232 C 13/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Janem Sedláčkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení 6 511 835,48 Kč s příslušenstvím - smlouva o půjčce

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 511 835,48 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 533 672 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou ze dne 11. 11. 2019 se žalobce domáhal zaplacení částky 6 511 835,48 Kč z důvodu nevrácení půjček žalovaným. Uvedl, že je společníkem žalovaného v rozsahu jedné třetiny. Obchodní podíl nabyl na základě smlouvy o převodu obchodního podílu od [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Současně pak nabyl také dvě pohledávky za žalovaným, a to na vrácení půjček poskytnutých žalovanému. Jednak šlo o částku 5 642 168,78 Kč vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 1. 2002, uzavřené mezi žalovaným jako dlužníkem a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. coby věřitelem, smlouva byla uzavřena na částku 278 859 EUR. Dále pak šlo o smlouvu o půjčce ze dne 22. 5. 2002, uzavřenou mezi žalovaným jako dlužníkem a [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]., smlouva byla uzavřena na částku 399 974,40 EUR. Co do výše 396 579,86 EUR byla dne 6. 12. 2006 postoupena na [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Dne 11. 4. 2007 byla jedna třetina pohledávek uvedené společnosti za žalovaným postoupena na žalobce v celkové výši 225 146,40 EUR. Stranou dohody byl také žalovaný coby dlužník, byla stanovena splatnost 11. 4. 2017. Dne 1. 1. 2011 bylo dále sjednáno, že dlužná částka ve výši 225 146,40 EUR se převádí na české koruny a činí oněch uvedených 5 642 168,78 Kč. Dále pak šlo o částku 896 666,70 Kč, vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 28. 1. 2002, uzavřené mezi žalovaným jako dlužníkem a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]., která byla uzavřena na částku 2 690 000 Kč. Na žalobce pak v souladu s výše uvedeným převodem obchodního podílu byla převedena jedna třetina této částky, a to 896 666,70 Kč. Stranou dohody byl také žalovaný coby dlužník, byla stanovena splatnost 11. 4. 2017.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, když formuloval několik námitek. Především pak upozorňoval na skutečnost, že smlouva o půjčce je reálným kontraktem, přičemž žalobce nijak netvrdí ani neprokazuje, že by finanční částky z jednotlivých smluv byly věřitelem dlužníkovi poskytnuty. Dále pak poukazoval na absenci souhlasu valné hromady v návaznosti na ustanovení §196a zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník). Bylo též namítáno, že za věřitele jednaly osoby na základě plné moci, která však nebyla ke smlouvám přiložena. Žalovaný upozorňoval, že ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2007 vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] deklarovala údajnou pohledávku za žalovaným ve výši 450 292,79 EUR, nikoli 675 438,86 EUR. Došlo-li k postoupení pohledávky ve výši jedné třetiny, pak by mohla být postoupena pouze částka 150 097,60 EUR. Byla zpochybněna aktivní legitimace u smlouvy o půjčce ze dne 30. 1. 2002. V neposlední řadě bylo rozporováno, že dohodu ke smlouvě o postoupení pohledávek, kterou byla dlužná částka převedena na české koruny, podepsala za obě strany stejná osoba, a to pan [příjmení] [jméno]. Ke dni uzavření dohody měl žalovaný dva jednatele, kteří museli dle obchodního rejstříku postupovat společně. Podepsal-li za žalovaného pouze jeden z jednatelů, je dohoda neplatná. Žalovaný též namítl promlčení všech pohledávek, neboť pohledávky ze smluv o půjčkách měly být uhrazeny do roku 2012. V této souvislosti žalovaný upozornil, že smlouva o postoupení pohledávky je dvoustranný kontrakt bez účasti dlužníka. Smlouvou o postoupení pohledávky proto nemohlo dojít k posunutí termínu splatnosti.

3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že: V roce 1999 [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] založila [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dokument o ustavení společnosti ze dne 29. 4. 1999). Dne 28. 1. 2002 byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímiž stranami byly [právnická osoba] [anonymizována tři slova] coby věřitel a žalovaný coby dlužník, předmětem půjčky byla částka 2 690 000 Kč s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu deseti let a končila dne 28. 1. 2012 (smlouva o půjčce ze dne 28. 1. 2002). Dne 30. 1. 2002 byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímiž stranami byly [právnická osoba] [anonymizována tři slova] coby věřitel a žalovaný coby dlužník, předmětem půjčky byla částka 278 859 EUR s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu deseti let a končila dne 30. 1. 2012 (smlouva o půjčce ze dne 30. 1. 2002). Dne 22. 5. 2002 byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímiž stranami byly [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] coby věřitel a žalovaný coby dlužník, předmětem půjčky byla částka 399 974, 40 EUR s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu deseti let a končila dne 22. 5. 2012 (smlouva o půjčce ze dne 22. 5. 2002). Jednotlivé částky z půjček byly zasílány věřitelem žalovanému (výpis z účtu ze dne 21.5.2002, 29.1.2002, 26.2.2002, 7.6.2002, 4.2.2002, 11.2.2002, 18.2.2002). Dne 6. 12. 2006 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] coby postupitelem a [právnická osoba] [anonymizována tři slova] coby postupníkem, za účasti žalovaného. Postupovaná částka činila 396 579,86 EUR, když součástí smlouvy bylo též ujednání pod bodem IV., ve kterém se žalovaný zavázal splatit postupníkovi předmětnou částku do 6. 12. 2016 (smlouva o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2006). Dne 11. 4. 2007 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] coby postupitelem a žalobcem coby postupníkem, za účasti žalovaného. Postupovaná částka činila 225 146, 40 EUR, když součástí smlouvy bylo též ujednání pod bodem IV., ve kterém se žalovaný zavázal splatit žalobci předmětnou částku do 11. 4. 2017 (smlouva o postoupení pohledávky ze dne 11. 4. 2007). Dne 11. 4. 2007 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] coby postupitelem a žalobcem coby postupníkem, za účasti žalovaného. Postupovaná částka činila 896 666,70 Kč, když součástí smlouvy bylo též ujednání pod bodem IV., ve kterém se žalovaný zavázal splatit žalobci předmětnou částku do 11. 4. 2017 (smlouva o postoupení pohledávky ze dne 11. 4. 2007). Dne 11. 4. 2007 byla též uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu v žalované společnosti, kdy žalobce od [právnická osoba] [anonymizována tři slova] nabyl obchodní podíl ve výši 33,33% (smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 11.4.2007 + úplný výpis z OR týkající se žalovaného ke dni 8. 11. 2019). Od 27. 11. 2001 do 20. 12. 2006 byla jediným společníkem žalovaného [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] (úplný výpis z OR týkající se žalovaného ke dni 8. 11. 2019). Dne 1. 1. 2011 byla uzavřena dohoda ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2007, kterou byly stanoveny podmínky pro převod dlužné částky z EUR na CZK. Směnný kurz byl stanoven ke dni 31. 12. 2010 (dohoda ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2007 ze dne 1. 1. 2011). Žalobce původně sídlil v [anonymizováno] velkovévodství, v roce 2015 přemístil své sídlo do České republiky (úplný výpis z OR týkající se žalobce ke dni 8. 11. 2019). Dne 4. 8. 2015 byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi žalovaným coby zapůjčitelem a jednatelem žalovaného coby vydlužitelem na částku 37 000 000 Kč s úrokem 6% ročně na dobu do 31. 12. 2020 (smlouva o zápůjčce peněz se sjednaným úrokem ze dne 4. 8. 2015). Usnesením ze dne 24. 5. 2017 Krajský soud v Brně prohlásil za neplatné rozhodnutí valné hromady žalovaného ze dne 26. 6. 2015 (usnesení KS v [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne 24. 5.2017). Jednatel žalovaného dne 1. 6. 2018 podával vysvětlení na PČR ohledně možné zpronevěry (úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne 1. 6. 2018). Usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne 21. 11. 2019 bylo zastaveno řízení, kterým se žalobce domáhal po žalovaném a dalších dvou společnostech určení neplatnosti smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 28. 7. 2015 (usnesení OS v [obec] č.j. [číslo jednací]). Žalovaný evidoval částky poskytnuté z půjček ve svém účetnictví od roku 2002 do roku 2015 (rozvaha ke dni 21.12.2002, výkaz zisků a ztrát k 31.12.2002, příloha k daňovému přiznání za rok 2002, výkaz zisku a ztráty ke dni 31.12.2015, vybrané údaje z výkazu zisku a ztráty ke dni 31.12.2016, výkaz zisku a ztráty k 31.12.2017). Žalobce opakovaně činil předžalobní výzvy (předžalobní výzva k úhradě dluhu ze dne 25. 4. 2017, opakovaná předžalobní výzva ze dne 12. 6. 2017, opakovaná předžalobní výzva ze dne 7. 10. 2019, opakovaná předžalobní výzva ze dne 20. 9. 2019), na které žalovaný opakovaně reagoval (reakce na opakovanou předžalobní výzvu ze dne 14. 6. 2017, reakce na předžalobní výzvu ze dne 5. 6. 2017, reakce na předžalobní výzvu ze dne 24. 9. 2019).

4. Pokud se právního hodnocení týče, soud v návaznosti na ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.) a obchodního zákoníku. Smlouvy o půjčkách i o postoupení pohledávek výslovně uvádí, že má být postupováno dle českého práva.

5. Dle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 570 obč. zák. dohodne-li se věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen plnit závazek nový. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle §658 obč. zák. lze při půjčce dohodnout úroky.

6. Dle § 261 odst. 1 obchodního zákoníku tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. Dle odst. uvedeného ustanovení se touto částí zákona řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb.

7. Dle § 261 odst. 6 obchodního zákoníku smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou upraveny v hlavě II této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. Směnná smlouva související s podnikáním stran se však řídí tímto zákonem a použijí se na ni přiměřeně ustanovení tohoto zákona o kupní smlouvě; při plnění závazku dodat zboží má každá ze stran postavení prodávajícího a při převzetí zboží postavení kupujícího.

8. Dle § 196a obchodního zákoníku (1) Společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku. (2) Pokud jsou osoby uvedené v odstavci 1 oprávněny jednat i jménem jiné osoby, použije se ustanovení odstavce 1 obdobně i na plnění tam uvedené ve prospěch této jiné osoby. Souhlasu valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí půjčky nebo úvěru ovládající osobou ovládané osobě. (3) Jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst.

3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada. (4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na nabytí nebo zcizení majetku v rámci běžného obchodního styku a na nabytí nebo zcizení z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu nebo na nabytí nebo zcizení na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu či v českém nebo zahraničním mnohostranném obchodním systému. Ustanovení odstavce 1 o souhlasu valné hromady se vztahuje obdobně i na bezúplatný převod majetku na akcionáře. (5) Společnost může poskytnout zajištění závazků osob uvedených v odstavcích 1 a 2 pouze se souhlasem valné hromady. Souhlas valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí zajištění závazků ovládané osoby ovládající osobou. (6) Byl-li majetek nabytý v rozporu s odstavci 1 až 3 dále zcizen, použije se ustanovení § 446 přiměřeně.

9. Dle § 392 odst. 1 obchodního zákoníku u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí doba běžet od porušení této povinnosti.

10. Dle § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Dle § 400 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

11. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná.

12. V řízení bylo osvědčeno, že na základě smluv o půjčkách byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky. Věřitelé části závazků postoupili na žalobce a současně byla prodloužena doba splatnosti. K vrácení finančních prostředků nedošlo.

13. Soud se shoduje s hodnocením žalovaného půjčky coby reálného kontraktu, tedy že na rozdíl od smlouvy o úvěru smlouva o půjčce vzniká až skutečným poskytnutím peněz ze strany věřitele. Soud je však toho názoru, že ze strany žalobce bylo poskytnutí finančních prostředků z jednotlivých smluv o půjčkách dostatečně prokázáno, a to jak účetními doklady žalovaného, tak výpisy z účtu. Pokud bylo ze strany žalované namítáno, že byly výpisy z účtu předloženy žalobcem po koncentraci řízení, soud se s tímto hodnocením neshoduje, neboť žalující strana byla poučena soudem dle § 118a odst. 3 o. s. ř., což je výjimkou z koncentrace řízení dle ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. in fine, bez ohledu na to, že důkazy byly nejprve zaslány věcně nepříslušnému soudu v [obec]. Opačný postup by se soudu jevil jako nepřiměřeně formalistický. Stejně tak soud blíže nezkoumal pravost výpisů z účtu, neboť námitky žalované strany proti těmto důkazům směřovaly spíše k jejich obsahu s tím, že jde pouze o výtisk, který má sníženou důkazní hodnotu i vzhledem k uplynutí desetileté lhůty (nemožnost ověření v bance). Soud je toho názoru, že výpisy z účtů zde nejsou osamoceným důkazem svědčícím o poskytnutí finančních prostředků, neboť jsou doplňovány jak již uvedenými účetními doklady, tak reakcemi žalované strany na předžalobní výzvy, ze kterých jasně vyplývá, že uvedené částky byly poskytnuty.

14. Bylo-li ze strany žalovaného poukazováno na neplatnost smluv o půjčkách vzhledem k absenci rozhodnutí valné hromady ve smyslu ustanovení §196a obchodního zákoníku, soud se s tímto hodnocením neztotožnil. Je nutno mít na zřeteli, že souhlasu valné hromady nebylo třeba právě v důsledku ustanovení §196a odst. 2 obchodního zákoníku, neboť jak plyne z výše uvedených závěrů dokazování (V roce 1999 [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. založila [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Od 27. 11. 2001 do 20. 12. 2006 byla jediným společníkem žalovaného [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení].), jde o poskytnutí půjčky ovládající osobou ovládané osobě. Taktéž vzhledem k obsahu jednotlivých smluv o půjčkách (dlouhá doba splatnosti, bezúročnost) lze odkázat na judikaturu Ústavního soudu předestřenou žalobcem (sp. zn. III. ÚS 4047/19 ze dne 10. 3. 2020) neboť uvedené ustanovení má za cíl ochranu menšinových společníků před svévolí statutárních orgánů, přičemž vzhledem ke zmíněnému obsahu smluv nemůže být ve vztahu k žalovanému o nutnosti ochrany řeč.

15. Bylo-li namítáno, že za věřitele jednaly osoby na základě plné moci, která nebyla ke smlouvám přiložena, tato okolnost nemůže mít za následek neplatnost smlouvy, neboť by mohla být řešena pouze s ohledem na překročení zástupčího oprávnění, a to především vzhledem k věřiteli (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 6. 2017 sp. zn. 28 Cdo 3232/2016).

16. Pokud jde o námitku, že dohoda ze dne 1. 1. 2011 o převodu dluhu na české koruny je neplatná v důsledku toho, že žalovaný byl při tomto úkonu zastoupen pouze jedním z jednatelů, tato též neobstojí, neboť i kdyby této dohody nebylo, i tak by se žalobce mohl domáhat plnění v české měně. Bylo by nemístně formalistické, aby byla žaloba (byť částečně) zamítnuta pouze z toho důvodu, že je požadováno plnění v jiné měně, než byl sjednán závazek. K obdobnému závěru dospěl i Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 30. 10. 2009 sp. zn. 33 Cdo 1142/2007 a Ústavní soud v rozhodnutí ze dne 3. 2. 2010 sp. zn. II. ÚS 219/10. Oba soudy dospěly k závěru, že v takovém případě by mělo být vycházeno z kurzu ke dni splatnosti. Ke dni splatnosti půjček, tedy 7. 12. 2016, resp. 12. 4. 2017, činil kurz EUR 27, 035 Kč, resp. 26, 695 Kč. V listině ze dne 1. 1. 2011 pak byl sjednán směnný kurz 25,06 Kč a vzhledem k respektování tohoto ujednání ze strany žalobce je ve výsledku v českých korunách požadováno méně, než by mohlo v souladu s výše uvedenou judikaturou být. Byla-li obdobná námitka vztahována též ke smlouvám o postoupení pohledávek (obsahující i změnu splatnosti), v době podpisu těchto listin (2006 a 2007) žalovaný měl toliko jednoho jednatele, a to pana [příjmení] [jméno], údaj o společném jednání více jednatelů byl do obchodního rejstříku u žalovaného zapsán až 20. 10. 2008.

17. Žalovaný uváděl, že ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2007 mělo dojít k postoupení pohledávek za žalovaným ve výši jedné třetiny a [právnická osoba] [anonymizována tři slova] deklarovala údajnou pohledávku za žalovaným ve výši 450 292,79 EUR, nikoli 675 438,86 EUR. Žalovaný proto dovozoval, že došlo-li k postoupení pohledávky ve výši jedné třetiny, pak by mohla být postoupena pouze částka 150 097,60 EUR. Soud se s tímto neshoduje, neboť smlouva o postoupení pohledávky z uvedeného dne neobsahuje údaj o tom, že by částka 225 146,40 EUR činila jednu třetinu z částky 450 292,79 EUR. Uvádí-li žalobce, že šlo o jednu třetinu závazků za žalovaným, je toto tvrzení irelevantní, neboť podstatné je, jaká částka byla postoupena s tím, že tato je dostatečně identifikována.

18. Byl-li namítán nedostatek aktivní legitimace u smlouvy o půjčce ze dne 30. 1. 2002, je pravdou, že není prokázáno, že by pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobce. Smlouvy o postoupení pohledávek se vztahují k půjčkám ze dne 22. 5. 2002 (žalobní část A) a 28. 1. 2002 (žalobní část B), přičemž obě tyto smlouvy jsou i ve smlouvách o postoupení pohledávek jednoznačně specifikovány. Ze smlouvy ze dne 22. 5. 2002 je z půjčené částky 399 974,40 EUR požadováno 225 146, 40 EUR, což při užití žalobcem zvoleného směnného kurzu 25,06 Kč činí 5 642 168, 78 Kč a ze smlouvy ze dne 28. 1. 2002 je z půjčené částky 2 690 000 Kč požadováno 896 666,70 Kč. Dohromady tedy 6 511 835,48 Kč. Uváděl-li žalobce na podporu svých tvrzení i další pohledávku, nemá to pro rozhodnutí ve věci žádný význam. Je zjevné, že předmětem půjčky byly daleko vyšší částky, než je žalobcem požadováno.

19. Žalovaný též namítal, že smlouva o postoupení pohledávky se týká pouze postupitele a postupníka, tudíž jejím obsahem nemůže být změna splatnosti závazku. Obsahem jedné listiny však může být více závazků. Není tedy vyloučeno, aby vedle postoupení pohledávky mezi postupitelem a postupníkem došlo též k posunutí termínu splatnosti mezi věřitelem a dlužníkem. Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník neobsahoval zvláštní právní úpravu, je třeba užít obč. zák., konkrétně ustanovení § 570, neboť jde o tzv. privativní novaci (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2002 sp. zn. 33 Odo 566/2001). Jestliže tedy mělo být ze smluv o půjčkách plněno do 11. 4. 2017, nemohlo dojít k promlčení, byla-li žaloba podána dne 12. 11. 2019, ať už by byla promlčecí doba čtyřletá dle obchodního zákoníku, nebo tříletá dle § 629 odst. 1 o. z. Není přitom rozhodující, že ujednání o změně splatnosti nebylo číslováno jako dodatek původních smluv, neboť nejde o nedodržení formy, jde pouze o administrativní uspořádání, které na platnost nemá žádný vliv a směřuje pouze k přehlednosti.

20. Jak je uvedeno výše, žádná z námitek předestřených žalovaným neobstojí, a proto bylo žalovanému uloženo uhradit dlužnou částku. Pariční lhůta byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 325 592 Kč, odměně advokáta dle § 7, § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. za sedm (příprava a převzetí, dvakrát podání soudu, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, třikrát účast u jednání) úkonů právní pomoci po 6.820 Kč, 4x režijním paušálu po 300 Kč dle 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkem tedy 533 672 Kč.