239 C 2/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 28 749 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 16 080 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 20. 1. 2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 9 590 Kč s úrokem z prodlení z částky 25 670 Kč ve výši 15 % ročně od 17. 9. 2022 do 19. 1. 2023 a s úrokem z prodlení z částky 9 590 Kč ve výši 15 % ročně z této částky od 20. 1. 2023 do zaplacení, zaplacení částky 3 079,23 Kč a úroku ve výši 64,62 % ročně z částky 20 569,91 Kč od 17. 9. 2022 do 10. 10. 2022 ve výši 852 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 20 569,91 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 17. 9. 2022 dosáhne částky 70 848 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 711,32 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalobkyně], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 24. 1. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 25 670 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky, částky ve výši 3 079,23 Kč a úroku 64,62 % ročně od 17. 9. 2022 do 10. 10. 2022 ve výši 852 Kč a úroku 15 % ročně z částky 20 569,91 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok dosáhne částky 70 848 Kč, a to z titulu toho, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 21 000 Kč. Takto poskytnutý úvěr měl žalovaný splácet po dobu 48 měsíců ve splátkách 1 230 Kč měsíčně. Z toho vyplývá, že žalovaný měl na úvěru zaplatit celkem částku 59 040 Kč. Žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného dle dokladů a informací od žalovaného a také úvěrovou historií žalovaného v nebankovním registru klientských informací a v databázi SOLUS. Po zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného bylo rozhodnuto o možnosti poskytnout úvěr. Žalovaný zaplatit na úvěru splátky 1 230 Kč za měsíc březen, květen a červen 2022, když za červen 2022 uhradil dvakrát 1 230 Kč. Z toho důvodu vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, kdy se jednalo o 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky [číslo] tedy u dvou splátek. Žalobci vzniklo dále právo dle bodu 6.2 smlouvy na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku při prodlení žalovaného o délce 15 dnů, když se jednalo o splátku [číslo]. Povinnost žalovaného hradit náklady vzniklé v souvislosti s prodlením byla sjednána dle § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru. Protože žalovaný se dostal do prodlení, došlo automaticky k zesplatnění úvěru dle bodu 6.3 smlouvy, když pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou [číslo] v délce 65 dnů, k datu 15. 9. 2022 došlo k zesplatnění úvěru, když podle bodu 6.4 smlouvy se k datu zesplatnění úvěru nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé k datu zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že jistina 23 872,65 Kč byla splatná v den zesplatnění úvěru. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu na úvěru, ničeho však nezaplatil. Žalovaný tak dluží z titulu úvěrové smlouvě na nové jistině úvěru a dlužném úroku 23 872,65 Kč, smluvní pokutu 998 Kč, náklady vzniklé s prodlením žalovaného 800 Kč, když žalobce požaduje smluvní pokutu 3 079,23 Kč (0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru podle bodu 6.5 od 17. 9. 2022 do data vyhotovení žaloby), úrok za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě 64,62 % za dobu od 11. 10. 2022. Přesto, že byl žalovaný vyzýván před podáním žaloby k úhradě dluhu, ničeho nezaplatil.

2. Pokud byl v této právní věci vydán platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit žalovanému do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.

3. Žalovanému byla žaloba s výzvou k vyjádření k žalobě doručena na adresu jeho bydliště, když obsílka s výše uvedenými písemnostmi soudu byla 15. 8. 2023 uložena na poštovním úřadu a žalovaný vyzván k vyzvednutí písemností. Protože písemnosti si žalovaný nevyzvedl, dne 1. 9. 2023 byla obsílka s těmito listinami vložena žalovanému do poštovní schránky.

4. Účastníci byli rovněž vyzýváni k vyjádření, zda budou souhlasit dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím bez jednání. Žalobce nesouhlasil s rozhodnutím bez jednání, žalovaný nijak nereagoval, nevyjádřil se ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a, soud tedy nařídil jednání na den 1. 12. 2023. Předvolání k tomuto jednání měl žalovaný doručeno fikcí, když po marném uplynutí úložní lhůty byla obsílka s předvoláním k jednání žalovanému vrácena soudu zpět z důvodu absence domovní schránky. Soud proto vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému dne 8. 11. 2023 vyvěšeno na úřední desce soudu. Žalovaný si písemnost soudu ve lhůtě 10 dnů nevyzvedl, z toho důvodu je desátý den od data vyvěšení sdělení na úřední desce soudu považován za den doručení.

5. Žalovaný nijak nereagoval, obsílku si nevyzvedl, k nařízenému jednání se nedostavil, když žalobce na žalobě trval.

6. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak kartou klienta ke smlouvě [číslo] oznámením žalovanému z 15. 9. 2022, výzvou k zaplacení s upozorněním na zesplatnění úvěru z 12. 9. 2022, 12. 8. 2022, výpisem z běžného účtu z 30. 11. 2021 ohledně žalovaného na č. l. 8-15, výpisem z běžného účtu z 31. 12. 2021 na č. l. 16-22, informací [jméno] [příjmení] [příjmení] o pojištění vkladů na č. l. 23, informačním přehledem o systému pojištění pohledávek na č. l. 24, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru – smlouvou o úvěru z 26. 1. 2022, výpisem z běžného účtu z 30. 9. 2021 na č. l. 29-34, 29. 10. 2021 na č. l. 35-41, výpisem z registru SOLUS z 22. 1. 2022, dokladem o vyplacení úvěru z 26. 1. 2022 na č. l. 43, oznámením o schválení úvěru z 26. 1. 2022, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 45-47, informací pro klienta na č. l. 49, výpisem ze seznamu subjektů finančního trhu z 23. 5. 2018, předžalobní výzvou z 4. 1. 2023 a poštovním podacím archem z téhož data, fotokopií dokladu totožnosti žalovaného, tabulkou osobních dat a CBS SCORE na č. l. 57, výstupem z insolvenčního rejstříku ohledně žalovaného a lustrací žalovaného v centrální evidenci obyvatel, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 20. 2. 2023.

7. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

8. Z označení žalobce vyplývá, že se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Existence žalobce je soudu známa i z jiné úřední a rozhodovací činnosti, když žalobce podniká v právní formě akciové společnosti, mj. i v oblasti poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou-nepodnikatelem, kdy z doložené fotokopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že občanský průkaz žalovanému byl vydán v červenci 2019 pod [číslo]. Žalovaný je hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa] (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 20. 2. 2023, úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu – registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru na č. l. 50, fotokopie občanského průkazu žalovaného).

9. Dne 26. 1. 2022 podal žalovaný u žalobce návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] když žalovaný podepsal tento návrh jedinečným kódem [číslo]. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaný kromě jména, příjmení, rodného čísla a bydliště uvedl i své bankovní spojení, a to číslo účtu [číslo] s telefonickým a e-mailovým kontaktem. Žalovaný požádal o úvěr ve výši 21 000 Kč s tím, že tento úvěr bude splácen po dobu 48 měsíců ve splátkách 1 230 Kč, když žalovaný tak měl zaplatit na poskytnutém úvěru za 48 měsíců celkem částku 59 040 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 64,62 % ročně s poplatkem za jednorázový odklad splátky 199 Kč. Téhož dne jako došlo k podání návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, tedy 26. 1. 2022, žalobce oznámil žalovanému schválení úvěru ke smlouvě [číslo] když žalovanému byl tedy poskytnut úvěr 21 000 Kč a za úvěr měl žalovaný zaplatit ve splátkách za dobu 48 měsíců celkem 59 040 Kč. Úvěr ve výši 21 000 Kč byl žalovanému vyplacen na jeho účet [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] (návrh na uzavření smlouvy o úvěru z 26. 1. 2022, oznámení o schválení úvěru z 26. 1. 2022 se splátkovým kalendářem ke smlouvě [číslo] doklad o vyplacení úvěru z 26. 1. 2022 na č. l. 43).

10. Z předložené karty klienta na jméno žalovaného a číslo smlouvy [číslo] soud zjistil, že kromě generálií žalovaného je uvedeno, že úvěr ve výši 21 000 Kč byl vyplacen 26. 1. 2022, přičemž žalovaný na poskytnutém úvěru hradil splátku 1 230 Kč, a to dne 1. 3. 2022, 4. 5. 2022, 7. 6. 2022 a 16. 6. 2022, když další splátky splatné od července 2022 až do 12. 2. 2024, tedy do data, kdy měl být poskytnutý úvěr splacen, neuhradil (karta klienta ke smlouvě [číslo] na č. l. 4 spisu).

11. Pokud žalobce uváděl, že schopnost žalovaného hradit úvěr byla z jeho strany řádně prověřena, k tomuto byly doloženy výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] ze dnů 30. 11. 2021 za období od 28. 10. 2021 do 30. 11. 2021, přičemž soud z tohoto výpisu z běžného účtu žalovaného zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil 24 084,11 Kč a konečný zůstatek 20 720,38 Kč. Žalovaný měl k datu 30. 11. 2021 evidovány další tři úvěry, a to č. úvěrového účtu [číslo] s nesplacenou jistinou 40 345,69 Kč, [číslo] s nesplacenou jistinou 56 775,25 Kč a [číslo] s nesplacenou jistinou 34 922,76 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného z 31. 12. 2021 za období od 29. 11. 2021 do 31. 12. 2021 je prokázáno, že počáteční zůstatek na účtu žalovaného činil 20 720,38 Kč a konečný zůstatek 20 918,86 Kč. Rovněž na tomto výpisu jsou uvedeny další úvěry žalovaného tak, jak je uvedeno shora, kdy ohledně těchto evidovaných úvěrů či splátek na úvěru nebyly evidovány žádné dluhy po splatnosti. Z výpisu z běžného účtu žalovaného z 30. 9. 2021 za období od 30. 8. 2021 do 30. 9. 2021, za toto období činil počáteční zůstatek na účtu 18 729,55 Kč a konečný zůstatek 4 359,69 Kč. Rovněž k datu výpisu z účtu byly evidovány tři úvěrové účty se zůstatkem nesplacené jistiny, když však na těchto dluzích žalovaný neměl evidovány žádné dluhy po splatnosti. Žalobce svůj účet, jak vyplynulo z přehledu provedených transakcí, používal pro platbu kartou, k okamžitým úhradám, když kreditní obrat dle výpisu z běžného účtu z 30. 11. 2021 činil 521 266,01 Kč, kreditní obrat dle výpisu z 31. 12. 2021 činil 478 322 Kč a dle výpisu z účtu z 30. 9. 2021 činil kreditní obrat 76 466 Kč (výpisy z běžného účtu žalovaného z 31. 12. 2021, z 30. 11. 2021, z 31. 12. 2021 a z 29. 10. 2021).

12. Žalobce rovněž připojil výpis z databáze [příjmení], kde bylo zjištěno, že ohledně dotazu na žalovaného, tento neměl k datu 22. 1. 2022 evidovány žádné dluhy. Pokud byl doložen další výpis z účtu žalovaného, konkrétně z 29. 10. 2021, na tomto účtu činil počáteční zůstatek 4 359,69 Kč a konečný zůstatek 24 084,11 Kč s kreditním obratem 199 367,20 Kč. K datu 29. 10. 2021 měl žalovaný evidovány úvěry na úvěrovém účtu [číslo] ve výši 41 089,21 Kč, [číslo] se zůstatkem nesplacené jistiny 56 775,25 Kč a [číslo] se zůstatkem jistiny 35 750,74 Kč (výpis záznamu z registru [příjmení] z 22. 1. 2022 na č. l. 42 spisu, výpis z běžného účtu z 30. 9. 2021 a 29. 10. 2021). Z tabulky osobních dat a [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalovaný byl hodnocen skórem 308, tedy v kategorii II., s menším rizikem, lepším segmentem klientů a možností lepší nabídky tenoru a částky k vyplacení (tabulka osobních dat a [anonymizována dvě slova] na č. l. 56 spisu). Žalobce tedy zkoumal úvěruschopnost žalovaného předložením výpisů z jeho běžného účtu ze dnů 30. 9. 2021, 29. 10. 2021, 30. 11. 2021 a 31. 12. 2021, kde žalovaný měl sice na svém účtu evidovány tři úvěry, které však v té době jím byly řádně splaceny, tudíž nebyla evidována žádná dlužná částka na splácení úvěru. Žalovaný rovněž nebyl žádným způsobem evidován v databázi [příjmení], byla zhodnocena jeho úvěruschopnost dle tabulky osobních dat na č. l. 56 spisu. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, proto byl dne 15. 9. 2022 vyrozuměn o této skutečnosti a byl vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené částky úvěru, běžných úroků k datu zesplatnění úvěru, smluvních pokut a dalších nákladů. Dlužná částka byla vyčíslena ve výši 25 670 Kč. Na své prodlení s výzvou k zaplacení byl žalovaný upozorňován i výzvami s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru dne 12. 9. 2022, 12. 8. 2022. Žalovaný na tyto výzvy a upozornění ani na samotné zesplatnění úvěru nereagoval, nereagoval ostatně ani na předžalobní výzvu k úhradě z 4. 1. 2023 (oznámení o zesplatnění úvěru z 15. 2. 2022, výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru z 12. 9. 2022, 12. 8. 2022, předžalobní výzva z 4. 1. 2023, poštovní podací arch z téhož data).

13. Závěrem tedy lze shrnout, že žalovaný požádal u žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč, když tento návrh byl akceptován. Žalovanému byla vyplacena částka 21 000 Kč na jeho účet vedený u [právnická osoba], žalovaný zaplatil prvé čtyři splátky, další splátky již nehradil, byť byl žalobcem upozorňován na své prodlení, přičemž byl následně dluh zesplatněn. Co se týče úvěruschopnosti žalovaného, žalobce doložil, že zkoumal úvěruschopnost žalovaného na základě jeho výpisu z běžného účtu z 30. 11. 2021, 31. 12. 2021, 30. 9. 2021 a 29. 10. 2021, když žalovaný neměl v databázi [příjmení] žádný záznam a nebyl v rámci hodnocení hodnocen jako rizikový klient.

14. Co se týče právní kvalifikace této věci, s přihlédnutím k dataci uzavřené smlouvy o úvěru soud tuto věc posuzoval podle § 3028 odst. 1 OZ, tedy podle právní úpravy platné v době, kdy byla smlouva uzavřena. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru a jeho následnou akceptací žalobcem došlo mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, resp. mezi úvěrujícím a úvěrovaným podle § 1721 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 395 OZ, k uzavření smlouvy o úvěru, kterou se žalobce jako úvěrující zavázal, že úvěrovanému, tedy žalovanému, poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný, tedy žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně CZK, tedy v souladu s § 2396 OZ. Žalovaný měl povinnost dle § 2399 OZ vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak ve lhůtě 1 měsíce od data, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2048 a násl. OZ byla mezi účastníky smlouvy dohodnuta smluvní pokuta v písemné formě, když z ujednání ve smlouvě je patrný způsob určení výše smluvní pokuty.

16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných nejen od spotřebitele, ale pokud je to i nezbytné, z databáze, která umožňuje posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

17. Podle ustanovení § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle ustanovení § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Soud se především v rámci své činnosti ex offo zabýval tím, zda žalobce jako věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru řádně splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného a jeho schopnosti a možnosti splácet, když z písemného vyhotovení smlouvy je zřejmé, že úvěrová smlouva byla uzavřena se žalovaným jako spotřebitelem dle § 419 OZ. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel zkoumat nejen z informací od dlužníka ale i z databází, které umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů tak, jak má ostatně na myslí výklad ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Je nutno posuzovat, zda žalovaný jako dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (rozhodnutí ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Součástí řádné odborné péče týkající se zkoumání úvěruschopnosti je taktéž obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze a toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tak, jak je ve většině případů tvrzeno dlužníkem, ale sám si tyto údaje prověří a nechá si je případně doložit (rozhodnutí NSS ČR, č. j. 1 As 30/2015-39). Takto rozsáhle specifikované požadavky na prověřování platbyschopnosti dlužníků požadujících od bankovních či nebankovních společností spotřebitelský úvěr jsou dány především vývojem spotřebitelských vztahů včetně negativních společenských dopadů, kdy dlužníci, kteří obdrží spotřebitelský úvěr a nejsou schopni jej nadále splácet, a to z těch či oněch důvodů, mohou se dostat do dluhové spirály a předlužování včetně pádu takovýchto spotřebitelů a závislých osob do sociální sítě včetně následného narušení rodinných, sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. (rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

21. Žalobce zkoumal úvěruschopnost spotřebitele pouze na základě doložených bankovních výpisů od září do prosince 2021, když žalovaný získal úvěr v lednu 2022. Žalobce, jak ostatně vyplynulo z jeho doplněných skutkových tvrzení, vycházel z těchto výpisů z toho důvodu, že z výpisů z účtu žalovaného vyplynulo, že tento neměl žádné mikroúvěry a půjčky a v srpnu 2021 činil příjem žalovaného od paní [příjmení] 76 000 Kč, když podstatné bylo, že zůstatek na účtu je kladný. Žalovaný měl být úspěšný v rámci odborných tipovacích soutěží, když s ohledem na výši kreditního obratu 479 000 Kč měl žalobce za to, že žalovaný je finančně gramotný a úvěr poskytnutý žalobcem je bagatelní, přičemž zapadá do celkové ekonomiky žalovaného.

22. Soud konstatuje, že z výpisů z účtu žalovaného byl zjištěn součet obratů na výpise, počáteční i konečný zůstatek. Není však pravdou, že by žalovaný neměl žádné půjčky či úvěry, neboť z výpisu z účtu je zřejmé, že žalovaný měl úvěry vedené na čísle úvěrového účtu [číslo], [číslo] a [číslo], kde ve výpisech z účtu sice je uvedeno, že žalovaný nemá žádné dluhy na těchto úvěrech po splatnosti, nicméně zůstatky nesplacené jistiny činí v součtu cca 100 000 Kč. Žalobce v době žádosti o úvěr neměl žádné záznamy v registru [příjmení], přičemž registr případných nebankovních půjček nebyl doložen. Žalovaný finanční prostředky na účtu využíval pro platby, když má na svém účtu evidovány v daném období okamžité úhrady v různých částkách, např. 200 Kč, 300 Kč, 3 000 Kč apod., když není zřejmé, o jaké platby ve prospěch žalovaného se mělo jednat, když se lze oprávněně domnívat, že se nejednalo o platby zaměstnavatele ohledně případné mzdy apod. Pokud žalobce argumentoval judikaturou NS ČR, sp. zn. I. ÚS 1543/21, rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 104 VPH 506/2020 a usnesením NS ČR, sp. zn. 33 ICdo 27/2021 a rozhodnutím Městského soudu v Praze, sp. zn. 39 Co 63/2023, soud konstatuje, že pokud žalobce požaduje po žalovaném z titulu nezaplacení úvěru zaplacení celkové částky ve výši 28 749 Kč, nejedná se o částku s přihlédnutím ke všem okolnostem tohoto případu, která by splňovala znaky částky bagatelní, která byla žalovanému poskytnuta. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 21 000 Kč, žalovaný měl z titulu splácení úvěru uhradit celkem částku přesahující 59 000 Kč, když konkrétně měl zaplatit částku ve výši 59 040 Kč.

23. Pokud si žalobce v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odkazem na dikci § 86 zákona o spotřebitelském úvěru pouze zlustroval v databázi SOLUS a nedoloženým tvrzením, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána i nebankovním registrem klientských informací, tento nebankovní registr či výstup z tohoto registru nebyl doložen a žalovaný neměl v databázi SOLUS žádný záznam. Nicméně má soud za to, že žalobce své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostál, když nezkoumal, ať již z údajů od žalovaného či z jiných zdrojů, zda je žalovaný někde zaměstnán, jaké jsou jeho pravidelné a stabilní příjmy ze zaměstnání či podnikatelské činnosti apod. Je sice možno přisvědčit žalobci, že kreditní obrat na účtu žalovaného je v jistém období poměrně vysoký (říjen, listopad 2021 ve výši 521 566 Kč), nicméně z tohoto obratu nelze dovozovat, že je žalovaný schopen dostát svým závazkům z takto uzavřené smlouvy o úvěru.

24. Soud tedy po zvážení všech okolností tohoto případu dospěl k závěru, že jestliže žalobce prokazatelně lustroval žalovaného v databázi SOLUS a dospěl k závěru, že žalovaný není rizikovým klientem a lze mu úvěr poskytnout pouze na základě předložených výpisů z účtu, takto pojaté zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je nedostatečné, o čemž ostatně svědčí i to, že žalovaný uhradil pouze prvé čtyři splátky na úvěru a nadále již ničeho nehradil. Za tohoto stavu má soud za to, že nelze jinak, než mezi žalobcem a žalovaným uzavřenou smlouvu o poskytnutí úvěru označit za neplatnou, neboť žalobce nesplnil svou povinnost, která pro něj vyplývá z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a žalobce tedy nedostatečně zkoumal schopnost žalovaného takto poskytnutý úvěr splácet. Navíc ohledně půjčené, resp. úvěrované částky, která prokazatelně byla žalovanému zaslána na jeho účet ve výši 21 000 Kč a s přihlédnutím k částce, kterou má žalovaný vrátit, tedy částku přesahující 59 000 Kč za dobu 48 měsíců, má soud za to, že takovéto právní ujednání ve smlouvě o úvěru se příčí dobrým mravům včetně požadavku na zaplacení úroku ve výši 64,62 Kč z požadované částky 20 569,91 Kč. S ohledem na shledanou absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má soud za to, že nároku žalobce lze částečně vyhovět, a to z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému byla ze strany žalobce na jeho účet zaslána částka ve výši 21 000 Kč a na této zaslané částce, když se jedná o plnění bez právního důvodu, žalovaný uhradil čtyři splátky po 1 230 Kč. Žalovaný tedy uhradil z částky 21 000 Kč 4 920 Kč, a proto dluží z titulu bezdůvodného obohacení žalobci částku ve výši 16 080 Kč. S úhradou částky ve výši 16 080 Kč se žalovaný dostal do prodlení po marném uplynutí lhůty pro plnění dle předžalobní výzvy ze 4. 1. 2023, kde žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě 15 dnů od data odeslání předžalobní výzvy, když předžalobní výzva byla dána dle podacího archu k poštovní přepravě 4. 1. 2023. Žalovaný tedy mohl naposledy plnit 15. dnem od data odeslání výzvy, tedy dnem 19. 1. 2023, když od data následujícího (20. 1. 2023) je žalovaný v prodlení. Podle § 1968 OZ má žalobce nárok na úhradu úroků z prodlení dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

25. Protože se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, má povinnost bezdůvodné obohacení vydat. Žalovanému byla zaslána částka 21 000 Kč, žalovaný uhradil na této částce celkem 4 920 Kč, k úhradě proto zbývá 16 080 Kč. S úhradou této částky je žalovaný v prodlení od 20. 1. 2023, kde úroková míra v době prodlení činila 15 % s odkazem na § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Ve výroku I. proto soud z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného žalovanému uložil zaplatit žalobci částku ve výši 16 080 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 20. 1. 2023 do zaplacení.

26. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v částce 9 590 Kč s příslušenstvím, a to 15% úrokem z prodlení z částky 25 670 Kč od 17. 9. 2022 do 19. 1. 2023 a úrokem z prodlení z částky 9 590 Kč od 20. 1. 2023 do zaplacení byla žaloba zamítnuta. Co se týče pohledávky 3 079,23 Kč, jedná se zde o smluvní pokutu, a protože soud dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná, došlo i k zamítnutí nároku na zaplacení žalobce na smluvní pokutu a úroku 64,62 % z částky 20 569,91 Kč od 17. 9. 2022 do 10. 10. 2022 v kapitalizované výši 852 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 20 569,91 Kč od 11. 10. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 17. 9. 2022 dosáhne částky ve výši 70 848 Kč, když nárok na zaplacení příslušenství a smluvní pokuty žalobce nemá, když soud opětně podotýká, že úrok ve výši 64,62 % ročně z původní žalované jistiny úvěru přesahuje výrazně úrokovou míru obvyklou, a to i v rámci bankovních obchodů, přičemž soud na takto procentuálně vyměřený úrok pohlíží jako na úrok, který je v rozporu nejen se zákonnou úpravou, ale i s dobrými mravy.

27. Protože žalobce požadoval na celkové jistině zaplacení částky 28 749 Kč a byl úspěšný pouze v částce 16 080 Kč, neúspěch žalobce je představován částkou 12 669 Kč. V rámci procentuálního přepočtu úspěchu a neúspěchu soud také ve výroku III. rozhodoval o nákladech řízení, a to dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Plná výše žalobní jistiny 28 749 Kč je tedy představována stoprocentním úspěchem. Jedno procentu činí 287,49 Kč, a soud proto přepočítal úspěch žalobce v částce 16 080 Kč procentuální výměrou 55,93 % a neúspěch žalobce ve výši 12 669 Kč procentní výměrou 44,07 Kč. Po odečtení úspěchu žalobce od jeho neúspěchu, resp. úspěchu žalovaného, soud dospěl k závěru, že žalobce má jako částečně úspěšná strana sporu nárok na náhradu nákladů řízení v procentuální výměře 11,80 % ročně.

28. Náklady řízení žalobce činí soudní poplatek ve výši 1 438 Kč, odměnu za prvé tři úkony právní služby provedené ve věci (podání žaloby, předžalobní výzva a převzetí zastoupení) při sazbě 300 Kč za každý z těchto úkonů (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhl. 177/1996 Sb.). Za výše uvedené úkony právní služby přísluší právnímu zástupci žalobce i náhrada hotových výdajů 100 Kč za každý úkon (§ 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb.). Další úkon, který je představován účastí právního zástupce žalobce u jednání soudu byl stanoven v částce dle § 14b odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., kdy odměna za účast na jednání soudu činí 2 260 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.). Za tento úkon přísluší právnímu zástupci žalobce režijní paušál 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Odměna za právní zastoupení za výše uvedené úkony právní služby a režijní paušály k těmto úkonům tedy činí celkem částku ve výši 3 760 Kč. Takto stanovená odměna je navýšena o 21 % DPH, neboť právní zástupkyně žalobce je registrována jako plátce této daně, přičemž DPH činí 789,60 Kč. Celková odměna za právní zastoupení ve výši 5 987,60 Kč byla tedy s ohledem na částečný úspěch žalovaného ve věci vypočtena procentní výměrou uvedenou soudem (11,88 %), kdy přiznaná odměna tedy činí 711,32 Kč, když tato částka odpovídá procentní výměře 11,88 %, kterážto výsledná procentuální výměra byla soudem stanovena odečtem úspěchu žalobce od neúspěchu, resp. úspěchu žalovaného.

29. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.