239 C 5/2022
č. j. 239 C 5/2022-56
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 419 § 580 § 588 § 1721 § 1968 § 2395 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně pro příjem pošty: ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 38 673 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 418 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 23. 2. 2022 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 7 173 Kč s úrokem z prodlení z částky 32 591 Kč ve výši 8,5 % ročně od 18. 8. 2021 do 22. 2. 2022, s úrokem z prodlení z částky 7 173 Kč ve výši 8,50 % ročně od 23. 2. 2022 do zaplacení, zaplacení částky ve výši 6 082,05 Kč a úroku ve výši 64,64 % ročně z částky 26 872,53 Kč od 18. 8. 2021 do 10. 9. 2021 ve výši 1 113,36 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 26 872,53 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 18. 8. 2021 dosáhne částky 91 123 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 2 308,08 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalobkyně], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 1. 3. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 32 591 Kč s příslušenstvím, částky ve výši 6 082,05 Kč a úroku 64,64 % ročně z částky 26 872,53 Kč od 18. 8. do 10. 9. 2021 ve výši 1 113,36 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 26 872,53 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od 18. 8. 2021 dosáhne částky 91 123 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je na základě povolení ČNB držitelem licence k poskytování spotřebitelských úvěrů, když tuto licenci má od 11. 5. 2018. I před tímto datem žalobce měl veškerá oprávnění k poskytování úvěru.
2. Žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu [číslo] když žalovaný tuto smlouvu podepsal 13. 4. 2021 jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem poskytnut. Žalovaný získal úvěr ve výši 27 000 Kč, k jehož vyplacení došlo 13. 4. 2021. Takto poskytnutý úvěr a úrok ve výši 64,64 % ročně se žalovaný zavázal splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 582 Kč splatných vždy ke každému 12. dni toho kterého kalendářního měsíce. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a z databází umožňujících posouzení úvěruschopnost a z jiných zdrojů (SOLUS, nebankovní registr klientských informací). Na základě provedeného matematického modelu bodového hodnocení dlužníka bylo rozhodnuto o možném poskytnutí úvěru žalovanému. Žalovaný zaplatil pouze jednu splátku 1 582 Kč dne 12. 5. 2021. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty dle článku 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, když se jedná o smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Jednalo se konkrétně o splátky 2 a 3. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy 400 Kč, a to 200 Kč za každou splátku (splátka 2 a 3). Nárok na zaplacení nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného vyplývá z bodu 6.2 smlouvy. Náklady žalobce vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného u každé splátky v délce 15 dnů byly vyčísleny jednotkovými mzdovými a provozními náklady, provize externí vymáhací společnosti, provize inkasní sítě. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.3 smlouvy, kde pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky v délce 65 dnů, dochází k zesplatnění úvěru. Protože se žalovaný dostal do prodlení u splátky č. 2 dne 16. 8. 2021, došlo k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy celá nesplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že novou jistinu 31 193,43 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Úvěr podle uzavřené smlouvy se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta jistina úvěru a úroku za poskytnutí úvěru. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky a byla mu poskytnuta lhůta pro plnění v délce 30 dnů. Žalovaný tak dluží jistinu úvěru 31 193,43 Kč, která odpovídá původní dlužné jistině úvěru 26 872,53 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého k datu zesplatnění úvěru ve výši 4 320,90 Kč. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy 998 Kč, náhradu nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného 400 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy 0,1 % z dlužné jistiny úvěru ve výši 31 193,43 Kč za každý den prodlení žalovaného s úhradou od 18. 8. 2021 do data vyhotovení žaloby, když smluvní pokuta byla takto vyčíslena částkou 6 082,05 Kč. Žalobce dále požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky původní jistiny 26 872,53 Kč v nominální úrokové výši 64,64 % ročně, kdy žalobce od 11. 9. 2021 dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru uplatňuje úrok v zápůjční úrokové sazbě dle zákonné výše, tedy repo sazbu zvýšenou o 8 procentních bodů, celkem 8,25 % ročně. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, ničeho nezaplatil.
3. Pokud se žalobce domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, příslušné rozkazní oddělení postoupilo spis spornému úseku právě za účelem posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně s ohledem na úrok 64,64 % ročně.
4. Soud vyzval žalobce i žalovaného k vyjádření, zda tito budou souhlasit s rozhodnutím soudu bez nařízeného jednání dle § 115a o.s.ř. Nadto byla žalovanému ještě doručována žaloba a výzva k vyjádření, když tyto písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho bydliště fikcí na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo vyvěšeno na úřední desce soudu 4. 7. 2022. Žalobce se k rozhodnutím bez jednání vyjádřil tak, že s tímto postupem nesouhlasil, soud tedy nařídil jednání na den 9. 9. 2022, kde předvolal žalobce i žalovaného. Jak již soud uvedl výše, žalovaný měl veškeré písemnosti shora uvedené spolu s předvoláním k jednání doručeny fikcí dle § 49 odst. 4 o.s.ř., když na poučení v tomto sdělení žalovaný nijak nereagoval, zůstal nečinný, písemně ani ústně se nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil.
5. Právní zástupce žalobce na nařízeném jednání na žalobě trval s tím, že v mezidobí nebylo ničeho ani částečně uhrazeno.
6. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak kartou klienta ke smlouvě [číslo] z 28. 2. 2022, oznámením žalovanému z 16. 8. 2021, výzvou žalovanému k úhradě s upozorněním na zesplatnění úvěru z 12. 8. 2021, 13. 7. 2021, výpisem z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za březen 2021, prosinec 2020, únor 2021, leden 2021, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru [číslo] z 13. 4. 2021, předsmluvním formulářem ke smlouvě o úvěru, oznámením o schválení úvěru z 13. 4. 2021, splátkovým kalendářem k této smlouvě z téhož data, dokladem o vyplacení úvěru ve výši 27 000 Kč z 13. 4. 2021, výpisem záznamů z registru [příjmení] č. l. 23, poštovním podacím archem ze 7. 2. 2022, předžalobní výzvou ze 7. 2. 2022, úplným výpisem ze seznamu registrovaných a regulovaných subjektů finančního trhu ohledně žalobce, informacemi pro klienta ohledně žádosti o úvěru č. l. 27, výpisem z nebankovního registru klientských informací č. l. 30, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 29. 3. 2022.
7. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:
8. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze od 5. 12. 1994 pod obchodní firmou, se sídlem, identifikačním číslem a v právní formě tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je mj. poskytování či zprostředkování spotřebitelských úvěrů, když žalobce je zároveň držitelem licence [obec] národní banky jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru od 11. 5. 2018. Žalobce je tedy obchodní korporací, která podniká mj. i v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 26, výpis z obchodního rejstříku MS Praha z 29. 3. 2022).
9. Dne 13. 4. 2021 prostřednictvím dálkového internetového vstupu podal žalovaný jako klient a dlužník na stránkách žalobce jako věřitele návrh na uzavření smlouvy o úvěru. Z bližšího obsahu tohoto návrhu – smlouvy o úvěru soud zjistil, že číslo smlouvy bylo [číslo], což byl zároveň variabilní symbol. Žalovaný v návrhu uvedl svá generália včetně e-mailového a telefonického kontaktu a požádal o úvěr ve výši 27 000 Kč. Žalovaný měl na úvěru celkem zaplatit 75 936 Kč, když úvěr včetně úroků se zavázal splácet v měsíčních splátkách po dobu 48 měsíců, ke každému 12. dni toho kterého kalendářního měsíce, když splátka činila 1 582 Kč. Zápůjční úroková sazba byla dle návrhu dohodnuta 64,65 % ročně. Součástí informací v rámci uzavření smlouvy o úvěru byl i předsmluvní formulář, kde byly uvedeny v podstatě totožné informace jako na žádosti o úvěr. Žalobce tento návrh na úvěr schválil, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením o schválení úvěru, kdy z tohoto oznámení vyplynulo, že žalovanému byl poskytnut úvěr 27 000 Kč, žalovaný měl tento úvěr splácet po dobu 48 měsíců ve splátkách 1 582 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 64,65 % ročně. Celkem tak měl zaplatit žalovaný částku 75 936 Kč. Součástí akceptačního dopisu byl i splátkový kalendář, ze kterého vyplynulo, že žalovaný měl úvěr splácet ke každému 12. dni, počínaje měsícem květen 2021 a konče dubnem 2025, když ve splátce úvěru 1 582 Kč byla zahrnuta splátka jistiny a dohodnutého úroku. Žalovanému byl úvěr vyplacen ve výši 27 000 Kč dne 13. 4. 2021 (doklad o vyplacení úvěru z 13. 4. 2021, oznámení o schválení úvěru se splátkovým kalendářem z 13. 4. 2021, předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 18-20, návrh na uzavření smlouvy o úvěru – smlouva o úvěru).
10. Pokud žalobce uváděl v rámci žalobních tvrzení, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena, soud konstatuje, že na podporu svých tvrzení doložil žalobce kartu klienta týkající se smlouvy [číslo] když z této karty bylo zjištěno, že žalovanému byl úvěr poskytnut, žalovaný měl hradit od května 2021 splátky ve výši 1 582 Kč měsíčně, když ze strany žalovaného byla uhrazena první splátka, a to 12. 5. 2021. Poté se žalovaný dostal do prodlení s dalšími po sobě jdoucími splátkami. Pokud se soud zabýval předloženými výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet], jednalo se o účet vedený u [právnická osoba], na jméno žalovaného, když v březnu 2021 měl žalovaný na tomto účtu zůstatek 62 053 Kč, v prosinci 2020 12 536 Kč, v únoru 2021 33 300 Kč, v lednu 2021 22 323 Kč (výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za březen 2021, leden 2021, prosinec 2020, únor 2021).
11. Pokud žalobce doložil výpis záznamů z registru [příjmení], jedná se o tabulku na jméno žalovaného včetně rodného čísla, když z tabulky vyplývá, že žalovaný neměl evidovány žádné další dluhy. Co se týče nebankovního registru klientských informací, tzv. [anonymizována dvě slova] činilo v případě žalovaného 291 s tím, že čím vyšší [anonymizováno], tím je platební morálka klienta vyšší. Žalovaný se tedy umístil do kategorie II. – menší riziko a lepší nabídky částky k vyplacení (výpis z databáze SOLUS, výpis z nebankovního registru klientských informací).
12. Z karty klienta shora uvedené tedy vyplynulo, že žalovaný uhradil pouze a toliko jednu splátku 12. 5. 2021 ve výši 1 582 Kč, další splátky nehradil, byť byl na tyto splátky upozorňován včetně možnosti zesplatnění úvěru přípisy z 12. 8. 2021, 13. 7. 2021. Úvěr byl tedy z důvodu nesplácení dalších splátek žalovaným zesplatněn, o čemž byl žalovaný vyrozuměn 16. 8. 2021. Žalovaný nijak nereagoval, ničeho nezaplatil, nereagoval ostatně ani na předžalobní výzvu k úhradě ze 7. 2. 2022 (předžalobní výzva ze 7. 2. 2022, poštovní podací arch z téhož data).
13. Sám žalovaný s přihlédnutím k jeho doručení fikcí dle § 49 odst. 4 o.s.ř., resp. k doručení písemností týkajících se této věci žalovanému fikcí, žalovaný sám ničeho písemně ani ústně neuvedl, zůstal v tomto řízení naprosto nečinný.
14. Co se týče právní kvalifikace této věci, je nepochybné, resp. nesporné, že na základě návrhu žalovaného prostřednictvím dálkového vstupu na internetových stránkách žalovaného a zaslání jedinečného identifikačního kódu došlo mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem k uzavření závazkového vztahu dle § 1721 a násl. OZ, když podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takové smlouvy spočívající v navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací nejen od spotřebitele, ale pokud je to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr je poskytnut tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy se posuzuje zejména schopnost splácet sjednané splátky na základě porovnání příjmů, výdajů spotřebitele, způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná, přičemž k neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu.
19. S ohledem na výše uvedenou právní kvalifikaci se soud nejprve zabýval tím, zda žalobce jako věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru řádně splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jako dlužníka, když ze samotného písemného vyhotovení smlouvy, resp. návrhu na uzavření smlouvy vyplývá, že se jedná o spotřebitelský úvěr dle § 419 OZ. Schopnost dlužníka úvěr splácet má věřitel (v tomto případě žalovaný) na základě informací, které získal od dlužníka a z dalších databází důležitých pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů, jak vyplývá ostatně z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce musí s odbornou péčí posoudit, zda žalovaný jako dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet, jak ostatně vyplývá z rozhodnutí ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18, když součástí odborné péče je přiměřená obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze a toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr ze strany dlužníka, ale sám si tyto údaje prověří. V rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného byly doloženy pouze a toliko výpisy z účtu, kde je mj. dostatek finančních prostředků, nicméně pokud v rámci nebankovního registru klientských informací získal žalovaný dostatečné SKÓRE pro to, aby mu úvěr ve výši 27 000 Kč, kdy měl zaplatit žalovaný částku ve výši 75 936 Kč, v tomto směru žalovaný nedoložil ani výši svých nákladů na bydlení, živobytí a další nutné podstatné a důležité údaje dle § 86. Žalobce se pouze spokojil s předložením výpisu z účtů, kdy si měl zároveň prověřit, zda žalovaný nemá další nebankovní, popř. bankovní půjčky, zda nemá exekuce apod. (rozhodnutí NSS, č. j. 1 As 30/2015-39).
20. Vývoj spotřebitelských vztahů ohledně poskytování a následnému nesplácení spotřebitelských úvěrů tak, jako je mj. i v tomto případě, kdy vůči žalovanému bylo v roce 2022 u zdejšího soudu zahájeno vícero soudních řízení a ještě před rokem, kdy uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru, měl několik exekucí, soud dospěl k závěru, že žalobce nedostatečně prověřil s mírou dostatečné obezřetnosti úvěruschopnost žalovaného, kdy v případě žalovaného nebyla dostatečně zanalizována jeho schopnost splácet, když úvěr byl poskytnut pouze a toliko na základě doložených výpisů z účtu. Nebyly nijak doloženy náklady na bydlení, případná nájemní smlouva, inkaso ohledně nákladů na bydlení apod. Poměry žalovaného byly dle hodnocení prověřovány pouze formálně, kdy v případě, že by žalobce postupoval řádně, zcela jistě by zjistil dotazem u exekučního registru, že vůči žalovanému byly v minulosti vedeny exekuce. Soud podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumá a musí přihlédnout k případné neplatnosti i bez návrhu. Žalobce tedy v rámci posouzení úvěruschopnosti postupoval pouze formálně, kdy soud úvěrovou smlouvu v částce 27 000 Kč shledává za neplatnou, a to dílem pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 OZ, § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru). Je nutno se rovněž opětovně, jak již soud učinil v obdobných či skutkově a právně totožných věcech se stejným žalobcem, zastavit se u výše úvěru, byť tato úroková míra byla účastníky dohodnuta ve smlouvě. Požadovaná výše úroku v dohodnuté výši 64,64 % ročně (ve smlouvě 64,65 % ročně) je toto ujednání dle názoru soudu nutno rovněž považovat za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, s přihlédnutím k rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 22 Cdo 1993/2001. V úvěrové smlouvě byl sjednán úrok požadovaný žalobcem v procentuální výměře 64,65 % ročně, když žalobce tento úrok požaduje i nadále z původní jistiny úvěru od 18. 8. 2021 do 10. 9. 2021, byť v kapitalizované výši, když procentuální výměra úroků je nepřípustná a nepřiměřená. Soud v této věci konstatuje, že pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného je nutno na tuto smlouvu pohlížet jako na neplatnou, když je však prokázáno, že žalovanému byla původní výše požadovaného úvěru 27 000 Kč poskytnuta a žalovaný uhradil na úvěru 1 582 Kč. Soud tuto věc posuzuje jako bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. OZ, když žalovanému byla částka v úvěrované výši 27 000 Kč poskytnuta na jeho účet, kdy z údajů z účtu žalovaného ostatně žalobce vycházel při posuzování úvěruschopnosti, které však je soudem shledáno jako nedostatečné. Žalobci byla tedy z titulu neplatného právního úkonu dána k dispozici částka 27 000 Kč, když tato částka je ve vztahu vůči žalobci bezdůvodným obohacením dle § 2991 odst. 1 OZ, kde kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil s tím, že z odstavce 2 vyplývá, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, resp. z neplatného právního úkonu.
21. Žalobci byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy o úvěru částka 27 000 Kč, když na této částce žalovaný hradil 12. 5. 2021 částku 1 582 Kč a k úhradě z titulu vydání či vrácení bezdůvodného obohacení zbývá žalovanému zaplatit částku 25 418 Kč. Žalovaný je v prodlení dle § 1968 a násl. OZ s vrácením bezdůvodného obohacení v částce 25 418 Kč od data uplynutí lhůty k plnění v předžalobní výzvě, tedy od data následujícího po uplynutí patnáctidenní lhůty od data odeslání výzvy. Pokud byla předžalobní výzva dána k poštovní přepravě 7. 2. 2022, patnáctidenní lhůta, kdy mohl žalovaný dobrovolně plnit, uběhla 22. 2. 2022 a žalovaný je tedy od 23. 2. 2022 v prodlení s úhradou, resp. vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 25 418 Kč.
22. Soud proto z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, s přihlédnutím k výše zmíněné neplatnosti smlouvy, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 25 418 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně z této částky, když repo sazba v době vzniku prodlení žalovaného činila 3,75 %. Tuto repo sazbu soud navýšil dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. o 8 % procentních bodů, kdy úrok z prodlení v případě vrácení bezdůvodného obohacení činí tedy 11,75 % ročně.
23. Žalobce se původně domáhal zaplacení celkové částky ve výši 38 673 Kč, kdy tato částka je představována žalobní jistinou v této věci (součet částky 32 591 Kč a 6 082,05 Kč). Při posuzování otázky náhrady nákladů řízení tedy soud odečetl dle § 142 o.s.ř. neúspěch od úspěchu žalovaného, kdy žalobce byl nikoliv z titulu úvěrové smlouvy ale z titulu bezdůvodného obohacení úspěšný v částce 25 418 Kč, kterážto částka je zároveň neúspěchem žalovaného, přičemž žalovaný byl úspěšný v částce 13 225 Kč.
24. V § 142 o.s.ř. je upraveno rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení podle míry úspěchu ve věci.
25. Zásadně platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, je přiznávána plná náhrada nákladů řízení vůči účastníku, který úspěch neměl (§ 142 odst. 1). Aplikace § 142 odst. 1, tedy plný úspěch žalobce ve věci, zde nepřichází v úvahu, kdy je nutno žalobci přiznat poměrnou část náhrady nákladů řízení s odkazem na § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěch žalobce činí 65 % a jeho neúspěch (úspěch žalovaného) 35 %. Pokud soud odečítá neúspěch od úspěchu v této věci, je nutno konstatovat, že žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 30 % vzniklých nákladů.
26. Náklady řízení byly žalobcem vyčísleny částkou 1 934 Kč na soudním poplatku, odměny za právní pomoc za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) při sazbě 500 Kč za úkon (§ 14b advokátního tarifu), režijní paušál za tyto 3 úkony po 100 Kč za úkon (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) a dále pak úkon spočívající v účasti na jednání soudu 9. 9. 2022 ve výši 2 660 Kč (§ 7 bod 5 advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů – režijní paušál 300 Kč za úkon spočívající v jednání, soud tyto celkové náklady požadované ve výši 7 693,60 Kč ponížil na 30 %, kdy 30 % z částky 7 693,60 Kč činí 2 308,08 Kč. Soud tedy přiznal na náhradě nákladů řízení podle míry úspěchu žalobce ve výši 2 308,08 Kč, když tato částka je přestavována 30 %, které žalobce může požadovat s ohledem na odečtení neúspěchu žalobce od úspěchu žalovaného.
27. Co se týče zbývajícího uplatněného nároku v částce 7 173 Kč s úrokem z prodlení z částky 32 591 Kč ve výši 8,05 % ročně od 18. 8. 2021 do 22. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 173 Kč od 23. 2. 2022, smluvní pokuty 6 082,05 Kč a úroku 64,64 % ročně z částky 26 872,53 Kč v kapitalizované výši 1 113,36 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 26 872,53 Kč od 11. 9. 2021 do 22. 2. 2022 a zákonného úroku z částky 1 618,53 Kč od 23. 9. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok od 18. 8. 2021 dosáhne 91 123 Kč, v tomto rozsahu byla tedy žaloba zamítnuta, jak ostatně vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku.
28. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy v délce obvyklé – tři dny od právní moci rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.