237 C 35/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Pulkrabem ve věci žalobce:Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 53 947 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 53 947 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 53 947 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 598 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 53 947 Kč s příslušenstvím, představující v částce 32 411 Kč dlužné nájemné od měsíce června 2024 a od 27. 7. 2024 do 19. 11. 2024 náhradu za užívání bytu č. hodnota v domě na adresa bez právního důvodu. Dohodnuté nájemné činilo 5 288 Kč měsíčně, přičemž za měsíc listopad 2024 žalobce účtoval pouze 3 707 Kč jako poměrnou část měsíčního nájemného ke dni 19. 11. 2024, a v částce 21 536 Kč nedoplatek za vyúčtované služby poskytnuté v souvislosti s užíváním bytu v roce 2024. Nájemní vztah, jehož předmětem byl daný byt, skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, a to ke dni 26. 7. 2024. Žalovaná po skončení nájemního vztahu byt i nadále bez právního důvodu užívala, a to až do 19. 11. 2024, kdy předala byt zpět žalobci.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů [§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”)].

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 20. 10. 2025 se podává, že žalobce je vlastníkem daného domu. Žalobce s žalovanou uzavřel dne 24. 1. 2024 nájemní smlouvu č. hodnota, podle níž žalobce přenechal žalované k zajištění bytových potřeb předmětný byt, a to na dobu 6 měsíců s účinností od 26. 1. 2024, jak se z nájemní smlouvy podává. Výše nájemného byla soudem zjištěna z evidenčního listu ve výši 5 854 Kč. Podle hlášenky volného bytu ze dne 20. 11. 2024 žalované nebyla prodloužena nájemní smlouva z důvodu neplacení nájemného, jak se z této hlášenky podává. Z vyúčtování služeb pro uvedený byt za období od 26. 1. 2024 do 19. 11. 2024 vyplývá, že žalované vznikl po započtení již uhrazených záloh na služby nedoplatek ve výši 21 536 Kč. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu žalobce ze dne 10. 9. 2025 svůj dluh neuhradila.

5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ”), a zákon č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“).

6. Podle ustanovení § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle ustanovení § 2247 odst. 1 OZ strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

8. Podle ustanovení § 2295 OZ má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

9. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 věty první OZ není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

10. Podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odstavec 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odstavec 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (odstavec 3).

11. Žalovaná předmětný byt v období měsíce června 2024 až do 19. 11. 2024 užívala, aniž by za to žalobci hradila dohodnuté nájemné. Přitom v období od června 2024 do 26. 7. 2024 žalovaná užívala byt na základě řádně uzavřené nájemní smlouvy a žalobci tak náleží sjednané nájemné, v období od 27. 7. 2024 do 19. 11. 2024 žalovaná sice užívala byt bez právního důvodu, avšak i přesto má žalobce dle výše citovaného zákonného ustanovení nárok na náhradu ve výši sjednaného nájemného. Z toho důvodu soud žalované uložil, aby žalobci za toto období uhradila dlužné částky na neuhrazeném nájemném, resp. na náhradě za užívání bytu bez právního důvodu, v souhrnné výši 32 411 Kč, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši stanovené podle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Stejně tak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 21 536 Kč tvořenou nedoplatkem za služby spojené s užíváním bytu podle vyúčtování služeb za období od 26. 1. 2024 do 19. 11. 2024 vystaveného v souladu se shora citovaným ustanovením § 7 zákona č. 67/2013 Sb., a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši stanovené podle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po dobu trvání nájemního vztahu má žalobce právo na náhradu tohoto nedoplatku z titulu uzavřené nájemní smlouvy, zatímco jde-li o období, kdy nájemní vztah již netrval a v němž část nedoplatku vznikla, má žalobce právo na jeho peněžitou náhradu z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé ceny za služby. Počátek prodlení soud stanovil v souladu s žalobním návrhem, přičemž žalobce sjednotil počátek prodlení ke dni následujícímu po lhůtě poskytnuté v předžalobní výzvě, tj. od 1. 10. 2025.V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 OSŘ soud uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

13. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, soud mu proto podle § 142 odst. 1 OSŘ přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 1 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to ve výši 900 Kč za dva úkony podle § 1 odst. 3 cit. vyhlášky, spočívající v návrhu ve věci samé a výzvě k plnění, po 450 Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025) a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 698 Kč. Celkem tedy na nákladech řízení soud přiznal žalobci částku 3 598 Kč. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil též v délce tří dnů. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 OSŘ).