237 C 11/2020
č. j. 237 C 11/2020-342
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Brno 70 Co 57/2025-392- MS Brno 237 C 11/2020-342
- KS Brno 70 Co 57/2025-392
Citované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2201 § 2208 § 2210 § 3074
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Jméno žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 765 140,70 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 657 614,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši:- 8,05 % ročně z částky 1 014,50 Kč od 6. 5. 2017 do 14. 1. 2020,- 8,05 % ročně z částky 82 401,40 Kč od 6. 8. 2017 do 14. 1. 2020,- 8,05 % ročně z částky 75 718,50 Kč od 15. 1. 2020 do zaplacení,- 8,05 % ročně z částky 82 401,40 Kč od 6. 11. 2017 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 84 461,50 Kč od 6. 2. 2018 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 84 461,50 Kč od 6. 5. 2018 do zaplacení,- 9 % ročně z částky 84 461,50 Kč od 6. 8. 2018 do zaplacení,- 9 % ročně z částky 91 237,70 Kč od 6. 11. 2018 do zaplacení,- 9,75 % ročně z částky 5 534,10 Kč od 6. 2. 2019 do zaplacení,- 9,75 % ročně z částky 106 991,50 Kč od 6. 5. 2019 do zaplacení,- 10 % ročně z částky 35 664 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 107 526,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši:- 8,05 % ročně z částky 777,60 Kč od 6. 5. 2017 do 14. 1. 2020,- 8,05 % ročně z částky 19 833,60 Kč od 6. 8. 2017 do 14. 1. 2020,- 8,05 % ročně z částky 75 718,50 Kč od 15. 1. 2020 do zaplacení,- 8,05 % ročně z částky 19 833,60 Kč od 6. 11. 2017 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 17 773,50 Kč od 6. 2. 2018 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 2 556 Kč od 6. 5. 2018 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 20 329,50 Kč od 6. 5. 2018 do zaplacení,- 9 % ročně z částky 20 329,50 Kč od 6. 8. 2018 do zaplacení,- 9 % ročně z částky 13 553,30 Kč od 6. 11. 2018 do zaplacení,zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 98 216 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
IV. O náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.
1. Žalobou soudu doručenou dne 8. 4. 2020 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 95 552,10 Kč představující nájemné za nájem nebytových prostor v budově č. p. , číslo, v k. ú. , adresa, z titulu smlouvy o narovnání ze dne 10. 10. 2012 za období 3. čtvrtletí 2017, částky 102 235 Kč za období 4. čtvrtletí 2017, částky 102 235 Kč za období 1. čtvrtletí 2018, doplatku nájemného představujícího inflaci ve výši 2 556 Kč za 1. čtvrtletí 2018, částky 104 791 Kč nájemné za období 2. čtvrtletí 2018, částky 104 791 Kč za období 3. čtvrtletí 2018, částky 104 791 Kč za období 4. čtvrtletí 2018, doplatku nájemného ve výši 3 333,60 Kč za 1. čtvrtletí 2019, doplatku nájemného představující inflaci ve výši 2 200,50 Kč za 1. čtvrtletí 2019, částky 106 991,50 Kč za období 2. čtvrtletí 2019 a částky 35 664 Kč za část období 3. čtvrtletí 2019 (červenec 2019), vše s příslušenstvím, když nájemní vztah zanikl ke dni 31. 7. 2019. Žalobce se dále po žalované domáhal zaplacení úroku z prodlení z částky 1 014,50 Kč, tedy z doplatku nájemného představujícího inflaci za 1. čtvrtletí 2017, z částky 777,60 Kč, tedy z doplatku nájemného představujícího inflaci za 2. čtvrtletí 2017, a z částky 102 235 Kč, tedy z nájemného za období 3. čtvrtletí 2017 do dne 14. 1. 2020, a to z toho důvodu, že dne 14. 1. 2020 na uvedené dlužné částky žalované započetl částku 8 475 Kč.
2. Žalovaná předmětný nárok neuznala, neboť předmět nájmu nebyl z důvodu havarijního stavu budovy, ve které se předmětné prostory nacházely, způsobilý k užívání. V období 15. 4. 2017 až 30. 4. 2017 byl do budovy úplně uzavřen vstup, ve zbytku předmětného období bylo před budovou umístěno lešení, které sice mělo chránit chodce před padající omítkou, zakrývalo ale výhled z ulice na provozovnu žalované, a zákazníkům bránilo ve vstupu. Na lešení byly umístěny piktogramy zakazující zdržovat se pod lešením. Z důvodu liknavosti žalobce tento stav trval rok a půl, kdy lešení bylo odstraněno až v listopadu 2018. Žalovaná v postupu žalobce, který ji na opravu neupozornil, ujišťoval ji, že daný stav nebude trvat dlouho, a neučinil žádný krok k dohodě účastníků, spatřuje rozpor se zásadami poctivého obchodního styku a s dobrými mravy. Žalovaná musela tento stav strpět, neboť opravu nebylo lze odložit až na skončení nájmu, nicméně žalobce upozorňovala, že předmětné prostory nemůže řádně užívat. Žalovaná má tedy právo na slevu z nájemného, kterou vůči žalobci uplatnila. Žalované navíc daným stavem klesly tržby a došlo k de facto k likvidaci její prodejny.
3. Ve své replice žalobce uvedl, že se opravovala pouze střecha předmětného domu, nikoliv pronajímané prostory, a proto žalované právo na slevu z nájemného nevzniklo, takovou slevu, z důvodu, že by opravy trvaly nepřiměřeně dlouho ostatně pře tímto řízením neuplatnila. Lešení bylo instalováno dne 28. 4. 2017 a odstraněno 20. 12. 2018.
4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobce pronajal žalované nebytové prostory v prvním nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, na , název, návěstí č. or. , číslo, v Brně, a to vstupní prodejní místnost č. , hodnota, o výměře 57 m2, prodejní místnost č. , hodnota, o výměře 41 m2, sklad o výměře 3,5 m2, a prostory v druhém nadzemním podlaží tohoto domu, a to chodbu o výměře 6 m2, kancelář o výměře 13 m2, galerii o výměře 22,5 m2 a sociální zařízení o výměře 7 m2 za účelem provozování obchodní činnosti žalované – prodej sportovních potřeb, a to do 28. 6. 2016 za 256,64 Kč za m2 za rok, tedy za 150 m2 384 996 Kč ročně, které byly splatné čtvrtletně po 96 249 Kč vždy k 5. 2., 5. 5., 5. 8. a 5. 11. každého roku s tím, že žalobce je oprávněn nájemné každoročně jednostranně zvýšit v závislosti na růst spotřebitelských cen v předchozím kalendářním roce dle indexu za předchozí kalendářní rok zveřejněného , právnická osoba, , a to vždy s účinností od 1. 1. následujícího roku, jak se podává z dohody o narovnání stran ze dne 10. 10. 2012. V této dohodě se žalobce zavázal předmět nájmu na svoje náklady udržovat ve stavu způsobilém k provozování obchodní činnosti žalované, jak se podává z čl. 3.2. této dohody. Dodatkem ze dne 24. 2. 2016 strany dobu nájmu prodloužily do 28. 6. 2020, jak je z něho zřejmé. Strany nájemné vztah ukončily dohodou ke dni 31. 7. 2019, jak se podává z dohody o ukončení nájemní smlouvy, která sice nebyla podepsaná, účastníci ale učinili nesporným, že uzavřena byla. Nájemné v roce 2017 činilo částku 408 940 Kč bez DPH, jak se podává z oznámení žalobce o úpravě nájemného ze dne 14. 3. 2017, v roce 2018 částku 419 164 Kč bez DPH, jak se podává z jeho přípisu ze dne 13. 3. 2018, a v roce 2019 částku 427 966 Kč bez DPH, jak je zřejmé z jeho přípisu ze dne 18. 3. 2019.
5. Z protokolu o předání a převzetí lešení ze dne 26. 4. 2017 je zřejmé, že před předmětným domem bylo ode dne 25. 4. 2017 postaveno lešení, kdy příprava probíhala od 24. 4. 2017, jak se podává z protokolu o předání a převzetí lešení ze dne 26. 4. 2017, resp. 28. 4. 2017, a to v rozsahu zřejmém z plánku č. o. , číslo, ze dne 15. 6. 2018, které před domem stálo do 30. 11. 2018, jak se podává ze zápisu o předání a převzetí dokončené stavby z toho dne. Z přípisu žalobce ze dne 10. 1. 2018 je zřejmé, že lešení kolem fasády předmětného domu bylo postaveno z důvodu havarijního stavu budovy, resp. havarijního stavu dřevěné konstrukce krovu. Stav předmětného domu v průběhu oprav je zřejmý z provedené fotodokumentace (č. l. 18 p. v., 19, 42 až 45, 231 až 236). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v období 15. 4. 2017 až 30. 4. 2017 z důvodu havarijního stavu domu musel být obchod žalované uzavřen úplně. V dalším období z důvodů lešení zákazníci nemohli najít vchod do odchodu žalované, zákazníci, kteří chtěli vstoupit do tohoto obchodu museli dojít až na konec lešení a pak se pod ním vrátit ke vchodu do prodejny, při tom museli překročit trubku lešení, na lešení byl piktogram se zákazem zdržování se pod ním, dům vypadal jako neobydlený, jak vypověděl jednatel žalované. V době, kdy před obchodem bylo lešení, žalovaná mohla prostor užívat, pouze tak, že v něm měla uložené zboží, v obchodě byl přítomen prodavač, jak jednatel žalované rovněž vypověděl. Dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 30. 12. 2023 č. , hodnota, – , číslo, je zřejmé, že při zohlednění tohoto mezení obvyklé nájemné za nájem předmětných prostor v období 1. 4. 2017 až 14. 4. 2017 a 1. 12. 2018 až 31. 12. 2018 činilo 3 100 Kč/m2 ročně, v období 1. 5. 2017 až 30. 11. 2018 2 500 Kč/m2 ročně a v období 15. 4. 2017 až 30. 4. 2017 0 Kč/m2 ročně, když provozovna žalované musela být uzavřena. Znalkyně závěry svého posudku přesvědčivě obhájila, dostatečně též odůvodnila metodu, na základě které k těmto závěrům dospěla – srovnání s jinými provozovnami se ztíženým vstupem, když nebylo lze ke srovnání najít jiné prostory před kterými by stálo lešení, aby posudek byl co nejobjektivnější. Z tohoto důvodu soud neuvažoval o zadání revizního znaleckého posudku.
6. Ani přes předžalobní výzvu ze dne 17. 6. 2019 žalovaná za předmětná období žalovaná ničeho neuhradila, jak je z této výzvy zřejmé, neboť po vzájemné komunikaci, která je zřejmá z emailů ze dne 5. 10. 2017 až 7. 11. 2017 a ze dne 29. 5. 2017 až 22. 5. 2019 a z přípisu ze dne 8. 3. 2019, uplatnila právo na slevu z nájemného z důvodu omezení provozu v důsledku oprav předmětného domu, a to od 15. 4. 2017, jak se podává z přípisu žalované ze dne 24. 6. 2019, kdy na důvod slevy upozornila žalobce už přípisem ze dne 20. 11. 2017, jak se z něho spolu s poštovním podacím archem ze dne 21. 11. 2017, podává. Resp. za období 14. 4. 2017 až 3. 5. 2017 slevu z nájmu žalovaná uplatnila dne 29. 5. 2017, jak se podává z emailu z toho dne. V emailu zástupce žalované zástupci žalobce ze dne 17. 1. 2019 žalovaná doplnila, že to bylo z důvodu značné délky trvání opravy – více než 1,5 roku, a to za období od 15. 4. 2017 do dokončení opravy ve výši 706 273,84 Kč, jak je z emailové komunikace zástupců stran, zejména pak z tohoto emailu, zřejmé. Před tím žalovaná nárok na slevu z nájemného u žalobce neuplatnila, jak vypověděl jednatel žalované. Na dluh žalované na nájemném za období 1. 1. 2017 až 31. 7. 2019 ve výši 773 615,70 Kč žalobce započetl přeplatek na úhradě služeb spojených s nájmem za část roku 2019 ve výši 8 475 Kč splatný do 14. 1. 2020, a to konkrétně na dluh na doplatku na nájemném za 1. čtvrtletí 2017 po úpravě o inflaci ve výši 1 014,15 Kč splatný do 5. 5. 2017, na dluh na doplatku na nájemném za 2. čtvrtletí 2017 po úpravě o inflaci ve výši 777,60 Kč splatný do 5. 5. 2017, a na dluh na nájemném za 3. čtvrtletí 2017 ve výši 6 682,90 Kč splatný do 5. 8. 2017, jak se podává ze započtení pohledávek ze dne 16. 3. 2020, které bylo doručeno žalované dne 30. 3. 2020, jak se podává z potvrzení o odeslání, resp. dodání této zprávy do datově schránky žalované. Pokud žalovaná z počátku tvrdila, že prováděné opravy jí nebyly oznámeny, toto tvrzení sama změnila v podání ze dne 20. 9. 2022.
7. Z žalovanou předložených listin týkajících se jejích výdajů v předmětném období (č. l. 78 až 165 a 168 až 202) a z emailové komunikace účastníků z období 17. 6. 2020 až 2. 7. 2020, z vyčíslení ztráty ze dne 24. 6. 2019 s dodejkou datové zprávy ani z emailu zástupce žalované zástupci žalobce ze dne 15. 6. 2021 soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť pro nejistotu a neurčitost žalovanou tvrzené pohledávky vůči žalobci za způsobenou škodu a ušlý zisk v důsledku postavení lešení před budovou, na kterou chtěla předmětnou částku započítat, nebylo lze k této pohledávce v tomto řízení přihlížet, když by její prokazování šlo daleko nad rámec dokazování předmětného nároku žalobce. V tomto ohledu nechť se žalovaná domáhá svého nároku v samostatném řízení.
8. Pro nadbytečnost soud neprováděl výslech svědka , jméno FO, , když oznámení žalované o neplacení nájemného bylo prokázáno provedenými listinnými důkazy. Ze stejného důvodu soud neprováděl k důkazu svědeckou výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , když skutečnost, že žalovaná uplatnila právo na slevu z nájmu byla dostatečně prokázána přípisem ze dne 8. 3. 2019.
9. S ohledem na ustanovení § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ”) soud ve věci aplikoval právě tento zákon. Dle ustanovení § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2210 odst. 1, 2 OZ ukáže-li se během nájmu potřeba provést nezbytnou opravu věci, kterou nelze odložit na dobu po skončení nájmu, musí ji nájemce strpět, i když mu provedení opravy způsobí obtíže nebo omezí užívání věci. Trvá-li oprava vzhledem k době nájmu dobu nepřiměřeně dlouhou nebo ztěžuje-li oprava užívání věci nad míru obvyklou, má nájemce právo na slevu z nájemného podle doby opravy a jejího rozsahu. Pokud žalobce namítal, že nárok žalované vychází z ustanovení § 2208 OZ, je třeba uvést, že žalovaná nárok na slevu z nájemného uplatnila z titulu nepřiměřené délky oprav, nikoliv z toho důvodu, že by žalobce oznámenou vadu neodstraňoval. I když se opravovala střecha domu, ve kterém se nacházely pronajímané prostory, a nikoliv prostory samotné, nárok na slevu žalované vznikl, neboť dlouhodobá rekonstrukce domu vedla ke zhoršenému způsobu využívání pronajímaných prostor (srov. rozhodnutí Okresního soudu pro Prahu-východ č. j. 35 C 39/2019-121 – viz. judikatura k § 2210 OZ v systému ASPI). Žalobce v předmětné době pronajímal žalované nebytové prostory, vznikl mu tedy nárok na nájemné, které by v 1. čtvrtletí roku 2017 činilo částku 102 235 Kč, ve 2. čtvrtletí roku 2017 částku 102 235 Kč, ve 3. čtvrtletí roku 2017 by činilo částku 102 235 Kč, ve 4. čtvrtletí 2017 částku 102 235 Kč, v 1. čtvrtletí 2018 částku 104 791 Kč, ve 2. čtvrtletí 2018 částku 104 791 Kč, ve 3. čtvrtletí 2018 částku 104 791 Kč, ve 4. čtvrtletí 2018 částku 104 791 Kč, v 1. čtvrtletí 2019 částku 106 991,50 Kč, ve 2. čtvrtletí 2019 částku 106 991,50 Kč a za období měsíce července 2019 částku 36 348 Kč (427 966 Kč/365 dní*31 dní).
10. Protože opravy střechy domu, ve kterém se pronajímané prostory nacházely měly charakter nezbytných oprav, které nebylo lze odložit na dobu po skončení nájmu, když střecha domu byla v havarijním stavu, a její opravy s ohledem na trvání nájmu (od října roku 2012 do července roku 2019) po nepřiměřeně dlouhou dobu – téměř 1,5 roku, tj. více než sedminu období nájmu, podstatně žalované ztížily užívání předmětných prostor k obchodní činnosti, má žalovaná právo na slevu z nájmu dle doby opravy a jejího rozsahu. Tuto slevu žalovaná uplatnila za období od 15. 4. 2017 až 30. 11. 2018 ve výši 706 273,84 Kč. V tomto ohledu soud vycházel z obvyklé ceny nájmu předmětných prostor při zohlednění ztížení jejich užívání postaveným lešením, kdy ze znaleckého posudku vyplývá sleva pro období 15. 4. 2017 do 30. 4. 2017 ve výši 100 %, pro období 1. 5. 2014 až 30. 11. 2018 ve výši 19,4 %, kdy v době bez omezení lešením by nájemné činilo 3 100 Kč/m2 ročně, v době s omezením 2 500 Kč/m2 ročně. Tzn. za první čtvrtletí 2017 má žalobce nárok na částku 102 235 Kč, když v tomto období nebyl provoz prodejny žalované nikterak omezen, za období 1. 4. až 14. 4. 2017 má nárok na částku 15 685 Kč (408 940 Kč ročně/365 dní*14 dní), za období 15. 4. 2017 až 30. 4. 2017, kdy provozovna žalované musela být uzavřena, na 0 Kč, za období 1. 5. 2017 až 30. 6. 2017 na částku 55 083 Kč (408 940 Kč/365 dní*0,806 sleva*61 dní), za 3. čtvrtletí 2017 na částku 82 401,40 Kč (102 235 Kč*0,806 sleva), za 4. čtvrtletí 2017 na částku 82 401,40 Kč, za 1. čtvrtletí 2018 na částku 84 461,50 Kč (104 791 Kč*0,806 sleva), za 2. čtvrtletí 2018 na částku 84 461,50 Kč, za 3. čtvrtletí 2018 na částku 84 461,50 Kč, za období 1. 10. 2018 až 30. 11. 2018, kdy opravy domu skončily, na částku 56 307,70 Kč (419 164Kč ročně/365 dní*0,806 sleva *61 dní), za měsíc prosinec 2018, kdy už nebylo žádné omezení, na částku 34 930 Kč (419 164 Kč ročně/12 měsíců), za 1. čtvrtletí 2019 na částku 106 991,50 Kč, za 2. čtvrtletí 2019 na částku 106 991,50 Kč, a za měsíc červenec 2019 na částku 35 664 Kč (427 966 Kč ročně/12 měsíců). Žalobce na dluh žalované na nájemném za 1. čtvrtletí 2017 ke dni 14. 1. 2020 započetl částku 1 014,50 Kč, na dluh žalované na nájemném za 2. čtvrtletí 2017 ke dni 14. 1. 2020 započetl částku 777,60 Kč a na dluh žalované na nájemném za 3. čtvrtletí 2017 ke dni 14. 1. 2020 započetl částku 6 682,90 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná uhradila nájemné za 1. čtvrtletí 2017 ve výši 101 220,50 Kč, za 2. čtvrtletí 2017 ve výši 101 457,40 Kč a za 1. čtvrtletí 2019 ve výši 101 457,40 Kč.
11. Není pravdou, že by žalovaná, až na období 15. 4. 2017 do 30. 4. 2017, což soud zohlednil, nemohla pronajímané prostory vůbec užívat, ostatně po celou dobu tyto prostory užívala, v obchodě byl přítomen prodavač, měla v něm naskladněno zboží, zřídila v ní výdejní místo eshopu, do prodejny chodili zákazníci (i když zřejmě v podstatně menším množství než by tomu bylo bez postaveného lešení), měla z provozu nějakou tržbu, jak sama tvrdila. Nelze se s ní tedy ztotožnit, že by po celé předmětné období měla nárok na slevu z nájemného ve výši 100 %. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že se nelze ztotožnit s názorem žalované, že by výši slevy měl stanovit pronajímatel, když uplatnění takového nároku je jednostranným právním jednáním nájemce, a záleží pouze na něm, zda a v jakém rozsahu toto právo uplatní. Žalovaná tak mohla učinit po uplynutí prvních třech měsíců oprav, když po této době jí doba oprav začala připadat nepřiměřená, jak vypověděl její jednatel, nicméně učinila tak až 24. 6. 2019 (za období 14. 4. 2017 až 3. 5. 2017 dne 29. 5. 2017). Není pravdou, že by žalovaná byla žalobcem ubezpečována, že opravy nebudou trvat dlouho, jak vypověděl její jednatel, z emailové komunikace, zejm. emaily ze dne 6. 11. 2017, je zřejmé, že žalobce nedokázal žalované zodpovědět, kdy opravy skončí, a jednání s ní se vyhýbal. Nelze tedy po zohlednění všech okolností přisvědčit, že by uplatnění nároku žalobce na dlužné nájemné bylo nemravné nebo v rozporu s poctivým obchodním stykem, když žalovanou v úmyslu způsobit jí škodu, nebo prodloužit nájemní vztah, kdy by vůbec nemohla předmět nájmu užívat, lstí v takovém vztahu udržoval. Naopak jí dle tvrzení žalované upozorňoval na právo nájem ukončit.
12. S ohledem na uvedené soud žalobci přiznal částku 657 614,60 Kč, přičemž ve zbytku jako nedůvodnou žalobu zamítl. Protože žalovaná nájemné ponížené o uvedenou slevu žalobci neuhradila, zavázal jí k tomu soud spolu s úroky z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne v souladu se zákonem, požadovaném žalobcem. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní.
13. Procesně částečně úspěšnému žalobci soud dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”) přiznal právo na náhradu 68 % (84 % - 16 %) nákladů řízení, když žalobce měl úspěch co do částky 1 018 923,15 Kč (84 %) - počítáno ke dni vyhlášení rozsudku, a neúspěch co do částky 193 179,50 Kč (16 %) – počítáno ke dni vyhlášení rozsudku. Náklady řízení žalobce tvoří odměna za 7,5 úkonu právní služby po 11 380 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast při jednání soudu dne 30. 6. 2022, účast při jednání soudu dne 22. 9. 2022, vyjádření ze dne 25. 11. 2022, účast při jednání soudu dne 15. 10. 2024, 0,5x účast při vyhlášení rozsudku) stanovená podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhrada nákladů za 8 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 2 400 Kč, náhrada soudního poplatku ve výši 38 258 Kč a částka odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 18 428 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce činí částku 144 436 Kč, 68 % pak 98 216 Kč, kterou je žalovaná povinna žalobci nahradit ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 OSŘ.
14. O náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků, až výše těchto nákladů bude zřejmá.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.