244 C 1/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce proti žalovanému: ; : osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 18.950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.895 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 17.055 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 722 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 1. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 18.950 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby). Žalobu odůvodnil tím, že je spolu se svou manželkou členem žalovaného a spoluvlastní jednotky [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Manželé zmocnili žalobce jako společného zástupce dle § 1185 odst. 2 občanského zákoníku a tuto skutečnost oznámili žalovanému. Žalovaný toto akceptoval a komunikuje výhradně se žalobcem. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. má žalovaný povinnost doručit vyúčtování služeb žalobci nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Zúčtovací období si žalovaný stanovil od 1. 1. do 31. 12. roku. Žalovaný svou povinnost nesplnil a vyúčtování služeb za rok 2018 doručil žalobci u jednotek [číslo] e-mailem dne 1. 7. 2019 a u jednotky [číslo] dne 5. 7. 2019. Žalobce proto dopisem ze dne 10. 9. 2019 vyúčtoval žalovanému pokutu podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. ve výši 15.450 Kč. Žalovaný svou povinnost nesplnil ani u vyúčtování služeb za rok 2017, které mělo být doručeno do 30. 4. 2018, avšak vystaveno bylo až dne 15. 5. 2018. Datum doručení se žalobci nepodařilo zjistit, proto pro účely žaloby považuje za datum doručení datum vystavení. Za 14 denní prodlení žalobce požaduje pokutu podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. ve výši 3.500 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě pokuty dopisem ze dne 25. 8. 2020. Opětovně žalobce vyzýval žalovaného k úhradě pokut dopisem ze dne 1. 12. 2020, k úhradě však nedošlo.

2. Žalovaný se v řízení bránil tím, že pokuta 50 Kč za den uvedená v zákoně je zcela nepřiměřená, neboť nezohledňuje, že se v tomto případě jedná o garáže, kdy jsou měsíční zálohy a i následný nedoplatek či přeplatek ve vyúčtování v řádu stokorun. Co se týče vyúčtování za rok 2017, dle zákona se pokuta počítá do doručení vyúčtování. Datum, kdy bylo vyúčtování vyhotoveno, tudíž není podstatné, je potřeba, aby se dohledalo datum, kdy žalobce vyúčtování skutečně obdržel. Z data vyhotovení vyúčtování nelze vycházet. Žalovaný dále namítl promlčení žalobou uplatněného nároku. Co se týče vyúčtování za rok 2018, žalovaný poukázal na to, že v objektu je celkem 365 garáží, žalobce vlastní pět těchto garáží. S ohledem na množství garáží to fungovalo tak, že se práce rozdělovala mezi jednotlivé členy výboru a tito měli za úkol vyúčtování doručit jednotlivým vlastníkům. Co se týče žalobce, vyúčtování mu doručovali jiní členové výboru, a za to zástupce žalovaného [příjmení] [příjmení] neodpovídá. Další podstatnou okolností u vyúčtování za rok 2018 je nemoc účetního pana [příjmení], kdy tato trvala od 2. 4. 2019, přičemž to chodí tak, že zpracování vyúčtování se dělá v dubnu, poté, co je společenství doručeno vyúčtování elektřiny (E.ON má povinnost dodat vyúčtování do 31. 3., někdy navíc tuto povinnost ani nedodržuje). Pan [anonymizováno] byl nejprve v nemocnicích, poté byl operován, dne 15. 4. 2019 mu byl dělán bypass, poté byl na rekonvalescenci, od 26. 4. jel do Lázní [obec], kde byl až do 22. 5. 2019. V tomto případě lze tedy pozdní zaslání vyúčtování omluvit. Nejdříve lze o prodlení hovořit až od 1.

7. Žalovaný dále zdůraznil, že neměl nikoho jiného než pana [příjmení], kdo by vyúčtování připravil. Účetního nelze vyměnit ze dne na den. Žalovaný dále opakovaně poukázal na to, že v důsledku pochybení žalobce došlo při stavbě garáží ke škodám v milionech korun. Taktéž žalovaný poukázal na to, že žalobce měl ke dni 1. 7. 2019 na garážích nedoplatky na zálohách.

3. Žalobce v reakci na obranu žalovaného uvedl, že pokud byl účetní nemocen, měli si nechat vyúčtování zpracovat jinou firmou. Toto je schopna zpracovat každá správcovská firma za přibližně 14 dní. Výbor měl danou záležitost řešit a zabezpečit včasné doručení vyúčtování členům. K poukazu žalovaného na to, že je rozhodující datum doručení vyúčtování a nikoliv jeho vyhotovení žalobce uvedl, že je jasné, že když bylo vyúčtování vypracováno 15. 5. 2018, nemohlo být žalobci doručeno dříve. Doklad o doručení vyúčtování žalobce nedohledal. Žalobce dále poukázal na to, že vyúčtování bylo v předchozích letech vždy doručováno po zákonném termínu.

4. Žalovaný reagoval tak, že po onemocnění pana [příjmení] kontaktoval tři správce nemovitostí, zda by byli schopni zpracovat vyúčtování, bylo mu nicméně odpovězeno, že mají software na byty a že u garáží je to odlišné, tudíž vyúčtování zpracovat v takto krátkém čase nejsou schopni (nejprve by bylo potřeba upravit software a to si vyžádá nějaký čas).

5. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

6. Ve společném jmění manželů žalobce a jeho manželky jsou garáže [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] nacházející se budově [adresa] v k.ú. [část obce] (Informace o jednotkách z nahlížení do katastru nemovitostí). Žalobce a jeho manželka zmocnili žalobce jako společného zástupce vůči žalovanému ve smyslu § 1185 odst. 2 občanského zákoníku (Zmocnění společného zástupce ze dne 10. 7. 2016).

7. Dle vyúčtování záloh za rok 2017 ke garáži [číslo] vznikl u této garáže na zálohách přeplatek ve výši 187,15 Kč, zálohy celkem činily 2.548 Kč za celý rok. Dle vyúčtování záloh za rok 2017 ke garáži [číslo] vznikl u této garáže na zálohách přeplatek ve výši 165,28 Kč, zálohy celkem činily 2.456 Kč za celý rok. Dle vyúčtování záloh za rok 2017 ke garáži [číslo] vznikl u této garáže na zálohách přeplatek ve výši 102,61 Kč, zálohy celkem činily 1.348 Kč za celý rok. Dle vyúčtování záloh za rok 2017 ke garáži [číslo] vznikl u této garáže na zálohách přeplatek ve výši 222,20 Kč, zálohy celkem činily 3.108 Kč za celý rok. Dle vyúčtování záloh za rok 2017 ke garáži [číslo] vznikl u této garáže na zálohách přeplatek ve výši 174,19 Kč, zálohy celkem činily 2.600 Kč za celý rok. Vyúčtování za rok 2017 ke všem výše uvedeným garážím byly vyhotoveny dne 15. 5. 2018 (toto potvrdil i svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]).

8. Dle vyúčtování záloh za rok 2018 ke garáži [číslo] vznikl u této garáže na zálohách přeplatek ve výši 150,16 Kč, zálohy celkem činily 2.548 Kč za celý rok. Dle vyúčtování záloh za rok 2018 ke garáži [číslo] vznikl u této garáže na zálohách přeplatek ve výši 143,76 Kč, zálohy celkem činily 2.456 Kč za celý rok. Dle vyúčtování záloh za rok 2018 ke garáži [číslo] vznikl u této garáže na zálohách přeplatek ve výši 82,54 Kč, zálohy celkem činily 1.348 Kč za celý rok. Dle vyúčtování záloh za rok 2018 ke garáži [číslo] vznikl u této garáže na zálohách přeplatek ve výši 151,15 Kč, zálohy celkem činily 3.108 Kč za celý rok. Dle vyúčtování záloh za rok 2018 ke garáži [číslo] vznikl u této garáže na zálohách přeplatek ve výši 171,73 Kč, zálohy celkem činily 2.600 Kč za celý rok. Vyúčtování za rok 2018 ke všem výše uvedeným garážím byly vyhotoveny dne 31. 5. 2019. Z doložených emailů (na č.l. 13-17 spisu) plyne, že vyúčtování za garáže [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] bylo žalobci doručeno dne 1. 7. 2019, a za garáž [číslo] dne 5. 7. 2019 (rovněž viz výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]). Z emailů dále plyne, že měl žalobce u všech garáží dluh na zálohách na služby (rovněž viz výpověď Ing. [jméno] [příjmení]).

9. Dopisem ze dne 10. 9. 2019 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pokuty dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. za pozdní doručení vyúčtování záloh za rok 2018 v celkové výši 15.450 Kč. Přípisem ze dne 25. 8. 2020 žalobce vyzval žalovaného mimo jiné k zaplacení pokuty dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. za pozdní doručení vyúčtování záloh za rok 2017 v celkové výši 3.500 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 14. 12. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky.

10. Z výpovědí Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že Ing. [jméno] [příjmení] (účetní žalovaného, který zpracovával i vyúčtování služeb) měl v dubnu 2019 infarkt, od 2. 4. byl hospitalizován, byl mu zaveden trojnásobný bypass a poté byl až do 22. 5. 2019 v lázních. Výbor žalovaného o nemoci Ing. [jméno] [příjmení] věděl (výpověď Ing. [jméno] [příjmení]). Po návratu z lázní Ing. [jméno] [příjmení] dle svého tvrzení vyúčtování zpracoval do cca 14 dnů. Ing. [jméno] [příjmení] dále vypověděl, že vyúčtování služeb za rok 2017 bylo dle jeho názoru rozesíláno 22. 5. 2018.

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

12. Tvrzení žalovaného, že v roce 2019 z důvodu nemoci pana [příjmení] kontaktoval tři správcovské firmy za účelem zpracování vyúčtování služeb za rok 2018, a že mu ze strany těchto firem bylo sděleno, že toto vyúčtování pro žalované nejsou schopny zpracovat, v řízení prokázáno nebylo, a to ani přes výzvu dle § 118a o. s. ř. učiněnou na jednání dne 10. 3. 2022. Soud v tomto směru dodává, že doložená emailová komunikace ze dne 25. 3. 2021 (na č.l. 148 spisu) nic takového neprokazuje (z této emailové komunikace plyne pouze to, že Ing. [jméno] [příjmení] sháněl někoho na vedení účetnictví SVJ v roce 2021 – nikoliv tedy na zpracování vyúčtování za rok 2018).

13. Žalovaným navrhované důkazy na jednání dne 26. 5. 2022 (aby soud telefonicky ověřoval tvrzené skutečnosti u pana [příjmení], u pana [příjmení] a u spol. [anonymizováno]; listinný důkaz výpisem z obchodního rejstříku stavebního bytového družstva [příjmení] v likvidaci) soud neprovedl, neboť tyto důkazy byly navrženy až po koncentraci řízení (provedené na jednání dne 10. 3. 2022) a tudíž k nim dle § 118b o. s. ř. nelze přihlédnout.

14. Soud rovněž neprovedl žalovaným navrhovaný důkaz znaleckým posudkem na posouzení, zda je možné vyúčtování pro 360 garáží zpracovat za půl měsíce (navrženo v podání žalovaného na č.l. 128 spisu a doplněno na jednání dne 26. 5. 2022), a to pro nadbytečnost. Jak již bylo uvedeno výše, žalovanému se v řízení nepodařilo prokázat, že by kontaktoval jiné osoby za účelem zpracování vyúčtování služeb za rok 2018, je tudíž nadbytečné řešit, zda by tyto jiné osoby byly schopny v omezeném čase vyúčtování zpracovat.

15. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.) není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

16. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

17. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

18. V rozsudku ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 4074/2019, Nejvyšší soud konstatoval, že ustanovení § 13 zákona č. 67/2013 Sb.„ upravuje pokutu za prodlení s nepeněžitými plněními, které pro pronajímatele i nájemce bytu či nebytového prostoru vyplývají z nájemní smlouvy, a jde o jeden z případů pokuty stanovené pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (§ 2052 o. z.). Proto i na pokutu podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. je nutno použít obecná ustanovení o smluvní pokutě obsažená v §§ 2048-2051 o. z.“ 19. Podle § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

20. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z menší části.

21. Jak plyne z citovaného § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. žalovaný má povinnost zpracovat a doručit vyúčtování záloh na služby příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Žalovaný tedy měl povinnost zpracovat a doručit vyúčtování za jednotlivé roky žalobci vždy do 30. 4. následujícího roku. Žalovaný však svou povinnost doručit vyúčtování za roky 2017 a 2018 žalobci včas nesplnil.

22. Co se týče roku 2017, vyúčtování za tento rok ke všem garážím žalobce (garáž [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]) byla vyhotovena/vystavena až dne 15. 5. 2018, je tedy nepochybné, že nemohla být žalobci doručena dříve. U vyúčtování za rok 2017 se tedy žalovaný dostal nepochybně do prodlení v délce 15 započatých dnů. Žalobce nicméně žalobou požaduje pokutu dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. pouze za 14 dnů prodlení (14 dní prodlení x 50 Kč výše pokuty za den x 5 garáží ve vlastnictví žalobce, tj. celkem 3.500 Kč). Soud nemohl překročit žalobní návrh a přiznal proto žalobci pokutu za požadovaných 14 dnů prodlení (soud nicméně zákonem stanovenou výši pokuty 50 Kč denně v souladu s § 2051 občanského zákoníku snížil na 5 Kč denně – k tomu více níže).

23. Co se týče roku 2018, vyúčtování za tento rok za garáže [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] bylo žalobci doručeno dne 1. 7. 2019 a za garáž [číslo] dne 5. 7. 2019. U garáží č. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] se tedy žalovaný dostal do prodlení v délce 62 započatých dnů a u garáže [číslo] do prodlení v délce 66 započatých dnů. Žalobce nicméně žalobou požaduje pokutu dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. u garáží [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] pouze za 61 dnů prodlení a u garáže [číslo] pouze za 65 dnů prodlení (61 dní prodlení x 50 Kč výše pokuty za den x 4 garáže + 65 dní prodlení x 50 Kč výše pokuty za den x 1 garáž, tj. celkem 15.450 Kč – viz vyčíslení v dopise ze dne 10. 9. 2019). Soud nemohl překročit žalobní návrh a přiznal proto žalobci za garáže [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] pokutu za požadovaných 61 dnů prodlení a za garáž [číslo] pokutu za požadovaných 65 dnů prodlení (soud nicméně zákonem stanovenou výši pokuty 50 Kč denně v souladu s § 2051 občanského zákoníku snížil na 5 Kč denně – k tomu více níže).

24. Ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. stanoví pro případ nedoručení vyúčtování služeb včas pokutu ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení (pokud není ujednáno nebo rozhodnutím družstva či společenství stanoveno jinak, což v projednávané věci nebylo, resp. žádný z účastníků nic takového netvrdil). Jak nicméně plyne z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4074/2019 na pokutu dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. se uplatní ustanovení § 2051 občanského zákoníku. Toto ustanovení soudu umožňuje snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením této povinnosti. Žalovaný snížení smluvní pokuty požadoval, tuto označoval za nepřiměřenou (viz protokol z jednání dne 10. 3. 2022). Soud rovněž pokutu ve výši 50 Kč za každý den prodlení s doručením vyúčtování považuje pro projednávanou věc za nepřiměřeně vysokou. Důvodem je ta skutečnost, že v projednávané věci se jedná o garáže (a nikoliv o byty), kdy zálohy na služby dosahují ročně u žalobce částek v rozmezí 1.348 Kč až 3.108 Kč a přeplatky či nedoplatky z vyúčtování dosahují řádově částek nízkých stokorun. V takovém případě je pokuta ve výši 50 Kč za den prodlení zjevně nepřiměřená (za jeden měsíc prodlení by u garáže [číslo] pokuta dokonce přesáhla zálohy na služby za celý rok). V této souvislosti je taktéž potřeba vzít v úvahu to, že i vzhledem k velmi nízké výši záloh (a v důsledku i přeplatků či nedoplatků) je i případná újma vzniklá žalobci v důsledku opožděného vyúčtování mnohonásobně nižší. Z provedeného dokazování přitom neplyne (a žalobce nic takového ani netvrdil), že by žalobci v důsledku opožděně doručeného vyúčtování nějaká škoda vznikla. Vzhledem k výše uvedenému soud v projednávané věci považuje za přiměřenou pokutu ve výši 5 Kč za každý započatý den prodlení s doručením vyúčtování. Soud tedy v projednávané věci považuje za přiměřenou pokutu 10krát nižší než je pokuta uvedená v § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. (u bytů jsou přitom běžně zálohy na služby, včetně fondu oprav, často mnohem více než 10krát vyšší než je tomu u garáží v této věci).

25. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě částečně vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1.895 Kč (prodlení při doručení vyúčtování za rok 2017: 14 dní prodlení x 5 Kč pokuta x 5 garáží, tj. celkem 350 Kč; prodlení při doručení vyúčtování za rok 2018: 61 dní prodlení x 5 Kč pokuta x 4 garáže + 65 dní prodlení x 5 Kč pokuta x 1 garáž, tj. celkem 1.545 Kč). Ve zbytku (17.055 Kč) soud podanou žalobu jako nedůvodnou výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

26. Soud dále dodává, že v projednávané věci zvažoval aplikaci § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., a to konkrétně v té části, že pokuta se neplatí, pokud by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat, a to u vyúčtování služeb za rok 2018 vzhledem ke zdravotním problémům účetního žalovaného pana [příjmení] [jméno] [příjmení]. Soud má za to, že prokázané zdravotní problémy a indispozice účetního žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] v dubnu a květnu 2019 by byly důvodem pro konstatování, že pokutu by nebylo spravedlivé požadovat, pokud by bylo prokázáno, že se žalovaný snažil v daném období zajistit vypracování vyúčtování u někoho jiného (a tato osoba zpracování vyúčtování odmítla). Toto nicméně v řízení prokázáno nebylo. Ač tedy soud chápe, že pan [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl ze zdravotních důvodů schopen v dubnu a květnu roku 2019 vyúčtování zpracovat, je povinností žalovaného toto vyúčtování zpracovat včas i za ztížených podmínek (nebo se o to s maximálním úsilím pokusit). Pokud se tedy žalovaný v daném období ani nepokusil kontaktovat nějaký jiný relevantní subjekt s požadavkem na zpracování vyúčtování za rok 2018 (že by tomu tak bylo žalovaný neprokázal), nelze přistoupit k nepřiznání pokuty z důvodu toho, že by ji nebylo spravedlivé požadovat. Soud má tedy za to, že pokuta ve výši 5 Kč denně je v projednávané věci spravedlivá i za období května a června 2019.

27. K námitce žalovaného promlčením žalobou uplatněného nároku soud uvádí, že k promlčení nedošlo. Dle § 629 odst. 1 občanského zákoníku trvá promlčecí lhůta 3 roky, přičemž počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 občanského zákoníku). V projednávané věci je uplatňována pokuta dle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. za období od 1. 5. 2018 do 15. 5. 2018 a dále od 1. 5. 2019 do 1. 7. a 5. 7. 2019. Pokuta za den 1. 5. 2018 mohla být poprvé u soudu uplatněna den následující, tj. 2. 5. 2018. Vzhledem k tomu, že byla žaloba podána dne 6. 1. 2021, je zjevné, že k uplynutí tříleté promlčecí lhůty před podáním žaloby nedošlo.

28. K argumentu žalovaného, že žalobce měl na svých garážích nedoplatky na zálohách, pak soud konstatuje, že toto není pro projednávanou věc nikterak relevantní. Žalovaný je povinen vyúčtování včas zpracovat bez ohledu na to, zda má příjemce služeb nedoplatky na zálohách či nikoliv.

29. Výrok č. III tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci převážný úspěch, neúspěšný byl pouze v nepatrné části. Žalovaný byl neúspěšný ohledně částky 1.895 Kč (výrok I. tohoto rozsudku) a úspěšný ohledně částek 17.055 Kč (výrok II. tohoto rozsudku) a 25.750 Kč (ohledně této částky bylo řízení zastaveno usnesením č.j. 244 C 1/2021-113 pro zpětvzetí žaloby; žalobce tedy zavinil zastavení řízení). Žalovaný byl tedy neúspěšný pouze ohledně 4,24 % předmětu tohoto řízení, lze tedy konstatovat, že byl žalovaný neúspěšný jen nepatrně. Žalovaný by tedy s odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř. měl nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Žalovaný však přiznání náhrady nákladů řízení nepožadoval, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., když v souvislosti s výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] na jednání dne 10. 3. 2022 vznikly náklady České republice ve výši 722 Kč (přiznané svědečné), která má podle výsledku řízení právo na jejich náhradu. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaný byl ve věci převážně úspěšný (neúspěšný byl pouze nepatrně), proto soud uložil nahradit náklady státu v plné výši převážně neúspěšnému žalobci. Náhrada nákladů řízení je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.