233 C 1/2020

Plný text

Městský soud v  obec rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 119 080 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 103 869,03 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 87 490,83 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, se 14,9 % úrokem z částky 85 892,83 Kč od 23. 7. 2019 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do částky 15 211,78 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 31. 12. 2019 do zaplacení, a dále do výše 57,39 % úroku z částky 85 892,83 Kč od 23. 7. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 24 945 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení celkem částky 119 080 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 4. 2018, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr v 36 měsíčních splátkách po 6 859 Kč počínaje měsícem květnem 2018. Žalovaný uhradil pouze 12 splátek, které byly započítány částečně na jistinu a částečně na sjednané úroky ve výši 101,77 % Vedle nesplacené jistiny ve výši 85 892,83 Kč požaduje po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 15 211,78 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 998 Kč a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč v souvislosti s prodlením s úhradou splátky č. 8, 13 a 14.), a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za období od 23. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 16 378,20 Kč. Z nesplacené jistiny dále žalobce uplatňuje úrok ve výši 72,29 %.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že nárok žalobce neuznává a to z důvodu neplatnosti smlouvy pro rozpor s dobrými mravy zejména z důvodu sjednané úrokové sazby ve výši 101,77 %, a dále z důvodu nepřiměřené výše smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny a úroku ke dni zesplatnění. Smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, obsahuje podmínky určené žalobcem, aniž měl spotřebitel obsah smlouvy nějak ovlivnit, jednotlivá ustanovení pro spotřebitele jsou nesrozumitelná a nepřehledná, stanovuje množství sankcí, ale pouze pro spotřebitele. Dále namítal, že žalobce v daném případě nedostatečně posuzoval úvěruschopnost žalovaného, žalovaný se v rámci dědického řízení dozvěděl, že manželka žalovaného uzavírala smlouvy o úvěru, kdy dluh činí cca 5 000 0000 Kč. Navrhl k důkazu připojení spisů vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. EPR 92843/20 a EPR 92844/20, kde jsou uplatněny další nároky z pěti úvěrů poskytnutých údajně žalovanému, jsou tedy vedeny na jeho jméno, v těchto řízeních žalovaný zpochybňuje svůj podpis, kdy má za to, že tyto smlouvy uzavřela manželka. I tímto žalovaný poukazuje na skutečnost, že žalobce nedostatečně prověřil úvěruschopnost žalovaného, kdy úvěrové smlouvy měly být uzavřeny v roce 2016 a nebyly hrazeny.

3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 17. 4. 2018, předsmluvního formuláře ze dne 17. 4. 2018, prohlášení klientů - informace pro klienty poskytnuté zprostředkovatelem úvěru ze dne 17. 4. 2018 soud zjistil, že žalobce s žalovaným na základě návrhu na uzavření smlouvy uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 100 000 Kč. Doba trvání byla sjednána do dobu 36 měsíců, kdy žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky ve výši 6 859 Kč vždy do každého 17. dne v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 101,77 %. Ve smlouvě účastníci v článku 6. sjednali, že v případě prodlení klienta s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů vzniká povinnost klienta zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč a to za každou splátku, u které se ocitl klient v prodlení o délce 30 dnů. Žalobce má vůči žalovaného jako klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného v délce 15 dnů a to ve výši 200 Kč u každé jednotlivé splátky. Dále mezi účastníky bylo sjednáno, že v případě, že se klient ocitne v prodlení s úhradu kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění úvěru. V případě, že klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nesplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění k úvěru stávají součástí nové jistiny. Z přípisu žalobce ze dne 19. 4. 2018 a dodejky na jméno žalovaného s datem převzetí 23. 4. 2018 soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému schválení úvěru ke smlouvě [číslo]. Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář vztahující se k uzavřené smlouvě. V předmětném oznámení byly shrnuty základní údaje týkající se úvěru, který byl poskytnut ve výši 100 000 Kč po dobu 36 měsíců, výši splátek 6 859 Kč a úrokové sazby ve výši 101,77 %. Předmětné oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému proti podpisu doručeno dne 23. 4. 2018. Z výpisu z účtu ze dne 18. 4. 2018 soud zjistil, že z účtu žalobce byla odepsána na účet žalovaného částka 100 000 Kč. Z karty klienta – [celé jméno žalovaného] k číslu smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaný uhradil toliko splátky dne 17. 5. 2018, 15. 6. 2018, 17. 7. 2018, 17. 8. 2018, 17. 9. 2018, 17. 10. 2018, 16. 11. 2018, 9. 1. 2019, 17. 1. 2019, 12. 2. 2019, 19. 3. 2019 a 15. 4. 2019 vždy po 6 859 Kč. Následně na předmětný úvěr nebylo ničeho hrazeno. Žalovaný tak uhradil 12 splátek.

5. Z přípisu žalobce ze dne 17. 6. 2019, 18. 7. 2019 a 21. 7. 2019, a dále čestného prohlášení žalobce ze dne 25. 1. 2019 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky, upozorňoval tohoto na možnost zesplatnění celého úvěru a dne 21. 7. 2019 oznámil žalovanému, že vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splátkou o délce 65 dnů, došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků, současně byl vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru ve výši 102 702 Kč. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 12. 12. 2019 a podacího archu ze dne 13. 12. 2018 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

6. Z částečného výpisu [příjmení] [příjmení] ze dne 18. 4. 2018 k datu 2. 1. 2018, 12. 2. 2018, 10. 3. 2018 soud zjistil, že na jméno [jméno] [příjmení] je veden účet [číslo]. Zůstatek na předmětném účtu ke dni 10. 3. 2018 činil částku 27 631 Kč. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu ze dne 17. 4. 2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je manželkou žalovaného. Z pracovní smlouvy na jméno žalovaného ze dne 30. 12. 1991, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne 13. 4. 2018 a výplatní listiny na jméno žalovaného za období od 2/ 2018 a 3/ 2018 soud zjistil, že žalovaný byl k datu uzavření úvěrové smlouvy zaměstnán v [anonymizováno 5 slov] od 30. 12. 1991, jeho příjem v období ledna do března 2018 činil 25 937 Kč a 26 564 Kč. Z listiny nazvané hodnocení klienta ze dne 18. 4. 2018, kterou žalovaný stvrdil svým podpisem, soud zjistil, že tento uvedl, že jeho příjmy činí cca 25 937 Kč, jeho výdaje činí částku na bydlení 1 820 Kč, na ostatní 100 Kč, pokud jde o další splátky, úvěry, zápůjčky, leasing, výživné, hypotéky a podobně, uvedl„ 0.“ Z výpisu záznamů z registru [příjmení] ohledně žalovaného soud zjistil, že tento nebyl veden v registru dlužníků k datu 12. 4. 2018.

7. Ze sdělení [anonymizováno] ze dne 3. 2. 2021 soud zjistil, že v případě poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč na 36 měsíců v dubnu 2018 činila smluvní sazba 11,9 % úroku, za stejných podmínek dle zprávy [právnická osoba] ze dne 3. 2. 2021 činila úroková sazba výši 14,5 % a ze zprávy [právnická osoba] ze dne 19. 2. 2021 za stejných parametrů činila úroková sazba 18,4 %. Z připojeného spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 104 C 113/2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] podala žalobu ve věci žalovaného [celé jméno žalovaného] na úhradu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 9. 8. 2016 ve výši 201 000 Kč. Z důvodu nehrazení poskytnutého úvěru, tento byl ke dni 7. 11. 2019 zesplatněn. Dále na základě smlouvy [číslo] byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, z důvodu nehrazení tohoto úvěru, byl tento ke dni 7. 11. 2019 zesplatněn. Z připojeného spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 30 C 184/2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] podala na žalovaného [celé jméno žalovaného] žalobu, kterou se domáhá mimo jiné zaplacení dlužné částky z poskytnutého úvěru na základě úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 160 000 K č, kdy z důvodu nehrazení sjednaných splátek došlo ke dni 7. 11. 2019 ke zesplatnění, a dále nesplaceného úvěru [číslo] ve výši 201 000 Kč, kdy došlo k zesplatnění úvěru ke dni 7. 11. 2019.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Na základě návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 17. 4. 2018 došlo k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] kdy žalobce oznámil žalovanému schválení úvěru přípisem ze dne 19. 4. 2018. Na základě výše uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po 6 859 Kč. Výše úrokové sazby byla sjednána ve výši 101,77 %. Pro případ prodlení s jakoukoliv splátkou po dobu delší, než 30 dnů vzniklo žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl žalovaný v prodlení a to do doby zesplatnění úvěru. Mezi účastníky dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny po zesplatnění úvěru za každý den prodlení. Okamžik zesplatnění byl sjednán tak, že k tomuto dojde automaticky v případě prodlení s kteroukoliv splátkou o délce 65 dnů. Splatnost každé splátky byla sjednána vždy do každého 17. dne v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou v měsíci prosinci 2018, a dále se splátkou v měsíci březnu 2019. Žalovaný uhradil pouze 12 splátek, poslední splátka byla uhrazena dne 15. 4. 2019. K datu 21. 7. 2019 tak došlo v souladu se smlouvou k automatickému zesplatnění celého úvěru. Po započtení uhrazených splátek dle splátkového kalendáře částečně na jistinu a částečně na úrok, zůstal nedoplatek na jistině ve výši 85 892,83 Kč, kdy v jednotlivých splátkách na jistinu byla započtena částka 835,06 Kč, 885,37 Kč, 938,70 Kč, 995,25 Kč, 1 055,20 Kč, 1 118,77 Kč, 1 186,16 Kč, 1 257,61 Kč, 1 333,37 Kč, 1 413,69 Kč, 1 498,85 Kč, 1 589,14 Kč. Žalobce žalovaného upozorňoval na nesplácení úvěru přípisy ze dne 17. 6. 2019, 18. 7. 2019, rovněž tak mu oznámil, že došlo k automatickému zesplatnění úvěru přípisem ze dne 21. 7. 2019. Před schválením poskytnutého úvěru žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného a to jednak v registru dlužníků SOLUS, zjištěním jeho výdělků za poslední dva měsíce, doložením pracovní smlouvy, kdy pracovní poměr trval od roku 1991, rovněž tak výpisem z účtu vedeného na jméno manželky žalovaného, kde byl kladný zůstatek. Sám žalovaný v hodnocení klienta ze dne 18. 4. 2018 uvedl, že mezi jeho výdaje nepatří žádné splátky úvěru, zápůjček, leasingů a podobně. Ze spisů vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 C 184/2020 a 104 C 113/2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se domáhá po žalovaném úhrady nesplacených poskytnutých úvěrů, k zesplatnění všech poskytnutých úvěrů došlo ke dni 7. 11. 2019, tedy po uzavření úvěrové smlouvy s žalobcem (17. 4. 2018). Ze zpráv bankovních ústavů a [anonymizováno], [právnická osoba] a [právnická osoba] soud zjistil, že v průměru úroková sazba v dubnu roku 2018 při poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 100 000 Kč se splatností 36 měsíců činila 14,9 %.

9. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle ustanovení § 1931 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly.

11. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak si výši smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

12. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákonu vyžaduje.

13. Dle ustanovení § 1812 odst. 1 občanského zákoníku, nelze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Dle odstavce 2 citovaného zákonného ustanovení, k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží.

14. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnost stran ve prospěch spotřebitele.

15. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením.

16. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňujících úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru, na základě které se žalobce jako úvěrující zavázal žalovanému jako úvěrovanému, poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit sjednané splátky. Žalobce své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil, když žalovanému poskytl sjednaný úvěr, žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušil, když sjednané splátky řádně a včas nehradil, do prodlení se dostal již s osmou splátkou, následně se splátkou 11. Poslední splátku uhradil v pořadí 12. dne 15. 4. 2019, následně již splátky nehradil. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu nesplacené jistiny ve výši 85 892,83 Kč po zápočtu jednotlivých splátek na jistinu. Způsob započtení jednotlivých splátek na jistinu a úroky, žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil. Vedle jistiny žalobci vznikl nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty a to za prodlení se 13. a 14. splátkou po 499 Kč, tj. úhrnem 998 Kč, se kterými se žalovaný dostal do prodlení o délce 30 dnů. V důsledku zesplatnění úvěru k datu 21. 7. 2019 žalobci od tohoto data vznikl nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, kdy žalovaný se splátkou č. 13 splatnou dne 17. 5. 2019 dostal do prodlení o délce 65 dnů. Pokud žalovaný namítal, že výše sjednané smluvní pokuty je nepřiměřená, což má za následek neplatnost úvěrové smlouvy, soud se s tímto názorem žalovaného neztotožňuje, kdy sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně (36,5 % ročně), je ujednání platné, neodporuje veřejnému pořádku. Nárok žalobce je rovněž dán v části, kdy se domáhá po žalovaném úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku (splátka 8, 13, 14), se kterými se žalovaný ocitl v prodlení, kdy žalobce doložil přípisy, kterými vyzýval žalovaného k úhradě dlužných splátek. Pokud žalovaný v řízení namítal neplatnost sjednané úvěrované smlouvy mezi účastníky a to z toho důvodu, že žalobce řádně neprověřil úvěruschopnost žalovaného, dospěl soud k závěru, že tato námitka není důvodná. Dle názoru soudu žalobce řádně posoudil v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, dostál tak požadavku pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí a nevystavil se tak riziku neplatnosti smlouvy. Naopak to byl žalovaný, který žalobce uvedl v omyl, když v listině – hodnocení klienta – uvedl, že není zavázán k úhradě splátek úvěru, ač tomu tak nebylo, jak vyplývá shora uvedeného dokazování.

18. K opačnému závěru však dospěl soud v části, kdy žalobce sjednal s žalovaným úroky z úvěru ve výši 101,77 %, kdy má za to, že výše takto sjednaných úroků se zjevně příčí dobrým mravům, zjevně narušuje veřejný pořádek a to zejména s přihlédnutím k tomu, že v daném závazkovém vztahu žalobce vystupoval jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, kdy k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele, se nepřihlíží. Žalobce do budoucna po žalovaném uplatňuje hrazení úroku z úvěru ve výši 72,29 %, za situace, kdy soud dospěl k závěru, že v této části je smlouva neplatná, soud žalobci přiznal úroky v souladu s ustanovením § 1802 občanského zákoníku, dle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Z výše uvedeného dokazování vyplývá, že průměrná úroková sazba poskytovaná bankovními ústavy v daném čase a místě při poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč a splatnosti 36 měsíců, činila v průměru 14,9 %. Soud v této části proto částečně požadované úroky z úvěru, zamítl a žalobci přiznal úroky z úvěru ve výši 14,9 %. K námitce žalovaného, že v důsledku neplatného ujednání ohledně výše úroku z úvěru, došlo k neplatnosti celé úvěrové smlouvy, soud uvádí, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, nebo z okolností, za níž došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. V tomto případě ujednání o výši úroku z úvěru, lze oddělit a neplatnost takovéhoto ujednání, nečiní neplatným celý závazek. V části, kdy se žalobce domáhal zaplacení kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 15 211,78 Kč, přes výzvu soudu žalobce nespecifikoval početní postup, jak k této částce dospěl, když toliko uvedl, že se jedná o sjednaný úrok ve splátkách přirostlých do dne zesplatnění úvěru z dlužných splátek č. 13, 14 a č.

15. Soud pro nedoplnění skutkových tvrzení, kdy není patrno, z jakých částek a v jaké výši byl úrok počítán a nebylo možno v této části žalobu přezkoumat, zamítl. Na základě výše uvedeného soud proto žalobci přiznal nesplacenou jistinu ve výši 87 490,83 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč a 16 378,20 Kč, a dále náklady na upomínání ve výši 600 Kč, tj. celkem 103 869,03 Kč. Z nesplacené jistiny ve výši 85 892,83 Kč pak žalobci přiznal úroky z úvěru ve výši 14,9 % a dále úroky z prodlení z nesplacené jistiny, smluvní pokuty vyčíslené ke dni zesplatnění a nákladů v souvislosti s uplatněním pohledávky ve výši 87 490,83 Kč. Ve zbývající části, jak uvedeno ve výroku II. soud žalobu zamítl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci úspěšný jen částečně a to 72,29 %, po odečtení neúspěchu ve výši 14,9 %, mu náleží náhrada nákladů řízení ve výši 57,39 % Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 955 Kč, dále v odměně za právní zastoupení a to za pět úkonů právní pomoci po 5 900 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, vyjádření k podání žalovaného, 2x účast u jednání), 5x režijní paušál po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/96 Sb. + DPH ve výši 21 %, tj. úhrnem 43 465 Kč. Z toho 57,39 % činí částku 24 945 Kč.