219 C 30/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 1.140.000 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.140.000 Kč s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 1.140.000 Kč od 6. 12. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 184.436 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na nákladech řízení částku, která bude určena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci uvedeného usnesení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 9. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku ve výši 1.140.000 Kč s příslušenstvím, představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které vzniklo na základě žalobcova odstoupení od úplatné Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2016 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce ve své žalobě uvedl, že předmětnou smlouvou žalovaný postoupil žalobci pohledávku za společností , právnická osoba, , a to za úplatu ve výši 1.240.000 Kč, kterou žalobce dne 19. 9. 2016 žalovanému uhradil. Žalovaný se v čl. III odst. 1 smlouvy pak zavázal předat žalobci do 10 dnů od účinnosti smlouvy v souladu s ustanovením § 1880 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) potřebné doklady k pohledávce, konkrétně tedy Smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013. Žalovaný však nesplnil své závazky řádně a včas, proto jej žalobce vyzval výzvou ze dne 2. 7. 2018 doručenou dne 11. 7. 2018 k doložení shora zmíněné smlouvy o půjčce. Protože žalovaný na výzvu nikterak nereagoval, vyzval jej žalobce dne 17. 10. 2018 znovu výzvou, doručenou dne 23. 10. 2018, ke splnění závazku ze smlouvy a předložení výpisu nebo jiného dokladu prokazujícího poskytnutí půjčky společnosti , právnická osoba, , v níž stanovil žalovanému dodatečnou lhůtu 5 dnů. Současně s takto stanovenou lhůtou žalovaného upozornil, že po jejím uplynutí mu další lhůta poskytnuta nebude. Uvedená lhůta pak uplynula dnem 29. 10. 2018 a tento den je potřeba považovat za den odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávky podle § 1978 odst. 2 o. z. Dne 22. 11. 2018 zaslal žalobce žalovanému výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1.240.000 Kč ve lhůtě do 5. 12. 2018, neboť právní důvod, na základě kterého žalovanému plnil, odstoupením od smlouvy odpadl. Žalobce předžalobní výzvou ze dne 11. 1. 2019 vyzval žalovaného ve lhůtě do 20. 1. 2019 k plnění, žalovaný však do dnešního dne ničeho neplnil. Naposledy žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky, kterou činí předmětem tohoto řízení, prostřednictvím emailové zprávy odeslané dne 20.9.2021 právním zástupcem žalobce k rukám právní zástupkyni žalovaného a stanovil k lhůtu k zaplacení do dne 27. 9. 2021. Žalovaný ani na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku žalobci neuhradil. Dále žalobce uvedl, že předmětem tohoto řízení činí částku ve výši 1.140.000 Kč s příslušenstvím, když rozdíl mezi původní výši bezdůvodného obohacení a částkou, která je předmětem tohoto řízení, tj. částka ve výši 100.000 Kč byla již pravomocně přiznána žalobci v rámci řízení vedeného mezi totožnými účastníky a ze stejného právního titulu u , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, . Městským soudem v Brně byl v této věci vydán dne 16. června 2020 rozsudek, který byl následně potvrzen rozsudkem odvolacího soudu, , datum, , č.j. , spisová značka, , kdy soudy obou stupňů dospěly ke shodnému závěru, že žalobcův nárok vůči žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení je dán po právu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že předmětnou smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013 žalobci předal. K důkazu žalovaný navrhuje opis předávacího protokolu, jenž mu nebylo umožněno provést v dřívějších řízení. Přesto, že žalovaný tvrdí, že žalovaný dostál své smluvní povinnosti a žalobci smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013 předal (opisem předávacího protokolu), žalovaný následně polemizuje nad tím, zda toto porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného znamenalo podstatné či nepodstatné porušení smlouvy a z toho vyplývající neplatnost odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávky. Žalovaný dále rozvádí, že v případě, je-li odstupováno od smlouvy pro její podstatné porušení, toto musí být provedeno bez zbytečného odkladu. Jelikož Smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena dne 16. 9. 2016 a odstoupeno ze strany žalobce bylo až dne 29. 10. 2018, tedy po více jak dvou letech, nebyla zmíněná podmínka bez zbytečného odkladu naplněna. Žalovaný dále doplnil, že žalobce ani neprokazuje, že šlo o podstatné porušení smlouvy. Dále žalovaný uvádí, že pokud jde o žalobcem odkazované řízení u , Anonymizováno, , oba soudy bez dalšího přistoupili na argumentaci žalobce a s argumentací žalobce se vypořádaly vnitřně rozporně. Žalovaný proto podal dovolání k Nejvyššímu soudu.

3. Dále, dle písemného vyjádření ze dne 26. října 2022, žalovaný k důkazu doplnil email od pana , jméno FO, , bývalého jednatele společnosti , právnická osoba, ze dne 19. 8. 2020, kterým dotyčný sděluje panu , jméno FO, , vyšetřovateli , Anonymizováno, že našel scan smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013 v účetnictví společnosti , právnická osoba, , a že z jeho poznámek vyplývá, že žalovaný do společnosti poskytl zápůjčku ve výši 1.000.000 Kč. Na základě tohoto žalovaný doplnil kopii smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 12. 2013, uzavřenou mezi žalovaným jako věřitelem a společností , právnická osoba, jako dlužníkem. Jednalo se o smlouvu o půjčce, která byla předmětem postoupení ze dne 16. 9. 2016. Dále žalovaný předložil opis předávacího protokolu ze dne 19. 9. 2016, uzavřený mezi žalovaným jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, dle kterého strany potvrzují, že žalobce převzal od žalovaného smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013. Žalovaný pak poukázal na to, že jestliže , jméno FO, , jakožto předchůdce žalobce ve funkci jednatele společnosti , právnická osoba, , disponoval scanem sporné smlouvy, musel pravděpodobně disponovat také originálem. Minimálně scan smlouvy o zápůjčce si tedy mohl z dokumentu společnosti obstarat i žalobce, neboť ten se krátce po nákupu pohledávky v říjnu roku 2016 stal jednatelem společnosti , právnická osoba, Jako jednatel této společnosti si žalobce mohl sám ověřovat existenci závazků společnosti, a to i vzhledem k pohledávce, kterou zakoupil. Žalobce si tak měl spornou smlouvu o zápůjčce obstarat i vlastní činností. Dále žalovaný namítnul, že žaloba, která byla podána dne 29. 9. 2021, je podána opožděně, neboť, dle žalovaného, žalobce odstoupil už přípisem ze dne 2. 7. 2018, který byl doručen dne 11. 7. 2018, dle kterého žalobce poskytl lhůtu, aby žalovaný doložil smlouvu o zápůjčce obratem. Žalovaný dovozuje, že obratem je do druhého dne, tj. od 12. 7. 2018 je datum, kdy by se naplnilo případné odstoupení od smlouvy. Žalobce tímto způsobem zneužívá práva a jako takové nemůže požívat právní ochrany.

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2016, se podává, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným a jejím předmětem byla pohledávka za dlužníkem společností , právnická osoba, ve výši jistiny 1.216.000 Kč s jednorázovým úrokem 24.000 Kč plynoucí ze Smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013, za níž žalobce žalovanému zaplatil dne 19. 9. 2019 dle výpisu z účtu číslo výpisu 2016/9 ze dne 23. 9. 2016, částku 1.240.000 Kč. Součástí smlouvy o postoupení pohledávky (čl. III. smlouvy) strany učinily závazek žalovaného k předání Smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013, a to do 10 pracovních dnů po nabytí účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Dle čl. V. odst. 1 této smlouvy postupník výslovně prohlašuje, že se před podpisem této smlouvy s odbornou péčí seznámil s dokumenty souvisejícími s existencí podstupované pohledávky. Dle čl. VI. odst. 1 postupník bere na vědomí, že postupitel neručí za dobytnost pohledávek touto smlouvou postoupených.

6. Žalobce výzvou k doložení smlouvy o půjčce ze dne 2. 7. 2018, doručenou dne 11. 7. 2018, vyzval žalovaného k doložení Smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013 obratem (založeno na č.l. 9 spisu).

7. Výzvou ze dne 17. 10. 2018, doručenou dne 23. 10. 2018, žalobce žalovaného opět vyzval k doložení předmětné smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce je reálným kontraktem a žalobce nedisponoval dokladem o faktickém poskytnutí půjčky dlužníkovi žalovaného, vyzval rovněž k předložení výpisu či jiného dokladu prokazujícího poskytnutí půjčky společnosti , právnická osoba, , k čemuž mu určil dodatečnou lhůtu – do pěti dnů od doručení výzvy, kdy zároveň žalovanému sdělil, že uvedená lhůta mu nebude již dále prodloužena (založeno na č.l. 12 spisu).

8. Výzvou – Informací o pohledávce ze dne 22. 11. 2018, doručenou dne 27. 11. 2018 žalobce informoval žalovaného o odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávky ke dni 28. 10. 2018 a vyzval žalovaného, aby žalobci vydal bezdůvodné obohacení ve výši 1.240.000 Kč ve lhůtě do 5. 12. 2018 (založeno na č.l. 15 spisu).

9. Sdělením a výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 11. 1. 2019, doručené 14. 1. 2019, předžalobně žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, a to ve lhůtě do 20. 1. 2019 (založeno na č.l. 18 spisu).

10. Z vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky ze dne 1. 10. 2018 bylo zjištěno, že insolvenční správce a dlužník , právnická osoba, popřeli pohledávku plynoucí z titulu Smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013 co do pravosti, neboť nebyl prokázán právní důvod vzniku pohledávky, když nebylo prokázáno, že finanční prostředky byly dlužníkovi poskytnuty. Nahlédnutím do veřejného insolvenčního rejstříku se podává vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky ve věci sp. zn. , Anonymizováno, , adresa, ze dne 1. října 2018, včetně dokladu prokazující jeho doručení dne 2. 10. 2018 žalobci (položka P25-4). Stejně tak se podává usnesení , adresa, , č. j. , incidenční spisová značka, , dle kterého incidenční spor stran pravosti pohledávky plynoucí ze Smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013 byl přerušen do rozhodnutí zdejšího soudu v záhlaví tohoto rozsudku uvedené věci.

11. Dle rozsudku , Anonymizováno, .j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , ve spojení s rozsudkem , Anonymizováno, , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , se podává, že v řízením vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, byla řešena totožná věc se stejným skutkovým základem, kdy předmětem tohoto řízení je rozdíl mezi původní výši bezdůvodného obohacení a částkou, která je předmětem tohoto řízení, tj. částka ve výši 100.000 Kč, která již byla pravomocně přiznána žalobci v rámci řízení vedeného mezi totožnými účastníky a ze stejného právního titulu u , Anonymizováno, . zn. , spisová značka, . , datum, rozsudek, který byl následně potvrzen rozsudkem odvolacího soudu, , datum, č.j. , spisová značka, , kdy soudy obou stupňů dospěly ke shodnému závěru, že žalobcův nárok vůči žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení je dán po právu. V řízení u soudu prvního stupně , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, byl u jednání navržen ze strany právního zástupce žalovaného k důkazu protokol o předání smlouvy o půjčce ze dne 19. 9. 2016, kterými měl prokázat, že smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013 předal žalobci, přičemž tento důkaz neměl právní zástupce žalovaného k dispozici. Soud návrh na provedení tohoto důkazu zamítl, neboť shledal, že se jedná o ryze účelové tvrzení, a to vzhledem k tomu, že protokolem nebylo argumentováno již v dřívějších fázích řízení a existence tohoto protokolu o předání smlouvy o půjčce byla uvedena až po více jak roce od podání odporu proti platebnímu rozkazu. Odvolací , datum, , č.j. , spisová značka, , rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Dle odvolacího soudu žalovaný označený důkaz protokol o předání písemného vyhotovení smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013 nepředložil ani v průběhu odvolacího řízení. Dále dle odst. 19 rozhodnutí odvolacího soudu je uvedeno, že žalobce byl z hlediska smluvních ujednání v prodlení s poskytnutím smlouvy o půjčce. Z hlediska zákona pak šlo rovněž o jeho vadné plnění dle § 1880 odst. 2 OZ, když žalobci nedodal potřebné doklady k uplatnění pohledávky. Podle § 1885 odst. 3 OZ platí o právech a povinnostech postupitele a postupníka přiměřeně ustanovení § 1914-1925; vadu pohledávky však musí postupník u postupitele vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl zjistit. Vada pohledávky mohla být poprvé zjištěna ve chvíli, kdy dlužník odmítl plnění pohledávky. Vada pohledávky se projevila dne 2. 10. 2018, kdy bylo žalobci doručeno oznámení o popření pohledávky. Byla-li vada plnění spočívající v neprokázání poskytnuté půjčky zjištěna dne 2. 10. 2018, pak výzva ze dne 17. 10. 2018 k předložení výpisu z účtu prokazující poskytnutí půjčky, s poskytnutím dodatečné lhůty k plnění v délce pěti dnů ode dne doručení výzvy, není výzvou opožděnou ani ve smyslu ustanovení § 2002 OZ, když patnáctidenní interval s ohledem na charakter věci lze považovat zasplňující požadavek „bez zbytečného odkladu“.

12. Dle emailu ze dne 20. 9. 2021 (založeno na č.l. 19 spisu) vyzýval právní zástupce žalobce právní zástupkyni žalovaného k uhrazení bezdůvodného obohacení, které je předmětem tohoto řízení, a to ve lhůtě do dne 27.9.2021 na uvedené číslo účtu. Nato emailem ze dne 4. 10. 2021 (založeno na č.l. 64 spisu) se podává reakce právního zástupce žalovaného s tím, že ve věci bylo podáno dovolání.

13. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 33 Cdo 3447/2021 – 160 ze dne 25. 5. 2022, bylo dovolání žalovaného odmítnuto.

14. Dle emailu ze dne 19. srpna 2020 se podává že pan , jméno FO, (bývalý jednatel společnosti , právnická osoba, ) poslal v rámci policejního vyšetřování policejnímu vyšetřovateli scan smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013, kterou měl u sebe a našel. , jméno FO, dále uvedl, že žalovaný poskytl společnosti , právnická osoba, , na základě této smlouvy, částku ve výši 1.000.000 Kč a to dne 3. 1. 2014. Dále našel převodovou tabulku, která ukazuje, že žalovaný tuto částku zaplatil formou úhrady dluhu za společnost , právnická osoba, vůči společnosti , právnická osoba, . Email pokračuje vyhotovenou tabulkou, která má zřejmě zobrazovat, kolik finančních prostředků žalovaný poskytnul společnosti , právnická osoba, a to i formou úhrady dluhu u společnosti , právnická osoba, . Uvedené schéma zůstalo pro soud nepřehledné ( a to i po výpovědi svědka , jméno FO, ) a tedy neprokazuje, zda a jakým způsobem žalovaný poskytl půjčku společnosti , právnická osoba15. Z kopie smlouvy o půjčce ze dne , datum, (založeno na č.l. 75 až 76 spisu) se podává, že byla uzavřená mezi žalovaným jako věřitelem a dlužníkem společností , právnická osoba, (podepsaní za tuto společnost jsou jednatelé , jméno FO, a , jméno FO, ). Předmětem této smlouvy je poskytnutí půjčky ve výši 2.400.000 Kč. Půjčku poskytne věřitel (žalovaný) co do částky ve výši 1.300.000 Kč nejpozději do 15. 1. 2014 převodem na bankovní účet číslo , č. účtu, , vedený u , právnická osoba, . a co do částky 1.000.000 Kč nejpozději do 3. 1. 2014 ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, - střed, , adresa, , , adresa, , představující částečnou úhradu půjčky z celkové výše 4.500.000 Kč, poskytnuté touto společností na základě smlouvy o půjčce uzavřené mezi , právnická osoba, jako dlužníkem a , právnická osoba, ., jako věřitelem dne 29. 8. 2013. Půjčka je mezi věřitelem a dlužníkem sjednána s jednorázovým úrokem ve výši 24.000 Kč, úrok je splatný současně s jistinou půjčky. Splatnost půjčky je dle článku II. smlouvy stanovená nejpozději do 31. 12. 2015.

16. Dále žalovaný k důkazu předložil opis předávacího protokolu ze dne 19. 9. 2016, který uzavřeli mezi sebou žalovaný jako postupitel a žalobce jako postupník. Dle tohoto předávacího protokolu účastníci navzájem potvrdili, že, na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2016, dle které postupitel postoupil postupníkovi pohledávku za dlužníkem společností , právnická osoba, , když právní důvod vzniku pohledávky je smlouva o půjčce ze dne 10. 12. 2013, výše splatné jistiny je 1.216.000 Kč, převzal uvedeného dne 19. 9. 2016 postupník od postupitele smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013. Tento opis je opatřen vidimační doložkou, kterou vyhotovila dne 15. 6. 2020 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářka v Brně. Po předložení tohoto důkazu žalobce popřel pravost svého podpisu na předávacím protokolu ze dne 19. 9. 2016 a setrval na svém tvrzení, že smlouva o půjčce ze dne 10. 12. 2013 mu nebyla ze strany žalovaného nikdy předložená a smluvní povinnost dle postupní smlouvy ze dne 12. 9. 2016 nebyla ze strany žalovaného nikdy splněna. Předání smlouvy o půjčce ze dne 10.12.2013 žalobci tak zůstalo ve věci sporné.

17. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 16. 9. 2016 se podává že byla uzavřená s převodcem označeným jako , jméno FO, a jako nabyvatel obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, je uveden žalobce. Předmětem smlouvy byl převod obchodního podílu v uvedené společnosti představující podíl na základním kapitálu společnosti a odpovídající vkladu 60.000 Kč. Dle čl. IV. odst. 2 Smlouvy o převodu obchodního podílu nabyvatel prohlašuje, že byl seznámen převodcem s majetkovým stavem a hospodářskými výsledky společnosti, jejími aktivy a pasivy, jejího technického vybavení a jejich obchodních vztahů. Dle článku V. odst. 2 a 3 je uvedeno, že převodce dále prohlašuje, jako společník společnosti, že společnost nemá žádné pohledávky ani závazky či jiná aktiva nebo pasiva, která by nebyla evidována v účetnictví společnosti. Převodce nese vůči společnosti a nabyvateli plnou odpovědnost za to, že toto převodcovo prohlášení odpovídá skutečnosti. Dále nabyvatel potvrzuje podpisem této smlouvy, že před podpisem této smlouvy prostudoval kompletní účetnictví společnosti, a to včetně daňových přiznání této společnosti, a že byl převodcem seznámen s majetkovým stavem a hospodářskými výsledky společnosti.

18. Žalobce podal žalobu ze dne 11. 10. 2018 o určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky (založeno na č.l. 88 spisu) ke , Anonymizováno, v , adresa, , ke spisové značce , Anonymizováno, , spisová značka, a to proti žalovanému 1) insolvenční správce dlužníka , právnická osoba, a žalovanému 2) společnost , právnická osoba, K prokázání právního důvodu vzniku pohledávky žalobce navrhuje, nechť si soud vyžádá od žalovaného bankovní výpis, z něhož bude patrné, že žalovaný nebo jím pověřená osoba uhradila na účet dlužníka částku ve výši pohledávky. Dále nechť si soud vyžádá přímo smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013 a další výslechy svědků k prokázání tvrzení o poskytnutí půjčky. Z vyjádření ve věci žalovaného 1) ze dne 9. dubna 2019 se podává, že insolvenční správce popřel pohledávku co do pravosti, neboť žalobce neprokázal právní důvod vzniku pohledávky, když neprokázal, že finanční prostředky byly dlužníkovi skutečně poskytnuty. Smlouva o půjčce je reálným kontraktem, tudíž nevzniká pouhou dohodou stran, nýbrž až skutečným odevzdáním předmětu půjčky. Věřitel je tedy povinen prokázat, že finanční prostředky dlužníkovi skutečně poskytnul. Věřitel rovněž nedoložil smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013, a proto je nárok promlčen.

19. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, se podává, že žalovaný byl v této společnosti zapsán jako jednatel v období od , datum, do , datum, a společníkem byl zapsán v období od , datum, do 28. ledna 2014. , Anonymizováno, pak byl jednatelem této společnosti v období od , datum, do , datum, a společníkem této společnosti byl v období od , datum, do , datum, .

20. Dle účastnické výpovědi žalobce uvedl, že žalovaného – , Jméno žalovaného, - viděl pouze jednou a to při převodu obchodního podílu. Žalobci bylo sděleno, že jediným možným způsobem, jak zakoupit obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, je odkoupením pohledávky, kterou má žalovaný za společností , právnická osoba, Tehdejší další společník této společnosti, a to pan , jméno FO, jej utvrzoval, že postoupená pohledávka existuje. Žalobce se stal nejprve společníkem společnosti a následně jednatelem. Žalobce uvedl, že neměl přístup k účetnictví společnosti. Smlouva o půjčce ze dne 10. 12. 2013 mu nebyla nikdy předložena, přestože předložení této smlouvy několikrát urgoval. Když vstupoval do společnosti, dostal pouze zkreslené informace ohledně této společnosti, co se týče finanční situace společnosti. Z toho důvodu do společnosti vstoupil a dofinancovával některé nákupy. Až následně se žalobce dozvěděl, že společnost je téměř před krachem. Předmětnou pohledávku uplatnil až v insolvenčním řízení.

21. Z výpisu z účtu č. , hodnota, -, Anonymizováno, za období od 31. 1. 2013 do 22. 4. 2014 (založeno na č.l. 112 spisu) se podává platba ze dne 3. 1. 2014 a to na vrub tohoto účtu označená jako " , Anonymizováno, . , Anonymizováno, za , právnická osoba, , cast. , Anonymizováno, “ ve výši 1.000.000 Kč a to ve prospěch společnosti , právnická osoba, . na účet č. , č. účtu, . Dále se z tohoto výpisu podává platba za dne 3. 1. 2014 a to na vrub tohoto účtu označená jako „, Anonymizováno, , právnická osoba, půjčka“ ve výši 1.000.000 Kč a to ve prospěch společnosti , právnická osoba, na účet č. , č. účtu, , stejně tak je ve výpisu uvedena platba ze dne 15. 1. 2014 na vrub tohoto účtu označená jako „Tresl , právnická osoba, půjčka“ ve výši 300.000 Kč na účet č. , č. účtu, . Z výpisu z účtu č. , hodnota, -, Anonymizováno, společnosti , právnická osoba, . za období leden 2014 (založeno na č.l. 113) se podává platba ze dne 3. 1. 2014 ve prospěch účtu této společnosti ve výši 1.000.000 Kč od žalovaného z č.ú. , Anonymizováno, - , č. účtu, .

22. Po provedení předložených výpisů z účtu strany učinily nesporným, že na základě smlouvy o půjčce byla žalovaným poskytnuta společnosti , právnická osoba, částka v celkové výši 1.300.000 Kč a společnosti , právnická osoba, . částka ve výši 1.000.000 Kč (jako úhrada dluhu za společnost , právnická osoba, ).

23. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, se podává, že tento svědek byl v období od 14. 11. 2013 do 31. 10. 2016 jednatelem společnosti , právnická osoba, Žalovaného zná jako bývalého společníka společnosti , právnická osoba, Svědek zná také žalobce, který v minulosti projevil zájem vstoupit do této společnosti a účastnit se provozu bioplynové stanice a odkoupit od žalovaného podíl a nějakou dobu potom taky v této společnosti fungoval. Svědek se ve společnosti , právnická osoba, staral zejména o finanční záležitosti, působil v této společnosti jako daňový poradce, dále se staral o provoz, zajišťování krmiva pro bioplynku. Nestaral se příliš o technické záležitosti. Pokud jde o způsob financování společnosti, společnost měla velký úvěr u , Anonymizováno, a.s. Následně se ukázalo, že společnost není schopna úvěr splácet, jednal o nějakém snížení splátek či odložení splátek. Dále se staral o roční rozpočty, kontrolu plateb a fakturace. Stejně tak se staral o další investice do společnosti. Po předložení smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013, se svědek nedokázal věrohodně k této smlouvě vyjádřit, což odůvodnil značným časovým odstupem od uzavření této smlouvy. Obecně uvedl, že ve společnosti probíhaly nějaké finanční transakce, kdy žalovaný vyplácel nějaký dluh společnosti. Poskytnutí půjčky ve výši 2.400.000 Kč ze strany žalovaného společnosti , právnická osoba, svědek nevyloučil. Svědek si rozpomněl, že ohledně předmětné smlouvy o půjčce, byl už vypovídat na policii, kde podával vysvětlení. Text tohoto vysvětlení měl svědek u sebe a doslova jej přečetl. Stejně tak svědek potvrdil existenci emailu ze dne 19.9.2020, ohledně tabulky uvedené v tomto emailu, svědek obecně uvádí, že zaznamenává, jak ve společnosti „tekly peníze“. Blíže si svědek, vzhledem k časovému odstupu, na nic v tomto směru nemohl rozpomenout. Dále svědek uvedl, že účetnictví ve společnosti po dobu, kdy vykonával funkci jednatele, vedla sestra jednatele pana , jméno FO, . Jak se jmenovala si svědek nepamatuje. Svědek také potvrdil, že kopii smlouvy o půjčce ze dne 10.12.2013, kterou předkládal na policii v roce 2020, měl u sebe. Svědek vyloučil, že by žalobce neměl přístup k účetnictví společnosti. Stejně tak uvedl, že žalobce dal do společnosti , právnická osoba, „ nějaké své peníze“.

24. Z výslechu svědka , jméno FO, se podává, že byl členem představenstva společnosti , právnická osoba, . a z působení v této společnosti zná společnost , právnická osoba, Společnost , právnická osoba, . měla zájem vstoupit do společnosti , právnická osoba, , tuto společnost financovat a postavit bioplynku. Z těchto plánů nakonec sešlo a nerealizovalo se. Ohledně půjčky společnosti , právnická osoba, si svědek nic bližšího nepamatoval, připustil, že mohla existovat půjčka v řádech milionů korun. Svědek znal žalovaného již z minulosti, chodili spolu na fotbal. Žalobce svědek neznal. Svědek připustil, že nějaké půjčky mohl splatit přímo žalovaný.

25. Z odborného vyjádření ze dne 6. 1. 2023 znalkyně , jméno FO, , znalkyně z oboru školství a kultura, odvětví psychologie, specializace – grafologie, se podává, že k zadání žalovaného měla znalkyně za úkol posoudit a zodpovědět otázku, zda morfologie rukopisů na předložených listinách nese mezi sebou shodné znaky jednoho či více pisatelů. K tomuto účelu byl znalkyni předložen zkoumaný materiál ze strany žalovaného a to předávací protokol ze dne 19. 9. 2016 a to v podobě ověřeného opisu, plná moc ze dne 11. 5. 2022, plná moc ze dne 5. 5. 2021, rozhodnutí jediného společníka za dne 4. 9. 2017, plná moc ze dne 31. 10. 2016, projekt fúze sloučením ze dne 15. 11. 2017, čestné prohlášení o splnění podmínek, podpisový vzor ze dne 18. 5. 2009, plná moc ze dne 10. 10. 2018, smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 15. 6. 2009, úplné znění zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným , právnická osoba, , ze dne 15. 6. 2009. Uvedená znalkyně dospěla k závěru, že zkoumané písemné projevy na vypsaných písemnostech v oblastech vymezených pro signatury ve znění jména „, Jméno žalobce, “, nesou mezi sebou navzájem v rovině vyšší pravděpodobnosti shodující se a podobné morfologické znaky jednoho pisatele.

26. Soud tento důkaz vyhodnotil jako nezpůsobilý k určení pravosti podpisu žalobce na předávacím protokolu ze dne 19. 9. 2016 a to z následujících důvodů. Znalec v oboru školství a kultura, odvětví psychologie, specializace grafologie není odborně kvalifikován k podávání znaleckých posudků z oboru písmoznalectví. Nemůže se odborně vyjadřovat k otázkám pravosti podpisů a písma. To smí pouze kvalifikovaný znalec, zapsaný v seznamu znalců pro obor písmoznalecví, specializace ruční písmo. Grafologický posudek nemůže nahradit znalecký posudek vyhotovený kvalifikovaným písmoznalcem. Cílem grafologického zkoumání je totiž zjišťování psychologického profilu pisatele.

27. Cílem zkoumání v písmoznalectví je identifikace pisatele jednotlivých druhů písma a zjištění pravosti podpisů. Výstupem je znalecký posudek nebo odborné vyjádření, které se vyjadřují k pisateli sporného materiálu „kdo písmo a podpis napsal“. Takový znalecký posudek naopak slouží jako důkaz pro soudní jednání. Z uvedeného důvodu soud zamítnul návrh na výslech znalkyně , jméno FO, , znalkyně z oboru školství a kultura, odvětví psychologie, specializace grafologie, pro nadbytečnost.

28. Dále soud připojil policejní spis, , právnická osoba, , , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , č.j. , Anonymizováno29. Dle tohoto spisu byly dne 21. 7. 2020 policejním orgánem , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , na základě trestního oznámení žalobce jako poškozeného, zahájeny úkony trestního řízení podle ustanovení § 158 odst. 3 trestního řádu ve věci podezření ze spáchání zločinu podvod podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že dne 16. 9. 2016 na dosud nezjištěném místě v , adresa, uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, ve které z pozice postupitele postoupil pohledávku za dlužníkem obchodní společností , právnická osoba, a to žalobci jako postupníkovi za finanční částku ve výši 1.216.000 Kč, přičemž do dnešní doby nedostal původní smlouvu o půjčce mezi ním a společností , právnická osoba, a proto vzniklo podezření, že postoupil neexistující pohledávku a neoprávněně tak vylákal od poškozeného, tj. žalobce, oznamovatele, finanční částku ve výši 1.216.000 Kč.

30. Z tohoto policejního spisu soud provedl k důkazu usnesení č.j. , datum, , usnesení o odložení trestní věci, podezření ze spáchání zločinu podvod podle § 209 odst. 1, odst. 4, písm. d), trestního zákoníku, který se měl dopustit označený žalovaný , Jméno žalovaného, . Dle tohoto rozhodnutí policejní orgán prováděl šetření ve věci, v jehož průběhu byla bývalým jednatelem společnosti , právnická osoba, , , jméno FO, policejnímu orgánu dodána kopie smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013, uzavřené mezi žalovaným jako věřitelem a společností , právnická osoba, jako dlužníkem. Jedná se pravděpodobně o smlouvu, která měla být poškozenému (žalobci) předána dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2016 mezi žalovaným jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Dále v rámci policejního vyšetřování policejní orgán, dle vyjádření společnosti , Anonymizováno, ., zjistil, že společnost měla uzavřenou smlouvu o půjčce na 4.500.000 Kč se společností , právnická osoba, , k jejichž poskytnutí došlo dne 29. 8. 2013 a to zasláním finanční částky z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, . č. , č. účtu, na bankovní účet společnosti , právnická osoba, , č. , č. účtu, . Následně došlo k úhradě jistiny ze strany společnosti , právnická osoba, , ve třech splátkách a to dne 30. 10. 2013 z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, , č. , č. účtu, ve výši , právnická osoba, .000 Kč, dne 3. 1. 2014 z bankovního účtu osoby žalovaného č. , hodnota, - , č. účtu, ve výši 1.000.000 Kč a dne 6. 2. 2014 z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, , č. , č. účtu, ve výši 1.500.000 Kč. Dále, dle tohoto usnesení, bylo zjištěno, že pan , Jméno žalovaného, (žalovaný) odeslal ze svého bankovního účtu postupně společnosti , právnická osoba, , celkem částku ve výši 1.300.000 Kč a 1.000.000 Kč na účet společnosti , právnická osoba, . Dále bylo zjištěno, že na účet pana , jméno FO, bylo z účtu společnosti , právnická osoba, , vráceno 300.000 Kč a následně 1.000.000 Kč jako vratka půjčky. Z čehož vyplývá, že pan , jméno FO, poskytl společnosti , právnická osoba, , půjčku ve výši 2.300.000 Kč a vráceno mu bylo 1.300.000 Kč. Dále byla policejním orgánem z elektronických záloh v účetnictví společnosti , právnická osoba, , zjištěna kopie smlouvy uzavřená mezi žalovaným jako věřitelem a společností , právnická osoba, , ze dne 3. 6. 2013, přičemž předmětem smlouvy je poskytnutí půjčky ve výši 100.000 Kč. Bylo tedy zjištěno, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy poskytnul půjčku společnosti , právnická osoba, , v celkové výši , právnická osoba, .000 Kč, přičemž na bankovní účet žalovaného mu byla společností vrácená částka ve výši 1.000.000 Kč. Dále byla společností , právnická osoba, , dodána kopie smlouvy mezi žalovaným jako věřitelem a společností , právnická osoba, , jako dlužníkem ze dne 3. 6. 2013, přičemž předmětem smlouvy je poskytnutí půjčky ve výši 100.000 Kč. Z těchto zjištěných skutečností dospěl policejní orgán k závěru, že v daném období existovala pohledávka mezi žalovaným jako věřitelem a dlužníkem společností , právnická osoba, , ve výši minimálně 1.100.000 Kč. jelikož však není k dispozici kompletní účetnictví společnosti , právnická osoba, , a nebyly zjištěny další skutečnosti, nelze jednoznačně potvrdit, neexistenci postoupené pohledávky mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , která byla předmětem šetření. Na základě provedeného šetření došel policejní orgán k závěru, že jelikož se v řízení jednoznačně nepotvrdila neexistence postoupené pohledávky mezi , Jméno žalovaného, a společností , právnická osoba, , lze tedy konstatovat, že v dané věci se nejedná o podezření ze spáchání zločinu podvodu dle příslušného ustanovení trestního zákoníku, jelikož se nepodařilo zjistit skutečnosti, které by toto podezření potvrdilo a není na místě vyřídit věc jinak. Z tohoto důvodu bylo policejním orgánem rozhodnuto o odložení věci podle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu. Proti tomuto usnesení poškozený podal stížnost, kterou následně vzal zpět.

31. Pokud jde o právní hodnocení, soud vycházel z těchto zákonných ustanovení:

32. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OZ"), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, smlouva o postoupení pohledávky byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dne 16. 9. 2016.

33. Podle § 1885 odst. 1 OZ byla-li pohledávka postoupena za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala, a ručí za její dobytnost. To neplatí, pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná.

34. Podle odst. 2 téhož ustanovení OZ postupitel neodpovídá za dobytnost postoupené pohledávky, stala-li se nedobytnou až po postoupení buď náhodou, anebo nedopatřením postupníka. Nedopatření lze postupníku přičíst zejména tehdy, pokud nevymáhá pohledávku bez zbytečného odkladu poté, co se stala splatnou nebo odloží-li splatnost pohledávky.

35. Podle odst. 3 téhož ustanovení OZ jinak platí o právech a povinnostech postupitele a postupníka přiměřeně ustanovení § 1914 až 1925; vadu pohledávky však musí postupník u postupitele vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl zjistit.

36. Podle § 1880 odst. 2 OZ postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

37. Podle odst. 1 ust. § 1921 OZ nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění.

38. Podle odst. 2 téhož ustanovení OZ nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět.

39. Podle § 1977 OZ poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

40. Podle § 1978 odst. 1 OZ zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

41. Podle § 1978 odst. 2 OZ oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

42. Podle § 2004 odst. 1 OZ odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

43. Podle § 2993 věta první a třetí OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

44. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a rozhodnul tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

45. Mezi stranami nebylo sporu (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu), že dne 16. 9. 2016 byla mezi žalobcem, jako postupníkem, a žalovaným, jako postupitelem, uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky žalovaného za dlužníkem žalovaného společností , právnická osoba, (ze smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013) žalobci za sjednanou úplatu ve výši 1.240.000 Kč. V souladu s článkem III. smlouvy o postoupení pohledávky uhradil žalobce žalovanému sjednanou úplatu za postoupení pohledávky. Žalovaný se podle článku III. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávky zavázal předat žalobci do 10 dnů ode dne účinnosti této smlouvy, smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013.

46. Dle provedeného dokazování žalobce uplatnil uvedenou pohledávku v insolvenčním řízení ve věci dlužníka společnosti , právnická osoba, (vedeném u , Anonymizováno, v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, ), kde byla přihlášená pohledávka žalobce z předmětné smlouvy o půjčce ze dne , datum, popřena. Z vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že insolvenční správce a dlužník , právnická osoba, popřeli pohledávku plynoucí z titulu smlouvy o půjčce ze dne , datum, co do pravosti, neboť nebyl prokázán právní důvod vzniku pohledávky, když nebylo prokázáno, že finanční prostředky byly dlužníkovi poskytnuty. Toto vyrozumění bylo žalobci doručeno dne , datum, (položka P25-4 dle insolvenčního rejstříku).

47. Jak je uvedeno výše v části právního hodnocení tohoto rozhodnutí, podle ust. § 1880 odst. 2 OZ vydá postupitel postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Žalovaný tak byl v souladu se zákonem a ust. čl. III. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávky povinen předat žalobci jak smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013 do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky, která dle ust. VI. odst. 4 smlouvy o postoupení pohledávky nastala dne 16. 9. 2016. Vedle toho byl žalovaný povinen také ke splnění zákonné povinnosti, a to dodat žalobci veškeré potřebné doklady o pohledávce a sdělit mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

48. Žalobce nejprve vyzval žalovaného, výzvou z 2. 7. 2018 (doručenou žalovanému 11. 7. 2018) k doložení smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013. Žalovaný na výzvu nereagoval.

49. Vzhledem k uvedenému vyrozumění o popření pohledávky a důvodech insolvenčního správce takového popření (doručeno žalobci dne 2. 10. 2018), bylo nutné, aby žalobce disponoval doklady o faktické existenci půjčky. Jak ostatně vyplývá z provedeného dokazování, poté, co byla v insolvenčním řízení (vedeném u , Anonymizováno, v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, ) popřena přihlášená pohledávka žalobce z předmětné smlouvy o půjčce z 10. 12. 2013, žalobce podal žalobu na určení, že má pohledávku vůči dlužníku , právnická osoba, (kterou nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky z 16. 9. 2016), v níž k prokázání existence půjčky navrhl, kromě smlouvy o půjčce, také výpis z účtu dokládající poskytnutí půjčky a výslech žalovaného jako svědka.

50. Smlouva o postoupení pohledávky výslovně neuvádí žádné další doklady, které by byl žalovaný povinen žalobci předložit či dodat. Smluvně tedy nebyl ujednán termín, do kdy by měl žalovaný dodat žalobci v souladu s ustanovením § 1880 odst. 2 OZ, potřebné doklady o pohledávce a sdělit mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Zákon ani nevylučuje, aby si takovéto doklady, postupník od postupitele vyžádal i dodatečně, vznikne li taková potřeba a postupitel má zákonnou povinnost doklady předat, existují li a má li je.

51. Za účelem získání potřebných dokladů, prokazující faktickou existenci půjčky, vyzval žalobce žalovaného výzvou ze dne 17. 10. 2018 k plnění ze smlouvy o postoupení pohledávky - doložení smlouvy o půjčce z 10. 12. 2013. Ve výzvě rovněž žalovanému připomněl, že dle ustanovení § 1880 odst. 2 OZ uzavřením smlouvy žalovanému vznikla povinnost vydat žalobci veškeré potřebné doklady k pohledávce, tedy jak vlastní smlouvu o půjčce, tak i výpis z účtu prokazující poskytnutí půjčky dlužníkovi a uvedl, že vzhledem k neposkytnutí dokladů je postoupená pohledávka neuplatnitelná a nevymahatelná. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy o postoupení pohledávky nesplnil a nereagoval ani na předchozí výzvu žalobce, stanovil mu žalobce dodatečnou lhůtu pěti dnů od doručení této výzvy. Současně žalovaného upozornil na to, že pokud svůj závazek ze smlouvy o postoupení pohledávky nesplní ani v dodatečně poskytnuté lhůtě řádně a včas, další lhůta mu již poskytnuta nebude. Výzva byla žalovanému doručena dne 23. 10. 2018. Žalovaný na uvedenou výzvu nereagoval, dodatečně stanovená lhůta k plnění marně uplynula. Půjčka je reálným kontraktem a samotná smlouva o půjčce existenci půjčky nedokládá, nelze nepředání písemného vyhotovení smlouvy o půjčce z 10. 12. 2013 (resp. prodlení s předáním smlouvy) hodnotit jako podstatné porušení smlouvy o postoupení pohledávky (tedy takové, že by smluvní strana smlouvu neuzavřela, pokud by takové porušení předpokládala). Proto také žalobce vyzval žalovaného rovněž k předložení výpisu z účtu či jiného dokladu prokazujícího poskytnutí půjčky společnosti , právnická osoba52. Pokud žalovaný nedodal žalobci výpis z účtu potvrzující poskytnutí půjčky dle smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013, jde o vadné plnění ze strany žalovaného v rozporu s ustanovením § 1880 odst. 2 OZ.

53. Dle ustanovení § 1885 odst. 1 OZ , tedy v případě, kdy je pohledávka postoupena za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala, a ručí za její dobytnost. Žalobce a žalovaný smluvně ujednali v článku VI. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, že postupitel neručí za dobytnost postoupených pohledávek. V souladu s ustanovením § 1885 odst. 1 OZ tak žalovaný odpovídá žalobci za to, že postoupená pohledávka ke dni účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky existovala. Dále dle ustanovení § 1885 odst. 3 OZ platí o právech a povinnostech postupitele a postupníka přiměřeně ustanovení § 1914 až 1925. Vadu pohledávky však musí postupník u postupitele vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl zjistit.

54. Vada pohledávky, spočívající v neprokázání poskytnutí půjčky, se poprvé projevila ve chvíli, kdy dlužník odmítl plnění pohledávky, což podle předložených listin žalobce zjistil dne 2. 10. 2018, kdy mu bylo doručeno popření pohledávky. Byl-li žalobce s těmito důsledky, spočívajícími v neprokázání poskytnuté půjčky, seznámen dne 2. 10. 2018, pak výzvu ze dne 17. 10. 2018 k předložení smlouvy o půjčce a výpisu z účtu prokazující poskytnutí půjčky (s poskytnutím dodatečné lhůty k plnění v délce pěti dnů ode dne doručení výzvy), nelze považovat za opožděnou z hlediska užití ustanovení § 1978 OZ. Den 29. 10. 2018 je proto ve smyslu ustanovení § 1978 odst. 2 OZ dnem, kdy žalobce odstoupil od smlouvy o postoupení pohledávky.

55. Žalovaný má zákonnou povinnost prokázat existenci pohledávky, a to od doby jejího vzniku do doby účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Nedodá-li žalovaný dokumenty prokazující existenci pohledávky, pak je jeho plnění dle smlouvy o postoupení pohledávky vadné a žalobce by měl po dobu trvání smlouvy o postoupení pohledávky nárok z vadného plnění. Dle ustanovení § 1921 OZ, nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To však neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel v době předání věděl nebo musel vědět. Vztáhnu to na tento případ, nevydal- li žalovaný výpis z účtu potvrzující poskytnutí půjčky (či jiný doklad potvrzující tuto skutečnost) a o této skutečnosti věděl, pak ani zde by nedošlo k uplynutí lhůty poskytované žalobci na obranu jeho práv.

56. Výzvou ze dne 22. 11. 2018 (doručenou žalovanému 27. 11. 2018) vyzval žalobce žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ze zaniklé smlouvy, v podobě vrácení úplaty za postoupení pohledávky ve výši 1.240.000 Kč a to ve lhůtě do 5. 12. 2018. Žalovaný ve stanovené lhůtě, ani později, na uvedený nárok ničeho nezaplatil. Vzhledem k tomu, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2016 zanikla v důsledku odstoupení žalobce, má tento právo na vrácení toho, co plnil (§ 2993 věta první a třetí OZ).

57. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci nevydal doklady potřebné k uplatnění pohledávky, porušil žalovaný svou zákonnou povinnost a postoupená pohledávka měla vadu. O právech a povinnostech postupníka a postupitele platí ustanovení přiměřeně § 1914 až 1925 Občanského zákoníku. Žalobce tuto vadu vytkl žalovanému včas, když tato mohla být poprvé zjištěná ve chvíli, kdy dlužník odmítl plnění pohledávky, což se projevilo dne 2. 10. 2018, kdy žalobci bylo doručeno oznámení o popření pohledávky.

58. Soud v tomto ohledu vycházel ze závěru rozhodnutí , Anonymizováno, věci č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a to bodu 19. odůvodnění rozhodnutí. Žalobce vyzval žalovaného bez zbytečného odkladu k vydání dokladů vztahujících se k půjčce a vzhledem k tomu, že žalovaný tyto doklady neposkytl ve žalobcem stanovené lhůtě, kdy byl současně upozorněn, že mu tato lhůta již nebude prodlužována, marným uplynutím této lhůty smlouva o postoupení pohledávky zanikla odstoupením.

59. V posuzovaném případě se nejedná primárně o porušení smluvní povinnosti předat smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013 do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky, ale o porušení zákonné povinnosti předat všechny dokumenty a doložit trvání pohledávky i v době nabytí účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Zároveň žalobce vyzval žalovaného ke splnění své zákonné povinnosti, když na základě výzvy ze dne 17. 10. 2018 žalobce přímo vyžaduje splnění této zákonné povinnosti a žalovaný tak neučinil ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, pak soud odstoupení od smlouvy považuje za včasné.

60. Žalovaný ve věci předložil k důkazu opis předávacího protokolu ze dne 19. 9. 2016, dle kterého žalovaný prokazuje splnění své smluvní povinnosti předat žalobci smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013. Žalobce pravost podpisu na této listině popřel. Vzhledem k tomu, že soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný ve věci primárně porušil zákonnou povinnost předat žalobci veškeré doklady prokazující skutečné poskytnutí půjčky, považoval soud za nadbytečné provádět důkazy ohledně pravosti předávacího protokolu ze dne 19. 9. 2016. Případné zjištění předání smlouvy o půjčce žalobci, nezhojí nesplněnou povinnost žalovaného danou zákonem a to ustanovením § 1880 odst. 1 Občanského zákoníku, když z vyrozumění o popření pohledávky je patrno, že tato byla insolvenčním správcem popřena z důvodu neprokázání právního důvodu vzniku pohledávky, když neprokázal, že finanční prostředky byly dlužníkovi skutečně poskytnuty.

61. Stejně tak, pokud v průběhu řízení, a to zejména po předložení příslušných výpisů z účtu, vyšlo najevo skutečné poskytnutí půjčky (s tím, že zůstaly nesrovnalosti ohledně výše půjčky a následné výše postupované pohledávky, a to po částečném uhrazení ze strany žalovaného), nemá tato skutečnost vliv na platné odstoupení od smlouvy ze strany žalobce ke dni 29. 10. 2018, když v této době byla pohledávka vadnou a byla popřena v insolvenčním řízení pro absenci dokladů prokazující poskytnutí půjčky. Stejně tak nelze přenášet zákonem stanovenou povinnost dle ust. § 1880 odst. 2 OZ postupitele na postupníka s odůvodněním, že postupník se stal následně společníkem a jednatelem společnosti a měl možnost si doklady o pohledávce opatřit sám. Takto zákonná úprava postavena není. Uzavřením postupní smlouvy se povinnost podle ustanovení zákona implicitně stává součástí smluvního vztahu mezi stranami vzniklého z postupní smlouvy (nebyla-li stranami vyloučena). S odpovědností za její porušení je tak třeba nakládat stejně jako s odpovědností za porušení smluvních povinností. Informační povinnost podle tohoto ustanovení trvá a vztahuje se i na skutečnosti zjištěné po postoupení pohledávky (B. Dvořák in Hulmák a kol., 2014, s. 737). Zákonná povinnost vydat doklady a sdělit informace obsahuje sice pouze ty doklady a informace, které postupník má, nicméně vzhledem k tomu, že výpisy z účtu postupitel zjevně disponoval i v době popření pohledávky, nelze ani tímto zhojit nečinnost žalovaného. Žalovaný ani po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nedoložil skutkové tvrzení ohledně toho, že na základě výzvy žalobce ze dne 17. 10. 2018, splnil zákonnou povinnost dle uvedeného ust. § 1880 odst. 2 OZ a doložil žalobci potřebné doklady k pohledávce. Žalovaný v rámci své procesní obrany sám uvádí, že takovéto jednání považuje za podstatné porušení povinnosti žalovaného, kdy v jeho obraně není obsažena jakákoliv informace, že by své povinnosti ze smlouvy o postoupení pohledávky dostál, tj. že by doložil žalobci existenci postoupené pohledávky v době, kdy tato pohledávka byla insolvenčním řízení popřena. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je podána po právu, kdy žalobce byl oprávněn od smlouvy o postoupení pohledávky odstoupit z důvodu porušení povinnosti žalovaného. V posuzovaném případě se však nejednalo primárně o porušení smluvní povinnosti, a to předat smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013, nýbrž o porušení zákonné povinnosti předat všechny dokumenty a doložit trvání pohledávky i v době nabytí účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Pokud žalovaný nesplnil své zákonné povinnosti, k jejichž plnění byl žalobcem vyzván, ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, pak je nutno odstoupení od smlouvy považovat za včasné a účelné.

62. Soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti vrátit žalobci nejen bezdůvodné obohacení, ale i příslušenství představující úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené žalovanému ve výzvě ze dne 22. 11. 2018. Lhůta splatnosti byla soudem stanovena ve třídenním rozsahu dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

63. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci procesně úspěšný. Náklady řízení představují: soudní poplatek ve výši 57.000 Kč (přiznaný dle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), náklady právního zastoupení za 7 úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b), d), i) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. 7 x 12.860 Kč (dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí a příprava věci, podání žalobního návrhu, písemné podání ve věci samé ze dne 21. 10. 2022 a ze dne 14. 11. 2022, účast u jednání soudu dne 2. 11. 2022, dne 9. 1. 2023 a dne 29. 3. 2023.

64. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za úkon právní služby, a to předžalobní výzva k plnění, když tento úkon právní služby byl zjevně uplatněn již v předchozím řízení sp. zn. , spisová značka, . Přiznání náhrady nákladů řízení za opakující se, jednoduchou předžalobní výzvu ze dne 20. 9. 2021, učiněnou prostřednictvím emailu, by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti a vedlo ke zbytečnému navyšování nákladů.

65. Dále žalobci náleží paušální náhrada hotových výdajů za 7 úkonů právní služby, tj. 7 x 300 Kč (dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za promeškaný čas 30 půlhodin za 3x cestu , adresa, a zpět, tj. 30 x 100 Kč (podle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), cestovní výdaje na trase , adresa, a zpět osobním motorovým vozidlem tov. zn. , Anonymizováno, , SPZ, , na jednání soudu dne 2. 11. 2022 ve výši 3.325 Kč (vzdálenost , adresa, a zpět celkem , hodnota, Km, cestovní náhrady ve výši 4,7 Kč/km podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., průměrné spotřeby nafty 7,5 l/km) a na jednání soudu dne 9. 1. 2023 a dne 29. 3. 2023 ve výši 6.874 Kč (vzdálenost , adresa, a zpět 2x celkem , hodnota, Km, cestovní náhrady ve výši 5,2 Kč/km podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., průměrné spotřeby nafty 7,5 l/km). Dále soud přiznal náhradu za 21 % DPH z poskytnutých právních služeb ve výši 22.117 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 184.436 Kč.

66. Rozhodnutí soudu dle výroku III. je v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Povinnost žalovaného k úhradě těchto nákladů v konkrétní výši bude stanovena samostatným usnesením.