237 C 25/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně a žalobkyně: ; b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupení advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalované o zaplacení 1 689 852 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobci a) a b) po žalované domáhali společného a nerozdílného zaplacení částky 1 663 852 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 663 852 Kč od 18. 6. 2021 do zaplacení a částky 26 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 56 483 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou soudu doručenou dne 21. 9.2022 se žalobci domáhali po žalované solidárního zaplacení částky 1 663 852 Kč s příslušenstvím představující pojistné plnění, když dům žalobců na adrese [adresa] [číslo], přičemž dne 1. 6. 2021 v tomto domě třetí osoba, která se do domu vloupala, zřejmě nedbalostí způsobila požár. Tuto pojistnou událost žalovaná vedla pod č. 2021 [číslo], nicméně odmítla poskytnout pojistné plnění s tím, že nemovitost byla dlouhodobě neobydlená a nesplňovala tak účel rodinného domu, což dle žalobců nebylo pravdou. Dům byl při sjednávání pojištění dne 5. 12. 2019, kdy byla uzavřena původní pojistná smlouva [číslo] v dobrém technickém stavu, následně byla uzavřena nová pojistná smlouva [číslo] nicméně tato být uzavřena nemusela, když žalobce a) chtěl pouze změnit výši spoluúčasti. V době pojistné události byl dům od ledna 2020 odpojen od zdroje elektrické energie. Dveře domu byly zajištěny visacím zámkem. Žalovaná odmítla poskytnout žalobcům pojistné plnění s dalším odůvodněním, že se pojištění nevztahovalo na škody vzniklé úmyslnou trestnou činností, přestupkem nebo správním deliktem ani na vzniklé z důvodu špatného, havarijního nebo zanedbaného technického stavu. Škoda ale zřejmě vznikla nedbalým působením třetí osoby, nikoliv stavem objektu nebo vloupáním této osoby do objektu. Dle názoru žalobců byl rozhodný stav domu při sjednání původního pojištění, tedy ke dni 5. 12. 2019, nikoliv před vznikem škodné události. Částka 26 000 Kč pak představuje náklady na zpracování znaleckého posudku ohledně výše škody.

2. Žalovaná nárok žalobců neuznala. Žalobce a) byl žalovanou srozuměn, že změna výše spoluúčastni není možná, že je třeba uzavřít novou pojistnou smlouvu [číslo] tuto také uzavřel. Žalobci nemají nárok na pojistné plnění, neboť nemovitost nebyla v dobrém technickém stavu, což bylo primární příčinou vzniku předmětné pojistné události, když v domě byla vytrhaná elektroinstalace, dveře domu byly opatřeny pouze řetězem s visacím zámkem, měla v přízemí vyražená okna. Nemovitost byla vybydlená. Založení požáru v cizím domě může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu obecného ohrožení dle § 272, příp. § 273, trestního zákoníku, nebo přestupku dle § 78 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a žalovaná tak nebyla povinna pojistné plnění žalobcům poskytnout, když škodná událost vznikla trestnou činností, přestupkem nebo správním deliktem. Žalobci navíc neminimalizovali vznik škodní události, když dlouhodobě umožňovali pobyt cizích osob v nemovitosti, neboť dům dostatečně nezabezpečili a ani o něj nepečovali, umožňovali, aby se v něm hromadil odpad, a o skutečném stavu žalovanou neinformovali. Nemovitost nesplňuje definice předmětu pojištění, když se nejednalo o rodinný dům, ale o dům bytový. I kdyby se jednalo o vandalismus definovaný v pojistných podmínkách, strany pro takový případ sjednali pojistný limit pouze do výše 30 000 Kč.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobci jsou od 23. 3. 2016 podílovými spoluvlastníky pozemku a domu [adresa] v [anonymizováno], jak se podává z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 52). Žalobce a) a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o pojištění tohoto rodinného domu – stavby na adrese [adresa] [číslo] s dobou pojištění od 5. 12. 2020, jak je zřejmé z pojistky. Pojistná smlouva byla uzavřena zaplacením prvního pojistného, jak se podává z předsmluvních informací (č. l. 89). Pojištěny byly škody na této stavbě do výše 5 500 000 Kč, a to základní nebezpečí /vč. požáru, jak se podává z bodu 3.1. doplňkových pojistných podmínek (č. l. 73) a je potvrzováno informačním dokumentem o pojistném produktu (č. l. 88) / a vodovodní škody do výše 5 500 000 Kč, odcizení a vandalismus do výše 30 000 Kč /ze slovníku pojmů (č. l. 68), který byl součástí pojistné smlouvy se podává, že„ vandalismus” strany vykládaly jako úmyslné poškození nebo zničení předmětu pojištění jinou osobou než je pojistník nebo osoba jemu blízká, oznámené bezprostředně po jeho zjištění na Policii ČR, obdobně též bod 3.5. doplňkových pojistných podmínek (č. l. 73) /, náklady na uniklou vodu do výše 30 000 Kč, náklady na opravy prasklého potrubí do výše 20 000 Kč, zatečení vody do výše 40 000 Kč a poškození spotřebičů zkratem do výše 20 000 Kč, jak se podává z potvrzení o uzavření tohoto pojištění (č. l. 8). Oprávněnými osobami pak byli žalobce a) i žalobkyně b), jak se podává z čl. 5 doplňkových pojistných podmínek. Pojištění se mimo jiné nevztahovalo na škody vzniklé úmyslnou trestnou činností, přestupkem nebo správním deliktem, jak se podává z bodu 4.1. písm. d) všeobecných pojistných podmínek (č. l. 92). Dne 3. 6. 2021 byla žalované nahlášena škodní událost – požár předmětné nemovitosti dne 1. 6. 2021, jak se podává ze stanoviska žalované ze dne 17. 6. 2021 (č. l. 9). Z tohoto stanoviska se dále podává, že žalovaná odmítla poskytnout pojistné plnění neboť nemovitost nebyla v dobrém technickém stavu, dům byl dlouhodobě odpojen od elektrické energie, nebyl zde zaveden plyn ani jiný způsob vytápění, ze zdí byly vytrhány elektrické vodiče, a pojištění se tedy na tuto nemovitost nevztahuje, žalovaná nebude hradit škody vzniklé trestnou činností, přestupkem nebo správním deliktem ani škody, které vznikly z důvodu špatného, havarijního nebo zanedbaného stavu nemovitosti. S tímto žalobce a) nesouhlasil, jak se podává z reakce jeho zástupce ze dne 23. 7. 2021 (č. l. 10). Rozdílná stanoviska stran jsou dále zřejmá z jejich komunikace ze dne 13. 8. 2021 (č. l. 12), 14. 10. 2021 (č. l. 14), 27. 10. 2021 (č. l. 16), 16. 11. 2021 (č. l. 18) a 3. 12. 2021 (č. l. 20). Ze zprávy o prošetření škodné události ze dne 9. 6. 2021 (č. l. 78) se podává, že příčinou požáru zřejmě byla manipulace s otevřeným ohněm v domě neznámou osobou a následného zahoření odpadků v domě. Ze zprávy ze dne 9. 6. 2021 (č. l. 80) se podává, že v domě byly čtyři byty, kdy poslední nájemníci se odstěhovali v listopadu 2019 a poté dům nelegálně obývali a rabovali nepřizpůsobiví občané. Uvedené je rovněž zřejmé z další zprávy z toho dne (č. l. 79), ze které se dále podává, že nepřizpůsobiví občané dům obývali od zimy 2020, v domě byl nanošený nepořádek, žalobce a) nepřizpůsobivé občany z domu vyháněl čtyřikrát, dům byl zajištěn dveřmi na řetěz, které byly vyražený a řetěz utržen, okna v přízemí byla rozbitá. Žalobce a) se domníval, že požár mohl být pomstou, když předcházející den z domu vyháněl nepřizpůsobivé občany, důvod požáru ale neznal., jak z této zprávy rovněž vyplývá. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobce a) ze dne 7. 2. 2020 (č. l. 26) se podává, že po vloupání do předmětné nemovitosti žalobce už před sepsáním tohoto úředního záznamu zajistil vchodové dveře řetězem s visacím zámkem. Stav domu je zřejmý z provedené fotodokumentace, ze které se mimo jiné zjišťuje, že v něm byly vytrhány vodiče ze zdí, bylo v něm nashromážděno velké množství odpadu, byl špinavý, neobývaný, měl vysazené vnitřní dveře, byl zabezpečen dveřmi zajištěnými řetězem s visacím zámkem, vyražená okna v přízemí. Ani přes předžalobní výzvu žalované žalobcům ničeho neuhradila, jak se z této výzvy (č. l. 44) ve spojení s dodejkou (č. l. 45) podává, a setrvala na svém stanovisku, jak je zřejmé z jejího přípisu ze dne 27. 6. 2022 (č. l. 87).

4. Z potvrzení o uzavření pojištění předmětné nemovitosti od 5. 12. 2019 [číslo] (č. l. 7) soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť toto pojištění již v době škodní události bylo nahrazeno pojištěním z titulu smlouvy [číslo]. Žalobce při sjednávání tohoto nového pojištění byl srozuměn s tím, že pokud chce změnit výši spoluúčasti z pojištění [číslo] je třeba uzavřít novou pojistnou smlouvu, s tímto souhlasil a uzavřel ji, jak sám tvrdil, a jak vyplývá ze stanoviska žalované ze dne 17. 6. 2021 (č. l. 9). Ostatně podmínky pojištění byly vyjma pojištění zatečení vody shodné, jak se podává z porovnání potvrzení o uzavření obou pojistných smluv a ze skutečnosti, že ta trvání obou vztahů byl účinný tentýž slovník pojmů [anonymizováno] [číslo], tytéž doplňkové pojistné podmínky č. [anonymizováno] [číslo], tytéž informace o pojištění č. [anonymizováno] [číslo], tytéž předsmluvní informace č. [anonymizováno] [rok] platné od 25. 1. 2019 i tytéž všeobecné pojistné podmínky č. [anonymizováno] [číslo] platné od 18. 10. 2018.

5. Z faktur (č. l. 21 až 25 p. v.) soud neučinil žádná pro věc rozhodná skutková zjištění, když tyto s projednávanou škodní událostí nikterak nesouvisí, týkají se období dávno před uzavřením předmětné pojistné smlouvy a nejsou s to prokázat stav nemovitosti při uzavření smlouvy ani při vzniku škodní události. Rovněž ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. (č. l. 28) pro následné právní hodnocení věci soud neučinil žádná skutková zjištění, když tento se týkal výše vzniklé škody. Z tohoto důvodu soud k důkazu neprováděl jeho revizní znalecký posudek.

6. Soud pro nadbytečnost k důkazu neprováděl žalovanou navrhovaný výslech likvidátora [příjmení], který měl prokázat stav nemovitosti, když tento byl dostatečně zřejmý z provedené fotodokumentace.

7. Dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle ustanovení § 2774 odst. 1 OZ pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Žalobce a) s žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] na základě které žalovaná pojistila předmětnou nemovitost mimo jiné i na škody způsobené požárem. Ve smlouvě, resp. v pojistných podmínkách ale strany dohodly pojistnou výluku, že se pojištění nevztahuje na škody vzniklé úmyslnou trestnou činností, přestupkem nebo správním deliktem. Dle ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění účinném ke dni 1. 6. 2021, tedy ke dni vzniku pojistné události, je každá fyzická osoba povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení. Dle ustanovení § 78 odst. 1 písm. l) tohoto předpisu se přestupku na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení. Dle ustanovení odstavce písm. r) se přestupku na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin. V řízení bylo prokázáno, že požár předmětné nemovitosti vznikl v důsledku manipulace s otevřeným ohněm v domě neznámou osobou a následného zahoření odpadků v domě, tedy spácháním výše uvedených přestupků, když z žádného důkazu nevyplývá, že by se jednalo o trestnou činnost (ani o trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti dle § 273 trestního zákoníku, když nebyla splněna podmínka způsobení škody velkého rozsahu, tedy škody dle ustanovení § 138 odst. 1 trestního zákoníku dosahující výše nejméně 5 000 000 Kč, jak je zřejmé ze znaleckého posudku). Nelze ani uzavřít, že by předmětná škoda byla způsobena vandalismem, jak jej strany vyložily ve smlouvě, resp. ve slovníku pojmů, když nebyl prokázán úmysl škůdce předmětný dům poškodit. Pokud měl žalobce a) podezření, že se jednalo o pomstu nepřizpůsobivých obyvatel, které z domu předcházejícího dne vykázal, toto prokázáno nebylo a i sám žalobce a) uvedl, že důvod požáru nezná. I kdyby škoda byla způsobena vandalismem v dohodnutém významu, pojistné plnění by žalobcům náleželo pouze do výše 30 000 Kč. Z dohodnutých podmínek je zřejmé, že strany chtěli pojistit pouze škody způsobené požárem jako projevem vyšší moci. Z tohoto důvodu se předmětné pojištění na tuto škodní událost nevztahovalo a soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Uvedené závěry by platily i kdyby soud vycházel z pojistné smlouvy [číslo].

8. Nad rámec uvedeného je třeba uvést, že stav nemovitosti nebyl příčinou požáru, kterýžto vznikl manipulací s otevřeným ohněm, ani že by žalobci trpěli pobyt nepřizpůsobivých občanů v domě, když je opakovaně i za účasti městské policie vykazovali a dům zamykali. Žalobce a) neporušil svoji povinnost informovat žalovanou o změnách, které nastaly od sjednání smlouvy, když z úředního záznamu o podaném vysvětlení je zřejmé, že dveře domu byly zabezpečeny řetězem s visacím zámkem už přede dnem 28. 11. 2020, přičemž smlouva byla sjednána až 5. 12. 2020, k žádným změnám v tomto ohledu tedy nedošlo. Pokud žalovaná uváděla, že nemovitost nesplňovala definice předmětu pojištění, je třeba uvést, že se s žalobcem a) na pojištění tohoto konkrétního dumu dohodla, a musela ho tedy za předmět tohoto pojištění považovat.

9. Procesně plně úspěšné žalované soud přiznal dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 45 180 Kč za tři úkony právní služby po 15 060 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 11. 1. 2023, účast při jednání soudu) stanovenou podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč, náhradou hotových nákladů mediace ve výši 726 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny a paušální náhrady, jejímž je zástupce žalované plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 9 677 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou jsou žalobci a) a b) povinni žalované solidárně zaplatit činí 56 483 Kč. Jsou tak povinni učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalované. Soud žalované nepřiznal náhradu za odměnu zástupce a jeden režijní paušál za účast při prvním setkání s mediátorem, neboť se nejedná o účelný náklad řízení, když setkání se zapsaným mediátorem bylo nařízeno samotným účastníkům a je jejich povinností se jí osobně účastnit; zastoupení při mediaci proto nepředstavuje (na rozdíl od odměny mediátora) účelně vynaložené náklady soudního řízení, rovněž ze spisu nevyplývá, že by se zástupce mediace skutečně zúčastnil. Ke stejnému závěru došel Ústavní soud v nálezu IV. ÚS 3658/17 ze dne 3. 4. 2018.