238 C 11/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 491 500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení ohledně zaplacení částky ve výši 66.180 Kč se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 425.320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 491.500 Kč od 27. 1. 2022 do 31. 7. 2023 a z částky 425.320 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 82.582 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 23. 5. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 491.500 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 1. 3. 2021 smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, a smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem byly stavební práce na zakázce Stavební úpravy, příprava a nástavba polyfunkčního objektu , adresa, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, dohody o vzájemném započtení pohledávek a prohlášení o uznání dluhu ze dne 26. 1. 2022 došlo k postoupení pohledávek původního věřitele společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , , adresa, (dále jen „původní věřitel“) na žalobce, přičemž žalovaný nezaplatil původnímu věřiteli pohledávky z faktury č. , hodnota, ze dne 7. 7. 2021, splatné dne 14. 7. 2021, znějící na částku 155.250 Kč, částečně uhrazenou dne 18. 8. 2022 částkou 55.250 Kč, z faktury č. , hodnota, ze dne 15. 7. 2021, splatné dne 22. 7. 2021, znějící na částku 125.000 Kč, z faktury č. , hodnota, ze dne 18. 7. 2021, splatné dne 27. 7. 2021, znějící na částku 139.500 Kč, z faktury č. , hodnota, ze dne 25. 7. 2021, splatné dne 4. 8. 2021, znějící na částku 147.500 Kč, na žalobce přešla postoupením v rozsahu 82.000 Kč a z faktury č. , hodnota, ze dne 31. 7. 2021, splatné dne 12. 8. 2021, znějící na částku 45.000 Kč. Žalovaný dluh co do důvodu a výše explicitně uznal vůči původnímu věřiteli a předmětná pohledávka byla postoupena na žalobce, včetně příslušenství přirostlé od 27. 1. 2022. Žalovaný ani přes výzvu žalobce dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nárok uplatněný žalobcem neuznal s odůvodněním, že mezi žalobcem coby zhotovitelem a žalovaným coby objednatelem byla dne 1. 3. 2021 uzavřena smlouva o dílo č. , Anonymizováno, a smlouva o dílo č. , Anonymizováno, , dílo prováděné žalobcem však nebylo prováděno řádně a stavební práce vykazovaly vady. Žalovaný uplatnil u žalobce vady, které však žalobce zamítl. Žalovaný byl nucen zahájit odstraňování vad na vlastní náklady, aby odstranil havarijní vady a zabránil zhoršování stavu na dotčených prostorách a jednotkách a zabránil tak vzniku dalších škod. Náklady na odstraňování vad žalovaný vyčíslil částkou 369.557 Kč a dne 19. 4. 2023 uplatnil vůči žalobci slevu z ceny prováděného díla v této výši, a to fakturou č. , hodnota, ze dne 19. 4. 2023, žalobce však nárok na slevu neuhradil. Přípisem ze dne 19. 7. 2023 žalovaný započetl svou pohledávku ve výši 369.557 Kč vůči pohledávce žalobce ve výši 100.000 Kč z faktury č. , hodnota, , vůči pohledávce 125.000 Kč z faktury č. , hodnota, , vůči pohledávce ve výši 139.500 Kč z faktury č. , hodnota, a vůči pohledávce ve výši 5.057 Kč z faktury č. , hodnota, . Vzhledem k tomu, že na díle se projevují další vady, které žalovaný odstranil v bytových jednotkách č. , hodnota, a 311, vyúčtoval vady fakturou č. , hodnota, ze dne 17. 7. 2023 na částku 66.180 Kč se splatností 31. 7. 2023.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného ze dne 16. 1. 2024 uvedl, že údajnou pohledávku žalovaného ve výši 369.557 Kč neuznává, neboť se jedná o pohledávku fiktivní nebo přinejmenším velmi spornou. Žalobce odmítl jednostranný zápočet ze dne 18. 7. 2023, neboť se jedná o pohledávku, která není způsobilá k započtení dle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Nárok žalobce částečně zanikl ke dni 31. 7. 2023 v částce 66.180 Kč, a to na základě jednostranného zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 31. 7. 2023, a to k faktuře č. , hodnota, oproti pohledávce žalovaného z faktury č. , hodnota, ze dne 17. 7. 2023, když po jednostranném zápočtu vzájemných pohledávek z faktury č. , hodnota, na částku 100.000 Kč zbývá uhradit částku 33.820 Kč. Současně vzal žalobu zpět co do částky 66.180 Kč.

4. V souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. soud rozhodl o částečném zpětvzetí žaloby tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Procesní stanovisko žalovaného nebylo zjišťováno, jelikož ve věci do podání návrhu žalobce nebylo jednáno.

5. Ze shodných tvrzení účastníků řízení vzal soud za svá skutková zjištění, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne 1. 3. 2021 uzavřena smlouva o dílo č. , Anonymizováno, a smlouva o dílo č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem byly stavební práce na zakázce Stavební úpravy, příprava a nástavba polyfunkčního objektu , adresa, , dle které měl původní věřitel provést dílo pro žalovaného. Původní věřitel jednotlivé práce konal a na základě toho vystavil žalovanému faktury č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, č. , hodnota, . Žalovaný dluh co do důvodu a výše uznal a předmětná pohledávka byla postoupena na žalobce, včetně příslušenství přirostlé od 27. 1. 2022.

6. Z předložených listinných důkazů (smlouva o postoupení pohledávky ze dne 26. 1. 2022, předžalobní upomínka ze dne 5. 4. 2023, doručenka ze dne 5. 4. 2023, faktura č. , hodnota, ze dne 7. 7. 2021, faktura č. , hodnota, ze dne 20. 7. 2021, faktura č. , hodnota, ze dne 5. 8. 2021, faktura č. , hodnota, ze dne 15. 7. 2021, faktura č. , hodnota, ze dne 28. 7. 2021, přípis žalobce označený vrácení faktury ze dne 21. 4. 2023, odmítnutí jednostranného započtení pohledávek ze dne 20. 7. 2023 včetně detailu zprávy o odeslání, oznámení o jednostranném započtení pohledávek a závazku ze dne 31. 7. 2023 včetně datové zprávy, faktura č. , hodnota, ze dne 17. 7. 2023) soud zjistil následující skutkový stav:

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, dohody o vzájemném započtení pohledávek a prohlášení o uznání dluhu ze dne 26. 1. 2022 má soud za prokázané, že žalovaný prohlásil, že má vůči původnímu věřiteli mj. dluh v celkové výši 1.009.063,28 Kč z titulu nezaplacené ceny díla vyúčtované fakturou č. , hodnota, ze dne 1. 7. 2021, znějící na částku 183.250 Kč (částečně uhrazeno dne 21. 1. 2022 částkou 50.000 Kč), fakturou č. , hodnota, ze dne 7. 7. 2021, na částku 155.250 kč, fakturou č. , hodnota, ze dne 15. 7. 2021, znějící na částku 125.000 Kč, fakturou č. , hodnota, ze dne 18. 7. 2021, znějící na částku 139.500 Kč,…. fakturou č. , hodnota, ze dne 25. 7. 2021, znějící na částku 147.500 Kč a fakturou č. , hodnota, ze dne 31. 7. 2021, znějící na částku 45.000 Kč a dluh v celkové výši 1.009.063,28 Kč uznává co do důvodu a výše. Původní věřitel postoupil tuto pohledávku na žalobce.

8. Z přípisu žalobce označeného vrácení faktury ze dne 21. 4. 2023, z odmítnutí jednostranného započtení pohledávek ze dne 20. 7. 2023 včetně detailu zprávy o odeslání, z oznámení o jednostranném započtení pohledávek a závazku ze dne 31. 7. 2023 včetně datové zprávy a z faktury č. , hodnota, ze dne 17. 7. 2023 soud zjistil, že žalobce nesouhlasil s jednostranným započtením pohledávek žalovaného v částce 369.557 Kč. Mezi účastníky došlo k započtení pohledávek ve výši 66.180 Kč, a to z faktury žalobce č. , hodnota, a faktury žalovaného č. , hodnota, , když dluh žalovaného na faktuře č. , hodnota, zůstal v částce 33.820 Kč.

9. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 4. 2023 vyzval žalobce žalovaného k uhrazení dlužné částky.

10. Soud s ohledem na procesní ekonomii a právní názor soudu neprovedl důkazy navržené žalovaným (v podání žalovaného ze dne 4. 3. 2024).

11. Dle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

12. Dle ust. § 1982 odst. 1 OZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

13. Dle ust. § 1987 odst. 1 a 2 OZ k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

14. Soud z provedeného dokazování po podřazení zjištěných skutečností pod výše uvedenou zákonnou úpravu dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo v souladu s ust. § 2586 a násl. OZ. Původní věřitel se zavázal pro žalovaného provést předmětná díla a žalovaný se zavázal díla převzít a zaplatit za ně dohodnutou cenu. Původní věřitel svou povinnost splnil a díla provedl a předal je žalovanému, jak je zřejmé z listinných důkazů, neboť žalovaný dluh vůči původnímu věřiteli uznal. Žalovaný však svou povinnost zaplatit cenu díla dosud nesplnil, když do dnešního dne neuhradil z obou smluv o dílofakturu č. , hodnota, ze dne 7. 7. 2021, splatnou dne 14. 7. 2021, znějící na částku 33.820 Kč (částečně uhrazenou dne 18. 8. 2022 částkou 55.250 Kč a po započtení ze dne 31. 7. 2023), fakturu č. , hodnota, ze dne 15. 7. 2021, splatnou dne 22. 7. 2021, znějící na částku 125.000 Kč, fakturu č. , hodnota, ze dne 18. 7. 2021, splatnou dne 27. 7. 2021, znějící na částku 139.500 Kč, fakturu č. , hodnota, ze dne 25. 7. 2021, splatnou dne 4. 8. 2021, znějící na částku 147.500 Kč (na žalobce přešla postoupením v rozsahu 82.000 Kč) a fakturu č. , hodnota, ze dne 31. 7. 2021, splatnou dne 12. 8. 2021, znějící na částku 45.000 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči původnímu věřiteli uznal co do důvodu i výše, původní věřitel svoji pohledávku postoupil na žalobce. Žalovaný tvrdil, že na tyto pohledávky žalobce uplatnil dne 19. 7. 2023 jednostranný zápočet dle ust. § 1982 a násl. OZ, čímž mělo dojít k částečnému zrušení žalobcových pohledávek. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalovaný řádně uplatnil své pohledávky za žalobcem a zda tyto pohledávky byly způsobilé k započtení.

15. Započtení je způsob zániku závazků, ke kterému může dojít jak dohodou stran, tak i jednostranným právním jednáním. Zejména jednostranné započtení umožňuje započítávající straně bez ohledu na vůli druhé strany vynutit si uspokojení své pohledávky, aniž by byla nucena ji uplatnit u soudu či jakkoliv jinak vymáhat. I z tohoto důvodu OZ upravuje řadu podmínek, které pohledávky způsobilé k vzájemnému započtení musí splňovat. Pohledávky musí být splatné a uplatnitelné u soudu (nelze tedy započíst naturální obligace). Pohledávka dále nesmí být nejistá nebo neurčitá, neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů.

16. K započitatelnosti pohledávek se vyjádřil Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 9. 9. 2020, č. j. 31 Cdo 684/2020-406, ve kterém uvedl, že za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, uveřejněný pod číslem 23/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 OZ je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně pohledávky dlužníka posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce věřitele; za nejistou či neurčitou lze pohledávku dlužníka považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pohledávky věřitele.

17. Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se pohledávka dlužníka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pohledávce věřitele/žalobce.

18. Současně platí, že výklad § 1987 odst. 2 OZ nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 OZ). Vychází-li obě pohledávky (dlužníka i věřitele) ze stejného právního vztahu (založeného stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu pohledávky věřitele na její uhrazení zde stojí právo dlužníka na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh, byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl. Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla spravedlivému uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné.

19. Byla-li by pohledávka dlužníka v okamžiku jejího započtení nejistá a neurčitá, a je-li započtení z tohoto důvodu neplatné, nic nebrání dlužníku, aby, změní-li se okolnosti a dojde-li v mezidobí k vyjasnění jeho pohledávky, započetl svoji pohledávku opětovně.

20. Žalovaný proti pohledávkám žalobce uplatnil své pohledávky, kterými uplatnil vady ze smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, a smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, . Žalovaný však ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 o.s.ř. nedoplnil rozhodné skutečnosti k žalovaným započítané pohledávce ze dne 18. 7. 2023 (resp. dle žalovaného ze dne 19. 7. 2023), tedy specifikace jednotlivých vad, resp. kdy byly jednotlivé vady žalobci žalovaným vytknuty a z jakého důvodu je vyčíslena sleva v případě jednotlivých vad, když žalovaný pouze odkázal na jednotlivé důkazní prostředky. Žalovaný sice v podání ze dne 4. 3. 2024 popsal jednotlivé vad, z tohoto popisu však jednoznačně nevyplývá, jaká část jednotlivé bytové jednotky byla vadou poškozena (např. vada zatékání na terase je příliš obecná, chybí volba žalovaného k odstranění vad apod.).

21. Žalobce namítá, že dílo provedl řádně a včas. Pohledávka žalovaného je tak objektivně sporná v otázce jejího vzniku a výše. I když se jedná o nároky ze stejného právního vztahu, jedná se o jiné právní instituty s jiným jádrem i rozsahem dokazování.

22. Míra nejistoty pohledávky žalobce je, i s ohledem na nesporná tvrzení účastníků oproti pohledávce žalovaného, minimální. Zatímco v původní žalobě bylo nutné prokázat pouze existenci smlouvy o díla, převzetí díla žalovaným a zaplacení ceny, v rámci dokazování započitatelnosti pohledávky žalovaného by pak soud musel nad rámec výše uvedeného zkoumat okolnosti převzetí stavby či ustálenou obchodní praxi v oboru. Samotný rozsah dokazování týkající se pouze vzniku nároku na žalovaným jednotlivé vytknuté vady by tak značně převyšoval rozsah dokazování existence pohledávky žalobce. Celý spor by se tak stočil k otázce vzniku nároku na slevu či jiné plnění z jednotlivých vadných plnění, kdy by se v podstatě otočily role účastníků. Zjištění pohledávky čí jednotlivých pohledávek žalovaného by bylo nejen rozsáhlejší, nýbrž i složitější co do skladby jednotlivých důkazů (listinné důkazy, výslechy navržených svědků).

23. Připuštění započitatelnosti těchto pohledávek žalovaného by tak zcela jistě odporovalo záměru zákonodárce při vytváření institutu započtení, když by umožnila žalovanému bez ohledu na vůli žalobce vynutit si uspokojení své sporné pohledávky, aniž by byl nucen ji sám jako žalobce uplatnit a zaplatit s tím spojené náklady.

24. Soud tak na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že výše uvedené započtení pohledávky žalovaného ze dne 18. 7. 2023 (resp. 19. 7. 2023) je neplatné pro rozpor s ust. § 1987 odst. 2 OZ, jelikož je pohledávka za žalobcem uplatněná v rámci započtení žalovaným nejistá, nelikvidní. Pohledávka žalobce za žalovaným tak nezanikla a žalovaný je povinen ji zaplatit. V tomto smyslu je tedy podaný žalobní návrh opodstatněný, a proto soud rozhodl tak, že zavázal žalovaného uhradit částku 425.320 Kč žalobci.

25. Žalovaný se se svým závazkem dostal do prodlení a je tak povinen uhradit žalobci úroky z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/212 Sb., v platném znění. Splatnost je dána vždy z jednotlivých faktur, přičemž žalobce se řádně domáhá úroků z prodlení až od 27. 1. 2022.

26. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., když z procesního hlediska zavinil částečné zastavení řízení žalobce (jeho jednostranné započtení pohledávky ze dne 31. 7. 2023).Plná náhrada nákladů řízení žalobce by byla představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 24.575 Kč a odměnou právního zástupce žalobce dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za 3 úkony právní služby učiněné před částečným zpětvzetím žaloby po 10.300 Kč za úkon, dále za 4 úkony právní služby po 10.020 Kč, dále za 7 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, replika ze dne 16. 1. 2024, vyjádření ze dne 15. 3. 2024 a účast na soudním jednání dne 13. 2. 2024 a 2. 4. 2024. Celkem včetně DPH ve výši 15.346,80 se jedná o částku 113.002 Kč po zaokrouhlení.Žalobce byl úspěšný z 86,54 %, žalovaný z 13,46 %. Žalobci tak náleží náhrada nákladů ve výši 73,08 % z úspěšného nároku, tedy 82.582 Kč po zaokrouhlení, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.