234 C 23/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 315 270 Kč s příslušenstvím - náhrada škody

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 315 270 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 4.6.2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 75 901 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou podanou dne 4.9.2024 na Městský soud v Brně se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 315 270 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 4.6.2024 do zaplacení a též náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tak, že prostřednictvím internetového aukčního portálu, který žalovaný provozuje, zprostředkoval žalovaný žalobci uzavření celkem pěti smluv o postoupení pohledávky (č. , hodnota, ), jimiž , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „družstvo , Anonymizováno, “) postoupilo na žalobce své pohledávky za , Anonymizováno, , pobočka , adresa, . Šlo o pohledávky v celkové výši 315 275 Kč; úplata za postoupení, kterou žalobce družstvu , Anonymizováno, uhradil činila rovněž 315 275 Kč. K uzavření smluv došlo dne 11.4.2023, jejich nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky žalovaného ve znění od 1.1.2023 (dále jen „VOP“). Pohledávky družstva , Anonymizováno, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, pak představovaly příspěvek , Anonymizováno, , Anonymizováno, na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce ve smyslu dle § 78a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Uzavření smluv o postoupení těchto pohledávek bylo žalovaným prezentováno jako dobrá investiční příležitost se zajímavou výší zhodnocení. Dne 17.10.2023 byl na majetek družstva , Anonymizováno, prohlášen konkurs (usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17.10.2023, č.j. , spisová značka, ), úřad práce příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením, tj. pohledávky, které měl žalobce smlouvami o postoupení pohledávek nabýt, neuhradil, ani , Anonymizováno, , Anonymizováno, ani žalobci. K vrácení ani zhodnocení složených peněžních prostředků žalobce nedošlo. Žalovaný ve VOP (čl. 2.5), jakož i etickém kodexu, který se vůči klientům zavázal dodržovat (čl. 3.2 až 3.5) deklaroval, že k postoupení nabízené pohledávky podrobí předběžné kontrole, obdobné sdělení se pak nachází i přímo na webových stránkách aukčního portálu. Taková kontrola v sobě musí nutně zahrnovat ověření, zda nabízené pohledávky vůbec postoupit lze. Předmětné pohledávky - příspěvky úřadu práce dle § 78a zákona č. 435/2004 Sb. jsou nároky veřejnoprávního charakteru a jako takové je nelze postoupit smlouvou o postoupení pohledávky dle § 1879 a.n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, které je naopak institutem soukromého práva, na jiný subjekt, tj. ani na žalobce. Uvedený závěr se podává zejména z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, , dále z rozhodnutí téhož soudu sp. zn. , spisová značka, nebo též Nejvyššího správního soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, .; vycházel z něj i Krajský soud v Brně v řízení sp. zn. , incidenční spisová značka, vedeném v rámci insolvenčního řízení družstva , Anonymizováno, (v incidenčním sporu mezi jiným investorem, kterému žalovaný zprostředkoval uzavření smluv o postoupení pohledávek s družstvem , Anonymizováno, za stejných podmínek jako žalobci, tj. jejichž předmětem byl nárok družstva , Anonymizováno, za úřadem práce dle § 78a zákona č. 435/2004 Sb.). Žalovaný jako profesionál z pohledu § 5 odst. 1 a též § 2912 odst. 1 občanského zákoníku nedostál svým prohlášením, že jde o prověřenou investici, ať již proto, že na takové prověření zcela rezignoval, nebo podstatné předpoklady pro úspěšné uzavření obchodu nesprávně vyhodnotil a zprostředkoval žalobci uzavření smluv o postoupení pohledávek, které postoupit nelze. Žalovaný tedy porušil svoji povinnost ze (zprostředkovatelské) smlouvy, když nedostatečně prověřil charakter pohledávek nabízených žalobci k postoupení. Zprostředkoval-li tedy žalovaný žalobci uzavření smluv o postoupení nepostoupitelných pohledávek a žalobce na jejich podkladě uhradil družstvu , Anonymizováno, úplatu v částce 315 275 Kč, jedná se v jeho majetkové sféře o škodu dle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku, za kterou nese odpovědnost žalovaný (žalovaný žalobci zatím uhradil částku 5 Kč, žalobce proto požaduje částku „jen“ 315 270 Kč). Přípisem ze dne 29.5.2024 žalobce žalovaného výzvu k úhradě částky ve výši 315 270 Kč, a to nejpozději do dne 3.6.2024, žalovaný však žalobci neuhradil ničeho.Žalovaný se k nároku žalobce vyjádřil tak, že žaloba důvodná není. Učinil nesporným, že byly uzavřeny smlouvy o postoupení pohledávek v rámci aukcí označených č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , postupitelem u nich družstvo , Anonymizováno, , postupníkem žalobce a předmětem těchto pohledávek byly nároky družstva , Anonymizováno, vůči úřadu práce na příspěvek dle § 78a zákona č. 435/2004 Sb. Dále znespornil, že žalobce uhradil úplatu za postoupení pohledávek v celkové výši 315 275 Kč, přičemž dosud obdržel zpět toliko částku 5 Kč a konečně skutečnost, že na družstva , Anonymizováno, byl prohlášen konkurs. Namítl však, že žalovaný neporušil své smluvní povinnosti, tj. ani znění VOP ani etický kodex a dále popřel, že by žalobci vznikla škoda v částce 315 270 Kč. Dle čl. 10.4 VOP nepřebírá žalovaný rizika spojená s postupováním pohledávek prostřednictvím aukčního portálu žalovaného. Smlouvy o postoupení pohledávek se tak týkají pouze žalobce a družstva , Anonymizováno, coby postupitele a původního věřitele, popřípadě žalobce a úřadu práce coby dlužníka, vůči nim by tak měl žalobce uplatňovat své případné nároky. Žalovaný předmětné pohledávky prověřil dostatečně, vyžádal si od družstva , Anonymizováno, přehled zaměstnanců, tvořící podklad pro poskytnutí příspěvku. Na základě dřívější spolupráce mezi žalovaným a družstvem , Anonymizováno, a na základě ujištění předsedy představenstva družstva, že takový přehled zaměstnanců je podkladem pro následné podání žádosti na úřad práce tato, neměl žalovaný důvod pochybovat o existenci nároku družstva , Anonymizováno, a budoucí pohledávku družstva považoval za způsobilou k nabízení v aukci. Až po realizaci jednotlivých aukcí družstvo žalovanému sdělilo, že úřad práce žádost o přiznání a úhradu příspěvku zamítl, což však nelze klást k tíži žalovaného. Pohledávky, které byly předmětem smluv č. , hodnota, , , Anonymizováno, však postoupit lze, odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, není případný, neboť tam byl předmětem postoupení nárok na vrácení přeplatku na dani, tedy zcela odlišný nárok, než o který jde v řízení tomto. Citované rozhodnutí také vychází z předchozího občanského zákoníku, zákona č. 40/1964 Sb., nelze je tedy mechanicky přebírat, když novější komentářová literatura (např. Občanský zákoník

V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 - 2054), 1. vydání, 2014, s. 723 až 733) možnost postoupení i těchto veřejnoprávních pohledávek smlouvou dle § 1879 a.n. zákona č. 89/2012 Sb. připouští. Řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , incidenční spisová značka, není dosud pravomocně skončeno, naopak rozsudek č.j. , incidenční spisová značka, ze dne 27.5.2024 byl odvolacím soudem zrušen a věc vrácena Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Žalovaný si rovněž - než začal na svém aukčním portále nabízet zprostředkování uzavření smluv o postoupení pohledávek družstva , Anonymizováno, za úřadem práce - nechal vypracovat v roce 2018 expertní stanovisko od advokátní kanceláře, z něhož vyplynulo, že postupování takových pohledávek možné je, žalovaný tedy postupoval v souladu s tímto stanoviskem, rovněž vycházel z prohlášení družstva , Anonymizováno, , že neexistuje žádný zákaz postupování jeho pohledávek za Úřadem práce. Žalovaný jednal tedy s odbornou péčí, což má za následek zproštění případné odpovědnosti žalovaného. Nebýt prohlášení konkursu na majetek družstva , Anonymizováno, , které ovšem nelze klást k tíži žalovaného, byly by postoupené pohledávky úřadem práce žalobci uhrazeny. Odpovědnost žalovaného není neomezená, škoda (pokud vůbec) vznikla žalobci až v důsledku prohlášení konkurzu, což představuje za mimořádnou nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku vzniknuvší nezávisle na vůli žalovaného ve smyslu ustanovení § 2913 odst. 2 občanského zákoníku. Konečně namítl, že nárok žalobce uplatněný vůči žalovanému je předčasný, insolvenční řízení proti , Anonymizováno, dosud trvá. Pokud se podaří majetkovou podstatu úpadce zpeněžit, pak výtěžek, jejž obdrží žalovaný, bude dle smlouvy o postoupení smlouvy ze dne 7.12.2023 vyplacen žalobci.Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:Mezi stranami nebylo sporným (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu), že žalovaný je obchodní korporací - akciovou společností, jak potvrzuje výpis z obchodního rejstříku. Předmět činnosti žalovaného je v obchodním rejstříku specifikován mj. jako „zprostředkování obchodu a služeb“.Sporným dále nebylo, že žalovaný jako podnikatel provozoval v roce 2023 internetový aukční portál (www., Anonymizováno, ), v jehož rámci zprostředkovával za úplatu zájemcům uzavírání smluv o postoupení pohledávek, že žalobce se po registraci do tohoto aukčního portálu zúčastnil aukcí označených jako č. , hodnota, , , Anonymizováno, , v jejichž rámci žalovaný žalobci zprostředkoval uzavření (dne 11.4.2023) pěti smluv o postoupení pohledávky č. , hodnota, , , Anonymizováno, . Postupitelem (tj. původním věřitelem) pohledávek bylo , právnická osoba, , IČO , IČO, , dlužníkem Česká republika - , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , adresa, a pohledávky představoval budoucí příspěvek , Anonymizováno, , Anonymizováno, na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce ve smyslu dle § 78a zákona č. 435/2004 Sb.. Výše uvedené podporují smlouvy o postoupení pohledávky č. , hodnota, (č.l. 21), , Anonymizováno, (č.l. 9), , Anonymizováno, (č.l. 13), , Anonymizováno, (č.l. 11), , Anonymizováno, (č.l. 7 spisu), jakož i etický kodex žalovaného (č.l. 5 spisu) a všeobecné obchodní podmínky tvořící nedílnou součást uzavřených postupních smluv účinné od 1.1.2023 (č.l. 93 spisu).Sporným pak žalovaný nečinil ani skutečnost, že žalobce uhradil , Anonymizováno, , Anonymizováno, v souladu se zněním smluv o postoupení pohledávek úplatu za postoupení pohledávek v celkové výši 315 275 Kč (částka dává součet pěti kupních cen po 63 055 Kč dle čl. IV každé z postupních smluv), přičemž dosud obdržel zpět toliko částku 5 Kč.Z usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. , spisová značka, ze dne 17.10.2023 se podává, že na majetek , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl dnem 17.10.2023 prohlášen konkurs, soudu je známo, že insolvenční řízení dosud neskončilo.Z listiny s názvem Dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce č. , Anonymizováno, ze dne 23.4.2021 uzavřené mezi družstvem , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, se podává, že , Anonymizováno, splnilo předpoklady pro uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (což je zjevně předpoklad pro přiznání příspěvku dle § 78a zákona č. 435/2004 Sb.).Ze smlouvy o postoupení smlouvy ze dne 7.12.2023 se podává, že žalobce s žalovaným uzavřeli takový právní úkon. Účelem této smlouvy bylo (čl. I/1 a 2) umožnit administrátorovi, tj. žalovanému, postoupit na sebe smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené na aukčním portálu administrátora a umožnit mu tak vstoupit do právního postavení investora, tj. žalobce. Investor se touto smlouvou zavazuje k postoupení smlouvy o postoupení pohledávky či smluv o postoupení pohledávky specifikovaných touto smlouvou tedy smluv (dle čl. III/1 a přílohy č. , hodnota, ) č. , hodnota, , , Anonymizováno, ), a administrátor se zavazuje za toto postoupení smlouvy o postoupení pohledávky investorovi uhradit cenu specifikovanou touto smlouvou. Dle čl. IV/1 je postoupení smlouvy o postoupení pohledávky úplatné. Cena za postoupení smlouvy o postoupení pohledávky se stanoví pro každou smlouvu o postoupení pohledávky odděleně, a to jako součet části kupní ceny uhrazené investorem klientovi (tj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) dle dané smlouvy o postoupení pohledávky a úroku investora počítaného ode dne sepsání odepsání části kupní ceny z příjmového účtu v souladu s VOP do dne rozhodnutí o úpadku klienta ve výši dané smlouvy o postoupení pohledávky a případně ponížená o případné přijaté úhrady od klienta či dlužníka (úřad práce), uhradil-li ji dlužník či klient přede dnem uzavření této smlouvy svůj závazek částečně. Administrátor se zavazuje uhradit investorovi tuto cenu za postoupení každé smlouvy o postoupení pohledávky dle následujících pravidel:- (i) do dvaceti pracovních dnů ode dne uzavření této smlouvy zaplatí administrátor a investorovi 1 Kč, jakožto část ceny za postoupení smlouvy o postoupení pohledávky- (ii) úhrada jakýchkoli dalších částí cen je podmíněna tím, že dlužník uhradí administrátorovi postoupenou pohledávku nebo její část nebo v případě oprávněných námitek dlužníka proti úhradě pohledávky uhradí klient administrátorovi své závazky či jejich část vyplývající z postoupené smlouvy o postoupení pohledávky či vrátit část kupní ceny či část v případě odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky ….- (iii) podmínka dle bodu (ii) je též považována za splněnou v případě, že investorovi vznikne právo na plnění z rezervního fondu …V čl. IV/4 bylo ujednáno, že administrátor v žádném ohledu negarantuje investorovi splnění podmínky dle čl. IV/1 (i) této smlouvy a negarantuje ani případnou konkrétní výši ceny k úhradě, přičemž investor prohlašuje, že je srozuměn s tím, že výplata cen je vždy vázána na splnění podmínek dle čl. IV/1 (ii) a (iii) případě jeho nesplnění není administrátor povinen investorovi cenu uhradit investor dále prohlašuje, že je srozuměn s tím že splnění podmínky dle čl. IV závisí na množství faktorů které administrátor nedokáže ovlivnit například platební schopnost dlužníka či klienta a administrátor tedy v žádném případě negarantuje jaká výše ceny bude investorovi uhrazena. Dle čl. VII/4 pokud jedno nebo více ustanovení této smlouvy se stane neplatným neúčinným nebo nevymahatelným, ostatní zůstávají v platnosti a účinná, jestliže je lze oddělit od ustanovení neplatných a neúčinných. V příloze č., hodnota, je dále obsaženo ujednání stran, že pokud by kterákoli z uvedených smluv o postoupení pohledávky byla nebo se stala z jakéhokoli důvodu neplatnou, neúčinnou či nicotnou, tak investor uzavřením této smlouvy postupuje na administrátora namísto každé neplatné, neúčinné či nicotné smlouvy o postoupení pohledávky pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení za klientem, tj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vzniklou z důvodu neplatnosti neúčinnosti činit nicotnosti jakékoliv smlouvy o postoupení pohledávky. Případná cena za postoupení pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení bude stanovena ve stejné výši a vyplácena za stejných podmínek jako cena za postoupení smlouvy postupem dle čl. IV této smlouvy. Investorovi rovněž zůstane zachováno právo na plnění z rezervního fondu v souladu s pravidly stanovenými v čl. V této smlouvy.Z listiny s názvem „Právní stanovisko“ s datem 5.12.2018 vyplývá toliko, že , Anonymizováno, , právnická osoba, . má (měla) za to, že (budoucí) pohledávky oprávněných subjektů za úřadem práce z titulu § 78a zákona č. 435/2004 Sb., lze postoupit smlouvou o postoupení pohledávky dle § 1879 a.n. občanského zákoníku, neboť občanský zákoník postoupení takového typu pohledávek nezakazuje.Z přípisu ze dne 29.5.2024 se podává, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě částky ve výši 315 270 Kč, a to nejpozději do dne 3.6.2024.Mezi účastníky nebylo konečně sporu v tom, že žalovaný žalobci částku 315 270 Kč neuhradil, zaplatil toliko 5 Kč, zjevně na základě znění čl. IV/1 smlouvy o postoupení smlouvy ze dne 7.12.2023.Soud zhodnotil provedené důkazy z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.Z VOP žalovaného z roku 2024 (čl. 34 spisu) soud žádné skutečnosti podstatné pro právní posouzení věc nezjistil, neboť podstatné jsou zde VOP účinné v roce 2023, kdy proběhla aukce a byly uzavřeny smlouvy o postoupení pohledávek. Žádná skutečnost podstatná pro rozhodnutí věci neplyne v zásadě ani z rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. , incidenční spisová značka, ze dne 27.5.2024 (předmětem řízení bylo určení, zda věřitelem pohledávek přihlášených v konkursů vůči úpadci - , Anonymizováno, , Anonymizováno, je žalovaný nebo jiný subjekt - jiný investor, který s družstvem uzavřel obdobné postupní smlouvy na základě účasti v aukci provozované na aukčním portálu žalovaného). Krajský soud v Brně zde (mj.) právně hodnotí takové smlouvy jako absolutně neplatné právě s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, .Soud pak neprováděl vůbec důkaz navrhovaný žalovaným - výslech předsedy představenstva , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , neboť i kdyby tento potvrdil, že žalovaného ubezpečil o tom, že pohledávky za úřadem práce, které byly předmětem postoupení postoupit možné je, nemělo by to na rozhodnutí soudu vliv (jak rozebráno níže).Podle § 1721 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.Podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku, závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.Podle § 2913 odst. 2 občanského zákoníku, povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.Na počátku je třeba uvést, že ze strany žalovaného došlo ke vzniku škody porušením závazku plynoucího ze zprostředkovatelské smlouvy upravené jako smluvní typ v §§ 2445 až 2454 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Strany sice takto výslovně nazvaný dvoustranný adresovaný právní úkon neuzavřely, nicméně podstata činnosti žalovaného daná výše popsaným provozováním internetového aukčního portálu, je svojí povahou zprostředkováním, tedy umožněním uzavřít určitou smlouvu (smlouvu o postoupení pohledávky dle § 1879 a.n. občanského zákoníku) mezi „investorem“ a „klientem“, tedy zájemcem o „koupi“ takové pohledávky a zájemcem o její „prodej“, a to za úplatu. Co do materiálního obsahu byla tato zprostředkovatelská smlouva doplněna či blíže upravena ve VOP žalovaného ve znění účinném od 1.1.2023 (zejm. druhý nečíslovaný odstavec vlastního textu VOP a dále čl. 2.1 a 2.9 VOP) a rovněž v etickém kodexu žalovaného (§ 1751 občanského zákoníku), zejm. v tom směru, že to bude žalovaný, kdo rozhodne, jaké pohledávky budoucích postupitelů navrhne investorům (žalobci) ke zprostředkování, tedy do internetové aukce (čl. 2.5 VOP), kdy se zavazuje činit tak kvalifikovaně, profesionálně, s řádnou péčí s přihlédnutím k individuálním požadavkům a podmínkám klientů (čl. 3.2 etického kodexu) a poskytnout v tomto směru zájemcům pravdivé a nezkreslené informace (čl. 3.4 a 3.6 etického kodexu); obecná povinnost postupovat při zprostředkovávání (uzavření smluv o postoupení pohledávky) s odbornou péčí se pak pro žalovaného podává i ze zákona, § 5 odst. 1 občanského zákoníku, neboť tato činnost je předmětem jeho podnikatelské činnosti.Odpovědnost za škodu (obecně) je právní institut představující sekundární sankční povinnost subjektu, tj. povinnost snést zákonem stanovené nepříznivé následky za porušení své právní povinnosti primární - plynoucí buď přímo ze zákona, nebo též ze smlouvy, případně i z jiných právních skutečností.Odpovědnost žalovaného za škodu má v tomto případě charakter odpovědnosti za škodu porušením povinnosti ze závazkového vztahu dle § 2913 občanského zákoníku; jako taková je tvořena třemi složkami či předpoklady:- vzniklá škoda- protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti- příčinná souvislostí mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou.Soud se tedy pro rozhodnutí toho, zda je žalovaný odpovědný za škodu vzniklou žalobci ve smyslu § 2913 občanského zákoníku, zaměřil na posouzení těchto jednotlivých předpokladů existence odpovědnosti za škodu.Prvním předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je vůbec její existence. Škoda (majetková újma, jež je ocenitelná penězi) může nastat buď v podobě škody skutečné (to oč se majetek poškozeného reálně zmenšil) nebo v podobě ušlého zisku (nerozmnožení majetku poškozeného), ve smyslu § 2951 odst. 1 a 2952 občanského zákoníku. Škoda v podobě škody skutečné na straně žalobce vznikla, a představuje ji částka 315 275 Kč. Tuto žalobce ze svého majetku uhradil jako úplatu postupiteli (tj. původnímu věřiteli pohledávek dle § 78a zákona č. 439/2004 Sb. za dlužníkem - , Anonymizováno, . Pohledávku však nenabyl, podle zákona ani nabýt nemohl, tedy nebyla (nesměla) mu ze strany dlužníka ani být plněna. Soud zde nemá důvod odchylovat se od závěrů uvedených v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 4474/2011, dle kterého pohledávky veřejnoprávního charakteru (kam spadá i nárok na příspěvky dle § 78a zákona č. 435/2004 Sb.) nelze převádět smlouvou o postoupení pohledávky dle občanského zákoníku, a pokud se tak stane jde o absolutně neplatný právní úkon ve smyslu § 580 a 588 občanského zákoníku.První předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu je tedy dán.Druhým předpokladem vzniku této odpovědnosti za škodu je protiprávní jednání (spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti) škůdce. Jednání je jednou ze subjektivních právních skutečností, jde o lidské chování. Protiprávnost je potom třeba chápat coby naopak objektivní kategorii spočívající rozporu určitého lidského jednání s platným právem, resp. zde s uzavřenou smlouvou.Protiprávní jednání žalovaného spočívá, jak již naznačeno shora, v porušení jeho závazku ze zprostředkovatelské smlouvy, tj. zkontrolovat či prověřit postupitelnost předmětných pohledávek nabízených na portále žalovaného k „prodeji“, tedy k postoupení za úplatu a poskytnout v tomto směru žalobci adekvátní informace pro posouzení vhodnosti či vůbec možnosti takového uzavření takového obchodu i jeho možných důsledků v souladu s čl. 3.2 až 3.5 etického kodexu. Žalovaný takové informace žalobci nezpřístupnil, neupozornil jej na možná rizika, naopak pohledávky , Anonymizováno, za úřadem práce dle § 78a zákona č. 439/2004 Sb. do aukce připustil a zprostředkoval žalobci uzavřít smlouvy o postoupení pohledávek, které však postoupit nelze.Naplněn je tedy i druhý předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu.Třetím předpokladem odpovědnosti za škodu je příčinná souvislost mezi způsobenou škodou a protiprávním jednáním žalovaného. Pod tímto pojmem je třeba chápat vztah příčiny a následku mezi protiprávním jednáním a později vzniklou škodou, tedy určení toho, zda by škoda bez předchozího jednání subjektu vznikla.I zde lze mít za to, že existence příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou rovněž byla prokázána - ve vztahu k porušení povinností žalovaného ze zprostředkovatelské smlouvy - když právě to, že žalovaný (bez případného upozornění) umožnil prostřednictvím svého aukčního portálu žalobci uzavřít smlouvu o postoupení pohledávek, které postoupit není možné, vedlo k tomu, že žalobce uhradil postupiteli za postoupení těchto pohledávek úplatu, aniž však tyto pohledávky nabyl.V případě nároku na náhradu škody vzniklé porušením povinností žalovaného ze zprostředkovatelské smlouvy byly naplněny všechny tři výše uvedené předpoklady odpovědnosti za škodu a soud tedy zavázal soud žalovaného k úhradě částky 315 270 Kč (výrok I.).Protože žalovaný k výzvě žalobce ze dne 29.5.2024 škodu ve výši 315 270 Kč do dne 3.6.2024 neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení. Podle nařízení vlády č. 351/2012 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Soud proto žalobci přiznal též úroky z prodlení, v zákonné výši od 4.6.2024, tj. ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta, kterou žalobce žalovanému k plnění ve výzvě poskytl (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).Pokud jde o další námitky žalovaného, s nimiž se soud nevypořádal již shora, pak:- žalovaný má pravdu v tom, že jako zprostředkovatel neodpovídá (ani ze zákona, ani s odkazem na čl. 10.4 VOP) za splnění zprostředkované smlouvy jejími účastníky či zde konkrétněji za dobytnost postoupené pohledávky. Zde je „problém“ v tom, že zprostředkoval uzavření smlouvy, kterou uzavřít nelze, resp. postoupení pohledávky, kterou platně postoupit nelze, přičemž žalobce na tuto skutečnost nijak neupozornil, neposkytl mu v tomto směru relevantní informaci, vycházel naopak z toho, že tento druh pohledávek postupovat bez omezení lze.- v souvislosti s tím je třeba mít za to, že žalovaný, jako profesionál nabízející své služby za úplatu nepostupoval s dostatečnou odbornou péčí (§ 5 odst. 1 občanského zákoníku), ujištění od , Anonymizováno, , tj. subjektu, který pohledávky nabízí k „prodeji“, že tak činit lze, nemá asi už na první pohled dostatečnou relevanci. Na takové ujištění se tedy žalovaný nemohl spolehnout. Nesprávné bylo v tomto směru i stanovisko advokátní kanceláře ze dne 5.12.2018, pokud nebralo vůbec v potaz minimálně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 4474/2011 vydané dne 31.10.2013 (tj. v době vydání stanoviska advokátní kanceláří známé, či dostupné již pět let), resp. nezmiňovalo riziko z citovaného rozhodnutí plynoucí, tj. že by takové postupní smlouvy mohly trpět vadou absolutní neplatnosti. Žalovaný se však poukazem na stanovisko advokátní kanceláře odpovědnosti za škodu vůči žalobci zprostit nemůže. Jak již uvedeno, žalovaný je profesionál, zprostředkovávající uzavírání postupních smluv klientům za úplatu, mohl a měl tedy za výše popsaných okolností v roce 2023 z tohoto pohledu uvažovat a žalobci - pokud by měl plně dostát svým povinnostem zprostředkovatele - upozornit na riziko posouzení postupních smluv jako absolutně neplatných, bez ohledu na případnou dosavadní praxi , Anonymizováno, . V tomto směru lze nepochybně přímo po žalovaném žádat, aby mu byla známa judikatura Nejvyššího soudu ČR, která se zabývá a zabývala touto otázkou, tím spíše jsou-li zde odlišné názory na řešenou problematiku i v různé komentářové literatuře (např. vedle žalovaným odkazovaného komentáře k občanskému zákoník Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník

V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 - 2054), 1. vydání, 2014, s. 723 až 733 např. Komentář ASPI - Wolters Kluwer k § 1879 občanského zákoníku, 2021, kde je problematičnost postupování veřejnoprávních pohledávek výslovně uvedena). Shrnuto, existence uvedeného a též dalších z něj vycházejících rozhodnutí Nejvyššího či Nejvyššího správního soudu ČR, měla žalovaného vést k tomu, aby žalobce alespoň upozornil na možnou neplatnost postupních smluv (pokud by se žalobce, přes takové upozornění rozhodl smlouvy uzavřít, bylo by nutno následky přičítat pouze jemu). Tato problematika nebyla v době uzavření postupních smluv nová, ani nešlo o náhlou změnu dosavadní stálé judikatury.- rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 4474/2011 je plně použitelné i na řešený případ. Předmětem rozhodování dovolacího soudu byla sice pohledávka z titulu přeplatku na daních, dovolací soud však zdůrazňuje veřejnoprávní povahu řešené pohledávky, která je překážkou platnosti „občanskoprávního“ postoupení. Veřejnoprávní povahu (aniž by bylo třeba se zde tímto pojmem obsáhle teoreticky zabývat) má v tomto případně jednoznačně i příspěvek , Anonymizováno, , Anonymizováno, dle § 78a zákona č. 439/2004 Sb.. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 4474/2011 je pak použitelné i po 1.1.2014, když úprava postoupení pohledávky v zákoně č. 40/1964 Sb. je svojí podstatou shodná s úpravou v zákoně č. 89/2012 Sb.- souhlasit lze s názorem žalovaného, že smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.4.2023 zavazují toliko postupníka (žalobce) a postupitele (, Anonymizováno, ), tj. zakládají (jen) těmto subjektům k postupovaným pohledávkám práva a povinnosti. Nárok na náhradu škody vůči žalovanému za porušení povinností plynoucích žalovanému ze zprostředkovatelské smlouvy je však nárokem odlišným, na nárocích žalobce vůči , Anonymizováno, (ať již z titulu smlouvy o postoupení pohledávky, pokud by byla platná nebo bezdůvodného obohacení, když není) nezávislým, což platí i o případných nárocích žalobce vůči úřadu práce. Je na žalobci, zda a jaké své nároky, vůči jakým subjektům a v jakém pořadí uplatní, přičemž žalobce své výše popsané nároky vůči , Anonymizováno, ani vůči úřadu práce neuplatnil, resp. žádný z účastníků nic takového netvrdil ani nedokládal. Odkazoval-li žalovaný na uzavřenou smlouvu o postoupení smlouvy ze dne 7.12.2023, pak ta je v rozsahu, kde se jedná o postoupení neplatných smluv o postoupení pohledávky rovněž absolutně neplatná (nelze platně postoupit pohledávku z neplatně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky). V příloze č. , hodnota, žalovaný převádí své případné nároky vůči , Anonymizováno, z titulu bezdůvodného obohacení na žalovaného a pokud by tato část smlouvy ze dne 7.12.2023 platná snad byla, nemohl by je tedy sám uplatňovat (jak uváděl žalovaný ve vyjádření k žalobě, že žalobce činit má). Nicméně, smlouva o postoupení smlouvy ze dne 7.12.2023 žalobci nijak nezakazuje uplatňovat vůči žalovanému právo na náhradu škody, resp. žalobce se tohoto nároku nevzdává, ani dluh žalovanému z tohoto důvodu nepromíjí (§ 1995 a.n. občanského zákoníku). Ke dni vydání rozsudku soudu pak žalobce, jak bylo nesporné, obdržel od žalovaného toliko částku 5 Kč, kterou žalobce při specifikaci výše škody zohlednil. Na nárok žalobce vůči žalovanému z titulu náhrady škody, pak již proto nebude mít vliv, jestliže snad v budoucnu žalovanému (jako nástupci žalobce dle přílohy č. , hodnota, smlouvy ze dne 7.12.2023) bude vyrácena úplata (což je však výslovně deklarováno jako pokus či snaha žalovaného s nejistým výsledkem), kterou žalobce uhradil jako bezdůvodné obohacení z neplatného právního úkonu , Anonymizováno, , Anonymizováno, za pohledávky dle smluv o postoupení pohledávky č. , hodnota, , , Anonymizováno, .- prohlášení konkursu na majetek , Anonymizováno, nelze považovat z pravý liberační důvod ve smyslu § 2913 odst. 2 občanského zákoníku. Došlo k němu samozřejmě nezávisle na vůli žalovaného, nejde o však o překážku, která by žalovanému znemožnila plnit řádně svůj závazek ze zprostředkovatelské smlouvy uzavřené s žalobcem, tj. dostatečně prověřit pohledávku nabízenou , Anonymizováno, a na možné následky uzavření smlouvy o postoupení takové pohledávky (neplatnost) žalobce upozornit.O nákladech řízení mezi účastníky (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 75 901 Kč a představují:- zaplacený soudní poplatek ve výši 15 764 Kč- náklady právního zastoupení advokátem 47 900 Kč za pět úkonů právní služby po 9 580 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za předžalobní výzvu, převzetí zastoupení, dvě písemná podání ve věci samé a účast na jednání soudu dne 12.6.2025)- paušální částku náhrad hotových výdajů 900 Kč (za tři úkony po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2024- paušální částku náhrad hotových výdajů 900 Kč (za dva úkony po 450 Kč) podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.1.2025- částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 10 437 Kč.