242 C 27/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 373.713,57 Kč + 27.533,97 Kč + 16.503,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 417.750,74 Kč s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 196.734,30 Kč od 16.7.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 26.708,88 Kč od 16.7.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 170.025,42 Kč od 16.7.2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,20 % ročně z částky 15.972,67 Kč od 16.7.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 4.572,95 Kč od 16.7.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9.147,67 Kč od 16.7.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2.252,05 Kč od 16.7.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 16.503,20 Kč od 13.12.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12.261 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2021 se žalobce domáhal zaplacení žalovaných částek ve výši 373.713,57 Kč, 27.533,97 Kč a 16.503,20 Kč s příslušenstvím (úroky, zákonnými úroky z prodlení). Svůj návrh odůvodnil tak, že dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru ohledně částky 85.000 Kč, současně dne [datum] uzavřely strany smlouvu o zřízení a vedení balíčku„ MůjÚčet“ představující smlouvu o povoleném debetu, umožňující žalovanému na běžném účtu přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku 15.000 Kč. Nakonec dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o osobní kreditní kartě, na základě níž mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty od žalobce úvěr ve formě úvěrového limitu 200.000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se svými peněžitými závazky, domáhá se žalobce tímto návrhem uhrazení dlužných částek z titulu poskytnutých úvěrů.

2. Žalovaný se ve věci k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas podáním doručeným soudu dne [datum]) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

5. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, která podniká v oblasti bankovnictví, tedy mj. poskytování úvěrů, půjček, vedení účtů apod. Tyto skutečnosti byly ověřeny výpisem z obchodního rejstříku Městského soudu v Praze.

6. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne [datum] smlouvu o úvěru reg. [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 85.000 Kč. Dle obsahu smlouvy se žalovaný zavázal úvěr splatit nejpozději do [datum], formou 71 splátek po 1.687 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci. Úvěr byl sjednán za účelem konsolidace půjček žalovaného ve výši 22.000 Kč. Z výsledků učiněného ratingu je zřejmé, že žalobce prověřil závazky žalovaného v dostupných registrech. Žalovaný úvěr čerpal postupně bezhotovostními převody na účet uvedený ve smlouvě pod č. [bankovní účet], a to po částkách 43,90 Kč, 21.213,61 Kč, 63.742,49 Kč, jak vyplývá z interních účetních dokladů k předmětnému úvěru. Úroková sazba činila dle bodu 5.1 smlouvy 12,20 % p.a. z vyčerpané jistiny úvěru, RPSN pak dosahovala 12,90 % s tím, že celková částka splatná klientem činila 120.487 Kč Součástí smlouvy byly mj. úvěrové podmínky, všeobecné obchodní podmínky a přehled poplatků se sazebníkem. Žalovaný stvrdil převzetí a seznámení se s podmínkami a sazebníky poplatků svým podpisem. Žalovaný se rovněž zavázal hradit poplatky za služby spojené s úvěrem dle sazebníku a přehledu poplatků, včetně poplatku za zaslání upomínky po 250 Kč a 500 Kč. Žalovaný však svým povinnostem nedostal, když jako poslední uhradil splátku splatnou dne [datum] a ke dni [datum] se tak dostal do prodlení se splácením úvěru, jak je zřejmé z historického výpisu k úvěrovému účtu. Konečná splatnost úvěru pak nastala dne [datum] s tím, že žalobce evidoval na jistině dluh ve výši 15.972,67 Kč, když na čerpanou jistinu 85.000 Kč byla započtena částečná úhrada žalovaného ve výši 69.027,33 Kč. Na úrocích evidoval žalobce dluh ve výši 5.495,03 Kč, dlužných poplatcích částku 2.500 Kč (za 6 upomínek) a na úroku z prodlení částku ve výši 3.566,27 Kč Celkem tedy dosahoval dluh částky 27.533,97 Kč.

7. Dále na základě žádosti žalovaného dne [datum] uzavřely strany smlouvu o zřízení a vedení balíčku„ [anonymizováno]“, na jejímž základě zřídil žalobce žalovanému běžný účet č. [bankovní účet] se sjednanou výší povoleného debetu 15.000 Kč. Dle smluvního ujednání byl povolený debet povolen po dobu 180 kalendářních dnů, přičemž po uplynutí této lhůty nesmí účet žalovaného vykazovat záporný zůstatek a žalovaný tak nesmí přečerpat úvěrový limit (nepovolený debet). Součástí smlouvy byly mj. úvěrové podmínky, všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Dle smluvních ujednání se současně žalovaný zavázal hradit žalobci poplatky, včetně měsíčního poplatku za správu úvěru ve výši 59 Kč, poplatku ve výši 1 % z provedeného bezhotovostního čerpání, měsíčního poplatku za balíček transakcí ve výši 39 Kč a poplatek za upomínku k úhradě ve výši 250 Kč. V případě vzniku nepovoleného debetu je dle čl. 5 podmínek žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy, kdy žalovaný se zavázal uhradit žalobci veškerý takto vzniklý dluh včetně příslušenství. Povolený debetní zůstatek byl úročen sazbou 19,99 % p.a., v případě nepovoleného debetu byl pak zůstatek úročen sazbou 25 % p.a., jak je zřejmé z oznámení o úrokových sazbách. Z výsledků učiněného ratingu je zřejmé, že žalobce prověřil závazky žalovaného v dostupných registrech. Žalovaný však svým povinnostem nedostal, když opakovaně přečerpával úvěrový limit ([datum], [datum]), přičemž limit byl trvale přečerpán ode dne [datum], jak vyplývá z výpisu k účtu č. [bankovní účet]. Z důvodu porušení smluvních podmínek tak žalobce v souladu s čl. 5 smluvních podmínek dopisem ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], odstoupil od smlouvy uzavřené s žalovaným a předmětný účet ke dni [datum] zrušil. Žalobce současně vyrozuměl žalovaného o tom, že ze zrušeného úvěrového účtu převedl nepovolený debetní zůstatek ve výši 16.503,20 Kč na účet z nepovoleného debetu č. [bankovní účet], což vyplývá rovněž z předložených výpisů z účtu. Žalovaný však svůj dluh již neuhradil.

8. Třetí v pořadí žalovaný uzavřel s žalobcem dne [datum] smlouvu o osobní kreditní kartě reg. [číslo] na jejímž základě mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty od žalobce revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu 200.000 Kč. Žalovaný se naopak zavázal splácet žalobci jistinu pravidelnou měsíční splátkou ve výši 3 % z vyčerpané jistiny, dle stavu ke dni vyhotovení výpisu k účtu č. [bankovní účet] ke kreditní kartě, vedle toho ještě úroky z vyčerpané jistiny. Zápůjční úroková sazba dosahovala dle údajů ve smlouvě 21,99 % p.a., RPSN pak činila 24,7 %. Jistinu společně s úroky byl žalovaný povinen hradit vždy k 25. dni v měsíci. Součástí smlouvy byly mj. úvěrové podmínky, všeobecné obchodní podmínky a přehled poplatků se sazebníkem. Žalovaný se mj. zavázal hradit žalobci účtované poplatky, včetně poplatku ve výši 1 % z provedeného bezhotovostního čerpání úvěru, poplatku ve výši 59 Kč měsíčně za správu úvěru. Z žádosti o osobní kreditní kartu ze dne [datum] vyplývá, že totožnost žalovaného byla ověřena předloženým občanským průkazem, stran aktiv a pasiv žalovaný uvedl, že je vlastníkem domu/bytu, nemá vyživovací povinnost a jeho pravidelný měsíční příjem dosahuje částky 75.000 Kč. Žalobce pro výpočet disponibilního příjmu žalovaného počítal s výdaji žalovaného ve výši 10.683 Kč měsíčně, které zahrnují zohledněné životní minimum jednotlivce a splátky dosavadních úvěrů u věřitele. Z výsledků učiněného ratingu je zřejmé, že žalobce prověřil závazky žalovaného v dostupných registrech. Dle výpisu z účtu čerpal žalovaný úvěr bezhotovostními převody. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas, když jako poslední byla z jeho strany řádně uhrazená splátka splatná ke dni [datum], splátku splatnou dne [datum] již žalovaný uhradil pouze částečně (ocitl se v prodlení ohledně částky 5.989,38 Kč, na kterou ještě dodatečně učinil úhradu 2.970,66 Kč). Následně již žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, jak je zřejmé z historického výpisu z účtu. Z přehledu k účtu, přehledu čerpání úvěru a tabulky splácení rovněž vyplývá, že žalovaný vyčerpal celkem částku 535.859 Kč a učinil na úvěr částečné úhrady v souhrnné výši 439.859 Kč započtené dle smlouvy na jednotlivé položky dluhu. V souladu s čl. 5 smluvních podmínek byl žalobce v případě prodlení oprávněn od smlouvy odstoupit, což udělal dopisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] pak uplatnil své právo a dluh z úvěru zesplatnil. Žalobce ke dni zesplatnění evidoval na jistině dluh ve výši 196.734,30 Kč, když na čerpanou jistinu 535.859 Kč byla započtena částečná úhrada žalovaného započtená na jistinu ve výši 339.124,70 Kč, což vyplývá z předložené tabulky o splácení úvěru. Na úrocích evidoval žalobce dluh ve výši 127.338,44 Kč, dlužných poplatcích částku 1.500 Kč (za 3 odeslané upomínky) a na úroku z prodlení částku ve výši 48.140,83 Kč, jak se podává z předloženého přepočtu k úvěrovému účtu. Celkem tedy dosahoval dluh žalovaného částky 373.713,57 Kč.

9. Dopisem ze dne [datum] byly žalovanému adresovány předžalobní výzvy k zaplacení pohledávek v dodatečné lhůtě 7 dnů od obdržení výzvy.

10. V souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud věc částečně posoudil podle právních předpisů platných v době uzavření úvěrové smlouvy a zčásti podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, v případech, kdy se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.

11. Podle § 708 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ obchodní zákoník“), smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.

12. Podle § 711 obchodního zákoníku, smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).

13. Podle § 497 obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

15. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

16. Dle § 2662 o. z., se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

17. Dle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

18. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. S ohledem na charakter smlouvy je zřejmé, že mezi žalobcem a žalovaným došlo v souladu s ustanovením § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku, k uzavření závazkových vztahů dne [datum] a [datum], které mají s ohledem na charakter smluv o úvěru povahu tzv. absolutního obchodu, což znamená, že bez ohledu na povahu účastníků (zda jsou či nejsou podnikateli) se právní závazkové vztahy vzniklé ze smlouvy o úvěru posuzují v režimu obchodního práva. Žalobce v řízení prokázal, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dle ust. § 497 obchodního zákoníku k uzavření smlouvy o úvěru ([datum]). Dle ust. § 708 obchodního zákoníku byla mezi stranami rovněž uzavřena smlouva o běžném účtu ([datum]), na jejímž základě byl ve smyslu § 711 obchodního zákoníku poskytnut žalovanému povolený debet, který je podle § 497 obchodního zákoníku rovněž smlouvou o úvěru. Žalobce přitom dostál své zákonem stanovené povinnosti a postupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr ve smyslu tehdy účinného § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobce učinil lustrace v dostupných databázích ohledně osoby žalovaného a dospěl k závěru o schopnosti žalovaného nastavené splátky úvěru splácet. Žalovaný poskytnuté úvěry čerpal, vzal na sebe závazek hradit úvěry řádně a včas dle smluvních ujednání, což však v žádném případě nesplnil, a banka proto přistoupila s ohledem na ustanovení smluvních podmínek, s přihlédnutím k § 506 obchodního zákoníku, k odstoupení od úvěrových smluv. Žalovanému tak vznikla povinnost nesplacenou výši každého úvěru vrátit ve lhůtě dle § 504 obchodního zákoníku. Žalovaný však zůstal nečinný, ničeho ani částečně v mezidobí nehradil. Dluh na úvěru ze dne [datum] činí celkem 27.533,97 Kč a dluh na úvěru ze dne [datum] částku 16.503,20 Kč, když žalovaný řádně a včas svým povinnostem nedostál, na výzvy žalobce nijak nereagoval a nadále dluží žalobci poskytnuté finanční prostředky. Je tedy zřejmé, že zmíněné nároky žalobce jsou po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději zcela důvodné, a soud proto co do předmětných nároků žalobě vyhověl, když žalovaný je dle § 365 obchodního zákoníku, s přihlédnutím k § 369 obchodního zákoníku, v prodlení s úhradou svých dluhů vůči vlastníkovi pohledávky, tedy vůči žalobci. Žalobce má rovněž nárok na úhradu smluvního úroku ve výši 12,20 % p.a. z jistiny (15.972,62 Kč), dále zákonných úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., resp. dle § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. V případě úroků z částky 27.553,97 Kč soud tyto přiznal z jistiny (15.972,62 Kč) formou jednotlivých splátek jistiny splatných v II. pololetí roku 2018 (4.572,95 Kč), splatných v I. pololetí roku 2019 (9.147,67 Kč) a splatných v II. pololetí roku 2019 (2.252,05 Kč).

20. Mezi žalobcem jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byla současně dne [datum] ve smyslu § 2395 o. z., uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového limitu, a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit tak, že zajistí na svém účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k úhradě měsíčních splátek jistiny včetně naběhlých úroků z prodlení a sjednaných poplatků. Žalobce přitom dostál své zákonem stanovené povinnosti a postupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr ve smyslu tehdy účinného § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když z žádosti o osobní kreditní kartu vyplývá příjem žalovaného ve výši 75.000 Kč měsíčně a žalobce učinil lustrace v dostupných databázích ohledně osoby žalovaného, kdy dospěl k závěru o schopnosti žalovaného nastavené splátky úvěry splácet. Žalobce tak svou povinnost splnil, když žalovanému úvěr následně poskytl a ten jej byl oprávněn čerpat. Žalovaný byl naopak povinen úvěr řádně a včas splácet, přičemž svou povinnost nesplnil, když se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek sjednaných ve výši 3 % z vyčerpané jistiny, dle stavu ke dni vyhotovení výpisu k účtu ke kreditní kartě, spolu s úroky o zápůjční úrokové sazbě 21,99 % p.a. Žalobce proto v souladu se smlouvou a dalšími smluvními podmínkami dlužnou částku zesplatnil, od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný však svůj dluh neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, který dosahoval částky celkem 373.713,57 Kč Vedle nesplacené jistiny vznikl žalobci rovněž nárok na úhradu smluvního úroku ve výši 21,99 % p.a. z jistiny (196.734,30 Kč), na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, stanovených dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které soud přiznal z jistiny (196.734,30 Kč) formou jednotlivých splátek jistiny splatných v II. pololetí roku 2018 (26.708,88 Kč) a splatných v I. pololetí roku 2019 (170.025,42 Kč).

21. Soud tedy shledal žalobou v celém rozsahu jako důvodnou a vyhověl ji co do souhrnné částky 417.750,74 Kč spolu s příslušenstvím. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšnému žalobci, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému v částce 12.261 Kč. Tato částka se skládá z náhrady uhrazeného soudního poplatku ve výši 11.661 Kč a odměny určené dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., jež se skládá ze dvou paušálů po 300 Kč za dva úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé) podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., což jsou jediné žalobcem účelně vynaložené náklady. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).