244 C 5/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 50.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50.000 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 27.184 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 50.000 Kč s přísl. Žalobu odůvodnil tím, že dne 18. 10. 2018 byla mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce zapůjčil žalovanému 50.000 Kč O zápůjčku žalovaný požádal za účelem nákupu dvou osobních vozidel, kdy tato i opravdu koupil. Dne 18. 10. 2018 byla dohodnutá částka zaslána na účet žalovaného. Dle dohody měla být zapůjčená částka žalobci vrácena nejpozději do 18. 10. 2019. Žalovaný žalobci nic nevrátil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 8. 9. 2021.

2. Žalovaný ve vyjádření ze dne 20. 5. 2022 uvedl, že se s žalobcem na žádné zápůjčce nedohodl a nejedná se tak o zápůjčku. I tvrzený účel nákupu dvou vozidel je nereálný a nepravdivý. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobce je otcem manželky žalovaného, kdy tito jsou v rozvodovém řízení, neboť si manželka našla mimomanželský vztah a zapříčinila rozpad manželství. Dle žalovaného je nárok promlčen, neboť se nejednalo o půjčku a na dané je nutné nahlížet jako na bezdůvodné obohacení. Ve vyjádření ze dne 13. 2. 2023 žalovaný doplnil, že částka 50.000 Kč byla žalobcem darována žalovanému a jeho manželce na lepší život, a to v době, kdy manželství žalovaného a dcery žalobce nebylo rozvráceno. Jedním z motivů daru mohla být i snaha se vyrovnat otci žalovaného, který žalovanému a jeho manželce daroval byt, ve kterém bydleli. K účelu zápůjčky žalovaný uvedl, že si žádná vozidla nekoupil ani je nikdy nevlastnil. Tvrzení o termínu vrácení do 18. 10. 2019 pak není nijak podloženo a žalovaný namítl promlčení. Žalovaný dále poukázal na to, že rozvod s jeho manželkou provází osobní spory a útoky ze strany nejenom jeho manželky, ale i jejího otce – žalobce. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

4. Z doložených výpisů z účtů (na č.l. 5, 8 a 48v spisu) a z vyjádření [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] a [právnická osoba] (na č.l. 59, [číslo], 68, 71 spisu) bylo zjištěno, že žalobce zaslal dne 18. 10. 2018 ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného částku 50.000 Kč (výpis č.l. 5 a 8 spisu, sdělení na č.l. 59, 68, 71 spisu). Tato částka byla na bankovní účet žalovaného připsána dne 19. 10. 2018 (výpis na č.l. 48v spisu, přípis na č.l. 61-64 spisu). Platba byla označena tak, že pro příjemce (tj. pro žalovaného) byla označena jako„ převod [celé jméno žalobce]“, a pro odesílatele (tj. pro žalobce) byla označena jako„ půjčka [celé jméno žalovaného]“ (přípisy [příjmení] [příjmení] na č.l. 68 a 71 spisu). [příjmení] [příjmení] dle svého vyjádření ze dne 13. 4. 2023 (přípis na č.l. 71 spisu) umožňuje zvolit k platbě jiný popis pro příjemce a jiný popis pro odesílatele. Z přípisů [příjmení] [příjmení] ze dne 23. 3. 2023 (na č.l. 68 spisu) a ze dne 13. 4. 2023 (na č.l. 71 spisu) dále plyne, že poslední změna týkající se dané platby byla učiněna dne 19. 10. 2018 v čase 05:33 hod. Je tedy nepochybné, že žalobce v rámci popisu platby pro sebe uvedl„ půjčka [celé jméno žalovaného]“ nejpozději dne 19. 10. 2018 (nedošlo tedy ke změně popisu platby někdy později).

5. Předžalobní výzvou ze dne 8. 9. 2021, předanou k poštovní přepravě dne 10. 9. 2021, žalobce vyzval žalovaného k vrácení částky 50.000 Kč, a to do 7 dnů.

6. Z doloženého předvolání svědka ze dne 30. 1. 2023 (na č.l. 46 spisu), usnesení ze dne 27. 1. 2023 (č.l. 48 spisu) a vyrozumění o odložení věci ze dne 24. 8. 2022 (na č.l. 49 spisu) bylo zjištěno, že vztahy mezi rodinou žalobce (kdy dcera žalobce je manželka žalovaného, kdy v současnosti probíhá rozvodové řízení) a rodinou žalovaného jsou od roku 2022 napjaté a dochází k osobním útokům. Toto potvrdily i výpovědi slyšených osob (viz níže).

7. Svědkyně [jméno] [příjmení], dcera žalobce a manželka žalovaného, na jednání dne 14. 2. 2023 vypověděla, že se v roce 2018 s manželem bavili o tom, že by potřeboval půjčit 100.000 Kč. Napadl je žalobce, proto se, když byli u nich na návštěvě oba rodiče svědkyně, žalobce zeptali, jestli by manželovi půjčil 100.000 Kč. Žalobce nechtěl půjčit celou částku, nicméně souhlasil s půjčkou 50.000 Kč. Manžel chtěl tuto půjčku na rok, řekl tedy žalobci, že mu tuto částku za rok vrátí. K dotazu svědkyně uvedla, že s půjčkou souhlasila. Účelem půjčky měl být nákup aut, kdy na tomto byl manžel domluvený s kamarádem [jméno] [příjmení]. [příjmení] řízení s manželem probíhá už dva a půl roku, vztahy s manželem jsou špatné. K žádosti o půjčku došlo po létě v roce 2018, u nich doma na adrese [adresa žalovaného]. Svědkyně dále na dotaz uvedla, že žalobce žádal žalovaného o vrácení půjčky. Zbylých 50.000 Kč, které manžel potřeboval, půjčil manželovi jeho otec, manžel mu řekl, že peníze za rok vrátí.

8. Svědkyně [jméno] [příjmení], manželka žalobce, na jednání dne 14. 2. 2023 vypověděla, že při návštěvě u žalovaného někdy na podzim roku 2018 žalovaný požádal jejího manžela o půjčku 50.000 Kč. Manžel chvíli zvažoval a poté řekl, že mu tuto částku půjčí s tím, že ji ale musí do roka vrátit. K dotazu svědkyně uvedla, že s půjčkou souhlasila, manžel se jí na to ptal. Půjčka byla poskytnuta ze společných peněz svědkyně a žalobce. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla u žádosti o půjčku přítomna. V dané době dcera a žalovaný spolu žili, jejich vztah byl v pořádku. Účelem půjčky měly být obchody žalovaného s auty.

9. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], otec žalovaného, na jednání dne 14. 2. 2023 vypověděl, že co se týče předmětné zaslané částky, vzpomíná si, že se o půjčku nejednalo. Svědek s manželkou darovali žalovanému a dceři žalobci po svatbě 100.000 Kč a družstevní byt. Později jim darovali dalších 50.000 Kč na dovybavení bytu. Později se svědek dozvěděl, že stejnou částku manželům daroval i žalobce. Údajně se mělo jednat o částku z dědictví po dědečkovi. Svědek neví nic o tom, že by se jednalo o půjčku, mělo jít jednoznačně o dar. K dotazu svědek uvedl, že o tom, že částka 50.000 Kč je darem se dozvěděl od svého syna (žalovaného). Svědek si vzpomněl, že mu syn říkal„ představ si, on nám dal taky“. Bylo to v návaznosti na svědkem darovanou částku 50.000 Kč. K dotazu, na co žalovaný použil od nich darovanou částku 50.000 Kč svědek uvedl, že neví, jednalo se o dar, tudíž se po tomto nepídil.

10. Svědek [jméno] [příjmení] na jednání dne 14. 2. 2023 vypověděl, že žalobce nezná a žalovaný byl dříve jeho kamarád. Automobily svědek kupoval sám, je pravdou, že se s žalovaným dohodli, že by něco mohli koupit společně, nicméně toto nedopadlo. Volkswagen Golf svědek koupil sám. U Fordu Mondeo se s žalovaným domlouvali, že ho koupí napůl, nicméně žalovaný mu peníze nedal, proto ho svědek koupil sám. O částce 50.000 Kč předané mezi žalobcem a žalovaným svědek nic neví.

11. Žalobce [celé jméno žalobce] na jednání dne 14. 2. 2023 vypověděl, že ho při návštěvě žalovaný požádal o půjčku 100.000 Kč na výhodnou investici. Žalobce souhlasil s půjčkou 50.000 Kč na jeden rok a vyzval žalovaného, ať o dalších 50.000 Kč zkusí požádat svého otce. Následně částku 50.000 Kč převedl žalovanému z účtu a platbu si označil jako„ půjčka“, aby věděl o co šlo. Žalobce několikrát žádal žalovaného o vrácení dané částky, vzpomíná si na situaci, kdy mu žalovaný před očima zavřel dveře. K dotazu žalobce uvedl, že se svojí manželkou se o půjčce nebavil, neboť ona by pravděpodobně nikomu nic nepůjčila, pro ni se jedná o velkou částku. Žádosti o poskytnutí částky 100.000 Kč byla přítomna jak manželka žalobce, tak jeho dcera, obě slyšely vše o čem se s žalovaným bavili. Domluva byla taková, že žalovaný půjčené peníze do jednoho roku vrátí. Žalobce urgoval žalovaného o vrácení půjčky SMSkami, ústně a předžalobní výzvou. Návštěva u žalovaného proběhla přesně v den, kdy byly zaslány peníze. Žalobce peníze poslal hned jak z návštěvy přišel domů.

12. Žalovaný [celé jméno žalovaného] na jednání dne 14. 2. 2023 vypověděl, že je rodiče jeho manželky nijak zvlášť finančně nepodporovali. Žalovaný se později bavil se svým otcem o penězích, že jsou na tom finančně hůře a nemají ani pořádně zařízený byt. Proto jim rodiče žalovaného následně dali v hotovosti 50.000 Kč. Poté žalovanému manželka sdělila, že se bavila s rodiči a ti také slíbili, že jim dají 50.000 Kč. Až poté, co mezi žalovaným a manželkou započaly konflikty, chtěli rodiče žalovaného po manželce vrátit polovinu bytu, a až poté byl žalovaný žalobcem osočen, že těchto 50.000 Kč je půjčka a nikoliv dar. Toto žalobce říkal žalovanému i při předávání dětí a ptal se ho, kdy peníze vrátí. Následně zaslal dvě SMSky a předžalobní výzvu. Žalovaný dále popsal, že mají s rodinou žalobce celou řadu konfliktů a naschválů. K dotazu žalovaný uvedl, že mu manželka říkala, že od jejích rodičů dostali 50.000 Kč, v podstatě jako tomu bylo dříve po svatbě se 100.000 Kč, tak rodiče manželky učinili stejný krok poté, co žalovanému a manželce darovali 50.000 Kč rodiče žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že na jednom rodinném setkání mu žalobce říkal, že jim také poslali 50.000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že částka byla zaslána na účet, který používala i jeho manželka, měla k němu kartu. Jednalo se o účet vedený na žalovaného, dispoziční práva manželka neměla a neměla ani přístup do elektronického bankovnictví. Taktéž zmiňovaná karta byla vedena na jméno žalovaného.

13. Soud vyhodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě a ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne 18. 10. 2018 k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce na částku 50.000 Kč se splatností jeden rok, tj. do 18. 10. 2019. Dne 18. 10. 2018 žalobce zadal příkaz k převodu částky 50.000 Kč na bankovní účet žalovaného a dne 19. 10. 2018 byla zápůjčka ve výši 50.000 Kč připsána na bankovní účet žalovaného.

14. Soud v prvé řadě uvádí, že v projednávané věci se jedná o spor mezi rodinnými příslušníky (žalovaný je zeť žalobce). V podstatě všichni rozhodní ve věci slyšení svědci mají blízký vztah k účastníkům řízení, a tedy i zájem na výsledku řízení. U těchto slyšených svědků je tak vyšší riziko toho, že budou vypovídat nepravdivě. Toto platí pro výpověď [jméno] [příjmení] (dcera žalobce a manželka žalovaného, nicméně s žalovaným probíhá rozvodové řízení a vztahy jsou špatné), [jméno] [příjmení] (manželka žalobce) i [jméno] [celé jméno žalovaného] (otec žalovaného). Jediným slyšeným svědkem, který nemá vztah k účastníkům řízení a nemá ani zájem na výsledku řízení, byl [jméno] [příjmení]. Výpověď tohoto svědka nicméně není pro posouzení věci nikterak podstatná, neboť tento svědek vypověděl, že o předmětné částce 50.000 Kč nic neví. Soud proto k výpovědím svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] přistupoval obezřetně. To samé pak platí i o výpovědích účastníků, neboť tito mají vždy zájem na výsledku řízení a navíc nemají povinnost mluvit pravdu s trestními následky křivé výpovědi (jako tomu je u svědků).

15. Soud proto v projednávané věci považuje za stěžejní listinné důkazy týkající se převodu částky 50.000 Kč z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného, a to zejména přípisy [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] na č.l. 68 a 71 spisu. Z těchto plyne, že žalobce si předmětnou platbu pro sebe označil jako„ půjčka [celé jméno žalovaného]“ (pro příjemce platby – žalovaného byla platba označena jako„ převod [celé jméno žalobce]“). Poslední změna týkající se dané platby pak byla učiněna dne 19. 10. 2018, je tedy nepochybné, že žalobce v rámci popisu platby pro sebe uvedl„ půjčka [celé jméno žalovaného]“ nejpozději dne 19. 10. 2018 (nedošlo tedy ke změně popisu platby někdy později). Soud toto považuje za stěžejní, neboť v dané době ještě manželství žalovaného a [jméno] [příjmení] fungovalo, v rodině žádné rozpory nebyly (jak vyplynulo z výpovědí slyšených svědků a účastníků – viz výše). Žalobce tedy neměl žádný důvod k tomu, aby platbu označoval jinak, než byl skutečný stav (žalobce neměl žádný důvod k tomu, aby platbu označoval jako půjčka, pokud by se o půjčku skutečně nejednalo).

16. Výše uvedené označení platby jako půjčka je v souladu s výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobce. Soud proto nemá žádný důvod těmto výpovědím nevěřit a považuje je za věrohodné. Dílčí rozpory ve výpovědích [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobce (např. ohledně požadované částky půjčky, kdy [jméno] [příjmení] a žalobce hovořili o tom, že žalovaný chtěl půjčit 100.000 Kč, [jméno] [příjmení] mluvila o tom, že žalovaný chtěl půjčit 50.000 Kč) se týkají nepodstatných otázek a s ohledem na to, že bylo vypovídáno o událostech, které se staly v říjnu roku 2018 (tj. téměř 4 a půl roku předtím, než o nich svědci na jednání dne 14. 2. 2023 hovořili), jsou i pochopitelné. Na základě označení platby žalobcem jako půjčka a na základě výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobce soud tudíž dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 18. 10. 2018 smlouvu o zápůjčce částky 50.000 Kč s termínem vrácení zápůjčky za jeden rok, tj. do 18. 10. 2019.

17. Co se týče výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného], soud k tomuto v prvé řadě uvádí, že [jméno] [celé jméno žalovaného] nebyl přítomen uzavření zápůjčky (nebyl přítomen návštěvy, na které žalovaný požádal žalobce o půjčku, a žalobce ohledně částky 50.000 Kč souhlasil). [jméno] [celé jméno žalovaného] vypovídal pouze o tom, co slyšel od svého syna (žalovaného). Nelze pak vyloučit, že žalovaný popsal dané události svému otci jinak, než byla skutečnost (je možné, že žalovaný otci řekl, že jim částku 50.000 Kč žalobce dal, ačkoliv se jednalo o půjčku). Dále je třeba uvést, že z výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo zjevné, že tento má vůči žalobci negativní vztah – při spontánní výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného] hovořil o tom, že byl zavražděn jejich prostřední syn a„ vyčítal“ žalobci, že syna navštěvoval a přesto mu ani nepřišel na pohřeb. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] tudíž mohla být motivována i tímto a obecně jeho zájmem na výsledku řízení (žalovaným je jeho syn). Zejména je však třeba poukázat na to, že výpověď [jméno] [celé jméno žalovaného] je v rozporu s listinnými důkazy (označením platby jako půjčka) a s výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobce. Soud proto neuvěřil výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného], že předmětná částka 50.000 Kč měla být darem.

18. Obdobně to pak platí i o výpovědi žalovaného. Žalovaný jako účastník řízení má zájem na výsledku řízení. Navíc při své výpovědi nemá povinnost vypovídat pravdu pod sankcí trestních následků křivé výpovědi (jako tomu je u svědků). Zejména je však výpověď žalovaného v rozporu s listinnými důkazy (označením platby jako půjčka) a s výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobce. Soud proto neuvěřil ani výpovědi žalovaného ohledně toho, že předmětná částka 50.000 Kč měla být darem.

19. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Podle § 710 občanského zákoníku součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

21. Podle § 713 odst. 2 občanského zákoníku povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Podle odstavce 3 téhož paragrafu z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

22. Podle § 714 odst. 1 věty první občanského zákoníku v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého.

23. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

24. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

25. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

26. Soud na základě provedeného dokazování (viz výše) dospěl k závěru, že mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla dne 18. 10. 2018 uzavřena ústní smlouva o zápůjčce částky 50.000 Kč ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. Splatnost zápůjčky byla sjednána za jeden rok, tj. do 18. 10. 2019. Žalobce svou povinnost ze smlouvy splnil, když žalovanému částku 50.000 Kč skutečně převedl na jeho bankovní účet (příkaz k převodu žalobce zadal dne 18. 10. 2018 a dne 19. 10. 2018 byla částka 50.000 Kč na bankovním účtu žalovaného). Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy nesplnil, když žalobci zápůjčku ve sjednaném termínu nevrátil a nadále tak žalobci dluží částku 50.000 Kč.

27. Námitku promlčení uplatněnou žalovaným soud shledal jako nedůvodnou. Splatnost zápůjčky byla sjednána do 18. 10. 2019. Žalobce tak mohl poprvé uplatnit své právo u soudu dne 19. 10. 2019. Žalobce tak učinil podáním žaloby dne 22. 2. 2022, tj. ve tříleté promlčecí lhůtě dle § 629 odst. 1 občanského zákoníku.

28. Na výše uvedeném závěru pak nic nemění ani skutečnost, že žalovaný byl ke dni 18. 10. 2018 ženatý se [jméno] [příjmení], dcerou žalobce (pozn. soudu: žalovaný je se [jméno] [příjmení] ženatý i ke dni rozhodnutí soudu). Manželka žalovaného [jméno] [příjmení] na jednání dne 14. 2. 2023 vypověděla, že s půjčkou souhlasila. Smlouva o zápůjčce tedy byla ve smyslu § 714 občanského zákoníku řádně uzavřena a je platná. Zápůjčka se dle § 710 občanského zákoníku stala součástí společného jmění manželů, přičemž dle § 713 občanského zákoníku platí, že manželé jsou zavázáni společně a nerozdílně. Žalobce se tak může úhrady zápůjčky žalobou domáhat pouze po jednom z manželů.

29. Vzhledem k výše uvedenému soud podané žalobě vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 50.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50.000 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení. Právo žalobce na úrok z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.500 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobce advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 22. 8. 2022, dvakrát účast na jednání dne 14. 2. 2023 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, účast na jednání dne 18. 5. 2023) po 3.100 Kč (tarifní hodnota 50.000 Kč), šesti paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč a 21% DPH z částky 20.400 Kč, tj. 4.284 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 27.184 Kč.