229 C 27/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Matoušem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalovaného, žalované a žalobkyně zastoupen advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) titul celé jméno žalované , narozena datum bytem země , anonymizováno 5 slov , příjmení jméno anonymizováno 2) titul celé jméno žalovaného , narozen datum bytem země , anonymizováno 5 slov , příjmení jméno anonymizováno o zaplacení 174 825 Kč s příslušenstvím - náklady správy domu

I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 174 825 Kč s úrokem z prodlení ve výši - 8,05 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.4.2017 do zaplacení - 8,05 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.5.2017 do zaplacení - 8,05 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.6.2017 do zaplacení - 8,05 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.7.2017 do zaplacení - 8,05 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.8.2017 do zaplacení - 8,05 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.9.2017 do zaplacení - 8,05 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.10.2017 do zaplacení - 8,05 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.11.2017 do zaplacení - 8,05 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.12.2017 do zaplacení - 8,50 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.1.2018 do zaplacení - 8,50 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.2.2018 do zaplacení - 8,50 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.3.2018 do zaplacení - 8,50 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.4.2018 do zaplacení - 8,50 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.5.2018 do zaplacení - 8,50 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.6.2018 do zaplacení - 9,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.7.2018 do zaplacení - 9,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.8.2018 do zaplacení - 9,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.9.2018 do zaplacení - 9,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.10.2018 do zaplacení - 9,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.11.2018 do zaplacení - 9,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.12.2018 do zaplacení - 9,75 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.1.2019 do zaplacení - 9,75 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.2.2019 do zaplacení - 9,75 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.3.2019 do zaplacení - 9,75 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.4.2019 do zaplacení - 9,75 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.5.2019 do zaplacení - 9,75 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.6.2019 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.7.2019 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.8.2019 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.9.2019 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.10.2019 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.11.2019 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.12.2019 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.1.2020 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.2.2020 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.3.2020 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.4.2020 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.5.2020 do zaplacení - 10,00 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.6.2020 do zaplacení - 8,25 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.7.2020 do zaplacení - 8,25 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.8.2020 do zaplacení - 8,25 % ročně z částky 4 162,50 Kč od 21.9.2020 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 41 654 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně soudní poplatek z rozšířené žaloby ve výši 5 828 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 3.7.2018 se žalobce domáhal po žalovaných 1) a 2) společně a nerozdílně zaplacení částky ve výši 58 275 Kč s příslušenstvím; na jednání dne 9.2.2021 pak soud připustil rozšíření žaloby o částku 116 550 Kč, tedy předmětem řízení se stala částka celkem 174 825 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaní vlastní ve společném jmění manželů (dále jen„ SJM“) bytovou jednotku [číslo] (dále též„ předmětný byt“) v domě na [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec] a jsou též členy žalobce - společenství vlastníků jednotek (dále jen„ SVJ“). Předmětný byt má výměru 166,5 m2, podíl žalovaných na společných částech domu činí id. [číslo]. Žalovaní coby vlastníci bytové jednotky měli a mají zákonnou povinnost přispívat na správu domu, včetně tzv. fondu oprav, dle příslušných ustanovení stanov žalobce do 20. dne příslušného měsíce, na který je příspěvek placen. Dne 9.3.2017 rozhodlo shromáždění žalobce o tom, že vlastníci budou počínaje dnem 1.4.2017 do fondu oprav přispívat částkou 25 Kč na m2 podlahové plochy bytu, žalovaní tedy 4 162,50 Kč měsíčně. Za dobu od 4/ 2017 do 9/2020 však žalovaní do fondu oprav neuhradili, ani přes opakované výzvy žalobce, ničeho. Žalovaní své oprávnění nehradit část příspěvku na správu domu v podobě fondu oprav ničeho dovozují z nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [rok] uzavřené dne 11.12.2006 mezi [územní celek] a žalovanými. V této smlouvě je uvedeno, že žalovaní nejsou povinni po dobu 30 let povinni hradit nájemné ani jakýkoliv příspěvek na údržbu a opravy domu s ohledem na investice žalovaných do vybudování předmětné bytové jednotky. Smlouva je však absolutně neplatná, neboť neobsahuje náležitosti nájemní smlouvy - výši nájemného, i pokud by platná byla, zaniklo by oprávnění nepřispívat ničeho do fondu oprav nejpozději nabytím jednotky do společného jmění manželů v důsledku splynutí práva a povinnosti v jedné osobě (zde žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 26 Cdo 67/2013). V reakci na obranu žalovaných pak žalobce dále uvedl: evidenční list obsahující zvýšenou platbu do fondu oprav byl žalovaným doručen na jejich e-mailové adresy, neboť se záměrně vyhýbali převzetí evidenčního listu, nadto byl žalovaný 2) přítomen shromáždění žalobce, kde k rozhodnutí o změně došlo. Příspěvek v nulové výši byl do roku 2016 žalovaným předepisován proto, že sama žalovaná 1) coby členka výboru žalobce vedla tuto agendu; na uvedenou nesrovnalost se přišlo až po jejím odvolání v prosinci 2016. Žalobce připouští, že žalovaní vybudovali v domě svým nákladem dvě bytové jednotky - předmětnou [číslo] [číslo] kterou od žalovaných zakoupil v roce 2007 [titul]. [jméno] [příjmení]. Rozsah výstavby, resp. výše investice je však pouze v rovině tvrzení. V roce 2008 skutečně nájemci bytů v domě založili Občanské sdružení [ulice a číslo], IČ [číslo] (dále jen„ občanské sdružení“), které od [územní celek] zakoupilo předmětný dům. Žalovaní se na kupní ceně měli podílet částkou 97 389 Kč, jejíž úhradu však nedoložili. V kupní smlouvě ze dne 1.6.2007 se občanské sdružení zavázalo převzít závazky z nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [rok], nicméně po vyčlenění jednotlivých bytových jednotek v prohlášení vlastníka budovy ze dne 13.7.2007 není stanoven závazek přechodu práv a povinností z nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [rok] na jednotlivé budoucí vlastníky, v čl. 6 a 6.6 prohlášení je zakotvena povinnost přispívat na správu domu dle podílů na společných částech bez výjimky pro všechny vlastníky. Tutéž povinnost obsahují i stanovy SVJ ze dne 24.1.2008. Žalovaní pak od občanského sdružení nabyli jednotky [číslo] do svého vlastnictví za symbolickou 1 Kč, šlo tedy z jejich pohledu nepochybně o výnosnou investici, jsou-li doposud vlastníky jednotky [číslo] bylo by v rozporu s dobrými mravy setrvávat na původním závazku z nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [rok] a na ostatních vlastníků jednotek se nepodílet na údržbě domu. Nadto i samotná nájemní smlouva č. [anonymizováno] [rok] vylučovala situaci, kdyby žalovaní nebyli povinni příspěvky do fondu oprav, neboť toto„ osvobození“ se vztahovalo pouze na situace, kdy by vlastníkem domu bylo nadále [územní celek], právnická osoba založená nájemci za účelem koupě domu od města nebo jiná osoba bez účasti nájemce. Na situaci, kdy by se vlastníky předmětného bytu stali přímo žalovaní, dopadal přímo čl. 4 odst. 1 nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [rok] stanovující odkupní cenu se zohledněním vložených nákladů. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že není důvodná, neboť: - evidenční list obsahující nově stanovenou částku platby do fondu oprav nebyl žalovaným dne 19.3.2017 doručen, žalovaný 2) toho dne pobýval na letišti ve [obec] - na správu domu žalovaní od roku 2015 dosud přispívají částkou 990 Kč dle evidenčního listu, kde jim nebyla žádná platba do fondu oprav předepsána - žalovaná 1) byla členkou výboru žalobce, což je kolektivní orgán, nemohla tedy ohledně plateb do fondu oprav rozhodovat libovolně, z funkce nebyla odvolána, odstoupila sama - částka požadovaná žalobcem měsíčně coby příspěvek do fondu oprav není správně stanovena, jednotlivé platby nejsou ani splatné - žalovaní opakovaně deklarovali snahu se s žalobcem dohodnout, žádný jejich návrh však nebyl akceptován, ani návrh na projednání věci před mediátorem. Žalobce tedy neučinil ničeho, aby předešel sporu a neměl by mít v případě úspěchu ani právo na náhradu nákladů řízení - v rámci řešení své bytové situace uzavřeli žalovaní po předchozích jednáních se [územní celek] coby vlastníkem domu dne 11.12.2006 nájemní smlouvu č. [anonymizováno] [rok], na podkladě jejíhož čl. 2 odst. 2 byli osvobození od povinnosti hradit po dobu 30 let nájemné, případně jakýkoliv další příspěvek na údržbu a opravy domu, a to s ohledem na to, že vlastním nákladem v hodnotě 3 200 000 Kč zbudovali v domě dva půdní byty, současně došlo k vybudování nových společných částí domu, zejm. střechy. Osvobození od této povinnosti se dle nájemní smlouvy mělo vztahovat na žalované i při změně vlastníka nemovitosti. V roce 2006 nabídlo [územní celek] nájemcům domu jeho odprodej, za tím účelem bylo založeno občanské sdružení a nájemci bytů informování o obsahu nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [rok] a též o nutnosti převzít při prodeji závazky z této smlouvy vůči žalovaným, jak je uvedeno v čl. VI odst. 3 a 4 smlouvy o založení občanského sdružení. Kupní smlouvou ze dne [datum] byl dům převeden do vlastnictví občanského sdružení, kde kupující mj. převzal i práva a povinnosti z nájemní smlouvu č. [anonymizováno] [rok]. Po převodu domu do vlastnictví občanského sdružení, byly prohlášením ze dne 13.7.2007 vyčleněny jednotlivé bytové jednotky, v prohlášení byl deklarován převod veškerých práv a povinností vztahujících se k budově na jednotlivé vlastníky. Tím tedy přešlo osvobození žalovaný od povinnosti hradit nájemné, resp. platby do fondu oprav z původní nájemní smlouvy na jednotlivé vlastníky jednotek v domě, potažmo na žalobce. Žalovaní svojí investicí do společných prostor, zejm. střechy významně zhodnotili celý dům, i ve prospěch ostatních vlastníků jednotek, jako jakousi protihodnotu za to by tedy žalovaní neměli povinnost hradit příspěvky do fondu oprav, když žalobce dosud tuto praxi po dobu více jak 10 let nezpochybňoval. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Mezi stranami nebylo sporným (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu), že žalovaní jsou od roku 2007 dosud vlastníky bytové jednotky [číslo] (s podílem na společných částech domu id. [číslo]) v domě [adresa] stojícím na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; jednotka se nachází v SJM žalovaných. Uvedené podporuje výpis z katastru nemovitostí (č.l. 7 spisu), jakož i kupní smlouva ze dne 26.9.2007 (č.l. 117 spisu). Sporným dále nebylo, že žalovaní v domě svým nákladem zbudovali dva byty - jednotky [číslo] [číslo] že v souvislosti s tím opravili i společné části domu, zejm. střechu; bytovou jednotku [číslo] pak žalovaní prodali dne 29.10.2007 [jméno] a [jméno] [příjmení]. Uvedené podporuje obsah nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [rok] uzavřené dne 11.12.2006 mezi [územní celek] a žalovanými (č.l. 76 spisu), technická zpráva (č.l. 64 spisu), znalecký posudek (č.l. 68 spisu) a smlouva o převodu vlastnictví jednotky mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [příjmení] (č.l. 133). Z nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [rok] se dále podává, že tehdejší vlastník domu [územní celek] pronajal žalovaným dva byty v domě, [číslo] a [číslo] (pozdější jednotky [číslo] [číslo]) od 1.10.2006 na neurčito. Výše nájmu byla sjednána (§ 2 odst. 1) s odkazem na § 12 odst. 2 vyhlášky č. 176/1993 Sb. s tím, že konkrétní výše nájemného a záloh na služby bude určena v evidenčním listě. V § 2 odst. 2 (nesprávně označeném jako § 2 odst. 3) si žalovaní coby nájemci bytu s pronajímatelem dohodli, že nájemné stanovené dle předchozího článku smlouvy, případně jakýkoliv finanční příspěvek na údržbu a opravy domu nebudou hradit po dobu 30 let, z důvodu jejich investice do stavby bytů v domě, a to ani v případě, že se vlastníkem domu stane bytové družstvo, obchodní společnost či sdružení vytvořené nájemci bytů v domě za účelem koupě domu do vlastnictví takto založené právnické osoby, a to i poté, kdy by se žalovaní stali členy či společníky takové právnické osoby. Totéž mělo platit za situace, kdy by vlastníkem domu v důsledku prodeje stal jakýkoliv jiný subjekt. Dle § 4 odst. 1 v případě převodu bytu po jeho vyčlenění coby bytové jednotky do vlastnictví žalovaných před uplynutím doby 30 let se pronajímatel zavázal stanovit prodejní cenu znaleckým posudkem právě se zohledněním nákladů na výstavbu bytů dle níže uvedeného vzorce. Pro případ prodeje domu subjektu bez účasti nájemce se pronajímatel zavázal převést veškeré závazky vyplývající z této nájemní smlouvy na nabyvatele. Z přílohy č. 1 k nájemní smlouvě se podává, že investice žalovaných do zbudování obou půdních bytů činí 3 200 000 Kč k 30.10.2006. [příjmení] dále nebylo, že v reakci na nabídku [územní celek] založili nájemci bytů v domě dne Občanského sdružení [ulice a číslo], [obec], a to za účelem převodu domu z města Brna na občanské sdružení, členy sdružení byli i žalovaní. Uvedené podporuje rovněž oznámení - nabídka k prodeji nemovitosti (č.l. 79 spisu), smlouva o založení Občanského sdružení [ulice a číslo], [obec] (č.l. 82 spisu), stanovy občanského sdružení (č.l. 84 spisu) s přílohou a kupní smlouva o převodu vlastnictví nemovitost z [územní celek] na občanské sdružení [číslo] (č.l. 95 spisu). Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti z [územní celek] na občanské sdružení ze dne 1.6.2007, [číslo] se mj. podává, že (čl. IV odst. 3) občanské sdružení coby kupující přebírá práva a závazky vyplývající z nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [rok] uzavřené mezi prodávajícím a žalovanými. Z prohlášení vlastníka budovy ze dne 13.7.2007 se podává, že občanské sdružení vymezilo jednotlivé bytové jednotky v domě dle tehdy platného zákona č. 72/1994 Sb., mj. tedy i jednotky [číslo]. V čl. 5 prohlášení je deklarován přechod práv a závazků týkajících se budovy z občanského sdružení na vlastníky všech jednotek, v čl. 6 je pak zakotvena povinnost vlastníků jednotek přispívat na náklady spojené se správou domu dle velikosti spoluvlastnických podílů, pokud se nedohodnou jinak. Kupními smlouvami ze dne 26.9.2007 (č.l. 117 a 126 spisu) převedlo občanské sdružení jednotky [číslo] do SJM žalovaných. Dle čl. II/5 a 6 obou smluv z vlastnictví prodávajícího občanského sdružení přechází do vlastnictví žalovaných všechny práva a povinnosti týkající se budovy, kde se byty nacházejí, na žalované pak přecházejí práva a povinnosti spojená se zajišťováním správy, provozu a oprav budovy, včetně povinnosti přispívat na výdaje s tím spojené dle pravidel, které jsou součástí prohlášení vlastníka; dle vyjádření žalobce obsahovaly takové ustanovení všechny smlouvy, kterými občanské sdružení převedlo jednotky do vlastnictví ostatních nájemců bytů v domě. Z výpisu rejstříku vlastníků jednotek (č.l. 6 a 115 spisu) se podává, že žalobce vznikl dne 10.10.2007, dne 13.3.2008 byl zapsán do příslušného veřejného rejstříku. Ze stanov žalobce ze dne 24.1.2008 (č.l. 122 spisu) se podává (čl. XVII), že příspěvky na správu domu a pozemku …. platí členové společenství v částkách a termínech stanovených k tomu orgánem společenstvím dle čl. VII odst. 3 písm. f) a g). Dle čl. XIV odst. 2 písm. b) stanov jsou členové společenství, vlastníci jednotek povinni hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku, a to již od data kdy převezmou bytovou jednotku do užívání. Ze stanov žalobce ze dne 8.9.2016 (č.l. 22 spisu) se podává, že žalobce coby SVJ zajišťuje správu domu a pozemku, mj. vybírání předem určených prostředků od členů na náklady spojené se správou domu (čl. II/4 písm. a) a též jejich včasné vymáhání (čl. II/7 písm. a). Nejvyšším orgánem žalobce coby SVJ je shromáždění vlastníků jednotek (čl. VII/1), do jehož působnosti náleží též schvalování výše příspěvků na správu domu a pozemku (čl. VII/3, písm. e). Členem žalobce je osoba, která nabyla vlastnictví k jednotce v domě (čl. XI/1). Člen žalobce má pak mj. povinnost hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku (čl. XII/2, písm. b), a to vždy do 20. dne v měsíci, na který je placen (čl. XII/2, písm. n). Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, za tím účelem se zřizuje fond oprav, nestanoví-li dohoda jinak, nesou vlastníci jednotek tyto náklady, včetně příspěvků do fondu oprav dle velikosti svého spoluvlastnického podílu (čl. XIV/6), resp. podílu na společných částech domu (čl. XV/2). Ze zápisu z jednání shromáždění SVJ [ulice] ze dne 9.3.2017 (č.l. 17 spisu) se podává, že orgán SVJ se usnesl na zvýšení příspěvku do fondu oprav od 1.4.2017 na 25 Kč na m2 podlahové plochy bytu, ze zápisu vyplývá, že žalovaný 2) byl tomuto jednání přítomen, proti návrhu nehlasoval. Z evidenčního listu na č.l. 27 spisu se podává výpočet příspěvku do tzv. fondu oprav, tj . 166,5 m2 výměry bytové jednotky [číslo] x 25 Kč, tj. 4 162,50 Kč měsíčně. E-maily ze dne 19.3.2017 prokazuje, že žalovaným byl elektronickou poštou evidenční list platný od 1.4.2017 doručen do sféry jejich dispozice, neboť na něj dne 30.3.2017 odpověděli. Předžalobní výzva ze dne 14.11.2017 (č.l. 28 spisu) a 2.5.2018 včetně kopií doručenek, jakož i - předžalobní výzva ze dne 23.9.2020 (č.l. 183 spisu) včetně e-mailu s touto výzvou (č.l. 185 a 186 spisu) prokazují, že žalovaní byli žalobcem vyzvání k úhradě dlužných plateb do fondu oprav za měsíce 4/ 2017 až 9/2020. Mezi stranami není sporným, že žalovaní v době od 4/ 2017 až 9/2020 měsíční částku 4 162,50 Kč do tzv. fondu oprav nehradili, platili toliko 990 Kč, a to na další výdaje spojené se správou domu jako je vodné, stočné, společná elektřina, revize zařízení apod.. Sporným nebylo dále, že žalobce vůči žalovaným neprováděl žádné zápočty případných přeplatků z vyúčtování měsíčních plateb žalovaných ve výši 990 Kč. Z vyjádření žalovaných k zápisu z jednání ze shromáždění ze dne 10.10.2017 (č.l. 100 spisu), návrhu ze dne 18.1.2018 (č.l. 104 spisu) a přípisu žalovaných právnímu zástupci žalobce ze dne 19.4.2018 (č.l. 105 spisu) vyplývají toliko vlastní stanoviska žalovaných k řešené věci. Mezi stranami nebylo sporným, že po převodu bytových jednotek do vlastnictví jednotlivých nájemců, resp. po vzniku SVJ, nebyla uzavřena žádná další dohoda, míněno dohoda o jiném způsobu placení příspěvku na správu domu než zákonem stanoveným způsobem. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci, vycházel, když navíc převážná část rozhodných skutečností nebyla mezi účastníky sporná a šlo„ jen“ o právní jejich posouzení. Z ostatních provedených důkazů soud žádné skutečnosti potřebné pro právní posouzení věci nečerpal, neboť rozhodné skutečnosti měl za prokázány již důkazy uvedenými výše; hodnota investice žalovaných do společných částí domu, odkupní cena bytových jednotek či podíl na zakoupení domu od města Brna občanským sdružením nejsou pro právní posouzení věci podstatné. Z téhož důvodu soud neprováděl vůbec žalovanými navrhovaný důkaz znaleckým posudkem k ocenění výše investice žalovaných. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedené ustanovení zákonná a též vzhledem k obsahu stanov dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Povinnost žalovaných coby vlastníků (v SJM) bytové jednotky [číslo] hradit příspěvky na správu domu a pozemku vyplývá jednak z § 1180 odst. 1 občanského zákoníku, stejná povinnost jim plyne i ze stanov žalobce (§ 1200 odst. 1 a 2 občanského zákoníku), jehož jsou členy (§ 1194 odst. 2 občanského zákoníku). Pokud žalovaní nehradili za dobu od 4/ 2017 do 9/2020 příspěvek na správu domu a pozemku v plné výši (4 162,50 Kč měsíčně), tedy do jeho vyčleněné části v podobě tzv. fondu oprav specifikovaného ve stanovách, které byly schváleny nejvyšším orgánem žalobce dne 9.3.2017, pak tím svoji povinnost porušili. Soud jim tedy uložil zaplatit částku ve výši 174 825 Kč představující neuhrazené příspěvek do tzv. fondu opravu za dobu 42 měsíců svým rozhodnutím (výrok I.). Jelikož žalovaní porušili svoji povinnost - hradit řádně a včas příspěvek do fondu oprav - dostali se tím do prodlení s plněním peněžitého dluhu a soud v souladu s ustanoveními § 1968 a 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. přiznal žalobci právo na úrok z prodlení v zákonné výši, a to vždy pro příslušný měsíc ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, která byla stanovami určena na 20. den v měsíci, na nějž má být příspěvek hrazen. Pokud jde o námitky žalovaných, ty soud důvodnými neshledal: - evidenční list obsahující nově stanovenou částku platby do fondu oprav žalovaní obdrželi elektronickou formou, jak vyplývá z výsledků dokazování, navíc se minimálně žalovaný 2) účastnil shromáždění, kde byla tato změna přijata. Evidenční list v tomto případě, jak ostatně jeho název napovídá, není listina, která by povinnost hradit vyšší příspěvky do fondu oprav přímo zakládala, má jen informační účel. Současně má soud za to, že doručování evidenčních listů či jiných výzev v domě není nutno podrobovat přílišnému formalismu. Pokud vlastník bytu v domě hodlá získat informaci o tom, kolik má činit jeho nová výše příspěvku do fondu oprav, jistě se mu takový údaj jen s nepatrným úsilím získat zdaří - skutečnost, že žalovaní na správu domu od roku 2015 dosud přispívají částkou 990 Kč (náklady mimo tzv. fond oprav) dle evidenčního listu, kde jim nebyla žádná platba do fondu oprav předepsána, nebyla mezi účastníky spornou. Otázka případného přeplatku z vyúčtování této částky pak byla pro řešenou věc bez významu, zvlášť za situace, kdy ze strany žalobce k žádnému započtení přeplatků nedošlo - důvod, pro který žalovaná 1) přestala být členkou výboru žalobce není rozhodný, jakož ani její jednání, neboť nezahrnuje období od 4/ 2017 do 9/2020 - částka požadovaná žalobcem měsíčně coby příspěvek do fondu oprav je stanovena rozhodnutím nejvyššího orgánu žalobce (které nebylo napadeno žalobou na jeho neplatnost, resp. žalovaní nic takového netvrdili a ani nedokládali) a odvíjí se od podlahové výměry bytu žalovaných (od níž se zase odvíjí podíl na společných částech domu - § 1161 občanského zákoníku) stejně jako u ostatních spoluvlastníků. Splatnost jednotlivých měsíčních příspěvků pak upravují stanovy žalobce z roku 2016 v čl. XII/2 písm. n), příspěvky za dobu od 4/ 2017 do 9/2020 tedy již splatné jsou - nejzásadnější námitka žalovaných spočívala v tom, že nemají povinnost platit příspěvky na správu domu a pozemku v podobě tzv. fondu oprav proto, že na vlastníky bytů v domě, potažmo žalobce přešel závazek z nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [rok], kde se původní vlastník domu - [územní celek] - s žalovanými dohodl tak, že tito oproti vybudování dvou půdních bytů nemusí po dobu třiceti let hradit nájemné nebo jakýkoliv finanční příspěvek na údržbu a opravy domu. S ohledem na obsah ujednání v čl. 2 nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [rok] je však dle názoru soudu nutno dospět k závěru, že tato nájemní smlouva, resp. toto ujednání nedopadá na situace, kdy se vlastníkem bytu (pozdější jednotky [číslo]) stanou sami žalovaní. Citované stanovení totiž počítá výlučně s případy, kdy vlastníkem domu, resp. bytu bude nadále [územní celek], případně jiný subjekt a žalovaní zůstanou nájemci bytu. Tomu odpovídá i skutečnost, že nájemní smlouva obsahuje speciální ujednání o případném převodu bytu do vlastnictví žalovaných v čl.

4. Závazek výslovně převzalo občanské sdružení při koupi domu od [územní celek], v kupní smlouvě ze dne 1.6.2007 [číslo] to byli žalovaní i nadále nájemci bytu. Po vyčlenění jednotek v prohlášení vlastníka, převodu těchto jednotek dosavadním nájemcům (tedy i žalovaným) a vzniku SVJ však tento závazek původního pronajímatel [územní celek], resp. poté občanského sdružení, na vlastníky jednotek či snad přímo žalobce coby SVJ nepřešel. Takový jednoznačný projev vůle ani prohlášení vlastníka ani převodní smlouvy jednotlivým vlastníkům bytů neobsahují, naopak se v nich uvádí, že vlastníci bytů budou hradit příspěvky na správu domu dle svých podílů na společné věci, tedy v rozsahu stanoveném zákonem. Nelze odhlédnout od následků, jaké má vyčlenění jednotek v domě, jejich převod a vznik SVJ, kdy se nově, originárním způsobem upravují majetkové poměru vlastníků bytů, spoluvlastníků společných částí domu. Ti samozřejmě mohou dohodou odlišně stanovit poměr, v jakém má ten který vlastník jednotky přispívat na správu domu a pozemku, nicméně nebylo sporným, že po převodu bytů do vlastnictví nájemců a vzniku SVJ žádná taková„ nová“ dohoda uzavírána nebyla. Současně stanovy žalobce, které váží i žalované, coby členy SVJ, stanovují minimálně od roku 2016, že poměr jakým mají vlastníci jednotek přispívat na správu domu, se odvíjí od podílu na společných částech domu, tedy je stejný, jak uvádí zákon. Lze tedy uzavřít, že žalovaní jsou povinni hradit jako ostatní vlastníci bytu v domě příslušný příspěvek do fondu opravu, přičemž skutečnost, že se tak před dubnem 2017 nedělo, případně, že do té doby ostatní vlastníci bytů v domě či sám žalobce takový stav toleroval, není významné. Závěrem je nutno ještě uvést, že otázka výše investice žalovaných do výstavby obou bytů v domě, její rozsah, ani cena za jakou jim byly byty převedeny do vlastnictví, jakož ani cena, za jakou jeden z bytů převedli na manžele [příjmení], nebyly pro právní posouzení tohoto konkrétního nároku podstatné. Samotnou nájemní smlouvu č. [anonymizováno] [rok] soud za absolutně neplatnou nepovažuje, neboť v ní je - byť odkazem na již neplatný právní předpis, vyhlášku č. 176/1993 Sb. - výše nájemního stanovena, resp. stanoven způsob jeho výpočtu, navíc ve spojení s evidenčním listem nájemného, jejž mělo vydávat [územní celek]. Odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 26 Cdo 67/2013 pak soud nepovažuje za případný, zde šlo o splynutí nároku nájemce na zhodnocení nebytového prostoru nabytím vlastnictví nebytového prostoru nájemcem, nikoliv o příspěvky na správu domu. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil solidárně žalovaným, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 41 654 Kč a představují: - zaplacený soudní poplatek 8 742 Kč (2 914 a 5 828 Kč) - náklady právního zastoupení advokátem za 5 úkonů právní služby po 3 460 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení, 3 písemná podání ve věci samé - žaloba, podání ze dne 30.4.2019, návrh na rozšíření žaloby - a za předžalobní výzvu), soud zde vycházel z předmětu řízení - částky 58 275 Kč - náklady právního zastoupení advokátem za 1 úkon právní služby za 8 100 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účast na jednání dne 9.2.2021), soud zde vycházel z předmětu řízení - částky 174 825 Kč - paušální částku náhrad hotových výdajů 1 800 Kč (za 6 úkonů po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 5 712 Kč. Skutečnost, že žalovaní opakovaně deklarovali snahu se s žalobcem dohodnout a žádný jejich návrh nebyl akceptován, a to ani návrh na projednání věci před mediátorem, nemá dopad na právo žalobce na náhradu nákladů řízení, pokud byl v řízení plně úspěšný a jiná okolnost pro odepření tohoto práva nebyla soudem shledána. Výrok III. je odůvodněn § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, jde o soudní poplatek, jejž je žalobce povinen zaplatit z rozšířeného návrhu.