219 C 3/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; Statutární město Brno, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím - pokuta

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 400 Kč od 6. 3. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 400 Kč od 11. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 400 Kč od 14. 7. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 400 Kč od 11. 8. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 400 Kč od 20. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek za žalobu ve výši 1.000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 2.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum, datum, datum, datum a datum byl na vozidlo žalovaného namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen„ TPZOV“). Žalovaný v každém jednotlivém případě na místě neuhradil cenu za přiložení a odstranění TPZOV ve výši 400 Kč (celkem 2.000 Kč), avšak svůj dluh uznal co do důvodu a výše, přičemž se dluh zavázal uhradit do 14 dnů.

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce ani žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřili) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z potvrzení o převzetí složenky číslo uznání dluhu (č. l. 8) vyplývá, že dne datum žalovaný zaparkoval vozidlo registrační značka na ulici ulice a číslo, obec, na místě, jenž lze užít ke stání pouze po zaplacení ceny, a na vozidlo registrační značka mu proto byl namontován TPZOV. Dne datum žalovaný zaparkoval vozidlo registrační značka na ulici anonymizována dvě slova, obec, na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, a na vozidlo registrační značka mu proto byl namontován TPZOV, jak se podává z uznání dluhu z téhož dne (č. l. 6). Dne datum žalovaný zaparkoval vozidlo registrační značka na ulici ulice a číslo, obec, na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, a na vozidlo registrační značka mu proto byl namontován TPZOV, jak se podává z uznání dluhu z téhož dne (č. l. 7). Dne datum žalovaný zaparkoval vozidlo registrační značka na ulici ulice a číslo, obec, na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, a na vozidlo registrační značka mu proto byl namontován TPZOV, jak se podává z uznání dluhu z téhož dne (č. l. 7). Dne datum žalovaný zaparkoval vozidlo registrační značka na ulici anonymizována dvě slova 6, obec, na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, a na vozidlo registrační značka mu proto byl namontován TPZOV, jak se podává z uznání dluhu z téhož dne (č. l. 6). Maximální cena za přiložení a odstranění malého TPZOV činí v každém jednotlivém případě 400 Kč. Svůj dluh vůči žalobci žalovaný dne datum, datum, datum, datum a datum uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit do 14 dnů. Žalovaný byl žalobcem na existenci dluhu před prodáním žaloby upomínkou ze dne datum písmeně upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. Žalovaný však přes uvedené svůj dluh neuhradil.

5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Podle ustanovení § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ustanovení § 17a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, je strážník oprávněn použít TPZOV, v případě, že je vozidlo zanecháno na místech, kde to není dovoleno. Přiložení a odstranění TPZOV se prování na náklady osoby, která vozidlo na místě zanechala.

6. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný porušil svoji povinnost, když vozidlo zanechal na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla a v místě, kde je povoleno parkovat jen v případě zaplacení ceny za parkování, přičemž v souladu s výše uvedeným ustanovením byl na jeho vozidlo v každém jednotlivém případě namontován TPZOV. Byl to žalovaný, kdo vozidlo na předmětném místě zanechal a je tedy povinen v souladu s ustanovením §17a zákona č. 553/1991 Sb., zaplatit žalobci náklady na přiložení a odstranění TPZOV v celkové výši 2.000 Kč. Zároveň pak žalovaný svůj dluh ve smyslu § 2053 o.z. co do důvodu i výše písemně uznal. Jelikož dluh do 14 dnů ode dne uznání dluhu nezaplatil, dostal se do prodlení s plněním svých peněžitých závazků a soud má tedy v souladu s ustanovení § 2053 o.z. za to, že dluh v době uznání trval a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 2.000 Kč včetně úroku z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl, ve výši dvou paušálů po 300 Kč za dva úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé) podle § 151 o.s.ř., což jsou jediné žalobcem účelně vynaložené náklady. V dané věci nebylo spravedlivé přiznat odměnu za zastupování právnímu zástupci žalobce, neboť se jedná s odkazem na konstantní judikaturu o zneužití institutu náhrady nákladů řízení. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce, ve lhůtě dle § 160 odst. l o.s.ř.

8. Žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. b) osvobozen od placení soudního poplatku. Proto soud tuto povinnost uložil žalovanému, který je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 1.000 Kč podle položky 1 písm. a) Sazebníku poplatků.

9. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.