219 C 24/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 32 202,50 Kč s příslušenstvím - debet

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31.605,41 Kč -) s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 12,55 Kč, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 31.605,41 Kč od 18. 1. 2019 do zaplacení, -) smluvní poplatky ve výši 597,09 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8.193,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 32.202,50 Kč s příslušenstvím představující nepovolený debetní zůstatek na účtu žalovaného, když žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze Smlouvy o účtu uzavřené dne datum s právním předchůdcem žalobce.

2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas podáním doručeným soudu dne datum) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

5. Ze Smlouvy o zřízení a vedeni anonymizována dvě slova ze dne datum, Všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právního předchůdce žalobce soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o účtu, na základě které bylo žalovanému k témuž dni zřízeno otevření a vedení účtu č. bankovní účet spolu s možností využívat finanční služby, které právní předchůdce žalobce nabízel. Na základě uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal dodržovat stanovené podmínky upravené ve smlouvě a ve všeobecných obchodních podmínkách, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a s nimiž svým podpisem souhlasil. Dle čl. IV. Všeobecných obchodních podmínek je majitel účtu oprávněn čerpat prostředky z účtu pouze do výše volných prostředků na účtu. Dle čl. VI. Všeobecných obchodních podmínek banka je oprávněna od smlouvy odstoupit s okamžitými účinky v případě, že klient poruší své smluvní či zákonné povinnosti. Dle sazebníku poplatků je zřejmé, že se žalovaný zavázal hradit sjednané smluvní poplatky za jednotlivé služby (např. za oznámení, zasílání výpisů z účtu, za vedení účtu). Z dopisu ze dne datum vyplývá, že předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že odstupuje od uzavřené smlouvy o účtu z důvodu porušení podmínek – přečerpání prostředků do nepovoleného debetu, s účinností ke dni doručení tohoto odstoupení. Z kopie poštovní obálky vyplývá, že dopis byl odeslán na adresu žalovaného a dne datum uložen k vyzvednutí, tedy uplynutím 10. dne ke dni datum nabylo odstoupení od smlouvy účinnosti. Dopisem ze dne datum oznámil předchůdce žalobce žalovanému zánik smlouvy o účtu a zrušení účtu ke dni datum. Z doložených výpisů z účtu č. bankovní účet soud zjistil, že ke dni datum dosahoval záporný zůstatek na účtu částky 32.215,05 Kč s tím, že téhož dne byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. bankovní účet. příjmení 32.215,02 Kč byla dle obsahu výpisů z účtu tvořena částkou 31.605,41 Kč představující jistinu, částkou smluvních úroků ve výši 12,55 Kč a částkou 597,09 Kč představující smluvní poplatky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, reg. číslo je zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byla adresována výzva před podáním žaloby s dodatečnou lhůtou k zaplacení dlužné částky do datum, podaná k přepravě téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.

6. V souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud věc posoudil podle právních předpisů platných v době uzavření úvěrové smlouvy.

7. Podle § 708 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.

8. Podle § 711 obchodního zákoníku, smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).

9. Podle § 497 obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

11. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. S ohledem na charakter smlouvy je zřejmé, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo v souladu s ustanovením § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku, k uzavření závazkového vztahu, který má s ohledem na charakter smlouvy o úvěru povahu tzv. absolutního obchodu, což znamená, že bez ohledu na povahu účastníků (zda jsou či nejsou podnikateli) se právní závazkové vztahy vzniklé ze smlouvy o úvěru posuzují v režimu obchodního práva. Žalobce v řízení prokázal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo dle ust. § 708 obchodního zákoníku k uzavření smlouvy o účtu, na jejímž základě byla ve smyslu § 711 obchodního zákoníku ujednána možnost týkající se poskytnutí povoleného debetu, který je podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru. Žalovaný úvěr čerpal, vzal na sebe závazek hradit úvěr řádně a včas dle smluvních ujednání, což nesplnil, a banka proto přistoupila s ohledem na ustanovení smluvních podmínek, s přihlédnutím k § 506 obchodního zákoníku, k odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru. Žalovanému tak vznikla povinnost nesplacenou výši úvěru vrátit ve lhůtě dle § 504 obchodního zákoníku. Žalovaný však zůstal nečinný, ničeho ani částečně v mezidobí nehradil. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobce. Dluh na úvěru činí částku 32.305,50 Kč, když žalovaný řádně a včas svým povinnostem nedostál, na zesplatňovací přípis nijak nereagoval a nadále dluží žalobci poskytnuté finanční prostředky spolu s úroky a poplatky, k jejich úhradě se smluvně zavázal. Je tedy zřejmé, že nárok žalobce je po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději zcela důvodný, a soud proto také žalobě vyhověl, když žalovaný je dle § 365 obchodního zákoníku, s přihlédnutím k § 369 obchodního zákoníku, v prodlení s úhradou svého dluhu vůči vlastníkovi pohledávky, tedy vůči žalobci. Žalobce má rovněž nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., resp. dle § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. Soud tedy shledal žalobou jako zcela důvodnou, a v celém rozsahu jí vyhověl, jak ostatně vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8.193,40 Kč Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1.611 Kč, dále odměna za právní zastoupení, a to za právní zástupkyní požadované dva úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby) při sazbě 2.420 Kč za úkon (§ 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.), při výpočtu z tarifní hodnoty ve výši 32.202,50 Kč. Ke každému ze dvou úkonů soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 7.051 Kč soud navýšil o DPH v sazbě 21 % vypočtenou z odměny a náhrad, jež činí 1.142,40 Kč, neboť právní zástupkyně žalobce doložila, že je registrována jako plátce této daně. V součtu tak musí neúspěšný žalovaný zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozsudku, když lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy tři dny od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.