219 C 12/2022
č. j. 219 C 12/2022-37
V PLATNOSTIMěstský soud v Brně rozhodl ve prospěch žalobce o zaplacení částky 14 840 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 1. května do zaplacení. Soud uznal, že žalovaný nesplnil povinnost vrátit peněžitou jistotu po skončení nájemní smlouvy, což je povinnost vyplývající z § 2254 odst. 1 občanského zákoníku. Soud se opřel o nájemní smlouvu, předávací protokol a doloženou platbu, které prokázaly výši jistoty a její včasnou úhradu. Žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 600 Kč, včetně soudního poplatku a paušálních náhrad za úkony.
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 14 840 Kč s příslušenstvím - jistota
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14.840 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14.840 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 4. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 14.840 Kč s příslušenstvím, představující peněžitou jistotu, kterou žalobce uhradil žalovanému z titulu nájemní smlouvy k bytu číslo nacházejícího se na ulici ulice v obec. Jelikož nájemní vztah k předmětnému bytu ve vlastnictví žalovaného zanikl ke dni datum, domáhá se žalobce v souladu s ustanovením uzavřené nájemní smlouvy vrácení částky peněžité jistoty, a to společně s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný ani žalobce se k věci na výzvu soudu nevyjádřili) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, na jejichž základě vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne datum nájemní smlouvu k bytové jednotce číslo nacházející se v domě adresa, č. or. anonymizováno, na ulici ulice v obec a číslo, a to na dobu určitou od datum do datum, jak dokládá nájemní smlouva a předávací protokol k bytu ze dne datum. Při podpisu smlouvy byla v souladu s čl. IV odst. 1 nájemní smlouvy žalovaným uhrazena peněžitá jistota ve výši jednoho měsíčního nájemného, tedy v částce 14.840 Kč, jak vyplývá z platby ze dne datum evidované na výpisu z účtu číslo. Dle čl. IV odst. 2 této smlouvy je pronajímatel povinen nejpozději do 30 dnů od skončení nájmu vyúčtovat a vrátit nájemci složenou jistotu v plné výši, případně částku odpovídající rozdílu mezi složenou jistotou a případným dluhem nájemce evidovaným ke dni zániku nájmu. Nájemní vztah byl ukončen uplynutím sjednané doby nájmu ke dni datum. Z dopisu ze dne datum je zřejmé, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení složené peněžité jistoty po skončení nájemního vztahu s tím, že v opačném případě se bude domáhat nároku u příslušného soudu. Výzva byla odeslaná na adresu žalovaného dne datum, jak je zřejmé z dodejky České pošty s vrácenou zásilkou.
5. Předmětný právní vztah soud posuzoval podle zákonné úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy podle právní úpravy vyplývající ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále rovněž„ o. z.“).
6. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
7. Podle § 2254 odst. 1 o. z., ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.
8. Podle § 2254 odst. 1 o. z., při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.
9. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalovaný si s žalobcem sjednal nájemní vztah k předmětnému bytu ve smyslu § 2201 o. z., přičemž dle § 2254 odst. 1 o. z. si strany v čl. IV odst. 1 nájemní smlouvy ujednaly, že žalobce v souvislosti s užíváním bytu uhradí žalovanému jistotu ve výši jednoho měsíčního nájemného, tedy v částce 14.840 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalobce částku jistoty v plné výši, řádně a včas uhradil žalovanému, čímž svou povinnost vyplývající ze smluvního vztahu splnil. Nájemní vztah zanikl uplynutím sjednané doby nájmu ke dni datum ve smyslu § 603 o. z. ve spojení s § 2204 o. z. Žalovaný však nesplnil svou povinnost, když částku peněžité jistoty ve výši 14.840 Kč ve smluvně sjednané lhůtě 30 dnů po skončení nájemního vztahu nevrátil žalobci, a jednal tak v rozporu s ustanovením § 2254 odst. 1 o. z. a čl. IV odst. 2 nájemní smlouvy. Žalobce v řízení prokázal uzavření nájemního vztahu mezi účastníky, jeho následné skončení a existenci a výši dluhu, žalovaný naopak v řízení netvrdil a neprokázal, že by vzniklý dluh uhradil žalobci. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
10. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dluhu mu bylo dle § 2254 odst. 1 o. z. a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., uloženo uhradit žalobci rovněž zákonné úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí 30 dnů po skončení nájmu ve smyslu čl. IV odst. 2 sjednané nájemní smlouvy, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce 3 dnů soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 s přihlédnutím k § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., kdy soud přiznal úspěšnému žalobci, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a dále ze dvou paušálních náhrad po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., které náleží nezastoupenému účastníku, za dva úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., (návrh ve věci samé a výzva k plnění), což jsou jediné žalobcem účelně vynaložené náklady. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. l o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.