237 C 13/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno žalované: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 20 499 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, ve které se žalobce po žalované domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 1,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou , datum, domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení představující škodu, kterou mu způsobila zaměstnankyně žalované na mobilním telefonu iPhone XR. K tomu došlo , datum, v prostorách žalované, kam byl žalobce dovezen , podezřelý výraz, , Anonymizováno, (dále též jen „, Anonymizováno, “). U žalované byl spolu s manželkou a přítelem. Vlivem událostí v sanitce byl ve stresu a nervózní, pročež chtěl mít u sebe při vyšetření u žalované manželku. S tím zaměstnanci žalované nesouhlasili a žalobce si tak chtěl pořizovat videozáznam. Vlastní telefon měl vybitý, půjčil si tedy předmětný telefon od manželky, který byl pořízen za trvání jejich SJM za společné prostředky, užíval ho zejména žalobce. Ten mu náhlým pohybem z ruky vyrazila zaměstnankyně žalované, čímž došlo k poškození telefonu. Na celé události je bez významu skutečnost, zda byl či nikoli pod vlivem alkoholu, či že odmítl absolvovat zkoušku na přítomnost alkoholu, v daný den oslavoval svoje narozeniny. Ve svém závěrečném návrhu žalobce požadoval zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení. Soud tedy řízení v rozsahu rozdílu dle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”) zastavil.

2. Žalovaná nárok žalobce ani z části neuznala. Žalobce a jeho doprovod vykazovali známky vlivu alkoholu a celou situaci vyhrocovali. Žalobce byl verbálně i fyzicky agresivní. Nejprve se nechtěl nechat ošetřit, vše si natáčel na mobilní telefon, a to přes výzvu, aby tak nečinil, neboť je to v nemocničních prostorách zakázáno. Následně již na ošetření trval. Byl to žalobce, kdo se nechoval přiměřeným způsobem, zatímco zaměstnanci žalované ano. Žalobce zcela ignoroval práva ostatních pacientů a zaměstnanců žalované na ochranu soukromí, když z jejich strany nebyl dán souhlas k zachycení jejich podoby.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze záznamu o výjezdu (č. l. 30) soud zjistil, že žalobce měl být při příjezdu , Anonymizováno, na místo zásahu ve stavu, kdy jevil známky ebriety a stěžoval si na bolest kolene. Tu mu měl způsobit řidič jiného vozidla. Manželka se synem se měla domáhat doprovodu žalobce, byli však rovněž pro ebrietu odmítnuti. Žalobce měl vyhrožovat policii i zaměstnancům , Anonymizováno, . Ze zprávy o vyšetření (č. l. 31) bylo zjištěno, že v 3:57 hod dne , datum, měl být při příjezdu žalobce verbálně i fyzicky agresivní, v čemž pokračoval i na ambulanci, kde odmítl ošetření a neustále natáčel dění na mobilní telefon a urážel policisty a personál žalované. Ze zprávy o vyšetření z téhož dne ze 4:15 hodin soud zjistil, že žalobce jevil známky intoxikace, nicméně dechovou zkoušku nadále odmítal. Nespolupracoval a vyšetření se bránil. Chování žalobce potvrdila i svědkyně , jméno FO, . Žalobce se domáhal účasti manželky při vyšetření, jak uvedla svědkyně , jméno FO, , , jméno FO, i , jméno FO, . Chtěl změnu sestry, chtěl se nechat ošetřit, poté si to několikrát rozmyslel, jak uvedla svědkyně , jméno FO, . Z protokolu o nežádoucí události bylo zjištěno, že staniční sestra dne , datum, (správně nejspíše , datum, ) žádala o přítomnost policie s ohledem na slovní napadání personálu žalobcem a natáčením veškerého dění z jeho strany na mobil. Policie přijela za deset minut, když pracovník , Anonymizováno, použil pepřový sprej. Zapsané údaje potvrdila svědkyně , jméno FO, .

4. Z videozáznamu označeného jako „IMG0952“ soud zjistil, že osobě z doprovodu žalobce jeden ze zaměstnanců , Anonymizováno, (s reflexní vestou) aplikoval do obličeje nejspíše pepřový sprej (odpovídá to i protokolu o nežádoucí události a skutkovým tvrzením žalobce samotného), a to v prostoru automatických dveří oddělujících ambulanci od ostatních prostor. Při následné komunikaci další zaměstnanec s reflexní vestou odnímá žalobci mobilní telefon, pročež se dotyčný poskakováním po jedné noze neustále přibližuje k uvedenému zaměstnanci, který před žalobcem spolu se zaměstnanci žalované ustupuje, až jej nakonec zásahem v podobě strčení posílá k zemi. Pohyb žalobce směrem k zaměstnancům žalované a , Anonymizováno, byl z jeho strany doprovázen čilou gestikulací a nejspíše i slovním doprovodem (záznam je pouze vizuální).

5. Obdobné skutečnosti byly zjištěny z prakticky shodného – pouze delší dobu zachycujícího záznamu žalované. Z něj je patrno, že k pádu žalobce dochází cca v čase 58:35, aby v čase záznamu 1:03:08 přišla policie, za jejíž asistence se žalobce zvedá a ukládá na lehátko v čase 1:05:32. , právnická osoba, 1:10:14 je pak odvezen na vyšetření. Po celou dobu pobytu žalobce na zemi je v jeho blízkosti manželka, sám žalobce leží na zemi opřen buď o ruce pod hlavou, nebo částečně o zeď chodby.

6. Z videozáznamu žalobce „napadení nemocnice soubor 1“ soud zjistil, že zachycuje přítomnost dalších osob v čekárně před shora uváděnými automatickými dveřmi, včetně hasiče, který byl stejně jako kamarád žalobce zasažen předchozím zásahem pepřovým sprejem. Jak se podává ze záznamu „máte jít dovnitř“ k pokynu přítomné policejní hlídky se žalobce vrací za automatické dveře pro zdravotní zprávu, aby při přiblížení se k sestře – svědkyni , jméno FO, , jak je zřejmé z výpovědi její i svěkyně , jméno FO, , sedící za přepážkou jí strčil telefon asi 30 – 40 cm před obličej, načeš ona do telefonu rukou udeřila a záznam končí. Průběh události potvrdila též svědkyně , jméno FO, a svědek , jméno FO, , který tento záznam viděl. Svědkyně , jméno FO, k tomu uvedla, že se cítila být ohrožena, když toto nečekala, nevěděla co bude, souhlas žalobci s natáčením její osoby nedala. Svědkyně , jméno FO, potvrdila, že nahrávání žalobcem bylo nepříjemné. I svědek , jméno FO, a žalobce vypověděli, že žalobce byl opakovaně napomínán, že nesmí natáčet, nicméně těsně před úderem do ruky svědkyni , jméno FO, chtěl natáčet, aby nahrávku zveřejnil na internetu, jak se podává z jeho účastnické výpovědi. V té době už byla situace klidná, na místě byla hlídka městské policie, jak vypověděl žalobce, svědkyně , jméno FO, a jak je zřejmé z nahrávky. Následně žalobce oznámil přítomné policejní hlídce, že mu sestra hodila telefon na zem, jak se podává z nahrávky „oznámení poškození telefonu“.

7. Dopisem ze dne , datum, (č. l. 33) požádal žalobce žalovanou o úpravu zdravotní dokumentace, neboť ošetření neodmítal, nebyl agresivní, dění v ambulanci si natáčel s ohledem na předchozí jednání zaměstnanců , Anonymizováno, . Intoxikován podle svých slov nebyl. Na tento požadavek žalovaná reagovala tak (č. l. 35), že požadavek na úpravu dokumentace odmítla, pouze připustila, že negativní reverz skutečně nebyl podepsán. Přípisem ze dne , datum, , , datum, a , datum, žalobce u žalované uplatnil škodu ve výši , částka, za poškození mobilního telefonu iPhone XS, který měl být poškozen, jak se z těchto přípisů (č. l. 8, 10 a 41) podává. Nárok žalobce žalovaná odmítla, jak se podává z jejích vyjádření ze dne , datum, , , datum, a , datum, (č. l. 9, 11 a 42).

8. Soud z výpisu z obchodního rejstříku žalované nezjistil žádná pro věc rozhodná skutková zjištění. Pro následné právní hodnocení věci soud žádná skutková zjištění neučinil ani z faktury předmětného telefonu, z jízdních dokladů (č. l. 12), z metodického pokynu žalované ohledně projednávání a vyřizování škodních událostí, ani ze znaleckého posudku, z tohoto důvodu soud neprováděl ani výslech tohoto znalce, ani z rozsudku Městského soudu v Brně ve věci sp. zn. , spisová značka, , který se týkal jiného nároku.

9. Pro nadbytečnost soud k důkazu neprováděl tvrzený záznam městské policie, když měl k dispozici záznam žalobce o poškození telefonu, s ohledem na následující právní hodnocení ani zvukový záznam z jednání s bývalým ředitelem žalované. Rovněž k důkazu nebyly provedeny fotografie s označením umístěním kamer u žalované, neboť k rozhodnutí by nebyly s to přinést žádná skutková zjištění, ani fotografie sedící svědkyně , jméno FO, pořízená z již provedeného záznamu.

10. Dle ustanovení § 2914 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.

11. Dle ustanovení § 2905 OZ kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě. To neplatí, je-li zjevné, že napadenému hrozí vzhledem k jeho poměrům újma jen nepatrná nebo obrana je zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy útočníka způsobené odvracením útoku.

12. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce tehdejší zaměstnankyni žalované , jméno FO, opakovaně natáčel bez jejího souhlasu, tedy v rozporu s ustanovením § 84 OZ. Takového souhlasu by nebylo třeba pouze v případě využití nahrávky k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů dle ustanovení § 88 odst. 1 OZ, k úřednímu účelu dle ustanovení § 88 odst. 2 OZ, k vědeckému, uměleckému nebo zpravodajskému účelu dle ustanovení § 89 OZ. Tento výčet je taxativní. Dle ustanovení § 90 OZ v žádném případě ale tyto zákonné důvody nesmí být využity nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. V řízení nebylo žalobcem tvrzeno, že by nahrávku svědkyně , jméno FO, pořizoval za účelem úředním, vědeckým, uměleckým nebo zpravodajským. Žalobce tvrdil, že ji nahrával, neboť měl obavy, že mu nebude poskytnuta řádná lékařská péče, když mu nebyla povolena přítomnost manželky při vyšetření. Z jeho vlastní výpovědi ale vyplývá, že když nahrával svědkyní , jméno FO, těsně před úderem do telefonu, byl již vyšetřen, šel si pouze pro lékařskou zprávu, situace byla již klidná, v místnosti (ve dveřích) byla přítomna hlídka městské policie, a žalobce svědkyni , jméno FO, chtěl nahrávat, by její podobu zveřejnil na internetu, jak sám ve své účastnické výpovědi uvedl. Je tedy zřejmé, že ani zákonný důvod pořizování záznamu svědkyně , jméno FO, k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů žalobci nesvědčil. Proto když žalobce bez jejího souhlasu natáčel svědkyni , jméno FO, za pultem velínu, jednal protiprávně v rozporu s ustanovením § 84 OZ. Proti tomu útoku se svědkyně , jméno FO, v průběhu natáčení bránila úderem ruky do telefonu, který spadl žalobci na zem. I kdyby tímto způsobem předmětný telefon žalobci poškodila, stejně by ani ona ani žalovaná dle ustanovení § 2905 OZ nebyla povinna k náhradě způsobené škody, soud proto ponechává stranou otázky ohledně identity poškozeného telefonu, výše škody a vlivu pádu telefonu na jeho poškození, když dokazování v tomto ohledu by pouze časově a finančně zatížilo řízení a s ohledem na uvedené závěry by žádná rozhodná skutková zjištění nepřineslo. Obrana svědkyně , jméno FO, – jeden úder do telefonu, který jí žalobce držel 30 – 40 cm před obličejem a natáčel ji, byla naprosto přiměřená situaci, tedy nikoliv nadměrná, ve smyslu, že by ji bylo lze považovat za intenzivní exces z nutné obrany, když svědkyně , jméno FO, jednala tak po mnohonásobném marném upozorňování žalobce, že v prostorách žalované natáčet nesmí, žalobce už byl vyšetřen, situace už byla klidná, jediný kdo ji narušoval byl pouze žalobce svým natáčením, na místě byla přítomna hlídka městské policie, a žalobce tak neměl žádný objektivní důvod čehokoliv, zvláště pak toho, že mu nebude poskytnuto řádné ošetření, když v to chvíli již ošetřen byl a šel si pouze pro lékařskou zprávu, se obávat. Žalobce navíc podobu svědkyně , jméno FO, zaznamenával za účelem jejího zveřejnění na internetu. Obrana svědkyně , jméno FO, byla naprosto přiměřená i s ohledem na tvrzenou výši škody na telefonu. Nad rámec uvedeného je třeba uvést, že svědkyně , jméno FO, hájila své osobnostní právo, které je třeba považovat za ochrany hodnější než právo vlastnické k telefonu. Protože žalovaná dle citovaného ustanovení § 2905 OZ není povinna k náhradě škody žalobci, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, kdy úspěšný účastník má právo na náhradu nákladů řízení vůči tomu, kdo neuspěl. Výše odměny zástupce žalované je pak dána ustanovením § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), a to ve výši , částka, /úkon spočívající v přípravě a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , 2x účasti při jednání , datum, , když toto jednání trvalo déle než dvě hodiny, 2x účasti při jednání soudu dne , datum, , když toto jednání trvalo déle než dvě hodiny, 2x účasti při jednání soudu dne , datum, , když toto jednání trvalo déle než dvě hodiny, 2x účasti při jednání soudu dne , datum, , když toto jednání trvalo déle než dvě hodiny, celkem tak činí odměna , částka, . Žalovaná dále má právo na paušální náhradu za uvedené úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu ve výši , částka, /úkon podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v celkové výši , částka, . Celkem tak náhrada nákladů řízení žalované činí částku , částka, , kterou je žalobce povinen zaplatit žalované ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 OSŘ.

14. Dle ustanovení § 148 odst. 1 OSŘ stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože nebylo zjištěno, že by na straně zcela neúspěšného žalobce byly splněny podmínky pro jeho osvobození od soudních poplatků, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení státu – vyplacené svědečné svědkyni , jméno FO, ve výši , částka, , jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku, a to ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 OSŘ.