243 C 27/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Leblochovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem anonymizována tři slova , PSČ obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvalý pobyt ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 35 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35.000 Kč od 1.7.2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 150 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobce se domáhal po žalovaném uhrazení částky 35 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. coby dlužného nájemného 30 000 Kč a náhrady za poškození bytu 5 000 Kč. Žalovaný dne 28.5.2021 dluh uznal. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci s tímto postupem za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný jako dlužník uznal svůj dluh vůči žalobci vyplývající ze smlouvy o nájmu, jejímž předmětem byl bytový prostor na adrese [adresa žalobce], za 15 000 Kč měsíčně. Žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh na nájemném za období 1.4.2021 – 31.5.2021 ve výši 30 000 Kč a ve výši 5 000 Kč za poškozené dveře. Žalovaný se zavázal dluh zaplatit do 30.6.2021 (uznání dluhu ze dne 28.5.2021). Zástupce žalobce žalovaného o úhradu upomenul (předžalobní výzva z 22.7.2021, dodejka). Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu i výše, a proto se má za to, že dluh žalovaného vůči žalobci v době uznání v rozsahu uznání trval (§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“). Soud má tuto skutečnost ve smyslu ustanovení § 133 o.s.ř. za prokázánu. Uznání dluhu zakládá vyvratitelnou domněnku, podle které se má za to, že v době uznání závazek trval; v řízení, v němž se věřitel (žalobce) domáhá splnění tohoto závazku, pak spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence nebo zániku závazku na dlužníku. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, ve věci se nevyjádřil, výši a složení dluhu nijak nerozporoval. Právo na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z., jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k 1.7.2021, tj. k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku

I. Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Zcela procesně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 10 150 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 750 Kč, z odměny za zastupování advokátem za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 2 500 Kč (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tarifní hodnota 35 000 Kč) a z náhrady hotových výdajů za tytéž úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.