238 C 86/2014

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalované: ; celé jméno žalovaného, narozená dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 180.524,85 Kč s přísl. - smlouva o obchodním zastoupení

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 92.053,43 Kč s úrokem z prodlení: -) ve výši 10 % ročně z částky 5.974,18 Kč od 21. 9. 2013 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 2.647,03 Kč od 21. 10. 2013 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 13.373,32 Kč od 21. 11. 2013 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 19.298,34 Kč od 21. 12. 2013 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 3.283,25 Kč od 21. 2. 2014 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 1.490 Kč od 21. 3. 2014 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 2.317,20 Kč od 21. 5. 2014 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 8.008,75 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 4.658,97Kč od 21. 7. 2014 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 31.002,39 Kč od 21. 11. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, podle které se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 88.471,42 Kč s úrokem z prodlení: ­) ve výši 10 % ročně z částky 28.121,34 Kč od 21. 7. 2013 do zaplacení, ­) ve výši 10 % ročně z částky 35.854,11 Kč od 21. 8. 2013 do zaplacení, ­) ve výši 10 % ročně z částky 7.634,08 Kč od 21. 9. 2013 do zaplacení, ­) ve výši 10 % ročně z částky 3.384,64 Kč od 21. 11. 2013 do zaplacení a -) ve výši 10 % ročně z částky 13.477,25 Kč od 21. 11. 2014 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 3.424 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady státu za znalečné ve výši 3.539 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady státu za znalečné ve výši 3.683 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 24. 11. 2014 se žalobce po změně žaloby ze dne 4. 4. 2018 domáhal zaplacení částky 180.524,85 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení z titulu nevrácených storen provizí z uzavřených pojistných smluv z titulu smlouvy o obchodním zastoupení, uzavřené dne 15. 2. 2011, uzavírání pojistných smluv mezi třetími osobami a pojišťovna (dále jen název pojišťovny). Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné smluvní podmínky pro poradce, platné a účinné od 1. 1. 2010, ve znění od 1. 4. 2011 a od 1. 1. 2012, které podrobně upravovali práva a povinnosti smluvních stran. Žalované náleží za zprostředkování pojistných smluv provize. Současně bylo mezi účastníky ujednáno, že pokud bude pojistná smlouva, jejíž uzavření bylo zprostředkováno žalovanou, stornována, a pokud nebude uhrazeno pojistné za první, druhý a třetí rok pojištění, je žalovaná povinna vrátit vyplacenou provizi, která jí byla za zprostředkování smlouvy již uhrazena, a to ve vztahu k údaji, ve kterém roce došlo ke stornování pojistné smlouvy. Na konci každého měsíce se provádí vyúčtování produkce za předchozí měsíc a součástí vyúčtování je příloha – přehled výsledků, které jsou vyúčtovány a současně se ve vyúčtování odečtou storno jednotky a peněžní hodnota storno jednotek v případě zániku nároku na provizi. Žalovaná odpovídá za to, že jí nově zprostředkovaná smlouva, její náhrada i změna bude trvat po celou dobu, bude řádně placeno pojistné a nedojde ke stornování smlouvy. Pro zajištění případného vrácení provize bylo žalované dle čl. V. smlouvy o obchodním zastoupení sráženo 20% provize a srážka připsána na účet stornorezerv, který má za úkol zachytit dopad stornování pojistných smluv po zániku smluvního vztahu mezi účastníky. Smlouvy zprostředkované žalovanou však byly stornovány ve větším rozsahu, než se předpokládalo a vytvořená stornorezerva nestačila ke krytí následků těchto storen. Podle smlouvy o obchodním zastoupení je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobci vzniklý rozdíl nepokrytého storna, a to vrácením odpovídající části již vyplacené provize. Smluvní vztah mezi účastníky byl ukončen odstoupením od smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 24. 1. 2013. Po zániku smluvního vztahu došlo ke stornování více pojistných smluv. K datu podání žaloby pak bylo stornováno 29 pojistných smluv uzavřených s pojišťovnou a redukováno 6 pojistných smluv uzavřených s pojišťovnou, dále ve vztahu k právnická osoba anonymizována čtyři slova, a.s. byla stornována 1 smlouva a redukováno 7 pojistných smluv a ve vztahu k pojišťovna bylo stornováno 8 pojistných smluv. Výše provize, kterou je žalovaná povinna vrátit, činní částku 180.524,85 Kč. Vytvořená storno rezerva byla použita na úhradu dluhů dříve splatných, vzniklých z dříve stornovaných smluv. Storna, která jsou předmětem této žaloby, již nejsou kryta žádnou stornorezervou. Žalovaná je tedy žalobci povinna zaplatit částku 180.524,85 Kč, a to včetně smluvního úroku z prodlení ve výši 10% ročně v části II.B bodu 1, 5. odstavec Všeobecných smluvních podmínek.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že smlouva o obchodním zastoupení, uzavřena mezi účastníky, byla ukončena na počátku roku 2013. Žalovaná podala návrh na oddlužení, do kterého se žalobce přihlásil přihláškou ze dne 26. 6. 2013 s pohledávkou ve výši 34.393,60 Kč, která byla v řízení uznána a v rámci oddlužení splácena. Kromě toho žalobce postupoval v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, když v řadě uzavřených pojistných smluv postupoval tak, že po ukončení spolupráce se žalovanou tyto pojistné smlouvy vypověděl a se stejnými subjekty uzavřel pojistné smlouvy nové a stejné provize pak byly vyplaceny novému makléři, který nastoupil na místo žalované. Dále uvádí, že jí není známo nic o tom, že by Všeobecné smluvní podmínky, platné v době její spolupráce se žalobcem, obsahovaly ujednání o podmínky zániku nároku na jednotky a poplatky za storno smluv. Tento postup byl platný až od roku 2013, tedy v době, kdy žalovaná již ukončila spolupráci se žalobcem. Tyto podmínky se tedy na žalovanou nemohly vztahovat. Žalovaná dále v podání ze dne 10. 4. 2018 vznesla námitku promlčení, a to k nároku, kde byla připuštěna změna žaloby.

3. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobce uzavřel dne 15. 2. 2011 se žalovanou smlouvu o obchodním zastoupení, jejíž nedílnou součásti byly Všeobecné smluvní podmínky pro poradce žalobce, anonymizováno 5 slov (dále jen„ VSP“), které podrobně upravovaly práva a povinnosti smluvních stran, dle níž náležela žalované za zprostředkování pojistných smluv provize. Bylo sjednáno, že žalovaná odpovídá za to, že u jí zprostředkované pojistné smlouvy bude v plné výši uhrazeno pojistné za první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý rok pojištění. Předmětem smlouvy byl mimo jiné i závazek žalované zprostředkovávat pro žalobce uzavírání pojistných smluv mezi pojišťovnou a třetími osobami, přičemž práva a povinnosti smluvních stran jsou podrobně upraveny ve VSP, které jsou nedílnou součástí uvedené smlouvy o obchodním zastoupení. Žalovaná pak svým podpisem stvrdila, že VSP převzala a zavázala se jimi bez výhrad ve své zprostředkovatelské činnosti řídit. Dle článku V. smlouvy o obchodním zastoupení jsou podmínky pro vznik nároku na provizi za zprostředkování smluv, za změny smluv, za náhrady smluv, za dynamizaci smluv, za péči o smlouvy a stanovení výše těchto provizí upraveny v části II., III., IV., případně VI. VSP. Dohodnutá výše základní srážky na zajištění odpovědnosti za smlouvy dle VSP, část II.B. bodu 10 činí 20% provize, která má být poradci podle VSP část II.B bodu 5 vyplacena. Způsoby ukončení smlouvy o obchodním zastoupení jsou uvedeny ve VSP, I. bod 4. Uvedené je zřejmé ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 15. 2. 2011. Dále bylo ve smlouvě o obchodním zastoupení mezi účastníky dohodnuto v článku VI., že tento jejich závazkový vztah se řídí § 652 – 672a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.

5. Z VSP ze dne 18. 12. 2009, 21. 3. 2011 a 9. 12. 2011 pak soud zjistil a vzal za prokázané, že v článku I. bodu 4 je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy mezi jiným, pokud se poradce dopustí zvlášť hrubého porušení povinností z této smlouvy. Zvlášť hrubým porušením povinností se rozumí zejména závažné nebo opakované porušení povinností uvedených v bodech 1 až 3 části I. těchto VSP a v části V. těchto VSP. Z VSP pak soud dále zjistil a vzal za prokázané, že v článku II. si strany sjednaly podmínky pro vyplácení provizí ze zprostředkování nových smluv. Předpokladem pro připsání provize (jednotek a jejich peněžní hodnoty) bylo mimo jiné i to, že smlouva musela být zprostředkována žalovanou osobně, případně poradci týmu žalované a přijata obchodními partnery žalobce, muselo se jednat o novou smlouvy, náhrady, změny navýšením či dynamizace stávajících smluv, smlouva nebyla stornována, nahrazena nebo změněna snížením. Nárok na připsání jednotek a jejich peněžní hodnoty vzniká přijetím smlouvy (článek II. bod B.4 VSP). V článku II. bod B, odst. 4 písm. b) VSP jsou uvedeny podmínky zániku nároku na provizi (na jednotky a jejich peněžní hodnotu), a to tak, že pokud je pojistná smlouva stornována v prvním roce jejího trvání, zaniká nárok na 100% peněžní hodnoty provizí, pokud bude smlouva stornována ve druhém roce jejího trvání, zaniká nárok na 50% provize, pokud bude smlouva stornována ve třetím roce jejího trvání, zaniká nárok na 25% provizí. Pro zajištění odpovědnosti byl zřízen tzv. účet stornorezerv (článek II. bod B, odst. 10 VSP). Účastníky řízení byl sjednán úrok z prodlení pro případ nezaplacení dlužné částky, a to ve výši 10% z dlužné částky ročně (článek II. bod B, odst. 1, pododstavec 5 VSP).

6. Z potvrzení ze dne 29. 4. 2011 a 6. 11. 2012 vyplývá, že žalovaná potvrdila převzetí Všeobecných smluvních podmínek ze dne 21. 3. 2011, platné a účinné od 1. 4. 2011 a také ze dne 19. 12. 2011, účinné od 1. 1. 2012.

7. Přípisem žalobce ze dne 24. 1. 2013 žalobce odstoupil od smlouvy o obchodním zastoupení pro zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících ze smlouvy o obchodním zastoupení – konkurenční jednání.

8. Soud zjistil jednotlivé sjednávání pojistných smluv žalovanou, a to z přílohy č. 1 až 4 k podání žalobce ze dne 29. 1. 2021, dále ze zprávy pojišťovny pojišťovna (čl. 245-252 spisu), ze sdělení právnické osoby anonymizována čtyři slova (čl. 253-262 spisu) a ze sdělení ze dne 24. 5. 2021 (čl. 407 spisu).

9. Z přípisu právnické osoby právnická osoba anonymizováno ze dne 12. 4. 2018 na čl. 207 spisu včetně přílohy k čl. 207, z přípisu právnické osoby ze dne 12. 4. 2018 na čl. 208-209 spisu včetně přílohy k čl. 208 spisu, z přípisu právnické osoby ze dne 24. 4. 2018 na čl. 212 spisu včetně přílohy k čl. 212 spisu na médiu CD vzal soud za prokázáno, které konkrétní pojistné smlouvy uzavírala žalovaná u zmíněných pojišťoven.

10. Z výpisů z běžného účtu (číslo spisu) má soud za prokázané, že žalovaná v období od 30. 3. 2011 do 2. 1. 2013 pobírala provize od žalobce, jednotlivé provize s konkrétní výši je v důkazu uvedena.

11. Ze seznamu stornovaných a snížených smluv a vrácených provizí ze dne 12. 11. 2014 soud vzal za prokázané, že v období od května 2013 do září 2014 došlo ke stornování uvedených pojistných smluv, a to z důvodu neplacení běžného pojistného, pro změnu pojistných částek či pro jiný zánik pojistné smlouvy. Celková částka dlužných provizí činí 180.524,85 Kč.

12. Z vyúčtování ze dne 28. 6. 2013, 1. 8. 2013, 2. 9. 2013, 27. 9. 2013, 31. 10. 2013, 28. 11. 2013, 31. 1. 2014, 27. 2. 2014, 29. 4. 2014, 2. 6. 2014, 1. 7. 2014, 31. 10. 2014 a z celkového přehledu výsledků (na čl. 78-114 spisu) je zřejmá výše jednotlivých provizí, vyplacených žalované, včetně stornoprovizí. Celková částka vyplacených provizí žalované, resp. celková částka dlužných provizí činí částku 180.524,85 Kč.

13. Upomínkou ze dne 17. 7. 2014 a poštovním archem ze dne 18. 7. 2014 a 5. 11. 2014 má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 31. 7. 2014.

14. Z přihlášky pohledávky, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 6. 2013, č.j. insolvenční spisová značka a z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 8. 2017, č.j. insolvenční spisová značka má soud za prokázáno, že žalobce přihlásil pohledávku ve výši 34.393,62 Kč, splatnou od 21. 6. 2013 k insolvenčnímu řízení žalované, a to za vyúčtování duben 2013. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 6. 2013, č.j. insolvenční spisová značka byl zjištěn úpadek žalované a bylo povoleno řešit úpadek dlužníka oddlužením. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 8. 2017, č.j. insolvenční spisová značka bylo schválené oddlužení žalované zrušeno a insolvenční řízení na žalovanou bylo zastaveno.

15. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení v řízení před Městským soudem v Brně pod sp. zn. 238 C 35/2015 (čl. 362-363 spisu) vzal soud za prokázaný způsob výpočtu provizí obchodních zástupců či poradců.

16. Ze znaleckého posudku celé jméno znalce číslo ze dne 26. 9. 2019, doplněného dodatkem č. 1 ze dne 31. 10. 2021 (čl. 414-451 spisu) má soud za prokázáno, že soudní znalec vyčíslil hodnotu vyplacených stornoprovizí tak, že částka vyplacených stornoprovizí odpovídá výši 180.524,85 Kč s tím, že hodnota celkového nároku žalobce by činila 214.918,47 Kč, a to vzhledem k tomu, že část dlužné částky ve výši 34.393,62 Kč byla přihlášena žalobcem do insolvence žalované.

17. Z dalších předložených listinných důkazů (poštovní podací arch – čl. 115-126 spisu) nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.

18. Soud neprováděl důkazy navržené žalobcem v podání ze dne ze dne 14. 5. 2018 (přehled produktů a sazebník jednotek 5/ 2013, 6/213 a 7/ 2013 vzhledem k tomu, že tyto důkazy žalobce navrhl a předložil až po koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř.

19. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud učinil závěr o skutkovém stavu věci:

20. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení, na základě které žalovaná uzavírala ve prospěch třetích osob s pojišťovnou (a dalšímu pojišťovnami) pojistné smlouvy, za což žalobce žalované zaplatil provize s tím, že v průběhu jednoho až tří let od uzavření pojistné smlouvy však došlo ke stornování některých pojistných smluv a nezaplacení pojistného. Proto se žalobce domáhá po žalované vrácení již vyplacených provizí.

21. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující ustanovení právních předpisů:

22. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že na věc je třeba aplikovat zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013) dále jen„ obchodní zákoník“). Soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

23. Podle ust. § 652 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen "obchody") nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet.

24. Podle ust. § 662 odst. 1 obchodního zákoníku právo na provizi zanikne, je-li zřejmé, že smlouva mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněna, a jestliže nesplnění není důsledkem okolností přičitatelných zastoupenému, nestanoví-li smlouva něco jiného. Podle odst. 2 citovaného ustanovení provize, která byla již uhrazena, musí být vrácena, jestliže právo na ni zaniklo podle předchozího odstavce 25. Po vyhodnocení skutkového stavu a jeho podřazení pod odpovídající právní normy soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení podle ust. § 652 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, na základě které se žalovaná zavázala dlouhodobě pro žalobce vyvíjet činnost směřující k uzavírání pojistných smluv, resp. sjednávat a uzavírat smlouvy a žalobce se naproti tomu zavázal hradit žalované provizi z uzavřených smluv. Obsah vztahu mezi účastníky byl vedle smluvních ustanovení a ustanovení obchodního zákoníku určován i obsahem Všeobecných smluvních podmínek žalobce podle ust. § 273 odst. 1 obchodního zákoníku. Žalované byla žalobcem vyplacena odměna (provize) za zprostředkování uzavřených pojistných smluv. Podmínkami pro vznik této odměny byla skutečnost, že musí jít o novou smlouvu (změna smlouvy apod.), smlouva musí trvat minimálně jeden rok a musí být zaplaceno minimálně roční pojistné. Odměna (provize) pak byla žalované vyplácena vždy jednou měsíčně, tedy v době, kdy nebylo zcela jednoznačné, zda nastanou všechny podmínky pro vznik odměny pro žalovanou. Výplata odměny tedy byla chápána a hrazena zálohově. Pokud tedy ze strany žalobce došlo k vyplacení odměny žalované za zprostředkování pojistných smluv, které byly následně stornovány v důsledku nezaplacení ročního pojistného ze strany pojištěnců, případně z důvodu výpovědi pojistníka, došlo k zániku práva obchodního zástupce na provizi podle ust. § 662 odst. 1 obchodního zákoníku. Právo na provizi zanikne, pokud nesplnění pojistné smlouvy není důsledkem okolností přičitatelných žalobci. Pokud tedy byla provize již žalobcem žalované uhrazena, právo na provizi žalované zaniklo, a musí být tak být vrácena žalobci v souladu s ust. § 662 odst. 2 obchodního zákoníku. Z jednotlivých pojistných smluv, uzavřených žalovanou za období od května 2013 do září 2014 soud zjistil, které konkrétní pojistné smlouvy byly žalovanou ve prospěch žalobce uzavřeny a také, které pojistné smlouvy byly stornovány v důsledku nezaplacení pojistného v konkrétním časovém období, či došlo k ukončení pojistné smlouvy bez zavinění žalobce. S ohledem na co do množství velký rozsah uzavřených a stornovaných pojistných smluv soud ustanovil soudního znalce, který zjistil, že veškeré pojistné smlouvy, uvedené v nároku žalobce, byly stornovány či ukončeny bez zavinění žalobce, v důsledku čehož vzniká žalobci nárok na zaplacení částky 214.918,47 Kč, resp. částky 180.524,85 Kč (po odečtení částky ve výši 34.393,62 Kč přihlášené do insolvence). Soud považuje zjištění soudního znalce za objektivní.

26. Soud se však také zabýval námitkou žalované, že pojistné smlouvy jsou dublovány a nárok žalobce měl být přihlášen do insolvenčního řízení. Zde se soud neztotožnil s touto námitkou žalované, když žalobce přihlásil svoji pohledávku za období duben 2013 ve výši 34.393,62 Kč do insolvenčního řízení žalované, vedeného Krajským soudem v Plzni pod sp.zn. insolvenční spisová značka. Jednalo se tedy o vyplacené provize žalované za jiné období, než je nárokováno. Kromě uvedeného soud podotýká, že insolvenční řízení bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 8. 2017, č.j. insolvenční spisová značka zrušeno a insolvenční řízení zastaveno, a v tom případě žalobce mohl uplatnit v tomto řízení veškeré své závazky vůči žalované, nezávisle na tom, zda nějaký závazek již dříve byl přihlášen do insolvenčního řízení (pokud nebyl splněn). Soud tedy shledal námitku žalované za lichou.

27. Soud se rovněž zabýval námitkou, vznesenou žalovanou, že nárok žalobce je promlčen. Je skutečností, že usnesením Městského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2017, č.j. 238 C 86/2014-158 bylo řízení ohledně zaplacení částky 88.471,42 Kč s příslušenstvím zastaveno s tím, že usnesení již nabylo právní moci. Soud připustil změnu žaloby, dle které se žalobce domáhal zaplacení nároku ve stejné výši, a to včetně příslušenství, a to právě s ohledem na to, že insolvenční řízení bylo zastaveno. Vzhledem k tomu, že nárok žalobce co do částky 88.471,42 Kč s příslušenstvím žalobce vznesl v podání ze dne 4. 4. 2018, s ohledem na skutečnost, že splatnost provize byla uvedena ve vyúčtování za období květen 2013 až září 2013, je tak nárok žalobce již promlčen, neboť tento nový nárok žalobce byl podán soudu až po uplynutí 4 let od splatnosti nároku na provizi. Čtyřletá promlčecí lhůta je v souladu s ust. 397 obchodního zákoníku. S ohledem na uvedené tedy má soud námitku žalované za důvodnou, a proto soud žalobu co do částky 88.471,42 Kč s jednotlivým příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl.

28. Pokud žalovaná namítala, že nárok žalobce je v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku či v rozporu s dobrými mravy, soud má tuto námitku žalované za nedůvodnou, neboť žalovaná ji neprokázala, když k této námitce žádné důkazy nenavrhla či nepředložila. Současně nemohla být soudem poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. vzhledem k tomu, že se žádného z jednání soudu nezúčastnila.

29. S ohledem na uvedené má soud za prokázáno, že nárok žalobce co do částky 92.053,43 Kč s příslušenstvím je důvodný a opodstatněný, a proto soud rozhodl tak, že zavázal žalovanou uhradit předmětnou dlužnou částku žalobci, a to včetně nároku na zaplacení příslušenství, které je podle ust. § 369 obchodního zákoníku představováno úrokem z prodlení s tím, že mezi účastníky byl dohodnut smluvní úrok z prodlení, jehož výše je uvedena ve VSP.

30. Soudní poplatek dle Sazebníku soudních poplatků, položka 1, odst. 1, písm. b) měl být v dané věci vyměřen po změně žaloby na částku 9.027 Kč, žalobce uhradil (poté, co bylo řízení zastaveno mu byl soudní poplatek z části vrácen) pouze částku 5.603 Kč a je proto povinen doplatit rozdíl mezi těmito částkami ve výši 3.424 Kč. Z těchto popsaných důvodů soud rozhodl výrokem III. rozsudku tak, že žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 3.424 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť účastníci byli ve sporu srovnatelně úspěšní (rozdíl do 5%). Soud tak nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků řízení.

32. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů, které v řízení platil. Stát zaplatil na znalečném po odečtení zálohy částku 7.222 Kč (záloha za znalečné, zaplacená žalobcem, je součástí výroku o náhradě nákladů řízení). Podle výsledku řízení tedy soud stanovil žalobci zaplatit náklady státu ve výši 3.539 Kč (úspěch žalobce je 51% z předmětu řízení) a žalované uložil zaplatit státu částku 3.683 Kč (úspěch žalované je 49%). Současně uložil účastníkům řízení zaplatit uvedenou částku do tří dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci. Brno 17 března 2022 Mgr. Ivo Kadrmas předseda senátu