnými účastníky ve stejném procesním postavení tak, že žalovaná byla zavázána k úhradě částky 76.940 Kč s příslušenstvím žalobci a k úhradě nákladů řízení a soudního poplatku, tento rozsudek nabyl právní moci 28.1.2019, když předmětem řízení byla pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], kdy se ve smlouvě žalovaná zavázala k úhradě částky vzniklé bezesmluvním užíváním části tohoto pozemku za období od 23.12.2015 do 30.9.2017. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8.1.2019, č.j. [číslo jednací] byl tento rozsudek potvrzen.

11. Z určení obvyklého nájemného z pronájmu (pachtovného) pozemků podle postupu při oceňování majetku státu ve znění účinném od 16.12.2014 ve vztahu k předmětnému pozemku [číslo] vyplývá obvyklé nájemné 22,21 Kč/m2, celkem 13.304 Kč od října 2017 ke dni 8.10.2019. Ohledně předmětného pozemku [číslo] pak jde o obvyklé nájemné ze stejné doby ve výši 22,21 Kč/m2 a za výměru 1 m2 částka 22 Kč po zaokrouhlení.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované ke dni 7.9.2021 se podává, že předmětem podnikání žalované je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, statutárním orgánem jsou dva jednatelé, společníkem společnost [právnická osoba], [IČO].

13. Žalovaná přípisem ze dne 13.5.2021 požádala žalobce s odkazem na upomínku ze dne 7.5.2021 k úhradě dluhu ve výši 20.417 Kč o splátkový kalendář a o snížení částky za užívání pozemku. Žalobce v reakci přípisem ze dne 20.5.2021 poukazuje na skutečnost, že žalovaná je dlužníkem za nájemné za r. 2018, 2019 a 2020 a dále bez smluvního užívání za období od 8.12.2015 do 30.6.2019, kdy dlužná částka činí celkem 380.366,93 Kč pouze za nájemné a bezesmluvní užívání.

14. Dále soud prováděl dokazování smlouvou o nájmu nemovitých věcí č. [spisová značka] 2017 ze dne 25.9.2017, kterou žalobce žalované pronajal pozemky v k.ú. [obec] v [anonymizováno] parc. [číslo] za cenu 19.608 Kč ročně, a to do doby prodeje, nejdéle do 30.9.2025 s tím, že žalobci za bezesmluvní užívání v době od 18.12.2015 do 30.9.2017 náleží náhrada ve výši 34.883 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce k této smlouvě doložil také protokol o předání a převzetí pronajatých nemovitých věcí z 25.9.2017, dále také emailovou komunikaci mezi účastníky z 18.12.2017 o zveřejnění smluv o nájmu v registru smluv. Dále žalobce doložil smlouvu o nájmu nemovité věci č. [spisová značka] 2017 ve vztahu k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno] z 25.9.2017 spolu s protokolem o předání a převzetí, když zde bylo stanoveno nájemné ve výši 43.582 Kč ročně za tento pozemek o výměře 3.615 m2. Žalobce také doložil potvrzení Ministerstva vnitra ČR o zveřejnění všech těchto smluv o nájmu v registru smluv ke dni 15.12.2017. Ze smlouvy o nájmu nemovité věci č. [spisová značka] 2017 mezi stejnými účastníky ze dne 17.8.2017 spolu s protokolem o předání a převzetí vyplývá, že tato se vztahuje k pozemku parc. [číslo] o výměře 2.039 m2 v k.ú. [obec] v [anonymizováno], kdy tento pozemek byl pronajat žalované za cenu 43.169 Kč ročně, rovněž i zde se strany dohodly na úhradě za mezismluvní užívání tohoto pozemku v období od 1.12.2016 do 31.8.2017 v částce 32.371 Kč. Žalobce doložil potvrzení Ministerstva vnitra ČR o registraci smlouvy ke dni 18.8.2017, dále žádost o platbu přípisem žalované z 18.8.2017. Žalobce soudu také doložil vývoj míry inflace Českého statistického úřadu, ze kterého vyplývá, že v r. 2019 byla průměrná roční míra inflace 2,8%, v r. 2023 3,2% a v r. 2021 3,8%.

15. Žalobce soudu doložil také předžalobní výzvu ze dne 6.5.2021 včetně doručenky, dále pak byly doloženy výzvy k úhradě z 15.4.2021 včetně doručenky a ze dne 1.3.2021, další výzvy z 22.2.2021 s doručenkou, ze dne 29.7.2019 s doručenkou a ze dne 2.9.2019 s doručenkou, všechny ve vztahu k předmětnému pozemku [číslo] k předmětnému pozemku [číslo] k úhradě za žalované období částky bezdůvodného obohacení.

16. Soud zamítl důkazní návrh žalobce na zadání znaleckého posudku ve věci stanovení obvyklého nájemného ohledně předmětného pozemku [číslo] [číslo] to pro nadbytečnost, neboť z provedeného dokazování tato výše jednoznačně vyplynula.

17. Závěr o skutkovém stavu věci učinil soud takový, že žalobce je vlastníkem předmětného pozemku [číslo] [číslo] když žalovaná na základě kupní smlouvy ze dne 18.12.2015 kromě jiného nabyla do svého vlastnictví také podzemní zásobníky na lehké topné oleje, které se nachází v rámci předmětného pozemku [číslo] dále nabyla také kopanou studnu, která se nachází na předmětném pozemku [číslo]. Žalovaná má uzavřené nájemní smlouvy na některé jiné pozemky ve stejném katastrálním území. Žalovaná žalobci ničeho neuhradila za užívání části předmětného pozemku [číslo] [číslo] v souvislosti se zásobníky LTO a kopanou studnou za období od 1.7.2019 do 31.12.2020. Obvyklé nájemné za předmětné pozemky [číslo] [číslo] činilo v r. 2019 13.304 Kč, tedy za 1 m2 22,21 Kč, když míra inflace činila v r. 2019 2,8%, z toho vyplývá výše obvyklého nájemného v r. 2020 ve výši 13.677 Kč, obdobně ohledně předmětného pozemku [číslo] kde jde však o výměru pouze 1 m2 ve vztahu k velikosti kopané studny, za r. 2019 šlo o částku 22,21 Kč/m2, za r. 2020 s ohledem na průměrnou míru inflace pak 23 Kč/m2/rok.

18. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle ust. § 2999 odst. 1 věta prvá o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

20. Podle ust. § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Dle odst. 2 nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

21. Podle ust. § 1090 odst. 1 o.z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

22. Podle us.t § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci, je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let.

23. Podle ust. § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

24. Podle ust. § 1096 odst. 1 o.z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ [číslo] odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce.

25. Podle ust. § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

26. Podle ust. § 991 věta prvá o.z. je držba řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu.

27. Podle ust. § 992 odst. 1 o.z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolnosti zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

28. Podle ust. § 993 o.z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

29. Podle ust. § 994 o.z. má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

30. Při právním posouzení věci soud dovodil, že se žalobce domáhá po žalované důvodně úhrady částky za užívání předmětných pozemků [číslo] [číslo] (resp. části předmětného pozemku [číslo]) bez právního důvodu, zde tedy bez řádně uzavření smlouvy. Žalovaná se bezdůvodně obohatila dle ust. § 2991 a násl. o.z., když za užívání těchto pozemků žalobci v uvedené období od 1.7.2019 do 31.12.2021 ničeho nehradila, při běžném stavu věcí mělo dojít ke snížení aktiv žalované, což se nestalo. Soud proto uzavřel, že žaloba je co do své podstaty důvodná, žalovaná se tak obohatila bez spravedlivého důvodu, a to na úkor žalobce, získala tak majetkový prospěch plněním bez právního důvodu tím, že užívala předmětné pozemky [číslo] [číslo] když na předmětném pozemku [číslo] se nachází zásobníky LTO a na předmětném pozemku [číslo] kopaná studna, které jsou ve vlastnictví žalované. V souladu s ust. § 2999 odst. 1 věta prvá o.z. není vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, proto má žalobce právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Obvyklou cenou se zde rozumí částka vynakládaná obvykle v daném místě a čase, zde tedy obvyklé nájemné, tj. částka, kterou by žalovaná byla povinna za obvyklých okolností dle uzavřené smlouvy za nájem předmětných pozemků platit (např. sp.zn. 28 Cdo 2113/2016, sp.zn. [spisová značka], sp.zn. III. ÚS 861/2016, sp.zn. 28 Cdo 1836/2017).

31. Vzhledem k námitce žalované ve vztahu k možnosti vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům, tak případně k možnosti vydržení služebnosti, soud uvádí, že tyto námitky žalované jsou nedůvodné, a to zejména s poukazem na skutečnost, že žalovaná od počátku nabytí svého vlastnického práva k zásobníkům LTO a studny (kupní smlouva z 18.12.2015) věděla, že se tyto nachází na pozemcích jiného vlastníka. Tato skutečnost jednoznačně vyplynula z dokazování, a to z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo]. Z tohoto důkazu také vyplývá, že žalovaná zde byla informována také o tom, že ve prospěch těchto staveb nebylo zřízeno věcné břemeno. Tímto důkazem je tedy popřena dobrá víra žalované, která je stěžejní podmínkou pro možnost vydržení v souladu s ust. § 1089 a násl. o.z. Na straně žalované tak byla prokázána neexistence dobré víry ve vztahu k možnosti vydržení, a to ať vlastnického práva, tak služebnosti. Žalovaná neprokázala ani pravost držby, když soudu nedoložila žádný právní důvod, který by takovou držbu zakládal a současně postačoval ke vzniku vlastnického práva. Navíc lze poukázat i na proběhlá soudní řízení, ať ve vztahu k předmětnému pozemku [číslo] [číslo] tak případně k jiným pozemkům ve stejném katastrálním území. Stejně tak nelze přehlédnout také exekuční řízení. Tuto obranu žalované tedy soud shledává jako nedůvodnou a zcela lichou.

32. Dále se soud zabýval určením výše bezdůvodného obohacení, a to s poukazem na ust. § 2999 odst. 1 o.z., kdy žalobce má nárok na peněžitou náhradu právě ve výši obvyklé ceny, zde obvyklé ceny nájemného, tedy úplaty, kterou by žalovaná běžně platila v případě, že by měla s žalobcem řádně uzavřenou smlouvu. Tato výše by běžně byla věcí odborného posouzení, zde však soud vycházel z žalobcem doložených nájemních smluv ze stejného katastrálního území a mezi stejnými účastníky v doložené období, kdy v následující období byla připočtena pouze ona míra inflace. U předmětného pozemku [číslo] se jedná o 590 m2 a období 184 dnů, a to od 1.7.2019 do 31.12.2019, když výše obvyklého nájemného činila 22,21 Kč/m2/rok, tedy v r. 2019 šlo o částku 6.707 Kč (22,21 Kč x 599 m2, tj. 13.303,79 Kč za rok, děleno 365 dní, tj. 36,45 na jeden den, toto krát 184 dnů vychází částka 6.706,8 Kč, po zaokrouhlení 6.707 Kč). Za r. 2020 se jedná o stejnou částku 22,21 Kč/m2/rok ovšem zvýšenou o průměrnou míru inflace za r. 2019, tj. o 2,8%, tak vychází částka na celý rok 13.677 Kč (22,83 Kč/m2/rok x 599). Za celé období od 1.7.2019 od 31.12.2020 ohledně předmětného pozemku [číslo] jde pak o celkovou částku bezdůvodného obohacení ve výši 20.384 Kč (součet částek 6.707 Kč + 13.677 Kč). Ohledně předmětného pozemku [číslo] se jedná o stejné období, tedy v r. 2019 184 dnů , 1 m2, kdy za m2 se jedná o částku opět 22,21 Kč/m2/rok, za období 184 dnů jde o 11 Kč; za období r. 2020 pak jde o částku 23 Kč (zvýšeno o míru inflace za r. 2019), celková výše bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním předmětného pozemku [číslo] za žalované období tak představuje částku 34 Kč. Žalovaná částka je proto celá důvodná a soudem bylo vyhověno částce 20.418 Kč (tato sestává z obou výše uvedených částek 20.384 Kč + 34 Kč). Soud shledal žalobu důvodnou také co do příslušenství, a to ve formě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení je ode dne následujícího po lhůtě stanovené ve výzvě žalobce.

33. Výrok o povinnosti zaplatit soudní poplatek ve výši 1.021 Kč se opírá o ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, kdy žalobce byl v řízení od placení soudního poplatku osvobozen, výše poplatků je odůvodněna položkou 1, bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků k tomuto zákonu.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj sestávají ze 3 úkonů po 300 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. v souladu s vyhl. č. 254/2015 Sb.), a to sepis žaloby, vyjádření z 2.12.2021, příprava na jednání, jednání dne 16.3.2022, celkem 1.200 Kč, dále cestovné na jednání soudu dne 16.3.2022 ([obec] [obec] a zpět), a to celkem 354 km osobním automobilem Škoda Superb (RZ [anonymizována tři slova]), spotřeba 5,1 l nafty na 100 km, cena nafty 36,10 Kč, tj. 5,1 l x 36,10 Kč x 354 km: 100, tj. 652 Kč, náhrada 4,70 Kč/km x 354 km, tj. 1.664 Kč, celkem cestovné 2.316 Kč; celkové náklady řízení žalobce představují částku 3.516 Kč.