219 C 21/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 479 Kč s příslušenstvím - náklady na převoz

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 479 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 479 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 600 Kč, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit Českému státu – Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku ve výši 1.000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 479 Kč s příslušenstvím z titulu převozu žalovaného do záchytné stanice služebním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] na trase [obec] – [obec] a zpět, kdy služební vozidlo najelo celkem 67 km. Vyčíslení náhrad za použití předmětného služebního vozidla bylo provedeno na základě údajů z jeho technického průkazu v souladu s vyhlášku Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb., přičemž celková částka činí 479 Kč. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] byl žalovaný dopraven služebním vozidlem policie do protialkoholní záchytné stanice [obec], [ulice a číslo]. Převoz žalovaného do záchytné stanice si vyžádal jízdu služebního vozidla [značka automobilu], [registrační značka] na trase [obec] – [obec] a zpět, kdy služební vozidlo najelo celkem 67 km. Žalobce provedl vyčíslení náhrady za použití předmětného služebního vozidla v souladu s vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb. s tím, že celková částka činila 479 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle ust. § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb. má žalobce povinnost vymáhat po žalovaném uhrazení nákladů na dopravu do protialkoholní záchytné stanice. Žalobce prokázal, že žalovaný byl v souladu s ust. § 89b, odst. 1 a 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. a podle ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, příslušníky policie České republiky dopraven dne [datum] služebním vozidlem policie do protialkoholní záchytné stanice [obec], [ulice a číslo], kde bylo mimo jiné zjištěno, že dle alkotestu má 2,15 promile. Vzhledem k tomu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. Příslušenství je představováno úroky z prodlení v souladu s ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za dva úkony spočívající ve výzvě k plnění a návrhu ve věci samé, jelikož se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku plyne z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, neboť žalobce je od této povinnosti dle § 11 odst. 2 písm. a) téhož zákona osvobozen. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.