236 C 60/2017

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Bc. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o 42.743 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31.464 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.721 Kč od 16. 11. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22.743 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby mu žalovaná zaplatila částku 11.279 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 11. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 18.484,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit ČR - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6.615,45 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit ČR - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.324,35 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 11. 2017 v 12: 22.57 hod. po žalované zaplacení částky 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 11. 2017 do zaplacení. Tvrdil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, žalobce od 21. 4. 2017 s podílem ve výši id. 1/6 a žalovaná od 22. 9. 2000 s podílem id. 4/6 pozemku parc. [číslo] o výměře 472 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba k bydlení v části [územní celek] [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Brno. Žalovaná, jako podílový spoluvlastník užívala v období měsíců V - IX/2017 nemovitost jako celek, aniž by s tím ostatní podíloví spoluvlastníci vyslovili souhlas, nebo s nimi žalovaná o užívání nemovitosti uzavřela jakoukoliv dohodu, žalobce však v tomto období neužíval nemovitost ani z části. Protože neprokázala, že je oprávněna společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, žalobci vzniklo právo na bezdůvodné obohacení, jako peněžité náhrady, jako ekonomické protihodnoty toho, co nemůže být vráceno. Výše nájemného u obdobných nemovitostí činí v dané lokalitě v průměru částku 25.000 Kč měsíčně, tak jak vyplývá z 3 inzerátů k pronájmu domu v [obec] [část obce]. Proto po žalované požadoval 1/6 částky 25.000 Kč, tedy 4.000 Kč měsíčně, za 5 měsíců V - IX/2017 požadoval zaplacení částky 20.000 Kč. K zaplacení této částky žalovanou vyzval dopisem ze dne 24. 10. 2017, který byl žalované doručen dne 8. 11. 2017, kdy žalované stanovil lhůtu k úhradě do 7 dnů ode dne doručení výzvy, tedy do 15. 11. 2017, žalovaná tuto částku nezaplatila a je od 16. 11. 2017 v prodlení. Písemným podáním doručeným soudu dne 9. 11. 2020 rozšířil žalobu o částku 42.743 Kč za období od 16. 9. 2019 do 19. 10. 2020 (399 dní), navíc s odůvodněním, že 16. 9. 2019 žalovanou vyzval k předání klíčů od nemovitosti, dne 18. 9. 2019 mu právní zástupce žalované sdělil, že žalovaná požadované klíče nepředá. Výši bezdůvodného obohacení za toto období odvozoval z vypracovaného znaleckého posudku v tomto řízení, dle kterého činila výše obvyklého nájemného za období od 1. 5. do 30. 9. 2017 za 1/6 podílu částku 8.667 Kč. Protože se od roku 2017 ceny nájmu nesnížily, vychází i v období roku 2019 a 2020 z částky stanovené znaleckým posudkem. K zaplacení částky 42.743 Kč žalovanou vyzval výzvou ze dne 19. 10. 2020, na kterou žalovaná neragovala, přičemž jí stanovil lhůtu k úhradě v délce 7 dnů. Žalovaná je v prodlení od 27. 10. 2020. Soud připustil změnu žaloby usnesením č. j. 236 C 60/2017-179 ze dne 1. 12. 2020, které nabylo právní moci dne 2. 12. 2020.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce koupil svůj podíl na nemovitostech kupní smlouvou ze dne 19. 4. 2017 za částku 577.000 Kč, kdy smluvní strany vycházely z hodnoty celé nemovitosti 3.462.000 Kč. Zbývající spoluvlastnicí k id. 1/6 je zapsána [jméno] [příjmení], která je však nekontaktní a pravděpodobně již nežije. Nemovitost lze charakterizovat jako rozsáhlý jednopodlažní nepodsklepený objekt se sedlovou střechou v řadové zástavbě, dům byl postaven v roce [číslo] jako zemědělská usedlost, spoluvastnický podíl získala v rámci dědictví po svých rodičích v letech [rok] a [rok], vlastním nákladem upravila 2 místnosti tak, aby byly obyvatelné, zbývající část převážně hospodářské části jsou zcela neobyvatelné a neužívané, dvoupokojový byt s kuchyňským koutem, WC a koupelnou, který žalovaná vlastním nákladem uvedla do stávajícího stavu, svým rozsahem nepřekračuje podíl spoluvlastněný žalovanou, žalobci nic nebrání tomu, aby vlastním nákladem upravil část nemovitosti tak, aby mohla být užívaná. V období V - IX/2017 investovala do nemovitosti, a to do části jí užívané cca 130.000 Kč, náklady se týkaly výměny podlah, dlažeb, repasování oken a dveří, rekonstrukce WC a koupelnového koutu, opravy části střechy a výměny okna na půdě. Těmito investicemi se zhodnotila cena předmětné nemovitosti, v rámci prvního vyjádření k žalobě ze dne 16. 1. 2018 avizovala, že pokud účastníci nevyřídí spor mimosoudně, uplatní z tohoto titulu proti žalobci, protipohledávku ve výši 1/6 z provedených investic. Reálnou částkou výše nájemného za část, kterou užívá, by bylo 6.000 Kč za měsíc, tudíž 1/6 činí [číslo] Kč/měsíc, žalobce podal u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalovaná má zájem převzít podíl žalobce do svého vlastnictví.

3. Žalobce ještě tvrdil, že žalovaná v předmětném období neumožnila žalobci, aby se na užívání nemovitostí jakkoli podílel, neumožnila mu ani přístup do nemovitosti, celá nemovitost byla přístupná pouze žalované a pro její potřebu, žádná část není volně přístupná, aby jí žalobce mohl užívat bez součinnosti se žalovanou, žalovaná svým jednáním dosáhla na úkor žalobce postavení detentora celého pozemku, po zápisu žalobce jako podílového spoluvlastníka chtěli jednatelé žalobce navštívit žalovanou na adrese nemovitosti, nebylo jim však otevřeno, žalovaná jim pouze přes zavřené dveře sdělila, že nic řešit nebude, že v domě bydlí. Po jednání, které probhělo u soudu dne 13. 9. 2019 žalovanou vyzval k předání klíčů, právní zástupce žalované sdělil, že žalovaná klíče nepředá, je tak zřejmé, že od počátku neměla v úmyslu umožnit žalobci jakékoli spoluužívání nemovitosti, pokud žalovaná namítá, že ji nikdy nepožádal o spoluužívání, resp. o předání klíčů, z chování žalované lze dovodit, že pokud by ji požádal, stejně by mu klíče odmítla předat, jedná se tak o neochotu žalované předat klíče - významnou.

4. Během řízení ještě žalovaná namítala, že chování žalobce cítí jako šikanozní, k prvnímu kontaktu ze strany žalobce s žalovanou došlo až v říjnu 2017, žalobce klíče nemá, protože o ně nepožádal, výzva k užívání ze strany žalobce vůči žalované učiněna nebyla (jednání dne 13. 9. 2019), k písemnému podání právního zástupce žalobce ze dne 19. 9. 2019, kdy tvrdil, že žalovaná by mu klíče odmítla předat i pokud by ji o to požádal, namítala, že se jedná o první výzvu k předání klíčů, žalovaná klíče nepředala, protože v minulosti nebyla jediná žádost ze strany žalobce užívat nemovitost, první žádost je až ze září roku 2019. Žalovaná klíče žalobci nepředá a spoluužívání neumožní, nicméně v minulosti byla připravena o tomto s žalobcem jednat, ale žalobce nikdy o spoluužívání nebo o předání klíčů neprojevil zájem (jednání dne 15. 11. 2019). Při jednání dne 24. 3. 2021 navrhla, aby soud spojil ke společnému projednání věc tuto s věcí projednávanou pod č. sp. [spisová značka] s odůvodněním, že žalovaná má pohledávku vůči žalobci, neboť nemovitost zhodnotila a pokud ve věci byla podána žaloba na zrušení a vypořádání společného vlastnictví k nemovitosti, měla by se otázka vypořádání těchto pohledávek řešit v rámci takového řízení.

5. Zdejší soud usnesením č. j. 236 C 60/2017-201 ze dne 19. 4. 2021 návrh zamítl, a to zejména s odůvodněním, že lze vypořádat vzájemné pohledávky a dluhy související se společnou věcí v řízení o zrušení a vypřádání podílového spoluvlastnictví dle § 1148 odst. 1 OZ v řízení vedeném pod č. sp. [spisová značka] a navíc, že žalovaná ani žádný jiný z účastníků dosud v této věci ani v řízení pod č. sp. [spisová značka] žádný takový požadavek nevznesl, a to přesto, že žaloba byla podána u zdejšího soudu rovněž dne 24. 11. 2017. Usnesení nabylo právní moci dne 18. 10. 2021.

6. Žalovaná písemným podáním ze dne 18. 11. 2021 uplatnila kompenzační námitku ve smyslu ust. § 98 o. s. ř. ve výši 23.783 Kč, jako 1/6 z částky 142.700 Kč, kterou uhradila na rekonstrukci a tím i zhodnocení předmětné nemovitosti a tvrdila, jaké konkrétní částky zaplatila osobám, které jí práce provedli a to Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a opětovně navrhla spojení věci s věcí vedenou pod sp. zn. [spisová značka]. Návrh byl podán u zdejšího soudu dne 22. 11. 2021.

7. Písemným podáním doručeným soudu dne 1. 12. 2021 žalobce zápočtem uplatněnou pohledávku neuznal, namítal, že ho dříve nikdy žalovaná nevyzvala k úhradě konkrétních částek za údajné opravy nemovitosti a současně vznesl námitku promlčení k takto uplatněné pohledávce.

8. Usnesením č. j. 236 C 60/2017-235 ze dne 6. 12. 2021, které nabylo právní moci dne 8.12.2021, zdejší soud opětovný návrh žalované na spojení tohoto řízení s řízením pod sp. zn. [spisová značka] zamítl, a to s odůvodněním, že pokud u zdejšího soudu probíhají 2 řízení - řízení pod č. sp. [spisová značka], kdy byl podán návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti a řízení toto, kdy se žalobce po žalované domáhá bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním nemovitosti a žalovaná uplatňuje kompenzační námitku v souvislosti se zhodnocením věci, nemohou být tyto dvě věci projednány ve spojeném řízení v řízení tomto s tím, že žalovaná musí návrh na spojení řízení podat ve věci pod č. sp. [spisová značka].

9. Soud provedl dokazování výslechem statutárních zástupců žalobce - jednatelů [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], žalované - jako účastníků řízení, svědků - [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. 10. [jméno] [příjmení], jednatel žalobce, jako účastník řízení vypověděl, že podíl na nemovitosti koupili v rámci jejich obchodní činnosti od jedné firmy, po měsíci, co byli zapsáni jako vlastníci v katastru nemovitostí, začali jednat s žalovanou, snažili se s ní kontaktovat, chtěli osobní schůzku, nakonec přišla před dům se svým synem v době jednoho měsíce po vkladu vlastnického práva a dozvěděli se, že dovnitř nepůjdou, žalovaná je nevpustila, byl tam společně s [jméno] [příjmení] - druhým jednatelem, k ničemu to nevedlo, žalovaná naznačovala, že od nich koupí jejich podíl, stále měnila stanoviska. Nabídli jí, že ji vyplatí a také se rozhodli, že budou nabízet nemovitost v rámci inzerce k prodeji, nebyli však úspěšní, neboť byl problém se třetím spoluvlastníkem. Žalovaná začala cenu zvedat, naposledy požadovala 4.500.000 Kč, jednali u mediátora, nakonec se nedohodli, do domu žalovaná vpustila až 3x kolegu [příjmení] společně s odhadkyní. Požadují, aby jim žalovaná vydala klíče, jsou připravení se podílet na odstranění havarijního stavu. Žalovanou kontaktovali během měsíce po vkladu vlastnického práva po předchozí telefonické domluvě asi 14 dnů před plánovanou schůzkou. Nevzpomíná si přesně datum, den, hodinu, bylo to někdy v odpoledních hodinách, žalované se chtěli představit jako spoluvlastníci, žalovaná věděla, že firma, od které oni koupili tento podíl, je spoluvlastníkem, chtěli se domluvit, co bude dál. Když jim řekla, že tam nepůjdou a zamítla společné užívání, navrhli jí, že ji vyplatí, klíče od nemovitosti nemají (výpověď dne 13. 9. 2019). 11. [jméno] [příjmení] - druhý jednatel žalobce vypověděl, že s žalovanou jednali poprvé asi po měsíci, poté, kdy byli zapsáni v katastru jako spoluvlastníci, chtěli jednat o užívání jejich podílu, o vypořádání a o fungování spoluvlastnictví. Předtím dali dopis žalované do schránky, přijeli před dům, kde čekala společně se synem, chtěli se dohodnout na fungování spoluvlastnického podílu, byli však z její strany osočováni, že jsou veksláci, ihned vznikla nepřátelská atmosféra. Věc chtěli řešit buď užívíváním jejich podílu nebo zrušením podílového spoluvlastnictví, jednal se zástupcem žalované dr. [příjmení], že koupí podíl žalované, stále se měnila cena, nedohodli se. Hned na počátku jí řekli, že chtějí užívat nemovitost a mít minimálně klíče a vědět, v jakém rozsahu mohou nemovitost užívat, byla to pro ně neznámá, neboť tam nikdy nebyli. Vždy se mohli dostat dovnitř pouze s někým, naposledy se znalcem, sami tam být nikdy nemohli. Když se dohodlo, že podíl žalované se prodá, chodilo se na prohlídky i se zájemci. Žalovanou vyzvali nejdřív tak, že jí dali dopis do schránky, obecně k jednání. Přesné datum prvního setkání si nevzpomene, bylo to v době jednoho nebo jeden a půl měsíce po vkladu vlastnického práva. Následně mezi nimi písemná komunikace neproběhla, řešili to telefonicky, e-mailem nebo s právním zástupcem. Jednali osobně s žalovanou snad začátkem léta, přesně neví, nemovitost získali v rámci nabídky od firmy, která podíl prodávala. Smysl odkoupení byl v tom, že tato firma tvrdila, že toto spoluvlastnictví nepotřebuje, a že je možné pokračovat na scelení nemovitosti. Firma žalobce kupuje spoluvlastnické podíly, je to jejich obchodní činnost.

12. Žalovaná, jako účastnice řízení vypověděla, že o žalobci neměla ponětí do října 2017, předtím podíl vlastnila [právnická osoba]. V říjnu 2017, což ví jistě, v souvislosti s jejími osobními okolnostmi, které však nebude uvádět, ten den - možná dopoledne, zazvonil pán, který je přitomen při jednání u soudu, tenkrát to byl pan [příjmení]. Otevřela, žádnou poštu, žádné avizo předem neměla. Nebojí se s lidmi jednat, při druhém setkání přišel další pán, který byl přítomen při předchozím jednání - pan [příjmení], nebylo to první týden v říjnu, působilo to na ni emočně, nepříjemně, otevřela, stál tam velký muž, který se jí nepředstavil, formálně jednání nebylo útočné, řekl, že je spolumajitel - že to tady vlastní a přišel, co s tím hodlá ona dělat. Protože se jí na to ptalo již více kolemjdoucích, působilo to na ni podezřele. Řekl, že tam bude stavět, že je to zapeklité se spoluvlastnictvím. Od roku 1953, kdy se narodila, se řešila otázka vlastnického práva, neboť její rodiče koupili 2/3, zbývající spoluvlastníci byli v zahraničí. Při druhém jednání byl přítomen i její syn, přišli 2 s panem [příjmení] se sektala následně vícekrát, nikdy ji nevyzval, aby mu dala klíče, bylo to v jiném období, než ji zažalovali v rámci tohoto sporu. Zažalovali ji za období, kdy ona vůbec nevěděla o tom, že jsou spoluvlastníci. Ani při druhém setkání nežádali o klíče a o přístup. O dům se stará od roku 1950, nejdříve prostřednictvím svých rodičů. Pokud se setkali poprvé, chtěl s ní pan [příjmení] povídat, měla však obavu z manipulace, řekla, že si to musí ověřit na katastru nemovitostí, z jeho jednání však nevyplynulo, že chce do nemovitosti vstoupit, že by chtěl klíč, z jeho jednání vyplývalo pouze to, že má obchodní zájem. Na katastru zjistila, že pan [příjmení] je novým spoluvlastníkem, následně jí nikdo nežádal o vstup do nemovitosti, jednalo se o to, jak to bude se spoluvlastnictvím. Nebyla nikdy taková situace, že by pánům neotevřela, při jedné návštěvě pana [příjmení] se zájemci o koupi byli v části, která není opravená, tenkrát mu řekla, že je to volné, že si to může opravit a používat nebo něco vybudovat a on uvedl, že o to nemá zájem. To bylo asi za půl roku poté, co se už znali. Bylo to v roce 2017, ani následně neprojevil zájem užívat svou část fyzicky, resp. to i odmítl. Původně měla zájem o spoluužívání s žalobcem, ale po zkušenostech, které má, se rozhodla tak, že klíče nepředá. Akceptuje, že jsou spolulvastníky, což hodlá nahradit tím, co je adekvátní jejich spoluvlastnickému podílu finanční částkou. V době od května do září 2017 v nemovitosti přespávala, šlo o nutnou údržbu domu, nikdo z dalších spoluvlastníků - [právnická osoba] + cizí osoba, se o to nestaral, docházelo k devastaci. V těchto měsících tam pobývala, častěji tam pobýval syn, prováděly se tam rozsáhlé opravy. Bydlí ve [obec], nechává si však trvalý pobyt na adrese nemovitosti v [obec], neboť celý život bydlela v [obec]. Dům má hodně místností, obyvatelná je část, která nedosahuje 2/3 jejího spoluvlastnického podílu, v domě jsou 4 místnosti, z toho 2 pokoje, 1 bývalá prádelna, 1 koupelna, kuchyň tam není, je tam minilinka, chodba, jedná se o přízemní dům, kde je ještě půda, dvůr, zahrada tam není, garáž tam není, jedná se o řadovou zástavbu, v současné době je z jedné strany proluka. V době V - IX/2017 byly všechny místnosti včetně chodby neobyvatelné, proto prováděla opravu. K dotazu, kolik nocí v tomto období v domě přespala, uvedla, že tam bývala hodně, o víkendech rozhodně, v týdnu když tam byli pracovníci, bylo období, kdy byla na delším pobytu u dcery, tenkrát tam docházel syn, v letním období tam byla méně, přes den tam pobývala velice často, v létě asi třetinu a v tom dalším období to bylo obráceně - v rozsahu 2/3. V květnu tam byla víc, neboť práce v květnu a červnu měly větší intenzitu.

13. Svědek [jméno] [příjmení] - syn žalované vypověděl, že někdy v roce 2017, kdy bylo ještě teplo, opravovali něco na nemovitosti, zazvonili pánové, bez představení řekli, že budou na nemovitosti stavět, aniž by předložili nějaké doklady. Přišli 2, pan [příjmení], měl brýle a jeho realitní makléř. Zazvonili na zvonek, musel chránit matku před jejich agresivním chováním, naštvali se a řekli, že to budou řešit jinak. Pokud otevřel dveře, z pánů nešlo nic pozitivního, další kontakt s nimi nebyl. Dostavili se v období září, říjen nebo listopad 2017, žalovaná byla přítomna po celou dobu, co tam byli, pánové nežádali vstup do nemovitosti, nežádali klíče od nemovitosti, nehovořili o spoluužívání, říkali, že budou stavět. Osobně dalším jednáním s pány přítomen nebyl. Neptal se, co tam chtějí stavět, rozhovor proběhl v rámci agresivity z jejich strany. Agrese byla v tom, že pánové měli černé brýle, když zavonili, předstoupili ke dveřím, pán šel až ke dveřím, jakoby chtěl dveře rozbít hlavou, udělali pár kroků dopředu, pár dozadu a pak řekli, že budou pokračovat jinak. Neříkal jim nic na to, když řekli, že tam budou stavět.

14. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že chodil k žalované vypomáhat jako pomocník řemeslníků, zajišťoval, co po něm bylo požadováno v rámci úprav, které tam byly prováděny, fyzicky - kopání, řezání, nošení materiálu atd. Bylo to několik etap, dělalo se to postupně několik roků. Je to přízemní dům se zahradou a pozemek ze zadní strany. S žalovanou se zná 20 roků, na čem se pracovalo v období V - IX/2017 si detailně nevzpomene, ale dělala se oprava střechy, výměna poškozených křidlic, hřebenovka, malé práce, které se musí provádět, venkovní fasáda. Nevzpomene si, zda to bylo v měsících V - IX/2017. Dělala se fasáda zvenku, zezadu, oprava zadní brány, výměna některých oken, v domě obložení nebo koupelna, rekonstrukce koupelny a záchodu, podlahy, dlaždice v místnosti, kde je kuchyň, rozvod nové vody, elektroinstalace, rekonstrukce podlahy, byl to starý dům. Podlaha - dlaždice se tam měnily od vstupu až směrem do dvora, záchod na levé straně, výměna záchodu, byl vyměněn bojler na teplou vodu, v zadní místnosti na levé straně je koupelna - tam se dělala vana, obložení + umyvadlo + obklady, připojení pračky. V mítnostech po pravé straně od vstupu je obytná kuchyň, kde se dělala kuchyňská linka, obložení, na podlahu si nevzpomíná, ale asi se opravovala taky, na pravé straně směrem do dvora se dělalo okno, okna se dělala všude - přebroušení, nátěry. V rámci rozvodů elektřiny si nevzpomíná, co se přesně dělalo, sem tam se sekalo do zdi ve větší míře ve všech místnostech, v období, jaro, léto, podzim 2017 si nedovede představit, že by objekt byl způsobilý k trvalému obývání a bydlení. V té době úpravy dokončeny nebyly, v roce 2017 se průběžně dělaly. Neviděl tam tenkrát žalovanou, že by to trvale užívala. Pokud začal sám před soudem vypovídat o stavebních pracech, učinil tak proto, že byl pozván a bylo napsané na pozvánce, že se to týká tohoto domu, neví, že by žalovaná v té době měla ještě nějaký jiný dům.

15. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že zná žalovanou, zná se s jejím synem, který mu domluvil zednické práce, chystání tras, koupelen, pomáhání na baráku, dochází tam často, pokud tam přišel poprvé, byl to strašný zbor, dělalo se tam trasování na vodu, elektriky, čištění, na kanalizaci, výměnu trubek vody. Chodil tam nějak od roku 2016, poprvé asi spravoval střechu, protože jim tam vlhla zeď a přišlo se na to, že tam zatéká, od té doby tam stále dochází (svěděk vypovídal dne 24. 1. 2020). V období jaro, léto, podzim 2017 se řešily okna, určitě se tam dával bojler, dělaly se podlahy, které byly rozbité - zničené červotočem, byl tam truhlář nebo podlahář, koupelna, vyváželo se moc suti, vyklízel se celý dvůr, protože byl zanesený, opravovala se vrata, která nebyla funkční. Chystal trasy, kudy má jít voda nebo elektřina pro elektrikáře a pro vodaře. Jedná se o vysekání naznačené trasy, kudy půjde elektřina, voda, nachystat to tak, aby mohli uložit trubky. V období V - IX/2017 se tam určitě dělala voda, nějaké věci ohledně elektřiny, většina prací tam hotova nebyla. Na levé straně se určitě dával bojler, voda, na pravé straně věci elektrické. Je možné, že se tam i tahala přes chodbu voda, určitě podlahy, protože voda šla podlahou a nebyla tam. Po období IV - IX/2017 tam měnil ještě nějaký oblouk, který nebyl opravitelný, asi před třičtvrtě rokem byl opravovat nějaké svody, jsou staré a postupně se vyměňují. Měnily se rýny, svody, je tam stará střecha, ze které teče na fasádu, chtělo by to tam celé z gruntu udělat. V období květen - září tam nebyla funkční koupelna, jediné, co bylo funkční - nový záchod, který se ještě dodělával, nemyslí si proto, že by tam bylo možné nějak důstojně žít, vůbec si to nedovede představit. S žalovanou se tam potkávali minimálně, vždy mu tam pomáhal její syn, v období jaro, léto, podzim 2017 dům trvale asi nikdo neobýval, nemyslí si, že by to bylo nějak možné. Pokud tam docházel pracovat, neví, že by tam někdo bydlel. Má živnostenské oprávnění na zednické práce, vykonává to trasování. K dotazu, zda by dokázal odhadnout, v jakém finančním objemu mohly být investice, a to nejen jeho, uvedl, že částka dost vysoká - 200.000 Kč, 300.000 Kč minimálně. Před ním byl v jednací síni přítomen pan [příjmení], který jim házel materiál, odvážel sutě, dohlížel, jestli je všechno v pořádku, říkalo se mu [příjmení]. Vždycky řekl, kdy se co může dělat. K dotazu, kdo s ním sjednával práce, které tam vykonával, uvedl, že něco říkal žalované, ale i jejímu synovi, oni se pak domluvili po telefonu. Platila ho žalovaná.

16. Soud dále provedl dokazování listinnými důkazy - náhledem do katastru do nemovitostí ze dne 4.3.2019 a výpisem z katastru nemovitostí pro nemovitosti p. [číslo] dům [adresa] k. ú. [část obce] ze dne 24. 8. 2017, výzvou právního zástupce žalobce žalované ze dne 24. 10. 2017 včetně podacího lístku a dokladu o dodání zásilky žalované, kupní smlouvou uzavřenou mezi firmou [právnická osoba] a žalobcem ze dne 19. 4. 2017, e-mailem právního zástupce žalované [příjmení] [příjmení], advokáta jednateli žalobce - [jméno] [příjmení] ze dne 3. 4. 2018, úplným výpisem z obchodního rejstříku pro žalobce, e-mailovou korespondencí mezi právními zástupcem žalobce ze dne 16. 9. 2019 a právním zástupcem žalované ze dne 18. 9. 2019, fotografiemi na str. 26 - 27 znaleckého posudku [číslo] 2018 [titul] [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem [číslo] znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 19. 10. 2018, znaleckým posudkem [číslo] soudního znalce [celé jméno znalce] ze dne 12. 5. 2020, jeho výslechem, přípisem téhož znalce včetně přiložených fotografií znalce doručených soudu dne 27. 4. 2021.

17. Ze spisu zdejšího soudu č. sp. [spisová značka] soud provedl dokazování listinnými důkazy - žalobou ze dne 24. 11. 2017, písemným stanoviskem žalované k žalobě, přípisem žalované soudu ze dne 4. 10. 2018, přípisy notářky Mgr. [jméno] [příjmení] zdejšímu soudu ze dne 8. 4. 2019 5.8.2019 usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 5. 2019, usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 10. 2019, usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 5. 12. 2019, odvoláním žalobce do tohoto usnesení ze dne 12. 12. 2019, usnesením KS [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 5. 3. 2020, usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 21. 4. 2020, usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 2. 2022.

18. Z listinných důkazů uvedených pod bodem 16. tohoto rozsudku soud zjistil, že ke dni 24. 8. 2017 byli v katastru nemovitostí v k. ú. [část obce], obec Brno na [list vlastnictví], jako vlastníci pozemku parc. [číslo] o výměře 472 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jejichž součástí je stavba: [část obce], [adresa], objekt k bydlení zapsáni jako vlastníci s podílem 1/6 žalobce, 1/6 [jméno] [příjmení], [obec], [ulice a číslo] a s podílem 4/6 žalovaná. [jméno] [příjmení] získala spoluvlastnický podíl na základě rozhodnutí o dědictví [spisová značka] ze dne 15. 9. 1977 s právní mocí dne 15. 9. 1977, žalovaná na základě usnesení soudu ve věci projednání dědictví [spisová značka] ze dne 18. 8. 2000 č. [spisová značka] s právní mocí dne 22. 9. 2000 a žalobce na základě smlouvy kupní ze dne 19. 4. 2017 s právními účinky zápisu ke dni 21. 4. 2017. [příjmení] stav byl v katastru nemovitostí zapsán i ke dni 4. 3. 2019. Žalobce získal vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne 19. 4. 2017 od původního spoluvlastníka podílu 1/6 [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] za kupní cenu ve výši 577.000 Kč. Žalobce je zapsán od 28. 6. 2011 v obchodním rejstříku s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona, jménem společnosti jedná každý z jednatelů samostatně, jako jednatelé jsou po celou dobu existence zapsáni [jméno] [příjmení], dříve [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Písemnou výzvou ze dne 24. 10. 2017 právní zástupce žalobce žalované sdělil, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí ve výši 1/6 s tím, že od žalobce má informaci o tom, že již jednali o možném ukončení podílového spoluvlastnictví. Žalované nabídli prodej svého spoluvlastnického podílu za kupní cenu 800.000 Kč, neboť žalobce nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví a současně žalovanou vyzval k zaplacení částky 20.000 Kč, jako bezdůvodného obohacení ve výši nájemného u obdobných nemovitostí, a to 1/6 - 4.000 Kč za 5 měsíců - květen - září 2017, do 7 dnů od doručení výzvy. Předmětná výzva byla žalované zaslána dne 24. 10. 2017 poštou a dodána žalované dne 8. 11. 2017. Předchozí právní zástupce žalované [příjmení] [příjmení], advokát e-mailem ze dne 3. 4. 2018 sdělil jednateli žalobce [jméno] [příjmení], že žalovaná vzala na vědomí, že žalobce nemá zájem odkoupit její spoluvlastnický podíl, ona rovněž na odkoupení žalobcova podílu id. 1/6 nemovitostí zájem nemá, souhlasí se společným prodejem id. 5/6 nemovitostí, za své id. 4/6 požaduje částku 4.500.000 Kč, kterou by bylo nutno při společném prodeji navýšit o částku, kterou žalobce ohodnotí svojí id. 1/6, v ocenění žalované id. 4/6 musí být zohledněno výše vložených investic a správy nemovitostí z její strany. Pokud žalobce oceňuje svoji id. 1/6 částkou 720.000 Kč, výsledná částka, za kterou by mělo být id. 5/6 nemovitostí odprodáváno by činila 5.220.000 Kč. Současně sdělil, že žalovaná se ke dni 1. 2. 2018 odstěhovala z nemovitostí do [anonymizována dvě slova], tudíž předmětnou nemovitost již neužívá. E-mailem ze dne 16. 9. 2019 (po předchozím jednání u soudu dne 13. 9. 2017) právní zástupce žalobce vyzval právního zástupce žalované, aby žalovaná vydala žalobci klíče od nemovitostí, neboť žalobce má v úmyslu učinit prohlídku domu za účelem zjištění potřebných oprav a začít dům spoluužívat a současně žádal, aby žalobci byly předány klíče nejpozději do 7 dnů ode dne doručení této výzvy. Právní zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] e-mailem ze dne 18. 9. 2019 sdělil právnímu zástupci žalobce, že žalovaná žalobci klíče nepředá. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne 19. 10. 2018 zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí - stavebnictví, zpracovaného na výzvu žalobce, byla oceňovaná nemovitost popsána jako přízemní, nepodsklepený objekt se sedlovou střechou, postavený při ulici [ulice] v obci [obec], k. ú. [část obce], původně jako hospodářská stavba před cca 100 lety, v roce 1950 byla část objektu zrekonstruována na rodinný dům, který má přípojku elektronistalace, vody, kanalizace a plynu. Vstup z ulice do chodby, kde po pravé straně jsou 2 pokoje, po levé straně je WC, pokoj s boilerem na teplou vodu, koupelna, ve které je elektrický vařič, pravá strana domu má topení WAF, na levé straně je topení na tuhá paliva. [obec] jsou dvojitá kastlová, dveře náplňové, podlahy prkenné, vlisy a dlažby provedené v roce 2017, kdy byla rovněž provedena nová elektroinstalace. Za obytnou částí je původní hospodářská část, která se ocení samostatně jako vedlejší stavba, za domem je zahrádka. Porovnávací metodou byla stanovena obvyklá cena rodinného domu včetně příslušenství a pozemku ve výši 3.700.000 Kč. Ze znaleckého posudku [číslo] 2018 [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] 2018 ze dne 19. 11. 2018 zpracovaného na žádost žalované, kdy k důkazu byly provedeny fotografie na straně 26 - 27 posudku, bylo zjištěno, že předmětné prostory - chodba, pokoj, prádelna, ložnice jsou na fotografii zachyceny jako uživatelné.

19. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazů 3 nabídkami [webová adresa], které předložil k žalobě a z nich dovozoval výši nájmu, neboť se jedná o prostou nabídku nájmu. Žalobce proto navrhl ve věci ustanovit znalce za účelem zjištění obvyklé výše nájemného předmětné nemovitosti. Soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] zpracoval znalecký posudek [číslo] dne 12. 5. 2020, ve kterém uvedl, že možnou částí k užívání a obývání je pouze prostor obytných místností s příslušenstvím chodby či předsíně a sociálního zařízení, ostatní prostory použitelné k užívání či pronajímání nejsou. Za domem je situována malá zahrádka, sociální zařízení obsahuje vanu, umyvadlo a splachovací WC. [příjmení] plochy objektu shodně se zaměřením provedeným znalkyní [titul] [příjmení] činí: zádveří - 10,56 m2, chodba - 11,22 m2, pokoj s kk - 20,10 m2, ložnice - 20,81 m2, pokoj s koupelnou - 17,36 m2, WC - 0,72 m2 + technická místnost - 12,50 m2, celkem 93,27 m2. Způsob ocenění zvolil odhadem obecné ceny nájemného na základě porovnání s dosahovaným nájemným ve srovnatelném segmentu trhu ve srovnatelném okolí, kdy srovnával byty 3+kk v [obec], [anonymizováno]. [příjmení] - ul. [ulice], [obec], [část obce], [anonymizována dvě slova]. [jméno] 3+1, na [anonymizována dvě slova]. [jméno] ještě další byty 4+1, 3+1, 1+1, [část obce], ul. [ulice] - 4 byty 3+1, 1 byt v [obec] ul. [ulice a číslo], byt 3+1 v [obec], [obec], ul. [ulice], byt 3+kk v [obec], [část obce], J. [příjmení] a byt 2+1 v [obec], [část obce], ul. [ulice]. Celkově tedy srovnával 13 bytů. Průměrnou sazbu nájmu ve srovnatelném období stanovil jako průměr jednotlivých porovnávaných jednotek, kdy průměrná sazba nájmu v hodnoceném období (1. 5. - 30. 9. 2017) činila [číslo] Kč/m2/rok. Za 153 dnů tohoto období stanovil náejm za 93,27 m2 částkou 51.999 Kč, 1/6 této částky stanovil ve výši 8.667 Kč s tím, že pokud by bylo správné tvrzení žalobce, pak by cena nájmu za toto období činila tuto částku. V části 6. závěru posudku ještě uvedl, že svým rozsahem a stavem se však v zásadě jedná o užívání obytné části tohoto domu, protože ostatní části jsou v podstatě neuživatelné, nedostatečném, mnohde až v havarijním stavu. Znalci není zřejmé, v jakém stavu obytný prostor domu v dané době byl, místní šetření bylo provedeno 4. 5. 2020 pouze za účasti žalované a jejího syna. Stav nemovitostí zachytil na přiložených fotografiích, ze kterých vyplývá, že v době šetření byl obytný prostor obyvatelný a uživatelný. Ve znaleckém posudku ještě uvedl, že mu žalovaná sdělila, že žalobce v době nabytí a v celé předmětné době v nemovitosti vůbec nebyl, a to ani v době její koupě, ale poprvé po rozhodné době, naopak žalovaná prokazuje sérii fotografií o provádění rekonstrukčních prací, které znamenají totální rekonstrukci, fotografie nelze datově kvalifikovat, při telefonickém dotazu ještě před místním šetřením k dotazu sdělila, že se v té době na nemovitosti prováděly nové rozvody sítí, tedy zcela jiný, než fotodokumentací dokumentovaný stav a pokud by bylo správné tvrzení žalované, pak by cena nájmu za období od 12. 5. do 30. 9. 2017 byl nulová. 20. [celé jméno znalce], znalec slyšený při soudním jednání dne 24. 3. 2021 znalecký posudek potvrdil s tím,že se jedná celkem o jednoduchý případ, k dotazu soudu, zda v rozšířeném období podané žaloby od 16. 9. 2019 do 19. 10. 2020 došlo ke změně výše nájmu uvedl, že ke snížení nedošlo, naopak v dalším období cena nájmu rostla a v období roku 2019 byla cena nájmu vyšší. K fotografiím srovnatelných bytů na [anonymizována dvě slova]. [jméno] uvedl, že do posudku dal špatné fotky, jedná se však o jeho vlastní databázi, kdy zpracovával znalecké posudky k těmto domům. [ulice] místnost je zřejmě jedna místnost taková, jako nepořádná. K dotazu právní zástupkyně žalované uvedl, že nedokáže momentálně pospat, která místnost je technická, je to však vidět na fotografiích, je tam víc místností v neuspořádaném stavu, s odstupem času nedokáže zasituovat předmětnou technickou místnost. Způsobilostí stavby k pronájmu a užívání bez rizika újmy na zdraví se nezabýval, neboť to neměl zadáno, statika stavby není taková, že by se stavba nedala užívat, běžně se užívat dá, je užívána. Na výši nájemného má význam, kde se nemovitost nachází, místo nemovitosti není špatné, jedná se o [část obce], je to centrum [část obce] - ve skutečnosti je dům proti Úřadu městské části, místo není špatné a je srovnatelné se [anonymizována dvě slova]. [jméno], kdy srovnával byty v bytových domech. Nelze říci, že byt v rodinném domě by byl horší, než byty, které srovnával. Byty jsou srovnatelné. Předmětná nemovitost je v centru [část obce] a je srovnatelná s byty, které uvedl v posudku. Čerpal ze své databáze, srovnával byty, které dělal osobně a které jsou skutečně pronajímány za tyto ceny, nejedná se o žádné nabídky. Dělal vypořádání těchto domů mezi spoluvlastníky a měl nájemní smlouvy všech těchto bytů v těchto dvou domech ([ulice] a ul. [ulice]). U všech bytů byly nájemní smlouvy sjednány právě za tuto cenu, kterou uvádí v posudku. Fotografie k jednotlivým bytům v rámci znaleckého posudku následně znalec doručil zdejšímu soudu dne 27. 4. 2021, bylo možno je ztotožnit se znaleckým posudkem a podpořit tak závaznost závěru znaleckého posudku včetně závaznosti výpovědi znalce.

21. Z listinných důkazů pod bodem 17. tohoto rozsudku soud zjistil, že u zdejšího soudu pod č. sp. [spisová značka] žalobce podal dne 24. 11. 2017 v 12: 26:58 hodin žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem proti žalované [jméno] [příjmení] a žalované na zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání do vlastnictví žalované [anonymizováno] [celé jméno žalované], která zaplatí žalobci a žalované [číslo] [jméno] [příjmení] každému na vypořádání podílu 800.000 Kč. Žalovaná souhlasila s tím, aby předmětné nemovitosti přešly do jejího výlučného vlastnictví, zpochybnila však částku, kterou by měla dalším spoluvlastníkům zaplatit. Notářka Mgr. [jméno] [příjmení] zdejšímu soudu sdělila, že 2. žalovaná zemřela dne [datum] a není znám okruh jejich dědiců. Soud usnesením ze dne 22. 5. 2019 č. j. [číslo jednací] řízení z tohoto důvodu přerušil. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 10. 2019 soud rozhodl o pokračování v řízení, neboť odpadla překážka, která přerušení řízení způsobila a řízení ve vztahu k 2. žalované zastavil, neboť 2. žalovaná zemřela dne [datum], tedy před zahájením řízení a nemá tak způsobilost být účastníkem řízení. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 5. 12. 2019 soud zamítl návrh žalobce, aby soud připustil přistoupení [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [země], [anonymizována dvě slova]. [příjmení] y [příjmení] [číslo], Apod. [anonymizováno]. K podanému odvolání žalobce [příjmení] v [obec] usnesením č. j. [číslo jednací] usnesení č. j. [číslo jednací] zrušil a vrátil k dalšímu řízení, v němž se soud bude zabývat tím, zda je možno návrhu na přistoupení [jméno] [jméno] [příjmení] vyhovět ještě před právní mocí usnesení o nabytí dědictví či nikoliv a pokud dospěje k závěru, že není nutno vyčkat právní moci tohoto usnesení, zdůvodní tento svůj postoj a rozhodne opětovně o návrhu žalobkyně na přistoupení dalšího účastníka na straně žalované, v opačném případě řízení opětovně přeruší do právní moci řízení vedeného u soudu pod sp. zn. [spisová značka], přičemž zdůvodní, proč považuje za nezbytné vyčkat skončení dědického řízení, když jako dědička v úvahu přichází [jméno] [jméno] [příjmení] a o návrhu na přistoupení rozhodne až po skončení dědického řízení. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 21. 4. 2020 soud řízení přerušil do pravomocného skončení dědického řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], usnesením č. j. [číslo jednací] a ze dne 10. 11. 2021 rozhodl o pokračování v řízení, neboť pravomocně skončilo dědické řízení a připustil přistoupení na straně 2. žalované [jméno] [jméno] [příjmení]. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 2. 2022 soud zamítl návrh žalované [číslo] ([anonymizováno] [celé jméno žalované]) na spojení tohoto řízení s řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. 236 C 60/2017 s odůvodněním, že spojení těchto věcí by neúměrně zvýšilo délku jednoho jednání a v důsledku toho by byla zvýšena doba, kterou by navíc žalovaná [číslo] strávila u jednání o část, kdy se vyslýchají ostatní účastníci a provádí důkazy specifické k oběma řízením. V případě oddělených jednání se dá navíc uvažovat o případném zpětvzetí či mimosoudní dohodě mezi ostatními účastníky.

22. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 1148 odst. 1 OZ při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

25. Podle §¨980 odst.1 věta první OZ, je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje.

26. Podle § 1982 odst.1 OZ, dluží- li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

27. Podle § 98 o. s. ř. vzájemným návrhem je i projev žalované, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen, pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

28. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení OZ a o. s. ř. dospěl soud k závěru, že při stanovení výše bezdůvodného obohacení ve výši obecné výše nájemného je nutné vycházet ze znaleckého posudku soudního znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který nutno kvalifikovat jako přesvědčivý, a to včetně jeho vysvětlení před soudem a následného dodání fotografií k jednotlivým srovnávaným bytům. Dle znaleckého posudku činí výše nájemného 1.330 Kč/m2/rok při plném nájmu, tj. za 1 den 3,643 Kč/m2. Žalobci lze přiznat bezdůvodné obohacení za užívání pouze 93,27 m2, které jsou v domě uživatelné, resp. byly uživatelné ke dni provedení šetření na místě samém znalci. Při výpčtu - 93,27 x 3,643 činí výše nájmu 339,78 Kč za 1 den při výši plného nájmu. 1/6 nájmu, odpovídajícího 1/6 podílového spoluvlastnictví žalobce pak činí 56,63 Kč den - zaokrouhledno 57 Kč den. Žalobce požadoval v prvním období za 153 dnů částku 20.000 Kč, lze mu však přiznat pouze 153 x 57, tedy částku 8.721 Kč, a zamínout v tomto období do částky 11.279 Kč. Druhé období od 16. 9. 2019 do 19. 10. 2019 představuje 399 dnů,kdy lze žalobci přiznat 399 x 57 Kč - tj. celkem za toto období 22.743 Kč tak, jak žalobce požaduje. Celkově soud žalobci přiznal částku 31.464 Kč ([číslo] + 22.743 Kč). Soud vycházel v rámci druhého období rovněž ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], byť se týkal jiného období, když znalec potvrdil, že v období od 16. 9. 2019 následně došlo ke zvyšování nájmu. Soud proto mohl v této částce a v této výši žalobě vyhovět. Ve výroku ad. I. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci celkově částku 31.464 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.721 Kč od 16. 11. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22.743 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení. Ve výroku ad. II. zamítl žalobu do částky 11.279 Kč v rámci prvního žalovaného období včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 11. 2017 do zaplacení.

29. Soud žalobě ve výše uvedeném rozsahu vyhověl, neboť žalovaná v předmětném období užívala celou nemovitost, a to v rámci své id. 4/6, id. 1/6 ve vlastnictví dříve [jméno] [příjmení], dnes [jméno] [jméno] [příjmení] a ve vlastnictví žalobce v rozsahu jeho id. 1/6. Ze znaleckého posudku lze vycházet, znalec potvrdil, že nemovitost lze pronajímat jen jako byt o výměře 93,27 m2 (byt 3+kk), který je srovnatelný s byty v nemovitostech na tř. [anonymizováno]. [jméno], ul. [ulice] a dalších bytech tak, jak vyplývá ze znaleckého posudku. Pokud srovnává [část obce] i s [anonymizována dvě slova]. [jméno], toto odůvodnil tak, že se jedná o místo nacházející se přímo proti Úřadu městské části [obec] [část obce] a tuto polohu v [část obce] lze srovnávat s byty na [anonymizována dvě slova]. [jméno]. Soudu je rovněž z úřední činnosti známo, že [anonymizována dvě slova]. [jméno] není centrem města Brna, jedná se o navazující oblast, navíc znalec, který zpracoval znalecký posudek v této věci, je znalcem nadmíru zkušeným, vycházel ze znaleckých posudků, které v rámci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v nemovitostech na [anonymizována dvě slova]. [jméno] a na ulici [příjmení] osobně zpracovával, nájemní smlouvy ohledně výše nájmu jsou uzavřeny a jsou realizovány. Nejedná se o nějaké nabídky bez ověření bližší realizace. Pokud znalec ve znaleckém posudku poukázal na to, že žalovaná předložila fotografie, dle kterých by předmětná nemovitost nebyla využitelná, nutno v rámci tohoto řízení vycházet z tvrzení žalované. Před koncentrací řízení dle § 118 b) o. s. ř., ke které došlo při druhém jednání - 13. 9. 2019, žalovaná netvrdila, že by se v domě nedalo bydlet, že by byl dům včetně bytové jednotky v dezolátním stavu. Jako účastnice řízení vypověděla, že v době V-IX 2017 v nemovitosti přespávala, častěji tam ještě pobýval i její syn, bývala tam hodně, o víkendech rozhodně, v létě přes den velice často, v létě tam přespávala jednu třetinu dnů v týdnu, v dalším období v rozsahu dvou třetin dnů v týdnu. I z výpovědi svědků [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že v obou žalovaných obdobích byla nemovitost částečně uživatelná a žalovanou a jejím synem užívána i během prováděných oprav. Námitka žalované, že žalobce nevyzval žalovanou ke spoluužívání, a proto ji nelze přiznat bezdůvodné obohacení, je lichá, neboť z žádného ustanovení zákona nevyplývá, že by takováto výzva byla nutná. Po provedeném dokazování soud zjistil, a to zejména z výpovědi obou jednatelů žalobce, že ústní žádost žalobce o spoluužívání byla. Není podstatné, zda žalovaná nemovitost užívala či zda tam bydlela. Žalovaná po celou dobu nemovitost měla pod svou kontrolou, klíče měla pouze ona, ještě po zahájení jednání v této věci 18. 9. 2019 odmítala prostřednictvím svého právního zástupce na výzvu právního zástupce žalobce ze dne 16. 9. 2019, klíče od nemovitosti předat. Klíče následně vydala až během tohoto řízení.

30. Ke kompenzační námitce, resp. námitce započtení, kdy žalovaná započítala pohledávku ve výši 142.700 Kč, resp. šestinu z této částky, tj. 23.783 Kč s tvrzeným zhodnocením nemovitosti soud vůbec nepřihlížel, neboť u zdejšího soudu probíhá řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a dle ust. § 1148 OZ při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Soud by se kompenzační námitkou zabýval v tomto řízení pouze tenkrát, pokud by např. u zdejšího soudu probíhalo ještě další řízení o bezdůvodné obohacení, ale pokud tentýž den, byť o několik minut později, se domáhá žalobce zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, je nutné tuto kompenzační námitku uplatnit v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud se proto vůbec touto kompenzační námitkou nezabýval.

31. Žalovaná celou nemovitost užívala, jak v době V - IX/2017, tak i od 16. 9. 2019 do 19. 10. 2020 tak, že s ní celou disponovala i v rámci prováděných oprav, když prováděla dohled nad opravami, tak jak uvedla při jednání dne 6. 3. 2019. Nelze přihlédnout ani k námitce žalované, že nevěděla o změně spoluvlastníka, z ust. § 980 odst. 1 OZ vyplývá, že pokud do veřejného seznamu je zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že nebyla uzavřena žádná dohoda o užívání, pokud se dostavili osobně jednatelé žalobce za žalovanou, jednali s ní v rámci své obchodní činnosti o tom, že získali vlastnické právo. Je logické, že s ní o užívání a spoluvlastnictví jednat museli po vkladu vlastnického práva, neboť do obchodní činnosti žalobců náleží právě koupě a správa nemovitostí. V druhém žalovaném období žalobce zcela jednoznačně žalovanou vyzval k užívání nemovitosti, a to na základě výzvy ze dne 13. 9. 2019, kdy ji rovněž žádal o vydání klíčů. Ve prospěch žalobce svědčí i závěry několika rozhodnutí NS ČR (srov. 28 Cdo 3460/2016, 28 Cdo 1069/2015).

32. Soud zamítl návrh žalované na provedení revizního znaleckého posudku, neboť znalecký posudek, tak jak uvedeno výše, je dle názoru soudu přesvědčivý, žalovaná navíc obdržela znalecký posudek dne 8. 9. 2020 včetně výzvy, aby se k posudku vyjádřila pokud má připomínky, žádné stanovisko a připomínky soudu nesdělila, námitky do znaleckého posudku vznesla až při jednání dne 24. 3. 2021. Z tohoto pohledu se jeví soudu návrh žalované na další znalecké zkoumání účelové a neekonomické.

33. O povinnosti žalované zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení, rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb. Žalobci náleží právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.721 Kč od 16. 11. 2017, jako 1. dne následujícího po lhůtě stanovené ve výzvě žalobce ze dne 24. 10. 2017, kdy žalované byla stanovena lhůta do 7 dnů od doručení výzvy (doručeno 8. 11. 2017), lhůta skončila dne 15. 11. 2017, od 16. 11. 2017 je žalovaná v prodlení se zaplacením této částky. Z dlužné částky 22.743 Kč soud přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 10. 2020, jako prvního dne následujícího po uplynutí lhůty do 7 dnů od doručení výzvy právního zástupce žalobce právnímu zástupci žalované ze dne 19. 10. 2020, která mu byla doručena 19. 10. 2020, kdy sedmidenní lhůta uplynula 26. 10.2020 a 1. den následující - 27. 10. 2020 je 1. dnem prodlení.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

35. Žalobce požadoval zaplacení částky 42.743 Kč, bylo mu přiznáno 31.464 Kč, tj. 74 % úspěch ve prospěch žalobce, neúspěch ve výši 26 %; procento úspěšnosti činí 74 - 26 = 48 %. Soud přiznal žalobci 48 % nákladů řízení, které mu ve věci vznikly. Soud nezvolil postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, když záviselo rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, neboť v této věci soud nerozhodoval pouze na základě znaleckého posudku ohledně výše bezdůvodného obohacení, ale musel rozhodovat i v kontextu důkazů ohledně samotného práva na přiznání bezdůvodného obohacení.

36. Při stoprocentní úspěšnosti by měl žalobce právo na zaplacení náhrady nákladů řízení za 7 úkonů právní pomoci dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném (dále jen AT), kdy soud vycházel z tarifní hodnoty 20.000 Kč, a to za předžalobní výzvu, žalobu, písemné podání ve věci ze dne 20. 3. 2019, účast při jednáních u soudu dne 6. 3., 13. 9., 15. 11. 2019, 24. 1. 2020; od písemného podání ze dne 9. 10. 2020, kdy žalobce rozšířil žalobu na částku 42.743 Kč a soud připustil změnu žaloby pak za 1 úkon právní pomoci dle § 7 AT á 2.820 Kč, a to za 5 úkonů právní pomoci - podání ve věci ze dne 9. 10. 2020, 30. 3., 1. 12. 2021, 24. 2. 2023, tj. celkem 7x 1.900 = 13.300 Kč, 5x 2.820 = 14.100 Kč, tj. v součtu 27.400 Kč + 12x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 AT v souvislosti s týmiž úkony právní pomoci - 3.600 Kč, celkem 31.000 Kč + 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce je plátcem této daně - 6.510 Kč, tedy 37.510 Kč + zaplacený soudní poplatek 1.000 Kč, což činí celkem 38.510 Kč. Procento úspěšnosti žalobce je ve výši 48 % z této částky, žalobci tak náleží právo na zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 18.484,80 Kč. Tuto částku zaplatí žalovaná žalobci k rukám jeho právního zástupce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

37. O náhradě nákladů řízení, které platil stát, rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého neúspěšná žalovaná v rozsahu 74 % zaplatí 74 % náhrady nákladů řízení a v rozsahu 26 % neúspěšný žalobce zaplatí 26 % celkové náhrady nákladů řízení, které vznikly státu. V této věci vznikly státu náklady řízení ve výši 8.939,80 Kč (7.639,80 Kč - znalečné Ing. [celé jméno znalce] za vypracovaný znalecký posudek + 1.300 Kč znalečné za účast při jednání u soudu). 74 % z této částky činí 6.615,45 Kč, kdy tuto částku zaplatí žalovaná a 26 % činí 2.324,35 Kč, kdy tuto částku zaplatí žalobce.