Městský soud v Brně · Rozsudek

233 C 36/2020

č. j. 233 C 36/2020-24

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-22 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2021:233.C.36.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Brně rozhodl ve prospěch žalobkyně o povinnosti žalovaného zaplatit částku 400 Kč s příslušenstvím za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Soud uznal, že žalovaný způsobil náklady na technický prostředek v důsledku parkování na zakázaném místě, a to v souladu s § 17a odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb. Náklady řízení ve výši 200 Kč byly přiznány žalobkyni podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaný byl povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč podle § 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb.

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem titul. jméno příjmení, narozeným dne 13. 2. 1988, bytem adresa o zaplacení částky 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 400 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 9. 6. 2020 do zaplacení a náklady řízení ve výši 200 Kč, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 400 Kč s příslušenstvím v souvislosti s přiložením a odstraněním technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, které bylo přiloženo dne 24. 5. 2020.

2. Opatrovník žalovaného se k žalobě písemně nevyjádřil.

3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř., soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z uznání dluhu č. A číslo ze dne 24. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný téhož dne zaparkoval vozidlo registrační značka na chodníku na ulici část obce a číslo v obec, kde nebylo povoleno stání. S ohledem na to byl anonymizováno policií obec namontován na vozidlo technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Žalovaný podepsal prohlášení o uznání dluhu ve výši 400 Kč, kdy se zavázal zaplatit tuto částku ve lhůtě do 14-ti dnů od převzetí. Z nařízení územní celek číslo ze dne 15. 9. 2009 soud zjistil, že maximální cena za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla platných na území města Brna činí 400 Kč. Žalovaný tuto částku na místě neuhradil, byl poučen o způsobu zaplacení dluhu. Z přípisu žalobce ze dne 9. 9. 2020 a dodejky na jméno žalovaného soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaný si zásilku nevyzvedl, kdy zásilka byla uložena dne 11. 9. 2020.

5. Dle ustanovení § 17a odst. 1, 5 zákona č. 553/1991 Sb., je strážník oprávněn použít technických prostředků k zabrání odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno, nebo stojí-li vozidlo na chodníku, kde to není dovoleno; přiložení a odstranění technických prostředků se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala.

6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, jelikož žalovaný neuhradil žalobci částku za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, jejíž výše se odvíjí od nařízení Rady města Brna číslo zavázal soud žalovaného k úhradě tohoto dlužného plnění. Příslušenství pohledávky je odůvodněno § 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Náklady řízení jsou odůvodněny ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v tomto případě spočívá v náhradě ve výši 200 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.

8. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit České republice soudní poplatek je odůvodněn ustanovením § 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, kdy žalobce je ve věci osvobozen od zaplacení soudního poplatku, dle § 2 odst. 3 tohoto zákona, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí žalovaný podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část. Proti rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí (exekuce).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.