233 C 33/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 60 000 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení od 1. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši 28 556 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 10. 2021 domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaní byli zavázáni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 60 000 Kč s příslušenstvím z titulu finanční náhrady jako spoluvlastníka nemovitosti nacházející se v adresa. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl ve výši 1/3 ke dni 12. 4. 2018 na základě nedobrovolné dražby prováděné soudním exekutorem proti povinné jméno FO – sestře žalovaných. Dalšími spoluvlastníky jsou oba žalovaní, kteří společně se sestrou jméno FO nabyli vlastnictví děděním částečně ke dni 31. 1. 1996 v podílu 1/8 a částečně ke dni 7. 12. 2006, kdy každý vlastnil 1/3 nemovitostní a to pozemku p. č. hodnota, p. č. hodnota s domem č. p. Anonymizováno a p. č. hodnota, to vše v k. ú. adresa, obec adresa. Žalobce po nabytí spoluvlastnického podílu požádal žalované o úhradu za užívání za období od 1. 11. 2018 do 31. 8. 2019, kterou odhadl ve výši 6 000 Kč měsíčně jako 1/3 obvyklého nájemného z celé nemovitosti. Žalobce poté, co se stal spoluvlastníkem výše uvedených nemovitostí, žalované informoval o situaci a požádal je o vyklizení a úhradu za užívání. Zástupkyní žalovaných žalobci bylo sděleno, že předmětnou nemovitost užívá spoluvlastník, pan Jméno žalované A, a to bezplatně dle dohody mezi všemi spoluvlastníky.

2. Žalovaní ve svém vyjádření navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že v celém rozsahu výše uvedené nemovitosti jsou užívány panem jméno FO a to dle jeho dohody o bezúplatném užívání společné nemovitosti s panem jméno FO a paní jméno FO. Každý z výše zmíněných vlastnil spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3. Tato dohoda byla uzavřena s ohledem na v minulosti bezútěšný stav těchto nemovitostí, kdy pan Jméno žalované A provádí potřebnou správu, údržbu, rekonstrukci nemovitostí, čímž nepochybně dochází k navyšování hodnoty, pokud ne přímo k jejich zhodnocení. Žalobce se na správě, údržbě, rekonstrukci nepodílí a ani v minulosti nepodílel, v tomto ohledu mu nevznikají žádné náklady. Žalovaní dále poukazují, že s ohledem na výše popsanou situaci plynoucí z velikosti jejich podílů, mají možnost rozhodovat, jak o běžné správě společné věci, tak o významných záležitostech týkající se společné věci. Dohoda spoluvlastníků od roku 1996 do roku 2016, kdy zemřel otec žalovaných, nejdříve řešila péči o dům a o otce žalovaných, následně po jeho smrti péči o dům a jeho rekonstrukci z vlastních prostředků žalovaného č. hodnota. Nejedná se tedy o bezúplatné užívání celé nemovitosti rodinou 1. žalovaného, ale o užívání za náhradu ve formě udržování, správy a postupné rekonstrukce těchto nemovitostí. Žalovaný č. hodnota navíc namítá nedostatek pasivní věcné legitimace, neboť nemovitost neužíval a neužívá. Žalovaní dále poukázali na judikaturu a to konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím dílčím skutkovým závěrům.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec adresa, k. ú. adresa soud zjistil, žalobce a žalovaní jsou spoluvlastníci nemovitých věcí a to p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota a stavby č. p. 484 každý ve výši ideální 1/3.

5. Z usnesení Městského soudu v Brně č. j. spisová značka ze dne 8. 1. 1996 soud zjistil, že na základě dědického řízení po zemřelé matce žalovaných, jméno FO, nabyli výše uvedené nemovitosti do spoluvlastnictví ve výši 1/8 manžel Jméno žalované A, a dále žalovaní jako synové a dcera jméno FO (jméno FO), každý ve výši id. 1/8.

6. Z usnesení Městského soudu v Brně č. j. spisová značka ze dne 7. 12. 2016 soud zjistil, že na základě vypořádání pozůstalosti po otci žalovaných, panu jméno FO (zemřelém dne 16. 5. 2016), soudem byla schválena dohoda dědiců, na základě které žalovaní a jméno FO, nabyli každý 1/3 výše uvedených nemovitostí.

7. Z usnesení Exekutorského úřadu adresa, soudní exekutor tituly před jménem jméno FO č. j. spisová značka ze dne 2. 3. 2018 soud zjistil, že bylo nařízeno elektronické dražební jednání – elektronická dražební vyhláška, kdy předmětem dražby byl podíl id. 1/3 výše uvedených nemovitostí zapsaných na LV 2314 pro k. ú. adresa, obec adresa, pod bodem VI. a VII. usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání, bylo uvedeno, že práva a závady spojené s nemovitostmi nebyly zjištěny žádné. Výše uvedený exekutor byl pověřen provedením exekuce, která byla nařízena proti povinné jméno FO (sestře žalovaných). Cena nemovitosti byla stanovena znaleckým posudkem č. hodnota-18/16 zpracovaným znalcem tituly před jménem právnická osoba ze dne 8. 7. 2016. Objednatelem znaleckého posudku byl Exekutorský úřad adresa, soudní exekutor tituly před jménem jméno FO. Ze znaleckého posudku soud zjistil, že povinná neposkytla součinnost při místním šetření, kdy v domě nikdo nereagoval na zvonění a do domu a na předmětné pozemky se znalec nedostal. Znalec uvedl, že nemohl provést zaměření staveb a ověření jejich vybavenosti a technického stavu. Z toho důvodu je další popis proveden pouze z informací zjištěných z veřejně přístupného pozemku a leteckých záběrů na internetu. Žalobce se stal na základě příklepu dne 12. 4. 2018 spoluvlastníkem výše uvedených nemovitostí (usnesení Exekutorského úřadu adresa, soudní exekutor tituly před jménem jméno FO, č. j. spisová značka).

8. Z přípisu žalobce ze dne 25. 5. 2018 soud zjistil, že žalobce vyzval jméno FO k vyklizení předmětných nemovitostí, kdy této sdělil, na základě jakých skutečností nabyl spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem.

9. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 9. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalované k úhradě finanční náhrady za užívání výše uvedených nemovitostí.

10. Z přípisu zástupkyně žalovaných ze dne 10. 7. 2018 a 18. 8. 2021 soud zjistil, že tito nárok žalobce neuznávají, podotýkají, že předmětnou nemovitost užívá 1. žalovaný bezúplatně, a to na základě dohody mezi spoluvlastníky.

11. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že tato je manželkou 1. žalovaného, v domě na adresa bydlí od roku 1996. Do domu se nastěhovali na základě domluvy se sestrou 1. žalovaného, paní jméno FO (dnes jméno FO), ona sama navrhla, aby se do domu nastěhovali s tím, že se budou podílet na placení inkasa společně. jméno FO se z domu odstěhovala asi v roce 1997. Žalovaný č. hodnota v domě nebydlel, neměl problém s tím, aby v domě bydleli s tím, že se postarají o tchána, takže s tím souhlasil. Nikdy po žalovaném č. hodnota nepožadoval úhradu za užívání domu, s tím, že provedou v domě rekonstrukce, které spočívaly v zavedení plynu, rekonstrukce vodovodního řádu, vnitřního vybavení, rekonstrukce pokojů, kuchyně, koupelny, oken. Za tyto náklady vynaložené na rekonstrukci nikdy po nikom nepožadovali žádnou náhradu.

12. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že tato je manželkou 2. žalovaného, v domě na adresa nikdy nebydlela, v předmětném domě bydleli rodiče žalovaných a žalovaný č. hodnota, poté, co matka žalovaných zemřela, zůstali bydlet v domě dále s tím, že se budou starat o otce, taková byla dohoda. Nikdy po žalovaném č. hodnota za užívání nemovitosti nepožadovali žádnou úhradu. Je ji známo, že 1. žalovaný s manželkou dům opravovali, zbudovali novou kuchyň, zbudovali novou koupelnu, dělal se vodovod, elektrika. Na tyto opravy nikdy žádnou náhradu nepřispěli. Je ji známo, že byla mezi jejím manželem a ostatními sourozenci taková dohoda, že dům přenechají bratrovi s tím, aby tam bydlel, o tento se staral.

13. Z výpovědi žalovaného č. hodnota slyšeného jako účastníka řízení soud zjistil, že do domu se s manželkou nastěhovali někdy v roce 1995, 1996, domluvili se tak se sestrou, že se postarají o otce. Sestra se asi po roce odstěhovala a on se o dům staral s tím, že tento postupně rekonstruoval. Na opravy a rekonstrukce domu mu nikdo nepřispěl, to vše financovali s manželkou sami. Žalovaný č. hodnota o dohodě se sestrou věděl, v domě nebydlel, bylo mu to jedno. Ani bratr ani sestra po ním nechtěli nikdy žádnou úhradu za užívání nemovitostí.

14. Z výpovědi žalovaného č. hodnota slyšeného jako účastníka řízení soud zjistil, že tento se z domu odstěhoval v roce 1990, kdy se oženil. Poté, co matka žalovaných zemřela, se dohodli s žalovaným č. hodnota a se sestrou, že se do domu nastěhuje 1. žalovaný a postarají se o otce. S tímto souhlasil, věděl, že v domě jsou potřeba rekonstrukce. On sám a pokud ví, ani sestra po žalovaném č. hodnota nikdy žádnou finanční náhradu nepožadovali. Rovněž tak žalovaný č. hodnota nikdy nepožadoval náhradu za náklady, které vynaložil za rekonstrukce, kdy v domě se dělal plyn, voda, elektrika, koupelny, kuchyně. Bylo mu známo, že sestra je v dluzích, vždy jím slíbila, že vše vyrovná, ať se nestrachují. V rámci dědických řízení se domluvili tak, že v domě bude bydlet 1. žalovaný, že vše opraví, nechali vše na něm.

15. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 2116 C 48/2018 soud zjistil, že žalobce uplatnil stejný nárok za období od 1. 5. 2018 do 31. 10. 2018. Žaloba byla zamítnuta s tím, že v řízení byla prokázána dohoda spoluvlastníků o bezplatném užívání nemovitosti.

16. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaní se svojí sestrou nabyli spoluvlastnické podíly k předmětným nemovitostem po zemřelé matce každý ve výši id. 1/8 a následně po smrti otce každý ve výši 1/3. Po smrti matky zemřelé dne 9. 4. 1995, uzavřeli dohodu o užívání nemovitostí tak, že se do domu nastěhuje 1. žalovaný i s rodinou, postarají se o otce, postupně budou rekonstruovat nemovitost na své náklady. Po smrti otce (zemřelého dne 16. 5. 2016) sourozenci uzavřeli konkludentně dohodu o užívání nemovitostí tak, že tuto bude nadále užívat 1. žalovaný se svojí rodinou, bude hradit veškeré náklady na rekonstrukce domu, o dům se starat a to, aniž by žalovaný č. hodnota, i sestra žalovaných, požadovali po žalovaném č. hodnota jakoukoliv náhradu za užívání nemovitosti. Rovněž tak 1. žalovaný za provedené rekonstrukce a vynaložené náklady, nebude náhradu vyžadovat. Z výpovědí účastníků a slyšených svědkyň vzal soud za prokázané, že tato dohoda byla dodržována, kdy jak 2. žalovaný, tak sestra žalovaných po žalovaném č. hodnota, nikdy žádnou náhradu za užívání nemovitosti nepožadovali. Na podíl sestry žalovaných byla nařízena exekuce, tento podíl nabyl v nedobrovolné dražbě žalobce. Žalobce následně vyzval sestru žalovaných k vyklizení nemovitosti, a jejího zpřístupnění, následně vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného v dané lokalitě. Žalovaný č. hodnota v předmětné nemovitosti nebydlí od roku 1990.

17. Dle ustanovení § 139 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013, jsou z právních úkonů týkajících se společné věci oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud.

18. Dle ustanovení § 1128 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014, o běžné správě běžné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Dle ustanovení § 1129 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.

19. Dle ustanovení § 1126 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

20. Po zhodnocení provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že nárok žalobce není dán. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní společně se sestrou po úmrtí matky uzavřeli dohodu jako spoluvlastníci o tom, že po smrti matky v domě bude bydlet žalovaný č. hodnota se svou rodinou, bude se starat o dům, hradit rekonstrukce domu. K tomuto došlo v roce 1996, na návrh sestry žalovaných, kdy 2. žalovaný k této dohodě přistoupil a tuto respektoval. Sestra žalovaných se z domu odstěhovala v roce 1997, od té doby se o dům již nestarala, neměla o něj zájem, po žalovaném č. hodnota náhradu za užívání nad rámec spoluvlastnického podílu, ničeho nepožadovala, rovněž tak tuto náhradu nepožadoval 2. žalovaný, který v domě nebydlel od roku 1990. Po smrti otce žalovaných, tj. od roku 2016, nadále žalovaný č. hodnota se svojí rodinou v domě bydlel, konkludentně byla uzavřena dohoda o způsobu užívání nemovitosti tak, že v domě bude bydlet, o tento se bude starat, bude hradit veškeré rekonstrukce související s opravou a modernizací domu žalovaný č. hodnota. Rovněž tak po smrti otce účastníků, jak sestra, tak žalovaný č. hodnota po žalovaném č. hodnota žádnou úhradu za užívání nemovitosti nepožadovali, tuto dohodu respektovali. Pokud žalobce namítá, že sestra žalovaných, paní jméno FO, nesouhlasila s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene pro druhou manželku otce žalovaných, toto ničeho nemění na závěrech soudu. Pokud by i výslovně sestra žalovaných s dohodou o způsobu užívání o bezplatném užívání nemovitosti žalovaným č. hodnota, nesouhlasila, tato dohoda byla uzavřena konkludentně dvoutřetinovou většinou. V řízení nebylo tvrzeno, že by výslovně paní jméno FO s touto dohodu o způsobu užívání nemovitosti nesouhlasila, že by se nějakým způsobem bránila. Lze tak uzavřít, že dohoda o způsobu užívání byla uzavřena konkludentně a všemi spoluvlastníky dodržována. Spoluvlastníci jsou tak vázáni dohodou do doby, než dojde ke změně poměrů nebo uzavření nové dohody všemi spoluvlastníky, která by evidentně nahrazovala dohodu původní. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (spisová značka, spisová značka), změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků sama o sobě bez dalšího není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci. K tomuto soud dále uvádí, že pokud žalobce namítá, že mu nebyla známa existence dohody spoluvlastníků o užívání nemovitosti, žalobce si musel být vědom toho, že skutečný stav a veškeré okolnosti ohledně nemovitosti nebyly zjištěny, což vyplývá ze znaleckého posudku zpracovaného v rámci dražby, ze kterého je patrno, že znalec neměl přístup do nemovitosti a z žádným ze spoluvlastníků nebyl v kontaktu. Práva spoluvlastníků vyplývající z dohody mezi nimi uzavřené, tak přecházejí přímo ze zákona na nového nabyvatele bez ohledu na to, zda o této skutečnosti věděl nebo nevěděl. Ve vztahu k žalovanému č. hodnota dospěl soud k závěru, že není tento pasivně legitimován, neboť předmětnou nemovitost již od roku 1990 neužívá.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšným žalovaným náleží náhrada nákladů řízení a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 7 ve spojení s § 12 odst. 4, za jeden úkon (sníženo o 20 %). Tarifní hodnota z částky 60 000 Kč za jeden úkon činí 3 500 Kč, snížená odměna činí 2 800 Kč. Žalovaným náleží náhrada nákladů řízení za čtyři úkony právní pomoci (převzetí, vyjádření, 2x účast u jednání), tj. 2x čtyři úkony po 2 800 Kč, dále 4x režijní paušál po 300 Kč + DPH ve výši 21 %. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí (exekuce).