242 C 31/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 133.107 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 133.107 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 133.107 Kč od 3.10.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7.256 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 9.11.2023 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 133.107 Kč s příslušenstvím představující dlužnou částku za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, v , Anonymizováno, , který byl po ukončení předchozího obchodního vztahu k dodávkám elektřiny zjištěn v uvedeném místě, a to za období od 7.3.2023 do 28.7.2023. Předchozí smluvní vztah byl s žalovanou ukončen k datu 6.3.2023, k datu ukončení smlouvy nebyl elektroměr odpojen vzhledem k jeho nepřístupnosti (umístěn ve dvorním traktu domu). K demontáži byl elektroměr zpřístupněn až dne 28.7.2023, kdyby byly zjištěny porušené plomby na krytu hlavního jističe a rovněž kabel vedoucí do nemovitosti. Dle sdělení spoluvlastníka nemovitosti bytovou jednotku po žalované neužíval nikdo další. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo odvozeno od v místě osazeného elektroměru; celkem odebráno 8,266 MWh elektřiny.

2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas v průběhu řízení) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce je na základě udělené licence provozovatelem distribuční soustavy pro zásobování elektřinou (distributor elektřiny), dle údajů obchodního rejstříku. Mezi obchodníkem s elektřinou , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 23.8.2022 uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny, která byla z důvodu neplacení ukončena k datu 6.3.2023. Dne 28.7.2023 došlo k demontáži elektroměru v místě odběrného místa po skončení smluvního vztahu; demontáž provedli pracovníci žalobce ve dvorním traktu budovy, dříve nepřístupném, a na místě zjistili porušené plomby na krytu hlavního jističe a rovněž kabel vedoucí do nemovitosti; na elektroměru , Anonymizováno, , Anonymizováno, naměřeny hodnoty 8.266 KWh (VT 14.282 kWh, NT 6.416 kWh k 7.3.2023, VT 20.251 kWh a NT 8.713 KWh k 28.7.2023), odběrné místo stále aktivní. Žalovaná byla poslední smluvní uživatelkou bytu v předmětném odběrném místě, potvrzeno spolumajitelem objektu. Fakturou č. , hodnota, ze dne 18.9.2023, splatnou dne 2.10.2023, byla žalované ze strany žalobce vyúčtována částka 133.107 Kč za předmětný neoprávněný odběr; výpočet částky vycházel z naměřené hodnoty odebrané elektřiny 8,266 MWh, při ceně za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 12.018,87 Kč/MWh, ceně za činnost operátora (OTE) v sazbě 3,43 Kč/OM a měsíc, platbě za příkon 66 Kč/měsíc a dani z el. energie v sazbě 28,30 Kč/MWh; tedy celkem ve výši 99.581,91 Kč. K tomuto náleží i celkové oprávněné náklady žalobce ve výši 10.424 Kč. Dopisem ze dne 11.10.2023 byla žalovaná upozorněna na chybějící platbu vůči žalobci; dodatečná splatnost dne 21.10.2023. Dopisem s předžalobní výzvou ze dne 27.10.2023 byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky z předmětné faktury.

5. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 482/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“).

7. Podle § 51 odst. 1 energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy jea) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,e) odběr měřený měřicím zařízením,1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

8. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

9. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

10. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

11. Podle § 16 odst. 1 věta první vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny („vyhláška o měření elektřiny“), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru.

12. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky o měření elektřiny výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena za) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny,b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh,c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

13. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19.6.2018 sp. zn. 23 Cdo 1165/2018 neoprávněný odběr elektřiny dle § 51 energetického zákona představuje objektivní stav, ke kterému dochází při naplnění znaků některé ze skutkových podstat zde uvedených. Nejde tak jen o situace, kdy je neoprávněně odběratelem zasahováno do měřicího zařízení, či měřící zařízení chybí, ale dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona též o případy, kdy chybí právní důvod pro odběr elektřiny, typicky smlouva o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená s obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny podle § 50 odst. 1 a 2 energetického zákona. Pro splnění podmínek dle citovaného ustanovení je podstatné, zda dochází k odběru elektřiny z elektrizační soustavy, aniž je pro tento odběr dán právní důvod. Pro závěr o tom, zda došlo k odběru elektřiny bez právního důvodu ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, je rozhodující zjištění, že odběr byl žalovanou v rozhodné době na daném odběrném místě skutečně realizován, a absence smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny v daném odběrném místě. Vědomost žalované (či dokonce její zavinění) je při posuzování tohoto právního stavu nerozhodná.

14. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ve vztahu k odběrnému místu , adresa, v , Anonymizováno, byl pro dobu od 7.3.2023 do 28.7.2023 zjištěn neoprávněný odběr elektřiny; pracovníky žalobce coby distributora elektřiny byly posléze dne 28.7.2023 při demontáži elektroměru zjištěny porušené plomby na krytu hlavního jističe a kabel vedoucí přímo do nemovitosti. Množství neoprávněně odebrané elektřiny naměřeno v hodnotě 8,266 MWh, odvozeno přímo od elektroměru osazeného v místě. Poslední osobou užívající prostory tohoto odběrného místa byla žalovaná. Smluvní dodávky elektřiny k tomuto odběrnému místu probíhaly ve vztahu k žalované od 23.8.2022 do 6.3.2023; smluvní vztah s obchodníkem , Anonymizováno, , právnická osoba, . skončil pro neplacení vyúčtovaných dodávek elektřiny ze strany žalované; k datu ukončení smlouvy nebyl elektroměr odpojen vzhledem k jeho nepřístupnosti. Dle sdělení spoluvlastníka nemovitosti, učiněného v návaznosti na zjištěný neoprávněný odběr, předmětnou bytovou jednotku po žalované neužíval nikdo další. Ačkoli žalobce žalované dlužnou částku za neoprávněný odběr elektřiny vyúčtoval a toto plněná následně urgoval, žalovaná ničeho neuhradila.

16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V tomto případě lze neoprávněný odběr spojit s posledním uživatelem bytového jednotky v místě odběru, které byly přechozí smluvní dodávky ukončeny ze sankčních důvodu v březnu 2023, lze tak dovodit neoprávněný odběr žalovaného coby posledního odběratele v době po jeho skončení smluvního odběru. Opačné okolnosti nebyly v řízení prokázány. S ohledem k uvedenému soud dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby a žalobě v celém rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

17. S ohledem na prokázané prodlení žalované s plněním jejího dluhu byly žalobci přiznány rovněž zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 7.256 Kč. Tyto jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6.656 Kč a paušálními náklady žalobce dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., když žalobce coby nezastoupený účastník učinil v této věci 2 úkony (výzva, návrh ve věci samé vč. nutného doplnění) po 300 Kč. Celkem byla žalobci přiznána vůči žalované náhrada nákladů ve výši 7.256 Kč ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.