221 C 22/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; název žalované , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení částky 58 933,37 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 58.933,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši</b> <b>a) 9,75 % ročně z částky 6.339,00 Kč za dobu od 21.3.2019 do zaplacení,</b> <b>b) 10 % ročně z částky 6.339,00 Kč za dobu od 6.7.2019 do zaplacení,</b> <b>c) 10 % ročně z částky 6.339,00 Kč za dobu od 12.10.2019 do zaplacení,</b> <b>d) 10 % ročně z částky 6.339,00 Kč za dobu od 1.1.2020 do zaplacení,</b> <b>e) 9,75 % ročně z částky 7.608,00 Kč za dobu od 21.3.2019 do zaplacení,</b> <b>f) 10 % ročně z částky 17.726,37 Kč za dobu od 30.11.2019 do zaplacení,</b> <b>g) 10 % ročně z částky 141,00 Kč za dobu od 1.11.2019 do zaplacení,</b> <b>h) 10 % ročně z částky 102,00 Kč za dobu od 21.11.2019 do zaplacení,</b> <b>i) 10 % ročně z částky 8.000,00 Kč za dobu od 3.4.2020 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 21.145,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou z 8.4.2020 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako dlužného nájemného a plateb za služby za užívání nebytových prostor, přenechaných smluvně žalované. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že nájemní smlouvu vypověděla písemně k 31.5.2019, přičemž byla ústně sjednána měsíční výpovědní lhůta.

2. Z nájemní smlouvy vzal soud za prokázáno, že žalobkyně jako pronajímatel přenechala smlouvou z 31.3.2017 žalované jako nájemci nebytové prostory v budově [adresa] v obci [obec], a to za sjednané nájemné 20.952,00 Kč ročně. Uvedené nájemné bylo splatné ve 12 měsíčních splátkách vždy do 15. dne v měsíci. V čl. III, bod 6 dále účastníci sjednali, že žalovaná byla povinna hradit poměrnou část nákladů na elektrickou energii a teplo spotřebované v budově, a to tak, že náklady na teplo budou hrazeny podle poměru podlahové plochy, užívané žalovanou, k podlahové ploše smluvně pronajatých a vytápěných prostor, a náklady na elektrickou energii dle odečtené spotřeby. Spotřebu vody pak sjednali účastníci fixní spotřebou 3 m3 ročně v cenách dle aktuální ceny dodavatele vody a stočné dle vyhlášky obce. Dle čl. III byl nájem sjednán od 1.4.2017 na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou, počínající běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pro případ prodlení s platbami byla sjednána v čl. V, bod 2 smluvní pokuta 1.000,00 Kč za každý případ porušení povinností. Pro jakékoliv změny smlouvy sjednali účastníci obligatorní písemnou formu. Dodatkem č. 1 z 1.4.2018 byla od 1.4.2018 sjednána nová výše nájemného 25.356,00 Kč ročně, splatná ve čtvrtletních splátkách na základě faktury.

3. Z faktur, jejichž doručení žalovaná nerozporovala, vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované a) nájemné z nebytových prostor 1. za leden až březen 2019 v částce 6.339,00 Kč (tj. čtvrtina sjednaného nájemného 25.356,00 Kč ročně) se splatností 20.3.2019, 2. za duben až červen 2019 v částce 6.339,00 Kč se splatností 5.7.2019, 3. za červenec až září 2019 v částce 6.339,00 Kč se splatností 11.10.2019, 4. za říjen až prosinec 2019 v částce 6.339,00 Kč se splatností 31.12.2019, b) služby, a to 1. spotřebu tepla za období duben 2017 až říjen 2018 v částce 7.608,00 Kč splatné 20.3.2019, 2. spotřebu tepla za období říjen 2018 až říjen 2019 v částce 17.726,37 Kč splatné 29.11.2019, 3. fixní spotřebu vody (3 m3) za srpen 2018 až srpen 2019 v částce 141,00 Kč splatné 31.10.2019, 4. stočné za totéž období v částce 102,00 Kč splatné 20.11.2019, přičemž žalobkyně dále doložila postup rozúčtování dodavatelských faktur dodavatele plynu v návaznosti na plochu, užívanou jednotlivými nájemci, a rovněž v návaznosti na vyúčtování dodávek plynu od dodavatele.

4. Výzvou z 17.3.2020 urgovala žalobkyně úhradu shora uvedených faktur a současně žalovanou vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 1.000,00 Kč za prodlení s každou z faktur, tj. celkem 8.000,00 Kč ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Dle dokladu o doručení byla výzva žalované doručena 23.3.2020.

5. Z výpovědi vzal soud za prokázáno, že žalovaná podáním z 30.5.2019 vypověděla nájemní smlouvu k 31.5.2019 E-mailovou zprávou z 31.5.2019 sdělil starosta obce žalované, že„ výpovědní lhůta je 3 měsíce, můžeme po domluvě zkrátit“. Z předávacího protokolu vzal soud za prokázáno, že teprve 1.6.2020 převzal starosta obce od jednatele žalované nebytové prostory, přičemž byl současně proveden odečet spotřeby vodoměru, elektroměru a tepla; dle protokolu nebyly předány klíče od nebytových prostor.

6. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 31.3.2017 smlouvu dle § 2201 an., § 2302 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.), na základě které vznikl mezi nimi smluvní vztah nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Soud se na základě námitky žalované zabýval tím, ke kterému datu tento smluvní vztah zanikl. Žalovaná v řízení tvrdila, že smluvní vztah zanikl na základě výpovědi z 31.5.2019. Na základě uvedené výpovědi sdělila žalobkyně žalované, že výpovědní lhůta, která činí tři měsíce (čl. IV, bod 3 smlouvy), může být zkrácena dohodou. Existence takové dohody však v řízení nebyla prokázána, přičemž v návaznosti na čl. VII, bod 5 smlouvy by taková dohoda musela jednak být písemná, a jednak by s ohledem na právní povahu žalobkyně musela být schválená radou obce podle zákona 128/2000 Sb., neboť by se fakticky jednalo o vzdání se peněžitého příjmu za dobu do skončení výpovědní lhůty. Za situace, kdy v řízení nebyla ani tvrzena ani prokazována písemná dohoda, kterou by účastníci sjednali jinou než tříměsíční výpovědní lhůtu, skončil nájem k 31.8.2019. V řízení pak bylo předávacím protokolem prokázáno, že žalovaná nebytové prostory žalobkyni nepředala (bez ohledu na to, zda je fakticky využívala či nikoliv), nesplnila tak povinnost dle § 2225 odst. 1 o.z., a je tak povinna za dobu do převzetí nebytových prostor žalobkyní, tj. do 1.6.2000, vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení vzniklé protiprávním užíváním cizí hodnoty (§ 2991 odst. 2 o.z.), a to ve výši, odpovídající obvyklému nájemnému, což je částka, korespondující s výší ujednaného nájemného, kterou by při splnění povinností žalované žalobkyně účtovala od řádného nájemce.

7. Za dobu do 31.8.2019 tak žalobkyni náleží nájemné ve výši, sjednané výše uvedenou smlouvou, a za dobu od 1.9.2019 do 1.6.2020 bezdůvodné obohacení dle § 2991 an. o.z. ve výši, odpovídající sjednanému nájemnému, přičemž žalobkyně toto nárokuje pouze za dobu do 31.12.2019. Ohledně těchto částek (4x 6.339,00 Kč) bylo proto žalobě vyhověno do nárokované jistiny i do úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení), a to v návaznosti na splatnost nájemného, jak byla sjednána dodatkem ke smlouvě z 1.4.2018.

8. V návaznosti na čl. III, bod 6 nájemní smlouvy byla dále žalovaná povinna hradit poměrnou část nákladů na elektrickou energii a teplo spotřebované v budově, a to tak, že náklady na teplo budou hrazeny podle poměru podlahové plochy, užívané žalovanou, k podlahové ploše smluvně pronajatých a vytápěných prostor, a náklady na elektrickou energii dle odečtené spotřeby. Spotřebu vody pak sjednali účastníci fixní spotřebou 3 m3 ročně v cenách dle aktuální ceny dodavatele vody a stočné dle vyhlášky obce. Ohledně spotřeby tepla žalobkyně doložila podrobné rozúčtování těchto plateb v návaznosti na podlahovou plochu, kdy ostatně ani žalovaná nerozporovala tento způsob výpočtu nákladů. Soud proto žalobě vyhověl do částek 7.608,00 Kč a 17.726,37 Kč, a to včetně nárokovaného úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). Spotřeba vody pak žalované byla vyúčtována ve fixním objemu, sjednaném smlouvou, kdy žalobkyně rovněž doložila uvedené náklady a v návaznosti na to pak částky, účtované žalované. Soud proto žalobě i do těchto částek vyhověl (141,00 Kč a 102,00 Kč).

9. Účastníci dále pro případ prodlení s platbami sjednali v čl. V, bod 2 smluvní pokutu 1.000,00 Kč za každý případ porušení povinností. Žalovaná byla v prodlení s úhradou osmi faktur, žalobkyně ji proto výzvou z 17.3.2020, kdy urgovala úhradu shora uvedených faktur, vyzvala i k úhradě smluvní pokuty ve výši 1.000,00 Kč za prodlení s každou z faktur, tj. celkem 8.000,00 Kč ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Dle dokladu o doručení byla výzva žalované doručena 23.3.2020, 10 denní lhůta tak uplynula 2.4.2020 a od 3.4.2020 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 8.000,00 Kč. Soud proto žalobě i do této částky, včetně nárokovaného příslušenství, vyhověl.

10. Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád byla žalovaná jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 2.947,00 Kč, a v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů, a to za čtyři úkony (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast u jednoho jednání) po 3.460,00 Kč, včetně čtyř režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH v částce 3.158,40 Kč celkem 21.145,40 Kč.