239 C 23/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Rozmahelem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO: IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A pro příjem pošty: nábřeží Jméno žalobce B Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 56 641 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 40 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 28. 7. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 8 940 Kč s úrokem z prodlení z částky 48 940 Kč ve výši 14,75 % ročně od 26. 3. 2024 do 27. 7. 2024 a s úrokem z prodlení z částky 8 940 Kč ve výši 14,75 % ročně od 28. 7. 2024 do zaplacení, částku 7 701,48 Kč, úrok ve výši 76,03 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 17. 4. 2024 do 17. 4. 2024 ve výši 15,08 Kč, úrok z prodlení z částky 40 000 Kč ve výši 14,75 % ročně od 18. 4. 2024 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celý úrok od 26. 3. 2024 dosáhne částky 122 947 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 8 601,07 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, , rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 5. 9. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 48 940 Kč s příslušenstvím, částky 7 701,48 Kč, když žalobce dále požadoval úrok ve výši 76,03 % ročně ze 40 000 Kč za dobu od 26. 3. 2024 do 16. 4. 2024 v kapitalizované výši 1 779,14 Kč, úroku z částky 40 000 Kč ve výši 76,03 % ročně od 17. 4. 2024, respektive za tento den ve výši 15,08 Kč a úroku 14,75 % ročně z částky 40 000 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy takto požadovaný úrok od 26. 3. 2024 dosáhne kapitalizované výše 122 947 Kč.

2. V žalobě žalobce uvedl, že je držitelem povolení , Anonymizováno, k poskytování spotřebitelských úvěrů. Dne 14. 12. 2023 uzavřel žalobce se žalovanou smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , když podle této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr 40 000 Kč. Takto poskytnutý úvěr včetně úroku 76,03 % ročně se žalovaná zavázala splácet ve 36 měsíčních splátkách 2 846 Kč. Smlouva byla účastníky uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Žalované byl úvěr schválen, když schopnost žalované splácet úvěr byla prověřena z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z těchto podkladů bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek úvěru, když před zesplatněním úvěru žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut (bod 6.1. smlouvy) ve výši 998 Kč. Jednalo se o smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami číslo , hodnota, a 2 v délce vyšší než 30 dní. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů 400 Kč (bod 6.2. smlouvy), kdy se jedná o náhradu nákladů 200 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitla v prodlení v délce 15 dnů. Povinnost hradit náklady byla ujednána § 122 odstavec 1 písmeno a) zákona o spotřebitelském úvěru, když žalobce dále provedl jednotkový rozpad nákladů v souvislosti s úhradou každé pohledávky. Následně byl úvěr automaticky zesplatněn dle bodu 6.3. smlouvy, když žalovaná dluží na nesplacené jistině úvěru a nezaplacených úrocích částku 47 542,27 Kč. Co se týče výpočtu úroku za poskytnutí úvěru do data zesplatnění, úvěr dle uzavřené smlouvy se splácí splátkami, jejichž výše se nemění. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Žalovaná byla vyzvána před zesplatněním úvěru k úhradě dluhu, ničeho však nezaplatila. Podle článku 6.5. smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, bude mít povinnost hradit smluvní pokutu 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou do úplného zaplacení. Žalovaná tedy dluží na nové jistině úvěru 47 542,27 Kč, když se jedná o jistinu úvěru 40 000 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru k datu zesplatnění 7 542,27 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy 998 Kč, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované 400 Kč a smluvní pokutu 7.701,48 Kč tedy 0,1 % z nové jistiny úvěru do data vyhotovení žaloby. Žalobce dále požaduje úrok za poskytnutí úvěru z původní dlužné jistiny úvěru 40 000 Kč, 76,03 % ročně, když tento úrok je uplatňován žalobcem v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené ČNB. Výše požadovaného úroku dle bodu 2.2. smlouvy je limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit, tedy 122 947 Kč. Ze všech těchto důvodů se proto žalobce obrátil se svým nárokem na soud.

3. Pokud soud vydal v této věci platební rozkaz, nepodařilo se jej žalované doručit do vlastních rukou a z toho důvodu byl vydaný platební rozkaz dle § 173 odstavec 2 o.s.ř. zrušen. Žalované byla doručována žaloba s výzvou k vyjádření na adresu jejího bydliště na , adresa, , když k doručení těchto písemností žalované došlo fikcí, přičemž po marném uplynutí úložní lhůty byla obsílka žalované s těmito písemnostmi vložena dne 5. 3. 2025 do poštovní schránky.

4. Nadto soud vyzval žalobce i žalovanou, aby se tito vyjádřili dle § 115a o.s.ř. k případnému rozhodnutí bez jednání. Protože žalobce s tímto nesouhlasil, soud v této věci nařídil jednání na den 16. 5. 2025, kde žalobce na tomto jednání na žalobě trval. Žalovaná se k jednání nedostavila, předvolání k tomuto jednání měla doručeno fikcí na základě sdělení dle § 49 odstavec 4 o.s.ř., které bylo vyvěšeno na úřední desce soudu 8. 4. 2025.

5. Soud v této věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze 14. 12. 2023, karty klientky na č. l. 7, oznámení o schválení úvěru z 15. 12. 2023, splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru za dobu od 17. 1. 2024 do 17. 12. 2026, oznámení žalované z 24. 3. 2024, dodejky žalované na č. l. 11, výzvy k zaplacení úvěru z 19. 2. 2024, 19. 3. 2024, předsmluvního formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru z 14. 12. 2023, vybraných pohybů na účtu č. 327842314/0300 ze dnů 12. 12. 2023, 13. 11. 2023, 13. 10. 2023 a 12. 9. 2023, hodnocení klienta ze dne 14. 12. 2023, dokladu o vyplacení úvěru 14. 12. 2023, prohlášení klienta ze 14. 12. 2023, vybraných pohybů na účtu na č. l. 23, výpisu záznamů z registru SOLUS na č. l. 24, výpisu z nebankovního registru klientských informací na č. l. 25, předžalobní výzvy z 12. 7. 2024, poštovního podacího archu z 12. 7. 2024, informací o podpisu na dálku, dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy ze 14. 12. 2023, úplného výpisu ze seznamu registrovaných subjektů finančního trhu, základní informace o klientovi na č. l. 34, informace SMS o vyplacení na č. l. 35, opisu občanského průkazu žalované na č. l. 36-37, výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze dne 23. 9. 2024.

6. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, která podniká mimo jiné v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů. Žalobce je v tomto směru držitelem licence ČNB k poskytování takovýchto úvěrů (výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze dne 23. 9. 2024 ohledně žalobce).

8. Žalovaná je fyzickou osobou, když z fotokopie dokladu totožnosti žalované číslo , hodnota, soud zjistil, že žalovaná je hlášena k trvalému pobytu na adrese , adresa, v Brně. Doklad totožnosti vydal Úřad městské části , adresa, (fotokopie dokladu totožnosti žalované na č. l. 36 a 37 spisu).

9. Žalovaná prostřednictvím elektronických komunikací podala dne 14. 12. 2023 u žalobce návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo , hodnota, . Z bližšího obsahu tohoto návrhu soud zjistil, že tento návrh byl učiněn prostřednictvím zprostředkovatelky úvěru , jméno FO, , když žalovaná požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 40 000 Kč. Takto případně poskytnutý úvěr měla žalovaná hradit v měsíčních splátkách ve výši 2 846 Kč po dobu 36 měsíců. Z tohoto vyplývá, že žalovaná požádala o úvěr 40 000 Kč a za dobu 36 měsíců splácení úvěru měla tedy uhradit žalobci celkem částku 102 456 Kč. Zápůjční úroková sazba dle návrhu smlouvy o úvěru činila 76,02 %. Smlouva nebyla žalovanou podepsána, byla z její strany podepsána jedinečným kódem číslo , hodnota, . Z karty klienta, tedy z karty žalované ke smlouvě o úvěru výše uvedeného čísla soud zjistil, že v kartě klienta jsou uvedeny generálie jako bydliště, zaměstnavatel, když žalované byl úvěr vyplacen ve výši 40 000 Kč dne 14. 12. 2023. Z této karty rovněž vyplynulo, že žalobce vypočítal a uplatnil smluvní pokutu, když žalovaná z titulu neuhrazení úvěru a úroku dlužila 48 940 Kč, přičemž se dostala do prodlení s úhradou i prvních dvou splátek, k čemuž byla upomínána. Z oznámení z 15. 12. 2023 vyplynulo, že žalobce návrh na uzavření smlouvy o úvěru akceptoval, když žalované byl úvěr, jak vyplynulo z karty klienta, vyplacen, přičemž žalovaná měla řádně a včas hradit splátky dle splátkového kalendáře (návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne 14. 12. 2023, karta klienta na č. l. 7 spisu, oznámení o schválení úvěru z 15. 12. 2023, splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru).

10. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru vyplynulo, že tento formulář obsahuje standardní informace o spotřebitelském úvěru s tím, že výpůjční úroková sazba byla dohodnuta ve výši 76,02 Kč. Žalovaná vzala na vědomí výši splátek, celkovou výši, kterou měla za dobu trvání smlouvy o úvěru zaplatit i případné smluvní pokuty, které bude hradit v případě prodlení (předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaná má zřízen účet u ČSOB číslo , č. účtu, , když z výpisu vybraných pohybů na účtu za období od 12. 9. 2023 do 12. 12. 2023 byla na tomto účtu zaúčtována příchozí úhrada od zaměstnavatele žalované , právnická osoba, Kromě zaúčtování, zřejmě výplat, respektive mzdy, se na tomto účtu nenachází žádné jiné pohyby. Z tabulky hodnocení klienta vyplynulo, že žalovaná je zaměstnaná, její příjem činí 21 100 Kč, přičemž byly stanoveny výdaje ve výši životního minima, náklady na bydlení 5 090 Kč a další výdaje v celkové výši 9 950 Kč s rezervou 1 000 Kč. V tomto dokladu byl rovněž specifikován zaměstnavatel žalované, a to , právnická osoba, Žalobce tedy v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované zkonstatoval její příjmy 21 100 Kč a měsíční výdaje 9 950 Kč. Žalovaná bydlí či bydlela u rodičů. Na základě zhodnocení úvěruschopnosti byl žalované proto úvěr poskytnut, což vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru. Žalovaná rovněž jedinečným kódem 14. 12. 2023 podepsala i prohlášení klienta o poskytnutí úvěru. Z výpisu záznamu v registru SOLUS vyplynulo, že žalovaná nemá v této databázi žádné záznamy (vybrané pohyby na účtu číslo , č. účtu, ze dne 14. 12. 2023, hodnocení klienta ze 14. 12. 2023, doklad o vyplacení úvěru ze 14. 12. 2023, prohlášení klienta ze 14. 12. 2023, vybrané pohyby na účtu žalované číslo , č. účtu, ze dne 14. 12. 2023, výpis ze záznamu z registru SOLUS).

11. Žalobce doložil k listinným důkazům i informace týkající se podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru na dálku. Smlouva o úvěru byla upřesněna, respektive změněna dodatkem číslo , hodnota, ze 14. 12. 2023, když žalovaná byla v databázích žalobce registrována jako klient včetně kontaktních údajů, přičemž v rámci verifikační platby byla žalované zaslána SMS, kde žalobce informoval žalovanou, že na její bankovní účet odeslal platbu 1 Kč, když variabilní symbol této platby měla žalovaná použít jako podpisový kód pro odpovědní SMS (informace o podpisu na dálku, dodatek číslo , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze 14. 12. 2023, základní informace o klientovi na č. l. 34, informace o zaslané SMS na č. l. 35).

12. Žalované byl tedy úvěr poskytnut převodem částky 40 000 Kč na její účet, když žalovaná měla zaplatit na úvěru za dobu 36 měsíců celkem 102 456 Kč. Z doložené karty klienta, s přihlédnutím ke splátkovému kalendáři vyplynulo, že žalovaná úvěr nesplácela, dostala se do prodlení s úhradou už prvé splátky splatné 17. 1. 2024. Druhou splátku splatnou 17. 2. 2024 rovněž nehradila, proto jí byla účtována smluvní pokuta 998 Kč a následně žalobce požadoval po žalované dvakrát 200 Kč z titulu úhrady nákladů za její prodlení. Žalovaná byla 24. 3. 2024 uvědomena o nesplácení svého dluhu, žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu v celkové výši 48 940 Kč. Tato částka se sestává z dlužné jistiny úvěru, úroku za poskytnutí úvěru k datu zesplatnění, neuhrazených smluvních pokut a náhrady nákladů. Žalované byla k výzva k úhradě dluhu doručována na jí sdělenou adresu pro příjem pošty (, adresa, ), obsílka se vrátila zpět nevyzvednutá. Následně byla žalovaná vyzvána 19. 2. 2024 a 19. 3. 2024 k úhradě dlužných splátek, byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. Na tyto výzvy žalovaná nijak nereagovala, proto 24. 3. 2024 byl úvěr zesplatněn a žalovaná vyzvána k neprodlené úhradě (splátkový kalendář, karta klienta, oznámení z 24. 3. 2024, dodejka žalované na č. l. 11, výzvy k zaplacení ze dnů 19. 2. 2024 a 19. 3. 2024).

13. Protože žalovaná ničeho ani částečně nehradila, 12. 7. 2024 byla opětně předžalobní výzvou dle § 142a odstavec 1 o.s.ř. vyzvána k úhradě dluhu (předžalobní výzva z 12. 7. 2024, poštovní podací arch).

14. Sama žalovaná zůstala v této věci naprosto nečinná, písemně ani jinou relevantní formou se k žalobě nevyjádřila.

15. Co se týče právní kvalifikace této věci, žalobce v řízení prokázal, že na základě návrhu učiněného žalovanou a akceptací ze strany žalobce došlo či mělo dojít dle § 1721 OZ, s přihlédnutím k § 1724 odstavec 1 OZ k uzavření závazkového vztahu. Podle § 1810 OZ ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (spotřebitelské smlouvy) a závazky z nich vzniklé.

16. Podle § 1812 odstavec 1 OZ lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele příznivější.

17. Podle § 1813 věta prvá OZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv či povinností stran v neprospěch spotřebitele.

18. Podle § 1815 OZ k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

19. Podle § 1841 OZ smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně se rozumí každá spotřebitelská smlouva, která se týká bankovní, úvěrové, platební či pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby či obchodu na trhu s investičními nástroji. Podle § 1842 odstavec 1 OZ ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit prostředek komunikace na dálku.

20. Podle § 580 odstavec 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných nejen od spotřebitele, ale pokud je to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr bude poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost splácet pravidelné splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

24. Podle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelskému úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, která běží od data uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 2991 odstavec 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, když bezdůvodné obohacení je i majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, či tím, že za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám (§ 2991 odstavec 1 OZ).

26. Po aplikaci právní kvalifikace této věci ke shora uvedenému a prokázanému skutkovému ději soud vzal za dovozené, že mezi žalobcem a žalovaným dálkovou formou měla být uzavřena 14. 12. 2023 smlouva o úvěru, když je zřejmé, že ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru tento závazkový vztah je nutno charakterizovat ve smyslu § 419 OZ jako spotřebitelský úvěr, když se jednalo o poskytnutí určité finanční služby žalované jako fyzické osobě, která nejednala v rámci svých podnikatelských aktivit. Touto smlouvou na základě akceptace ze strany žalobce tento poskytl žalované na její účet 40 000 Kč, když žalovaná se takto poskytnutý úvěr v poskytnuté výši 40 000 Kč zavázala splácet po dobu 36 měsíců ve splátkách 2 846 Kč měsíčně, když s ohledem na počet splátek měla žalovaná za dobu 36 měsíců (tři roky) na poskytnutém úvěru uhradit celkovou částku ve výši 102 456 Kč. S ohledem na tato zjištění soudu soud smlouvu hodnotil a posuzoval nejen dle zákona o spotřebitelském úvěru (§§ 86, 87 tohoto zákona), ale taktéž s přihlédnutím k výše zmíněnému a citovanému § 1810 a násl. OZ. Z judikátu ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18 Sb. vyplývá, že pokud nezkoumá obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru řádně prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu (čl. 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod).

27. Z toho důvodu se soud především důkladně zabýval tím, zda žalobce, vyjma jeho tvrzení v žalobě, řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované. Byť byly doloženy určité listinné důkazy týkající se posuzování úvěruschopnosti, soud dospěl k závěru, že se jednalo pouze o formální činnost poskytovatele úvěru a prakticky nebyla úvěruschopnost žalované řádně prověřena ani doložena. Schopnost dlužníka úvěr splácet má věřitel (v tomto případě žalobce) povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, a pokud je to nezbytné, také z databází, které umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobce měl k dispozici občanský průkaz, dále pak výpisy z účtu žalované, které však potvrzují pouze příjem výplat od jejího zaměstnavatele na její účet, kdy z těchto doložených výpisů z účtu žalované nevyplývá, jaký byl stav finančních prostředků, jaké platby v době, které se výpisy z účtu týkají, žalovaná hradí, jaké jsou její skutečné náklady na bydlení, živobytí, jakou má žalovaná finanční rezervu, když z těchto výpisů z účtu vyplývá, že není zřejmé, jaká finanční rezerva a částka se nacházela k datu poskytnutí úvěru na účtu žalované, zda tato hospodaří či nehospodaří špatně, když pokud se týče zmiňovaných výdajů ve výši cca 9 000 Kč, není zřejmé, jakým způsobem k této částce na výdajích žalované na živobytí, bydlení dospěl. Žalovaná dle karty klienta, respektive informací doložila, že je zaměstnána s platem 21 100 Kč, nicméně však nebylo blíže prokázáno, jakým způsobem, například výplatními páskami, si žalobce ověřoval skutečné finanční rezervy, prostředky a příjmy žalované. K výdajům žalované nebylo doloženo ničeho, tyto byly pouze konstatovány ve výši cca 9 000 Kč, když žalobce zřejmě vyšel pouze z tvrzení žalované, která měla bydlet u rodičů, přičemž však její korespondenční adresa se liší od bydliště žalované.

28. Součástí řádné odborné péče poskytovatele úvěru je taková míra obezřetnosti, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelkou o úvěr, ale je nutno také tato tvrzení prověřit a případně doložit (rozhodnutí NSS ČR ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, ). Ze všech těchto výše uvedených důvodů a úvah soud uzavírá, že žalobce sice zjišťoval údaje týkající se případné schopnosti žalované úvěr splácet, ale svoji povinnost z hlediska zákonné právní úpravy řádně úvěruschopnost žalované nezkoumal a neposoudil ji s náležitou odbornou péčí.

29. Soud tedy dospěl k závěru, že výše zmíněná smlouva o úvěru uzavřená na základě návrhu a akceptace ze strany žalobce je smlouvou absolutně neplatnou dle zákona o spotřebitelském úvěru, protože žalobce nesplnil svoji základní povinnost úvěrujícího řádně posoudit úvěruschopnost žalované. Smlouva je dále neplatná dle § 580 odstavec 1 OZ, s přihlédnutím k nálezu ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18 Sb., kdy k absolutní neplatnosti soud přihlíží i bez uplatněné námitky žalované. I kdyby soud dovodil případně, že úvěruschopnost byla zkoumána řádně, nemůže přehlédnout ujednání účastníků ve smlouvě o úvěru, kde úroková míra výrazně přesahuje úroky požadované v rámci bankovních či obdobných úroků. Zápůjční neboli úvěrová sazba byla sjednána ve výši 76,02 % ročně, když soud takto sjednanou úrokovou míru hodnotí jako v rozporu s dobrými mravy, kdy s ohledem na ujednání o úroku je nutno v této smlouvě spatřovat smlouvu lichevní. I z tohoto má soud za to, že smlouva je neplatná.

30. Žalované však byla částka 40 000 Kč poskytnuta na její účet, respektive na její účet byla vyplacena, kdy soud ve smyslu § 2991 OZ uzavírá, že pokud žalovaná obdržela od žalobce z neplatné smlouvy 40 000 Kč, jedná se o bezdůvodné obohacení dle § 2991 OZ. Žalovaná na této částce ničeho neuhradila, proto z titulu bezdůvodné obohacení dluží stále částku 40 000 Kč.

31. Za tohoto stavu proto soud ve výroku I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. od data následujícího po datu, kdy žalovaná měla na základě předžalobní výzvy plnit, tedy od 28. 7. 2024. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne 12. 7. 2024 vyzvána k plnění dluhu ve lhůtě 15 dnů od odeslání předžalobní výzvy, která byla 12. 7. 2024 dána k poštovní přepravě. Žalobce nedoložil, že by předžalobní výzva byla žalované doručena, nicméně, pokud soud vychází ze lhůty, která byla v předžalobní výzvě žalované dána k plnění, soud má za to, že žalovaná je v prodlení od data následujícího po datu 15. dne od data odeslání předžalobní výzvy, tedy od 28. 7. 2024.

32. S ohledem na neplatnost smlouvy a přiznání části nároku 40 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení soud ve výroku II. žalobu v rozsahu tak, jak je uvedeno v tomto výroku, zamítl.

33. Zamítnutí tak, jak je uvedeno ve výroku II., je plně odůvodněno tím, že se jedná o uplatněné nároky z titulu neplatné smlouvy, a proto soud byl nucen tyto nároky posoudit s ohledem na jejich absolutní neplatnost tak, že žaloba byla v tomto zbývajícím rozsahu zamítnuta včetně požadovaných úroků v procentuální výměře 76,03 % ročně a v kapitalizované výši, když však žalobci nevznikl nárok na úhradu smluvní pokuty ani poplatků za prodlení žalované.

34. Žalobce byl v této věci úspěšný v částce 40 000 Kč, když v součtu původně předmětem žalobní jistiny bylo zaplacení 56 641 Kč. Úspěch žalobce soud vypočetl 70,65 procenty, kdy po odečtení neúspěchu žalobce, respektive úspěchu žalované 29,35 % soud přiznal žalobci jako částečně úspěšné straně sporu náklady řízení podle výsledku v procentuální výměře 41,30 % ročně původně účtovaných nákladů řízení.

35. Právní zástupce žalobce provedl v této věci před 1. 1. 2025 tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalované k plnění) při sazbě 3 380 Kč za úkon (§ 7 bod 5 vyhlášky 177/1996 Sb.). Ke každému z těchto úkonů soud připočetl hotové výdaje 300 Kč (§ 13 odstavec 4 vyhlášky 177/1996 Sb.). Celková odměna za tyto úkony tedy činí 11 040 Kč. Další úkon spočíval v účasti na jednání dne 16. 5. 2025, kdy odměna za tento úkon činí 3 380 Kč (§ 7 bod 5 vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2025). Náhrada hotových výdajů za účast na jednání činí 450 Kč (§ 13 odstavec 4 vyhlášky 177/1996 Sb. od 1. 1. 2025). K takto vypočteným nákladům řízení za právní pomoc je nutno připočíst soudní poplatek ve výši 2 833 Kč. Náklady řízení za právní pomoc a soudní poplatek tedy byly vypočteny částkou 17 703 Kč, když soud po odečtení úspěchu žalobce (70,65 %) od svého neúspěchu, respektive úspěchu žalované 29,35 % přiznal z této částky náhradu nákladů řízení ve výši 41,30 %, tedy v částce 7 311,39 Kč. Odměnu za právní zastoupení a hotové výdaje v částce 6 141,36 Kč soud navýšil o 21 % DPH ve výši 1 289 Kč. Částečně úspěšná žalovaná tedy podle úspěchu a procentuální výměry úspěchu ve věci musí žalobci zaplatit na náhradě nákladů řízení částku specifikovanou ve výroku III. tohoto rozsudku.

36. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.