234 C 5/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 97 920 Kč s příslušenstvím - nájemné a služby

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 97 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 97 920 Kč od 1.7.2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 24 207 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 1.3.2022, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši celkem 97 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.7.2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tak, že je vlastníkem bytu o velikosti 2 + kk ve čtvrtém nadzemním podlaží v domě na ulici [ulice] v [obec], který na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 30.11.2019 užíval žalovaný. Ve smlouvě se zavázal hradit žalobci měsíčně nájemné ve výši 15 500 Kč a zálohy na služby spojené s nájmem bytu pak v částce 440 Kč měsíčně. Do měsíce 8/2020 vznikl žalobci na nájemném dluh ve výši 90 000 Kč a na službách ve výši 7 920 Kč. Dne 21.8.2020 žalovaný tento svůj dluh za žalobcem výslovně uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do 30.6.2021, což však ani přes následnou výzvu neučinil. Žalovaný se k nároku uplatňovanému vůči němu žalobcem nijak nevyjádřil. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (právní zástupce žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil, žalovaný pak za použití výzvy dle ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Z nájemní smlouvy ze dne 30.11.2019 vyplývá, že žalobce coby vlastník bytu uzavřel s žalovaným coby nájemcem takový právní úkon. Předmětem nájmu byl byt o velikosti 2 + kk ve čtvrtém nadzemním podlaží v domě na ulici [ulice] v [obec] (čl. 1 smlouvy), nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou od 1.12.2019 do 30.11.2021 (čl. 3). Dle čl. 4 bylo sjednáno měsíční nájemné 15 500 Kč a měsíční záloha na služby 440 Kč s tím, že službou související s užíváním bytu se míní vodné, stočné, úklid společných prostor a jejich osvětlení. Z listiny s názvem„ Dlužní úpis - uznání dluhu“ ze dne 21.8.2020 se podává, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci, a to ve výši 90 000 Kč z titulu nájemného a 7 920 Kč z titulu služeb spojených s nájmem bytu za dobu od vzniku nájemního vztahu do 21.8.2020. Žalovaný se dále zavázal tento uznaný dluh žalobci uhradit do 30.6.2021. Z přípisu právního zástupce žalobce ze dne 18.2.2022, kopie obálky na č.l. 11 spisu a informace České pošty se podává, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě částky 97 920 Kč. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po podřazení skutkového stavu pod níže uvedená ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. a též s ohledem na obsah nájemní smlouvy, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby nájemce s žalobcem coby pronajímatelem uzavřeli nájemní smlouvu, na jejímž podkladě žalobce žalovanému umožnil užívání předmětného bytu, a to v době od 1.12.2019 do 30.11.2021 Nájemní smlouva je jinak smlouvou konsensuální, faktické užívání předmětu nájmu tedy ani není nutné. Žalovaný porušil svoji povinnost plynoucí z čl. 4 nájemní smlouvy, když neuhradil sjednané nájemné ve výši 90 000 Kč; placení nájemného je základní povinností nájemce dle § 2201 a 2246 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.. Žalovaný měl dále povinnost dle čl. 4 nájemní smlouvy (v souladu s § 2247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.) hradit žalobci služby spojené s nájmem bytu a neuhradil toto poskytnuté plnění ve výši 7 920 Kč. Žalovaný svůj dluh z titulu nájemného i služeb ve výše uvedených částkách výslovně uznal, přičemž toto uznání má (vedle obecných náležitostí právních úkonů) též všechny náležitosti požadované § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. - tedy obsahuje výši dluhu, jeho důvod a též vyjádření žalovaného, že dluh uhradí. Je-li dáno platné uznání dluhu, presumuje se existence takového závazku v době uznání. Následkem toho je přesun důkazního břemene na žalovaného. Měl-li by žalovaný být ve sporu úspěšný, bylo na něm, aby prokázal, že takový dluh nevznikl nebo už zanikl. Nic takového žalovaný však ani netvrdil ani neprokazoval, neboť se k žalobě, jak uvedeno již výše, nijak nevyjádřil. Soud proto žalobě vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení výše uvedených částek svým rozhodnutím (výrok I.). Protože žalovaný žalobci sjednané nájemné a služby řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení (§ 1968 a § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.) Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobci přiznal též úroky z prodlení, a to v zákonné výši, ode dne následujícího po posledním dni lhůty, ve které se žalovaný v uznání dluhu zavázal dluh uhradit. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 24 207 Kč a představují: - zaplacený soudní poplatek 4 896 Kč - náklady právního zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 5 020 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, jedno písemné podání ve věci samé) - paušální částku náhrad hotových výdajů 900 Kč (za tři úkony po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 3 351 Kč.