221 C 22/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; název žalované, IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení částky 58 933,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 58.933,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši a) 9,75 % ročně z částky 6.339,00 Kč za dobu od 21.3.2019 do zaplacení, b) 10 % ročně z částky 6.339,00 Kč za dobu od 6.7.2019 do zaplacení, c) 10 % ročně z částky 6.339,00 Kč za dobu od 12.10.2019 do zaplacení, d) 10 % ročně z částky 6.339,00 Kč za dobu od 1.1.2020 do zaplacení, e) 9,75 % ročně z částky 7.608,00 Kč za dobu od 21.3.2019 do zaplacení, f) 10 % ročně z částky 17.726,37 Kč za dobu od 30.11.2019 do zaplacení, g) 10 % ročně z částky 141,00 Kč za dobu od 1.11.2019 do zaplacení, h) 10 % ročně z částky 102,00 Kč za dobu od 21.11.2019 do zaplacení, i) 10 % ročně z částky 8.000,00 Kč za dobu od 3.4.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 21.145,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení.

1. Žalobou z 8.4.2020 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako dlužného nájemného a plateb za služby za užívání nebytových prostor, přenechaných smluvně žalované. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že nájemní smlouvu vypověděla písemně k 31.5.2019, přičemž byla ústně sjednána měsíční výpovědní lhůta.

2. Z nájemní smlouvy vzal soud za prokázáno, že žalobkyně jako pronajímatel přenechala smlouvou z 31.3.2017 žalované jako nájemci nebytové prostory v budově adresa v obci obec, a to za sjednané nájemné 20.952,00 Kč ročně. Uvedené nájemné bylo splatné ve 12 měsíčních splátkách vždy do 15. dne v měsíci. V čl. III, bod 6 dále účastníci sjednali, že žalovaná byla povinna hradit poměrnou část nákladů na elektrickou energii a teplo spotřebované v budově, a to tak, že náklady na teplo budou hrazeny podle poměru podlahové plochy, užívané žalovanou, k podlahové ploše smluvně pronajatých a vytápěných prostor, a náklady na elektrickou energii dle odečtené spotřeby. Spotřebu vody pak sjednali účastníci fixní spotřebou 3 m3 ročně v cenách dle aktuální ceny dodavatele vody a stočné dle vyhlášky obce. Dle čl. III byl nájem sjednán od 1.4.2017 na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou, počínající běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pro případ prodlení s platbami byla sjednána v čl. V, bod 2 smluvní pokuta 1.000,00 Kč za každý případ porušení povinností. Pro jakékoliv změny smlouvy sjednali účastníci obligatorní písemnou formu. Dodatkem č. 1 z 1.4.2018 byla od 1.4.2018 sjednána nová výše nájemného 25.356,00 Kč ročně, splatná ve čtvrtletních splátkách na základě faktury.

3. Z faktur, jejichž doručení žalovaná nerozporovala, vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované a) nájemné z nebytových prostor 1. za leden až březen 2019 v částce 6.339,00 Kč (tj. čtvrtina sjednaného nájemného 25.356,00 Kč ročně) se splatností 20.3.2019, 2. za duben až červen 2019 v částce 6.339,00 Kč se splatností 5.7.2019, 3. za červenec až září 2019 v částce 6.339,00 Kč se splatností 11.10.2019, 4. za říjen až prosinec 2019 v částce 6.339,00 Kč se splatností 31.12.2019, b) služby, a to 1. spotřebu tepla za období duben 2017 až říjen 2018 v částce 7.608,00 Kč splatné 20.3.2019, 2. spotřebu tepla za období říjen 2018 až říjen 2019 v částce 17.726,37 Kč splatné 29.11.2019, 3. fixní spotřebu vody (3 m3) za srpen 2018 až srpen 2019 v částce 141,00 Kč splatné 31.10.2019, 4. stočné za totéž období v částce 102,00 Kč splatné 20.11.2019, přičemž žalobkyně dále doložila postup rozúčtování dodavatelských faktur dodavatele plynu v návaznosti na plochu, užívanou jednotlivými nájemci, a rovněž v návaznosti na vyúčtování dodávek plynu od dodavatele.

4. Výzvou z 17.3.2020 urgovala žalobkyně úhradu shora uvedených faktur a současně žalovanou vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 1.000,00 Kč za prodlení s každou z faktur, tj. celkem 8.000,00 Kč ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Dle dokladu o doručení byla výzva žalované doručena 23.3.2020.

5. Z výpovědi vzal soud za prokázáno, že žalovaná podáním z 30.5.2019 vypověděla nájemní smlouvu k 31.5.2019 E-mailovou zprávou z 31.5.2019 sdělil starosta obce žalované, že„ výpovědní lhůta je 3 měsíce, můžeme po domluvě zkrátit“. Z předávacího protokolu vzal soud za prokázáno, že teprve 1.6.2020 převzal starosta obce od jednatele žalované nebytové prostory, přičemž byl současně proveden odečet spotřeby vodoměru, elektroměru a tepla; dle protokolu nebyly předány klíče od nebytových prostor.

6. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 31.3.2017 smlouvu dle § 2201 an., § 2302 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.), na základě které vznikl mezi nimi smluvní vztah nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Soud se na základě námitky žalované zabýval tím, ke kterému datu tento smluvní vztah zanikl. Žalovaná v řízení tvrdila, že smluvní vztah zanikl na základě výpovědi z 31.5.2019. Na základě uvedené výpovědi sdělila žalobkyně žalované, že výpovědní lhůta, která činí tři měsíce (čl. IV, bod 3 smlouvy), může být zkrácena dohodou. Existence takové dohody však v řízení nebyla prokázána, přičemž v návaznosti na čl. VII, bod 5 smlouvy by taková dohoda musela jednak být písemná, a jednak by s ohledem na právní povahu žalobkyně musela být schválená radou obce podle zákona 128/2000 Sb., neboť by se fakticky jednalo o vzdání se peněžitého příjmu za dobu do skončení výpovědní lhůty. Za situace, kdy v řízení nebyla ani tvrzena ani prokazována písemná dohoda, kterou by účastníci sjednali jinou než tříměsíční výpovědní lhůtu, skončil nájem k 31.8.2019. V řízení pak bylo předávacím protokolem prokázáno, že žalovaná nebytové prostory žalobkyni nepředala (bez ohledu na to, zda je fakticky využívala či nikoliv), nesplnila tak povinnost dle § 2225 odst. 1 o.z., a je tak povinna za dobu do převzetí nebytových prostor žalobkyní, tj. do 1.6.2000, vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení vzniklé protiprávním užíváním cizí hodnoty (§ 2991 odst. 2 o.z.), a to ve výši, odpovídající obvyklému nájemnému, což je částka, korespondující s výší ujednaného nájemného, kterou by při splnění povinností žalované žalobkyně účtovala od řádného nájemce.

7. Za dobu do 31.8.2019 tak žalobkyni náleží nájemné ve výši, sjednané výše uvedenou smlouvou, a za dobu od 1.9.2019 do 1.6.2020 bezdůvodné obohacení dle § 2991 an. o.z. ve výši, odpovídající sjednanému nájemnému, přičemž žalobkyně toto nárokuje pouze za dobu do 31.12.2019. Ohledně těchto částek (4x 6.339,00 Kč) bylo proto žalobě vyhověno do nárokované jistiny i do úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení), a to v návaznosti na splatnost nájemného, jak byla sjednána dodatkem ke smlouvě z 1.4.2018.

8. V návaznosti na čl. III, bod 6 nájemní smlouvy byla dále žalovaná povinna hradit poměrnou část nákladů na elektrickou energii a teplo spotřebované v budově, a to tak, že náklady na teplo budou hrazeny podle poměru podlahové plochy, užívané žalovanou, k podlahové ploše smluvně pronajatých a vytápěných prostor, a náklady na elektrickou energii dle odečtené spotřeby. Spotřebu vody pak sjednali účastníci fixní spotřebou 3 m3 ročně v cenách dle aktuální ceny dodavatele vody a stočné dle vyhlášky obce. Ohledně spotřeby tepla žalobkyně doložila podrobné rozúčtování těchto plateb v návaznosti na podlahovou plochu, kdy ostatně ani žalovaná nerozporovala tento způsob výpočtu nákladů. Soud proto žalobě vyhověl do částek 7.608,00 Kč a 17.726,37 Kč, a to včetně nárokovaného úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). Spotřeba vody pak žalované byla vyúčtována ve fixním objemu, sjednaném smlouvou, kdy žalobkyně rovněž doložila uvedené náklady a v návaznosti na to pak částky, účtované žalované. Soud proto žalobě i do těchto částek vyhověl (141,00 Kč a 102,00 Kč).

9. Účastníci dále pro případ prodlení s platbami sjednali v čl. V, bod 2 smluvní pokutu 1.000,00 Kč za každý případ porušení povinností. Žalovaná byla v prodlení s úhradou osmi faktur, žalobkyně ji proto výzvou z 17.3.2020, kdy urgovala úhradu shora uvedených faktur, vyzvala i k úhradě smluvní pokuty ve výši 1.000,00 Kč za prodlení s každou z faktur, tj. celkem 8.000,00 Kč ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Dle dokladu o doručení byla výzva žalované doručena 23.3.2020, 10 denní lhůta tak uplynula 2.4.2020 a od 3.4.2020 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 8.000,00 Kč. Soud proto žalobě i do této částky, včetně nárokovaného příslušenství, vyhověl.

10. Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád byla žalovaná jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 2.947,00 Kč, a v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů, a to za čtyři úkony (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast u jednoho jednání) po 3.460,00 Kč, včetně čtyř režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH v částce 3.158,40 Kč celkem 21.145,40 Kč. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, prostřednictvím Městského soudu v Brně ke Krajskému soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.