235 C 5/2016

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Danou Daňkovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: ; anonymizováno proti žalovanému: ; jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa o 499 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 100 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 1. 1. 2016 do zaplacení, v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 495 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2016 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na nákladech státu částku 6 507 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 499 300 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], jehož součástí je stavba [adresa] na ulici [ulice] č. or. [anonymizováno], [obec] (dále jen„ nemovitost“ či„ objekt“). Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným nájemní smlouvu, kterou mu pronajal celou nemovitost na dobu [anonymizována dvě slova] s tím, že žalovaný provede rekonstrukci objektu a následně jej bude využívat v rozsahu svých živnostenských oprávnění. V roce 1996 uzavřel žalobce s žalovaným k uvedené nájemní smlouvě dodatek [číslo] ohledně využití objektu s tím, že tento bude nadále využíván jako [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. V dodatku smlouvy byly rovněž vyčísleny náklady vynaložené žalovaným na rekonstrukci objektu částkou 2 983 012 Kč, která byla postupně započítávána na splatné nájemné až do svého úplného vyčerpání. Počínaje dnem 30. 8. 2014 pak byl žalovaný povinen začít platit sjednané nájemné. Žalovaný jednal s žalobcem o odkoupení celého pronajatého objektu do svého vlastnictví, k uzavření kupní smlouvy nedošlo. Žalovaný i přes upomínky žalobce sjednané nájemné neplatil. Žalobce z důvodu dlužného nájemného nájemní smlouvu vypověděl a vyzval žalovaného k vyklizení objektu. Nájemní vztah skončil dne 30. 6. 2015, v červenci žalovaný objekt vyklidil a předal zpět žalobci. Při převzetí objektu od žalovaného dospěl žalobce k závěru, že objekt je nadměrně znehodnocen a je ve výrazně horším technickém stavu, než by odpovídalo běžnému opotřebení při jejím řádném užívání. Vnitřek objektu byl zcela neudržovaný, byla odřezána otopná tělesa, kotel byl nefunkční, chyběly vodovodní baterie, WC a umyvadla. Posouzení znehodnocení budovy zadal žalobce soudnímu znalci Ing. Vladislavu Wicherekovi, který vypočítal znehodnocení budovy oproti stavu, v němž by budova byla při jejím řádném užívání nájemcem, a toto znehodnocení stanovil částkou 499 300 Kč, již požaduje po žalovaném jako náhradu škody.

2. Žalovaný nerozporoval, že uzavřel s žalobcem nájemní smlouvu k výše označenému objektu dne 20. 9. 1994 na dobu [anonymizováno] let, stejně tak uzavření dodatku [číslo] k nájemní smlouvě v roce 1996 uzavřeli. Pokud se jedná o odřezání topných těles, zde žalovaný nerozporoval, že uvedené provedl, ale došlo k tomu v souvislosti s jejich nefunkčností, tyto protékaly. Kotel však v nemovitosti zůstal. Vodovodní baterie a umyvadla a záchody byly používáním znehodnoceny. Jednalo se o veřejné zařízení [anonymizováno] a v tomto ohledu používání sociálního zařízení má nepochybně násobně nižší životnost. Žalovaný rovněž zpochybnil vypočtenou výši žalobcem uplatněné škody.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], jehož součástí je stavba [adresa].

4. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 20. 9. 1994 bylo zjištěno, že žalobce pronajal žalovanému nemovitost, a to objekt [ulice a číslo] na pozemku parc. [číslo] přilehlý pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], a to na dobu [anonymizována dvě slova]. Z rozhodnutí [anonymizováno] [obec] [část obce] ze dne [datum] vyplynulo, že byl udělen souhlas s pronájmem nemovitosti. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] je patrné, že tímto byla doplněna nájemní smlouva ze dne [datum]. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] ke shora uvedené smlouvě je evidentní, že těmito dodatky byla měněna původní smlouva, a to ve vztahu k žalovaným prováděné rekonstrukci objektu.

5. Z výpovědi smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobce vypověděl žalovanému smlouvu o nájmu nebytových prostor z důvodu neuhrazení sjednaného nájemného za rok 2014. Výpověď byla žalovanému doručena [datum], jak patrno z doručenky. Bylo zde uvedeno, že nájem skončí uplynutím lhůty 3 měsíců, tj. k [datum] a současně byl žalovaný vyzván k protokolárnímu předání do [datum].

6. Z protokolu o vrácení nebytového objektu ze dne 23. 7. 2015 vyplynulo, že žalovaný předal žalobci objekt dne 23. 7. 2015 v 10:00 hodin. V protokolu je uvedeno, že předávaný objekt je v horším stavu než odpovídá běžnému opotřebení s tím, že nadměrné znehodnocení bude vyčísleno znaleckým posudkem a bude následně tato částka po nájemci vymáhána jako škoda.

7. Z listiny označené jako předání nebytového objektu [anonymizováno] [obec] [část obce] ze dne [datum] je patrné, že tento den byl předán objekt žalovaným žalobci. Byl zrekapitulován průběh nájmu a v listině je dále uvedeno, že nemovitost k 23. 7. 2015 nemá cenu 3 708 994 Kč, na kterou byla soudním znalcem dne [datum] znalecký posouzena, ale cenu výrazně nižší.

8. Ze znaleckého posudku [číslo] Ing. Vladislava Wichereka a doplnění č. 1 znaleckého posudku vyplývá, že znalec stanovil výši znehodnocení objektu částkou 499 300 Kč. Vycházel z ceny objektu, pokud by tento byl řádně užíván a z ceny objektu v jejím faktickém stavu. Není zde tedy hodnoceno, zda byl objekt opotřeben nadměrně či běžně s ohledem na délku trvání a z tohoto důvodu soud z daného znaleckého posudku nevycházel a nechal zpracovat znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne [datum] znalkyní Ing. Miroslavou Bartuškovou, kde bylo zadáním určit, zda došlo k běžnému či nadměrnému opotřebení předmětných nebytových prostor a dále případně určit, jakou částku by žalobce musel vynaložit na uvedení nebytových prostor do stavu odpovídající běžnému opotřebení. V neposlední řadě pak měl znalec určit obvyklou cenu chybějících topných těles, vodovodních baterií, umyvadel a WC mís. Závěrem znalce bylo, že došlo k běžnému opotřebení a tudíž částka, kterou by žalobce musel vynaložit na uvedený nebytových prostor do stavu odpovídající běžnému opotřebení je nulová, neboť běžné opotřebení odpovídá době užívání objektu žalovaným. Pokud se jedná o cenu chybějícího vybavení, zde cena chybějících topných těles (jednalo se o 16 ks topných těles, kdy ohledně množství znalec vycházel z místního šetření – viditelnosti potrubí, neboť v předávacím protokolu nebyl počet těles uveden) činila k datu 23. 7. 2015 částku 3 200 Kč (při ceně 200 Kč za kus, kde znalec vycházel z cen na trhu v roce 2020 a současně z inzerce použitého zboží – tento závěr platí pro všechny uvedené předměty, když exaktně nelze cenu stanovit), cena chybějících umyvadel k uvedenému datu byla stanovena částkou 400 Kč (šlo o 4 chybějící umyvadla, cena za kus stanovena částkou 100 Kč) a cena chybějících vodovodních baterií k uvedenému částku 500 Kč (zde se jednalo o pět kusů vodovodních baterií, cena za kus stanovena částkou 100 Kč). Jelikož proti závěrům znalkyně nebyly vzneseny stranami žádné připomínky a ani soud neshledal potřebnost ústního podání znaleckého posudku, vyšel z písemného vyhotovení.

9. Z výzvy k náhradě škody ze dne 23. 11. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky do 31. 12. 2015 na zde uvedený účet, tato výzva byla žalovanému doručena dne 28. 11 2015, jak dokládá doručenka.

10. Nebylo sporu o tom, že mezi účastníky vznikl nájemní vztah, a to dne 20. 9. 1994 na dobu [anonymizována dvě slova]. Ke zpětnému předání (vrácení) předmětné nemovitosti žalovaným žalobci došlo protokolárně před uplynutím této doby pro předchozí výpověď z důvodu neplacení nájemného (tedy po skončení nájmu, ke kterému došlo dne 30. 6. 2015 ve smyslu ust. § 2310 a nsl. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění /dále jen„ o.z.“ /), což ani nebylo stranami sporováno, a to dne 23. 7. 2015. Dle ustanovení § 2913 odst.1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Zde soud uvádí, že vyšel ze závěru znaleckého posudku [číslo] [rok] z 30. 9. 2020 Ing. Bartuškové, že opotřebení předmětné nemovitosti bylo obvyklé s ohledem na dobu, po kterou měl žalovaný předmět v nájmu. Soud se s tímto závěrem ztotožnil, neboť je pravdou, že po více jak dvaceti letech nelze očekávat, že by k opotřebení běžným užívání nedošlo a tedy i závěr o nulové škodě z titulu nadměrného opotřebení. Jiný však je závěr ohledně chybějícího zařízení. Pokud byla žalovaným odstraněna topná tělesa, zde lze k námitce žalovaného o jejich nefunkčnosti uvést, že nebyl oprávněn sám od sebe, byť případně i nefunkční topná tělesa odstraňovat. Uvedenou nefunkčnost měl projednat se žalobcem a řešit jejich výměnu či opravu, k čemuž však nedošlo, nakonec toto žalovaný ani netvrdil. Stejný závěr pak platí ohledně vodovodních baterií a umyvadel, kdy i pokud byly Soud proto vyšel ohledně těchto zařízení z částky, kterou znalkyně uvedla jako cenu obvyklou s ohledem na opotřebení předmětných věcí k roku 2015 a zavázal žalovaného k úhradě náhrady škody ve výši 4 100 Kč, když se jednalo celkem o 16 topných těles (obvyklá cena dle znaleckého posudku 200 Kč za kus), 4 umyvadla (obvyklá cena dle znaleckého posudku 100 Kč za kus) a 5 vodovodních baterií (obvyklá cena dle znaleckého posudku také 100 Kč za kus). Znalkyní v rámci místního šetření nebylo zjištěno chybějící WC a ani tento závěr nebyl rozporován a soud z něj proto vyšel. Soud z uvedených důvodů vyhověl žalobě co do částky 4 100 Kč, když zde bylo zjevné, že výše uvedná zařízení v této ceně chyběla v objektu k datu předání (nakonec žalovaný to ani po zpracování znaleckého posudku Ing. Bartuškové nerozporoval). Pokud žalovaný poukazoval na jejich opotřebení, zde soud vycházel ze skutečnosti, že ceny byly stanoveny dle cen inzerátů použitého zboží a proto bylo i opotřebení předmětů do jejich ceny zohledněno. Za této situace pak soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na úhradu újmy ve výši 4 100 Kč je dán, když zde došlo ohledně tohoto vybavení k porušení povinnosti žalovaného vrátit předmět nájmu (v daném případě k porušení povinnosti v části nevrácení výše specifikovaného vybavení) a žalobci tím vznikla škody v částce stanovené znalkyní, když i příčinná souvislost mezi nevrácením a vzniklou škodou je dána. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když nadměrnost opotřebení nebyla znalkyní shledána a soud se s jejím závěrem (proti kterému nebyly ani vzneseny žádné námitky či připomínky) ztotožnil, když žalobce nemohl očekávat, že po 20 letech nájmu nedojde k žádnému opotřebení předmětu nájmu. Pokud se jedná o úrok z prodlení, s ohledem na to, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě předmětné částky dopisem s lhůtou k plnění do 31. 12. 2015, žalovaný je od 1. 1. 2016 v prodlení a žalobci přísluší zákonný úrok z prodlení od tohoto datu v souladu s ustanovením § 1970 o.z., a to ve výši dle nařízení vlády 351/2013 Sb.

11. Jelikož žalovaný požádal o delší lhůtu k plnění, soud jej vyslechl, a vyšel z údajů ohledně jeho finanční a sociální situace. Žalovaný má důchod v částce řádově okolo 8 000 Kč (ještě před zasláním mu je exekučně strháváno z důchodu řádově ve stokorunách), po úhradě nákladů na elektřinu, telefon a mu zbývá 3 000 Kč, z toho hradí svou obživu a dále má zvýšené náklady za léky spojené s vysokým krevním tlakem a diabetem. Soud proto dospěl k závěru, že podmínky pro splátky dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou u žalovaného dány a to za současného zhodnocení, že žalobce je statutárním městem a splátky ve výši 500 Kč jej nijak neohrozí, když celková doba splácení i s příslušenstvím bude kratší jednoho roku. Žalovanému bylo umožněno dluh splácet, avšak pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že celý dluh se stane splatným i v případě neuhrazení byť i jediné splátky.

12. O náhradě nákladů řízení by soud rozhodl tak, že by převážně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když neúspěch žalovaného byl naprosto nepatrný, neboť se jednalo o necelé 1 %, přesněji tedy 0,99 % z celkové žalované částky. Nicméně žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud se jedná o možnost užití § 142 odst. 3 o.s.ř. když lze účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přiznat plnou náhradu nákladů řízení, pokud plnění záviselo na znaleckém posudku, zde soud uvádí, že za dané situace nebylo možno toto ustanovení použít. V projednávané věci totiž znalec dospěl k závěru, že základ nároku z velké části (99 %) není důvodný (žalobci nepřísluší nárok na náhradu škody za nadměrné opotřebení, když opotřebení, k němuž v této věci došlo je s ohledem na délku používání předmětu nájmu a jeho stav pouze běžné). Za této situace tak aplikace daného ustanovení není případná, když uvedené ustanovení je použitelné pro situace, kde že základ nároku je důvodný a pouze výše plnění závisí na znaleckém posudku. Z těchto důvodů soud proto vyšel z ustanovení § 142 odst. 2 a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.

13. Pokud se jedná o náhradu nákladů státu, zde soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 rozhodl tak, že neúspěšný žalobce je povinen zaplatit státu náklady řízení, které stát platil. Celková cena znaleckého posudku byla 8 507 Kč, avšak žalobce již složil zálohu ve výši 2 000 Kč a z prostředků státu tak byla uhrazena částka 6 507 Kč. Soud zavázal neúspěšného žalobce, když jeho úspěch je menší než 1 % a soud za této situace ani nestanovoval poměr úspěchu a neúspěchu účastníků a zavázal žalobce k úhradě nákladů státu v celém rozsahu, to je co do částky 6 507 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.