237 C 15/2020

Plný text

Městský soud v  obec rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; a) celé jméno žalobkyně , narozený/á dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně žalobce: ; b) celé jméno žalobce , narozený/á dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) a žalobci b) oprávněným společně a nerozdílně částku 150 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) a žalobci b) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 7 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne 25. 5. 2020 se žalobci po žalovaném domáhali zaplacení částky 150 000 Kč, kterou jemu a jejich dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně] půjčili v celkové výši 300 000 Kč na základě ústně uzavřené smlouvy o půjčce písemně potvrzené dne 19. 11. 2010. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný nárok žalobců ani z části neuznal, neboť žádnou takovou smlouvu neuzavřel, žádné peníze z takového titulu neobdržel.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobci v době trvání manželství, jak se podává z jejich oddacího listu (č. l. 27), jako věřitelé, půjčili žalovanému a své dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně] na koupi bytu částku 300 000 Kč splatnou v případě prodeje předmětného bytu do deseti dnů od úhrady kupní ceny nebo do 19. 11. 2010, jak je zřejmé ze smlouvy o půjčce peněz (č. l. 16). Tato smlouva byla uzavřena v ústní formě, následně potvrzena písemně (č. l. 16), jak je zřejmé ze skutečnosti, že na jejím základě žalobci z účtu žalobkyně a) dne 16. 11. 2010 a dne 18. 11. 2010 žalovanému a jejich dceři na dohodnutý účet zaslali vždy částku 150 000 Kč, jak se podává z potvrzení transakce ze dne 15. 11. 2010 (č. l. č) a 17. 11. 2010 (č. l. 5). Připsání těchto prostředků na účet dohodnutý ve smlouvě o půjčce je pak dále potvrzen zprávou Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 19. 11. 2010 (č. l. 6). Žalovaný a [jméno] [celé jméno žalobkyně] předmětný byt prodali s účinky ke dni 1. 10. 2019, jak se podává z informací o vkladovém řízení (č. l. 22) na základě smlouvy ze dne 19. 9. 2019, jak je z této smlouvy zřejmé. Ani přes výzvu ze dne 15. 1. 2020 (č. l. 17), ze dne 17. 2. 2020 (č. l. 19) ani přes předžalobní výzvu ze dne 11. 3. 2020 (č. l. 20) žalovaný svůj dluh neuhradil, jak se z těchto výzev podává, a právo žalobců rozporoval, jak je zřejmé z přípisu jeho zástupce ze dne 4. 2. 2020 (č. l. 18).

4. Ze smlouvy o úschově ze dne 22. 10. 2010 ani ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru s přílohami soud neučinil žádná skutková zjištění. Totéž neučinil ani z dodatku [číslo] smlouvy o úschově, ze kterého je zřejmé, že v jeho datování došlo k chybě v psaní, když je datován dne 2. 10. 2010, přičemž má doplňovat smlouvu ze dne 22. 10. 2010. To samé platí též o rezervační smlouvě, o příjmovém pokladním dokladu ze dne 21. 9. 2010, o smlouvě ze dne 15. 10. 2010, o smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 22. 10. 2010, o potvrzení o zániku zástavního práva na kupovaném bytě, o výpisu z katastru nemovitostí týkajícího se kupovaného bytu, neboť pro povinnost žalovaného vrátit předmětné prostředky nebylo podstatné, jak s nimi naložil, příp. zda jimi nebo hypotékou financoval kupovaný byt. Soud rovněž žádná skutková zjištění neučinil z výdajového pokladního dokladu ze dne 22. 2. 2011 a z potvrzení o transakcích ze dne 9. 8. 2011 a 24. 10. 2011, když předmětem tohoto řízení nebylo vyrovnání mezi žalovaným a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Ohledně návrhu dohody o narovnání připojené k emailu žalobkyně ze dne 10. 9. 2018, jejího emailu ze dne 25. 9. 2018, ve kterém na tento návrh odkazuje a dohody o narovnání ze dne 19. 9. 2019 soud uvádí, že není podstatné, jak si žalovaný s [jméno] [celé jméno žalobkyně] své závazky ze smlouvy o půjčce mezi sebou vypořádali, neboť s ohledem na skutečnost, kdy stranami této dohody nebyli žalobci jakožto věřitelé ze smlouvy o půčce, nemohou jim z těchto ujednání vzniknout žádná práva ani povinnosti.

5. V projednávané věci soud s ohledem na ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů aplikoval zákon [číslo] Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Žalobci za trvání manželství poskytli žalovanému a [jméno] [celé jméno žalobkyně] půjčku 300 000 Kč, ve smlouvě o půjčce nebyla dohodnuta výše podílů, a tak dle ustanovení § 511 odst. 2 OZ jsou podíly dlužníků stejné, a to 150 000 Kč. Soud jako účelovému neuvěřil tvrzení žalovaného, že na základě předmětné smlouvy o půjčce žádné prostředky neobdržel, když opak sám potvrdil v písemném potvrzení této smlouvy, kdy uvedl, že uvedené prostředky při podpisu písemného potvrzení již byly dlužníkům poskytnuty, a zároveň v čl. III. odst. 5 kupní smlouvy ze dne 29. 11. 2010 sepsané advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], kde uvedl, že uvedená částka 300 000 Kč byla půjčka poskytnutá rodiči [jméno] [celé jméno žalobkyně] oběma kupujícím. Pokud žalovaný skutečnost, že žádné prostředky od žalobců prokazoval výpisem ze svého účtu za období 1. 11. 2010 až 30. 11. 2010, soud k tomu podotýká, že dle smlouvy o půjčce měly být prostředky zaslány nikoliv na jeho účet, ale na účet Mgr. [jméno] [příjmení]. Pokud žalovaný namítal, že smlouva o půjčce nemohla vzniknout z důvodu, že žalobce b) měl být v době uzavření smlouvy v zahraničí, takový závěr je vyloučen tím, že žalobce b) obsah dohody o půjčce následně dne 19. 11. 2010 písemně stvrdil. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobcům oprávněným dle ustanovení § 145 odst. 4 OZ ve spojení s ustanovením § 144 OZ solidárně dosud neuhradil, zavázal ho k tomu soud, kdy lhůtu k plnění ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) stanovil třídenní.

6. Procesně plně úspěšným žalobcům soud společně a nerozdílně přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je přestavována náhradou soudního poplatku ve výši 7 500 Kč, ve zbytku se žalobci náhrady nákladů řízení výslovně vzdali. Lhůtu k plnění pak soud žalovanému stanovil opět dle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ.