236 C 14/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o 36.954 Kč s příslušenstvím + 7.254,24 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 5. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 6.954 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 5. 11. 2019 do zaplacení, částku 7.254,24 Kč a úrok ve výši 75,54 % ročně z částky 30.000 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 70.732 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 11. 2019 po žalovaném zaplacení částky 36.954 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 5. 11. 2019 do zaplacení, zaplacení pohledávky ve výši 7.254,24 Kč a úroku ve výši 75,54 % ročně z částky 30.000 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 70.732 Kč, jako nároků ze smlouvy o úvěru ze dne 31. 12. 2018. Tvrdila, že žalovanému na základě této smlouvy poskytla úvěr ve výši 30.000 Kč dne 4. 1. 2019, žalovaný se zavázal úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,05 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách á 2.456 Kč, splatných vždy k 8. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2019. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla řádně prověřena, žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, žalobkyni nevrátil na poskytnutém úvěru ničeho.

2. Žalobkyně v rámci žloby požadovala: a) částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 35.556,39 Kč, jako zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši 30.000 Kč a dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5.556,39 Kč s přísl., b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč s přísl., c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč s přísl., d) smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 35.556,39 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje dnem 16. 4. 2019 do zaplacení, přičemž požadovala tuto smluvní pokutu pouze k datu k vyhotovení žaloby ve výši 7.254,24 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 30.000 Kč ode dne 16. 4. 2019 do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 75,54 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

4. Pokud soud ve věci nařídil jednání dne 10. 3. 2021, žalovaný se k jednání nedostavil, předvolánka mu byla řádně doručena, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Soud provedl dokazování ve věci uzavření smlouvy listinnými důkazy - prohlášením klientů - informací pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne 31. 12. 2018, předsmluvním formulářem z téhož dne, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru rovněž ze dne 31. 12. 2018, dokladem o zaplacení částky 30 000 Kč žalovanému ze dne 4. 1. 2019, oznámením o schválení úvěru ze dne 7. 1. 2019 včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru ze dne 7. 1. 2019 včetně dokladu o doručení poštou, výpisem záznamů z registru [příjmení] ze dne 31. 12. 2018, oznámením ČSSZ ohledně výše invalidního důchodu žalovaného ze dne 13. 12. 2019, výplatním dokladem důchodu žalovanému ze dne 6. 12. 2018, kartou klienta, výzvami k zaplacení včetně upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 11. 3. a 8. 4. 2019, oznámením o zesplatnění ze dne 14. 4. 2019, předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 17. 10. 2019 včetně plné moci a dokladu o odeslání zásilky žalovanému na poště, vyjádřením znalce [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] ze dne 25. 10. 2018 o problematice úročení pohledávek včetně přiložené tabulky.

6. Z výše citovaných listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný dne 31. 12. 2018 v 16: 00:04 hodin podepsal prohlášení, ze kterého je zřejmé, že poskytovatelem úvěru je žalobkyně, klientem žalovaný, ve kterém prohlásil a potvrdil mimo jiné, že se seznámil s veškerými informacemi dle § 92 zák. č. 257/2016 Sb., je si vědom, jaká je sjednaná výše úroků za úvěr, souhlasí s ní, považuje ji za přiměřenou a bere na vědomí, že se jedná o úvěr od nebankovního subjektu, kdy cena za poskytnutí úvěru od nebankovních subjektů je zpravidla vyšší, než u bank, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nenachází se v úpadku, smlouvu neuzavírá v tísni, stavu nezkušenosti, rozumové slabosti, je schopen úvěr řádně a včas splácet. Smlouva o úvěru byla za žalobkyni uzavírána zprostředkovatelem žalobkyně [jméno] [příjmení]. V 16: 00:04 hodin dne 31. 12. 2018 žalovaný podepsal předsmluvní formulář, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že se jedná o spotřebitelský úvěr dle zák. č. 257/2016 Sb., celková výše spotřebitelského úvěru činí 30.000 Kč, doba trvání činí 24 měsíců při splatnosti 24 splátek á 2.458 Kč zahrnujících splátku jistiny a úroku, celková částka, kterou je třeba zaplatit, byla vyčíslena částkou 58.944 Kč při výpůjční úrokové sazbě 108,05 % ročně na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato sazba je vyjádřena jako roční efektivní úroková míra (sazba). Předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů - RPSN byla stanovena ve výši 108,05 %. Na straně 4 jsou rozepsány náklady v případě opožděných plateb (smluvní pokuty). V listině označené jako,,hodnocení klienta” je uvedeno, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem 9.800 Kč (tužkou připsáno na částku 9.574 Kč), druh příjmu - důchod, celkem příjmy 9.800 Kč, výdaje na životní minimum - 3.410 Kč, bydlení (nájemné, inkaso) - 1.300 Kč, celkem výdaje 4.710 Kč, rezerva 500 Kč, volné zdroje (příjmy - výdaje) - 4.590 Kč. Současně je vyplněna kolonka, dle které žalovaný neočekává v blízké budoucnosti změny v příjmech nebo výdajích, nemá pochybnosti o dostatečnosti svých příjmů pro splácení úvěru, aniž by došlo k jeho nepřiměřenému strádání nebo předlužení, nežije s manželkou nebo s partnerem, partnerkou ve společné domácnosti, nejvyšší vzdělání je maturita. Toto prohlášení žalovaný rovněž vlastnoručně podepsal, centrála žalobkyně v kolonce - analýza schopnosti splácet uvedla, že nebylo doloženo inkaso, úvěr však byl schválen centrálou dne 4. 1. 2019. Žalovaný podepsal toto prohlášení dne 31. 12. 2018 v 16: 04:14 hodin. Ve stejném okamžiku žalovaný podepsal návrh na uzavření smlouvy o úvěru, který obsahuje 6 stran hustě psaných údajů, ve kterém je uvedena výše úvěru 30.000 Kč, celková částka, kterou má žalovaný zaplatit- 58.944 Kč, doba trvání úvěru - 24 měsíců, celková výše splátky 2.456 Kč měsíčně vždy ke každému 8. dni v měsíci, zápůjční úroková sazba 108,05 % ročně, RPSN 108,05 %. Na straně 4 v bodě 6 smlouvy je pak ujednání o důsledcích vyplývajících s prodlení žalovaného, kde je uvedeno, že žalovaný je v případě prodlení povinen zaplatit několik smluvních pokut. Nabídka byla téhož dne převzata poskytovatelem zastoupeným na základě plné moci zprostředkovatelem úvěru, dne 4. 1. 2019 byla tato nabídka ze strany žalobkyně akceptována. Dne 4. 1. 2019 žalobkyně převedla žalovanému na účet uvedený v návrhu smlouvy 30 000 Kč. Přípisem ze dne 7. 1. 2019 žalobkyně žalovanému oznámila schválení úvěru a současně zaslala splátkový kalendář, ve kterém je rozepsáno 24 splátek v celkové výši 2.456 Kč s uvedením výše splátky úroku a výše splátky jistiny u každé splátky v jiné výši. Žalovaný oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře převzal v rámci doručení poštou dne 9. 1. 2019.

7. Žalobkyně provedla nahlédnutí do registru [příjmení] dne 31. 12. 2018 v 08:3 0:32 hodin, kdy nezjistila, že by měl žalovaný nějaké dlužné částky po splatnosti, z oznámení ČSSZ ze dne 13. 12. 2019 zjistila, že žalovaný pobírá invalidní důchod III. stupně od měsíce I [číslo] ve výši 9.574 Kč, totéž bylo zjištěno z ústřižku České pošty o vyplacení tohoto důchodu dne 6. 12. 2018. Výzvami k zaplacení včetně upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 11. 3. 2019 žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení nezaplacených splátek [číslo] [číslo] výzvou ze dne 8. 4. 2019 k zaplacení nezaplacených splátek [číslo] včetně upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru. Přípisem ze dne 14. 4. 2019 žalobkyně z důvodu neplacení ze strany žalovaného úvěr zesplatnila s tím, že zbývá dlužná původní jistina úvěru 30.000 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru 5.556,39 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 998 Kč a náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 400 Kč, celkem 36.954 Kč s tím, že tuto částku je povinen zaplatit nejpozději do 10 dnů ode dne odeslání této výzvy. Žalovaný žalobkyni nezaplatil ničeho ani po předžalobní výzvě ze dne 17. 10. 2019 právní zástupkyně žalobkyně, která byla podána na poště dne 18. 10. 2019.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná. Žalobkyně s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, když nezjišťovala výši inkasa, vycházela pouze ze zjištěného pravidelného čistého měsíčního důchodu ve výši 9.574 Kč, přičemž výši nejdříve v hodnocení klienta uvedla částkou 9.800 Kč. Žalobkyně, jako profesionál nemohla přehlédnout, že naprostou většinu tvrzení žalovaný ve svém prohlášení, a to ohledně svého vzdělání, dalších osob v domácnosti, nijak nedoložil. Schopnost splácet úvěr není přitom určena výší příjmu ze zaměstnání, který jediný žalobkyně ve skutečnosti ve věci ověřovala, takže jistě nepostačuje ověření příjmů ze zaměstnání – zde důchodu, ale celou řadou dalších faktorů, mimo jiné též tím, zda dlužník nesplácí současně jiné splátky, otázkou životního stylu dlužníka a výší jeho reálných výdajů. Ve vztahu k nim je naopak naprosto irelevantní částka životního minima, kterou naopak za významnou žalobkyně považovala. Žalobkyně pouze vycházela ze záznamů z registru [příjmení], kdy nezjistila žádnou dlužnou částku po splatnosti. Pokud žalovaný nepředložil inkaso, nemohla žalobkyně řádně zjistit výlohy na bydlení, které uvedla v rámci hodnocení klienta ve výši 1.300 Kč.

13. Jestliže žalobkyně neuzavírá s fyzickými osobami smlouvy o úvěru,,na místě”, ale nechává je schvalovat a následně adresáty informuje o schválení úvěru, postrádá zcela logiku poskytnutí finanční částky před doručením oznámení o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru. Pokud žalobkyně postupovala tak, že žalovanému částku 30.000 Kč dne 4. 1. 2019 odeslala na jeho účet, počínala si zcela lehkomyslně a musela si být vědoma vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalovaného. Rezignací na ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně porušila svou povinnost uloženou jí v ust. § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru též zjevně narušuje veřejný pořádek a je absolutně neplatná dle § 588 OZ. K neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry NS ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že žalovaný měl povinnost uvést v dotazníku pravdivé údaje, lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, v němž je naopak zdůrazněno, že součástí odborné péče pro poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, v opačném případě se dopouští správního deliktu. Skutečnosti, že žalovaný ve věci vůbec nebyl schopen sjednaný úvěr splatit, nasvědčuje též to, že nezaplatil ani 1. splátku.

14. Další důvod neplatnosti smlouvy o úvěru soud spatřuje ve zjevném rozporu jejího obsahu s dobrými mravy dle § 588 OZ a ve skutečnosti, že v rozporu s požadavkem přiměřenosti stanoví významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného, jako spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 OZ. Nelze přehlédnout naprostý nepoměr finanční částky poskytnuté žalobkyní - 30.000 Kč a úplaty, jíž se jí za to mělo dostat (28.944 Kč během doby 2 let při lichevní úrokové sazbě ve výši 108,05 % ročně a RPSN ve stejné výši). Nelze přehlédnout ve smlouvě též řadu dalších ujednání, která jsou zcela nevyvážená ve prospěch žalobkyně a naopak v neprospěch žalovaného (např. dohoda o smluvní pokutě, automatické zesplatnění, navíc vše psáno drobným hustým písmem, v kterém se špatně orientuje).

15. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o úvěru vyhodnotil jako absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat. Žalobkyni nelze přiznat právo na zaplacení smluvního úroku, smluvní pokuty či jiných finančních plnění ze smlouvy, jejíž zaplacení se domáhala, neboť tato ujednání jsou absolutně neplatná.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaný dne 4. 1. 2019 čerpal částku 30.000 Kč, došlo z jeho strany k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ust. § [číslo] odst. 2, které je povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat.

17. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení od 5. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb. Povinnost zaplatit bezdůvodné obohacení vzniká na základě výzvy, žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení celkové žalované částky v rámci předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobkyně ze dne 17. 10. 2019, která byla podána na poště dne 18. 10. 2019. Soud vycházel ze zákonné domněnky dojití 3. pracovní den (§ 573 OZ), tj. dne 21. 10. 2019, kdy žalovaný byl v prodlení ode dne následujícího, tj. od 22. 10. 2019. Soud vázán žalobním petitem při nemožnosti přiznat plnění,,ultra petitum” přiznal právo na úrok z prodlení až od 5. 11. 2019.

18. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl /výrok II./ a pokud žalobkyně odkazovala ve věci výše sjednaných úroků na vyjádření znalce [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], soud k tomuto důkazu již nepřihlížel, když žalobkyně i v rámci požadovaného petitu požadovala zaplacení nepřiměřené výše úroku ve výši 75,54 % ročně.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla úspěšná pouze v rozsahu 26 %, žalovaný v rozsahu 74 %, procento úspěšnosti ve prospěch žalovaného činí 50 %. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly.