Městský soud v Brně · Rozsudek

243 C 26/2020

č. j. 243 C 26/2020-86

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-01 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2021:243.C.26.2020.1

Citované zákony (16)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Leblochovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , IČO , sídlem adresa žalobkyně , insolvenční správkyně dlužníka právnická osoba , IČO , sídlem adresa , zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO , sídlem adresa , PSČ obec , zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , BA, sídlem adresa o zaplacení 350.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 350.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 350.0000 Kč od 29.6.2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 36.300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 17.500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení 350.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky od 29.6.2019 do zaplacení s odůvodněním, že [právnická osoba] (dále též jen jako "dlužník") a žalovaný uzavřeli dne 1.4.2017 smlouvu o zajištění poskytování služeb a prodeji zboží (dále též jen "předmětná smlouva"), na základě níž dlužník uhradil žalovanému volací jistinu ve výši 350.000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení jistiny dopisem ze dne 28.5.2019. Žalovaný v reakci na to dopisem ze dne 29.5.2019 odstoupil od smlouvy s okamžitou účinností, tento okamžik považuje žalobkyně za okamžik ukončení předmětné smlouvy. Podle žalobkyně jednostranným zápočtem pohledávky žalovaného na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1.150.000 Kč za předčasné ukončení smlouvy proti pohledávce dlužníka ve výši 350.000 Kč na vrácení volací jistiny, provedeným žalovaným dopisem ze dne 11.7.2019, pohledávka žalobce nezanikla, neboť žalobkyně ji vyloučila z uspokojení s odůvodněním, že je smluvní pokutou, na jejíž uspokojení vzniklo věřiteli právo až po rozhodnutí o úpadku. Žalovaný tím, že žalovanou pohledávku žalobce použil k jednostrannému zápočtu, pohledávku žalobce uznal. Žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k úhradě částky 350.000 Kč předžalobní výzvou ze dne 24.9.2019.

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že se nesnaží uplatněnou pohledávku jakkoli započítávat, ale namítal, že pohledávka není splatná. V obchodních podmínkách byla stanovena dvě kritéria pro vrácení volací jistiny, a to ukončení trvání smlouvy a dále splnění všech závazků ze smlouvy vůči žalovanému. Byl splněn pouze první předpoklad, když k 29.5.2019 trvání smlouvy skončilo. Nebyl však splněn druhý předpoklad pro vrácení jistoty, neboť dlužník žalovanému neuhradil cenu za služby poskytnuté žalovaným dlužníku v měsících březen a duben 2018 vyúčtovanou za měsíc březen 2018 ve výši 111.660 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností do 28.4.2018 a za měsíc duben 2018 ve výši 111.054 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností do 28.5.2018. Soud provedl dokazování listinnými důkazy.

3. Ze smlouvy o zajištění poskytování služeb a prodeji zboží [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne 1.4.2017 mezi žalovaným coby poskytovatelem a dlužníkem coby účastníkem. Předmětem smlouvy byl závazek poskytovatele zajistit účastníkovi poskytnutí veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zboží, a závazek účastníka uhradit řádně a včas cenu zboží a zajištěných služeb. Smluvní strany se dohodly na délce trvání smlouvy v rozsahu 24 měsíců ode dne účinnosti smlouvy. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Z nich soud zjistil, že poskytovatel byl povinen provést vyúčtování služeb po skončení každého kalendářního měsíce. Účastník byl povinen uhradit vyúčtovací fakturu do data splatnosti uvedené ve faktuře. Bylo sjednáno, že pokud účastník nepodá reklamaci vyúčtovací faktury do deseti dnů od jejího doručení, má se vyúčtovací faktura za bezvadně a správně vystavenou a účastník s jejím zněním souhlasí, pročež není možné ji poté jakkoli napadat/reklamovat (články 3.1., 3.2., 3.3. a 3.4.). Podle článku 9.3. byl poskytovatel oprávněn od smlouvy okamžitě odstoupit v případě (mimo jiné) prodlení účastníka s úhradou jakékoli platby po dobu delší než 28 kalendářních dnů či v případě zahájení insolvenčního řízení na majetek účastníka. Podle článku 9.4. byli účastník i poskytovatel oprávněni smlouvu vypovědět bez uvedení důvodu písemnou výpovědí s šedesátidenní výpovědní lhůtou, která začne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Podle článku 11.4 nemohla žádná ze smluvních stran práva a závazky vyplývající ze smlouvy převést/postoupit na třetí osobu bez přechozího písemného souhlasu druhé smluvní strany. O uzavření smlouvy nebylo mezi účastníky sporu.

4. Ze smlouvy a obchodních podmínek dále soud zjistil, že účastník se zavázal uhradit volací jistinu, která se s ohledem na výši fakturované částky automaticky navyšovala. Z přehledu plateb dlužníka soud zjistil, že dlužník zaplatil žalovanému jako volací jistinu celkem částku 350.000 Kč O výši zaplacené volací jistiny 350.000 Kč nebylo mezi účastníky sporu.

5. Podle článku 5.6. obchodních podmínek volací jistina bude ze strany poskytovatele vrácena účastníkovi do třiceti dní následujících poté, co bude skončeno trvání smlouvy a účastník rovněž splní všechny své závazky ze smlouvy vůči poskytovateli. Pohledávku účastníka na vrácení volací jistiny byl poskytovatel oprávněn jednostranně započíst vůči jakýmkoli svým pohledávkám za účastníkem.

6. Z výpovědi smlouvy ze dne 28.5.2019 soud zjistil, že žalobkyně vypověděla předmětnou smlouvu k 30.6.2019 a současně vyzvala žalovaného k vrácení volací jistiny ve výši 350.000 Kč.

7. Z dopisu ze dne 29.5.2019 soud zjistil, že žalovaný od předmětné smlouvy odstoupil s okamžitou účinností pro prodlení dlužníka s úhradou faktur [číslo] na částku 111.660 Kč splatnou 28.4.2018 a fakturou [číslo] na částku 111.054 Kč splatnou 28.5.2018. Žalovaný vyúčtoval současně smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 1.150.000 Kč. Z detailu zprávy soud zjistil, že dopis byl žalobkyni doručen dne 29.5.2019.

8. Z daňového dokladu [číslo] 18130001 soud zjistil, že za zúčtovací období měsíce února 2018 žalovaný vyúčtoval dlužníku částku 117.173 Kč splatnou 28.3.2018. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že za zúčtovací období měsíce března 2018 žalovaný vyúčtoval dlužníku částku 111.660 Kč splatnou 28.4.2018. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že za zúčtovací období měsíce dubna 2018 žalovaný vyúčtoval dlužníku částku 111.054 Kč splatnou 28.5.2018. Z dokladů za únor a duben 2018 soud také zjistil, že výše složené volací jistiny činila 350.000 Kč. Z kontrolního hlášení soud zjistil, že žalovaný uvedl plnění dle daňového dokladu za březen 2018 v kontrolním hlášení podle § 10c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, za měsíc 3 roku 2018. Z opisu elektronického potvrzení podání soud zjistil, že kontrolní hlášení bylo Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj přijato dne 25.4.2018. Z kontrolního hlášení soud zjistil, že žalovaný uvedl plnění dle daňového dokladu za duben 2018 v kontrolním hlášení podle § 10c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, za měsíc 4 roku 2018. Z opisu elektronického potvrzení podání soud zjistil, že kontrolní hlášení bylo Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj přijato dne 25.5.2018.

9. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.4.2019 v insolvenční věci dlužníka soud zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužníka, na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

10. Z přihlášky pohledávky soud zjistil, že žalovaný přihlásil v insolvenčním řízení ve věci dlužníka pohledávky za dlužníkem, a to dílčí pohledávku 1 ve výši 111.660 Kč s vyčíslenými úroky z prodlení do 29.4.2019 dle faktury [číslo] dílčí pohledávku 2 ve výši 111.054 Kč s vyčíslenými úroky z prodlení do 29.4.2019 dle faktury [číslo]. Dále žalovaný přihlásil dílčí pohledávku 3 ve výši 1.150.000 Kč z titulu smluvní pokuty za předčasné ukončení předmětné smlouvy. Ze seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že žalobkyně pohledávky 1 a 2 u přezkumného jednání zcela popřela.

11. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.9.2019 v insolvenční věci dlužníka soud zjistil, že přihláška pohledávky žalovaného byla co do dílčí pohledávky 1 a dílčí pohledávky 2 odmítnuta, dílčí pohledávka 3 nebyla podle ustanovení § 170 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona, ve znění před novelou č. 31/2019 Sb., přezkoumávána. Dílčí pohledávky 1 a 2 byly u přezkumného jednání popřeny a žalovaný ve lhůtě, která uplynula 13.9.2019, neuplatnil své právo žalobou na určení. Účast žalovaného v části odmítnuté přihlášky skončila právní mocí usnesení.

12. Z detailu insolvenčního řízení dlužníka v insolvenčním rejstříku soud zjistil, že insolvenční řízení na majetek dlužníka bylo zahájeno dne 5.12.2018, usnesení o odmítnutí přihlášky žalovaného nabylo právní moci dne 26.10.2019.

13. Z dopisu ze dne 11.7.2019 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jednostranně započítává pohledávku dlužníka na vrácení volací jistiny ve výši 350.000 Kč proti pohledávce na zaplacení smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši 1.150.000 Kč.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 24.9.2019 soud zjistil, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k úhradě 350.000 Kč s tím, že s ohledem na vyloučení dílčí pohledávky 3 z uspokojení není možné uznat jednostranný zápočet žalovaného dopisem ze dne 11.7.2019. Z doručenky soud zjistil, že předžalobní výzva byla doručena žalovanému dne 30.9.2019.

15. Na základě hodnocení shora uvedených důkazů a shodných tvrzení účastníků řízení soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Dlužník jako účastník uzavřel se žalovaným jako poskytovatelem předmětnou smlouvu. Dlužník zaplatil žalovanému volací jistinu ve výši 350.000 Kč. Žalobkyně smlouvu vypověděla dopisem ze dne 28.5.2019 k 30.6.2019. Žalovaný od smlouvy odstoupil dopisem ze dne 29.5.2019 doručeným žalobkyni téhož dne. Insolvenční řízení na majetek dlužníka bylo zahájeno dne 5.12.2018, usnesením ze dne 30.4.2019 byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Žalovaný přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení, k dílčí pohledávce 3 nebylo v insolvenčním řízení přihlíženo, dílčí pohledávky 1 a 2 byly odmítnuty, účast žalovaného v insolvenčním řízení v části odmítnuté pohledávky skončila k 26.10.2019. Žalovaný přes výzvy žalobkyně volací jistinu nevrátil.

16. Právním posouzením skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

17. Dlužník a žalovaný uzavřeli v rámci své podnikatelské činnosti dne 1.4.2017 nepojmenovanou smlouvu podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o.z.). Dlužník zaplatil na základě smlouvy žalovanému volací jistinu ve výši 350.000 Kč. Dle článku 5.6. obchodních podmínek byl žalovaný povinen účastníkovi volací jistinu vrátit do třiceti dní následujících poté, co bude skončeno trvání smlouvy a účastník rovněž splní všechny své závazky ze smlouvy vůči poskytovateli. Žalobkyně smlouvu vypověděla ke dni 30.6.2019, před tímto datem však žalovaný dopisem ze dne 29.5.2019 v souladu s článkem 9.3. obchodních podmínek okamžitě od smlouvy odstoupil, závazek ze smlouvy tak ve smyslu ustanovení § 2004 o.z. zanikl odstoupením od smlouvy ke dni 29.5.2019.

18. Ujednání článku 5.6. obchodních podmínek, je v části, že účastník rovněž splní všechny své závazky ze smlouvy vůči poskytovateli, ujednáním o sjednání podmínky splatnosti pohledávky účastníka smlouvy na vrácení volací jistiny. Toto ujednání shledal soud za neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 580 o.z.). Zjevný rozpor s dobrými mravy spatřuje soud v tom, že pokud měla být splatnost pohledávky účastníka na vrácení volací jistiny vázána na skutečnost, že účastník splní všechny své závazky ze smlouvy vůči žalovanému, může dojít k situaci, že by se pohledávka na vrácení volací jistoty nikdy nestala splatnou (a tudíž vymahatelnou). K takové situaci by mohlo dojít například v případě, že by účastník neuhradil (třeba z důvodu své nepříznivé finanční situace, pro kterou by současně nebyl ani úvěryschopný) své závazky nižší než složená volací jistota, a žalovaný by, přestože k tomu byl dle smlouvy oprávněn, neučinil jednostranný zápočet svých pohledávek proti pohledávce účastníka na vrácení volací jistoty; účastník by přitom nebyl oprávněn k jednostrannému zápočtu, neboť jeho pohledávka by nebyla splatnou, a tudíž způsobilou k aktivnímu jednostrannému započtení (§ 1982 o.z.). V této souvislosti je třeba též přihlédnout k tomu, že v obchodních podmínkách bylo současně sjednáno, že žádná ze stran nemůže postoupit svá práva či závazky ze smlouvy bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany, a účastník by tak nebyl bez dalšího oprávněn ani svou pohledávku postoupit třetí osobě. Dále by k takové situaci, že by se pohledávka účastníka na vrácení volací jistiny nestala nikdy splatnou, mohlo dojít (a také by došlo) tak, že se účastník dostal do insolvence, přičemž po rozhodnutí o úpadku dlužníka a o prohlášení konkursu na jeho majetek je vyloučeno, aby dlužník splnil své závazky vůči žalovanému v plné výši, a současně žalovaný, který není přihlášeným věřitelem ohledně svých pohledávek za dlužníkem, není oprávněn k jednostrannému zápočtu (srov. § 140 odst. 2 a 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, dále jen„ insolvenční zákon“).

19. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o podmínce splatnosti pohledávky dlužníka na vrácení volací jistoty spočívající v tom, že dlužník splní všechny své závazky vůči žalovanému, je neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy, přičemž k této neplatnosti oddělitelné části právního jednání soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 580 odst. 1, § 588, § 576 o.z.).

20. S ohledem na neplatnost uvedeného ujednání o podmínce splatnosti pohledávky dlužníka na vrácení volací jistoty byl žalovaný povinen vrátit složenou volací jistotu do třiceti dnů ode dne 29.5.2019. Posledním dnem třicetidenní lhůty byl 28.6.2019 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení (§ 1968 o.z.). Žalobkyně tak má právo na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř.

21. Pro úplnost soud dodává, že žalobou uplatněná pohledávka nezanikla jednostranným zápočtem učiněným žalovaným v dopise ze dne 11.7.2019, neboť žalovaný započetl pohledávku na zaplacení smluvní pokuty, ohledně níž nebyl přihlášeným věřitelem, neboť započítávaná pohledávka (v insolvenčním řízení dílčí pohledávka 3) nebyla v insolvenčním řízení přezkoumávána, jak vyplývá z usnesení insolvenčního soudu ze dne 30.9.2019, což je předpokladem pro započtení pohledávek (§ 140 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona).

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Procesně zcela úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 36.300 Kč Náklady sestávají z odměny advokáta po 9.700 Kč (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tarifní hodnota 350.000 Kč) za tři účtované úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 30.11.2020) ze tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za tytéž úkony (§ 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a z částky 6.300 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

23. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je osvobozena od placení soudního poplatku (§ 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dále jen „zákon o soudních poplatcích“) a žalobě bylo vyhověno, uložil soud výrokem III. žalovanému povinnost uhradit České republice - Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 17.500 Kč (§ 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, Položka 1, bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.