234 C 14/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 285 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 285 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 285 Kč od 13.5.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 664 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou na soud dne 12. 8. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 285 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 21. 2. 2020 uzavřena smlouva o přepravě, na jejímž základě žalobce provedl pro žalovaného mezinárodní přepravu zboží z [územní celek] do [územní celek] (SRN) a do [územní celek] (SRN). Žalobce přepravu zboží vyúčtoval fakturou č. [rok] na částku ve výši 10 285 Kč s DPH se splatností 12. 5. 2020. Žalovaný však cenu nezaplatil a vůči žalobci mu vznikl dluh, který je předmětem této žaloby.

2. Ve věci byl 17. 9. 2020 vydán platební rozkaz, č.j. 234 C 14/2020-20, proti kterému podal žalovaný odpor, doplněný o podání ze dne 18. 11. 2020. Uvedl, že si není vědom uzavření smlouvy o přepravě věcí s žalobcem, nárok žalobce odmítl pro jeho nedůvodnost a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. V reakci na odpor žalovaného následně žalobce sdělil, že na základě telefonické objednávky ze strany žalovaného, žalobce dne 21. 2. 2020 zaslal emailem žalovanému návrh smlouvy o přepravě se žádostí o její potvrzení. S ohledem na skutečnost, že ve smlouvě o přepravě byla uvedena nesprávná výše smluvní odměny za přepravu 8 000 Kč bez DPH, zaslal téhož dne žalobce žalovanému nový návrh smlouvy o přepravě s dohodnutou smluvní odměnou 8 500 Kč bez DPH. Žalobkyně realizovala přepravu zboží a následně žalovanému vyúčtovala cenu přepravy fakturou ze dne 27. 2. 2020, splatnou 12. 5. 2020. Žalovaný však na fakturu nezaplatil ničeho, žalobce jej proto dne 3. 7. 2020 na tuto skutečnost emailem upozornil. V reakci na email ze strany žalobce žalovaný dne 7. 7. 2020 požádal o odložení úhrady dluhu alespoň do listopadu 2020. Žalobce požadavek žalovaného neakceptoval a žalovaného dne 8. 7. 2020 vyzval k neprodlené úhradě dluhu.

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Z emailové komunikace stran ze dne 21. 2. 2020 a původního návrhu smlouvy o přepravě soud zjistil, že žalobce tohoto dne zaslal žalovanému návrh smlouvy o přepravě v ceně 8 000 Kč bez DPH včetně její přílohy týkající se práv a povinností smluvních stran s žádostí o její schválení. Téhož dne zaslal žalobce žalovanému nový návrh smlouvy o přepravě v ceně 8 500 Kč bez DPH včetně její přílohy týkající se práva povinností smluvních stran, neboť v předchozím návrhu smlouvy o přepravě byla nesprávně vyčíslena smluvní odměna za přepravu zboží. Ze smlouvy o přepravě věcí č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 21. 2. 2020 včetně její přílohy týkající se práv a povinností smluvních stran soud zjistil, že žalobce se zavázal pro žalovaného provést v termínu od 24. 4. 2020 do 25. 4. 2020 přepravu zboží z [územní celek] do [územní celek] (SRN) a do [územní celek] (SRN) za cenu 8 500 Kč bez DPH. Z mezinárodního nákladního listu [číslo] německého formuláře [anonymizováno] – [anonymizováno] soud zjistil, že dne 24. 2. 2020 žalobce provedl pro žalovaného přepravu zboží do [územní celek] (SRN) a do [územní celek] (SRN). Z emailové komunikace stran ze dne 3. 7. 2020 a 7. 7. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné faktury po splatnosti. Žalovaný v reakci na výzvu žalobce sdělil, že s ohledem na aktuální koronavirovou situaci není schopen hradit své závazky. Žalovaný zároveň požádal o posečkání s úhradou dluhu alespoň do listopadu 2020. Z faktury č. 2020 ze dne 27. 2. 2020 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému cenu přepravy zboží částkou 10 285 včetně DPH; faktura se stala splatnou 12. 5. 2020. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 7. 2020 včetně podacího archu České pošty soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na dluh upozorněn a byl vyzván k jeho zaplacení.

5. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.

6. Soud v projednávané věci aplikoval zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 2555 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

7. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 21. 2. 2020 uzavřena smlouva o přepravě zboží, když tak bylo učiněno na základě objednávky žalovaného. Žalobce jako dopravce provedl pro žalovaného jako objednatele přepravu zboží, kterou vyúčtoval fakturou splatnou dne 12. 5. 2020. Žalovaný na dlužnou fakturu neuhradil ničeho. Realizace přepravy byla prokázána mezinárodními nákladními listy, které korespondují s návrhem na uzavření smlouvy, cena přepravy pak koresponduje s cenou uvedenou ve smlouvě o přepravě. K námitce žalovaného, že si není vědom uzavření smlouvy o přepravě mezi účastníky, soud uvádí, že uzavření smlouvy o přepravě bylo prokázáno z emailové komunikace včetně objednávky přepravy a uzavřené smlouvy o přepravě ze dne 21. 2. 2020. Žalovaný pak v reakci na výzvu žalobce ze dne 3. 7. 2020 k zaplacení dlužné částky žádným způsobem nerozporoval uzavření smlouvy ani výši fakturované částky, naopak uvedl, že je v jeho zájmu závazky uhradit, s tím, že žádá o posečkání úhrady dluhu.

8. Soud proto žalobě plně vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě tohoto plnění v celkové výši 10 285 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, byly žalobci v souladu s ustanovením § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. rovněž přiznány náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

9. Soud rozhodl o nákladech řízení (výrok III.) dle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 13 664 Kč a představují: - zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, - náklady právního zastoupení advokátem za 4 úkony právní služby po 1 540 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne 3. 12. 2020 a účast na jednání soudu dne 22. 4. 2021), - paušální částku náhrad hotových výdajů 1 200 Kč (za 4 úkony po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - cestovné v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 4. 2021 ve výši 3 106 Kč za 422 ujetých km (31,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 9,4 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. - částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 2 198 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.