247 C 16/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 77 256 Kč s příslušenstvím - faktura

I. Řízení se zastavuje o části žaloby požadující zaplacení částky 9 251 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 68 005 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 18 023 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 77 256 Kč z titulu smlouvy o dílo z 29. 7. 2019 na základě objednávky [číslo] mezi žalovaným jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl, že dílo nebylo žalobcem řádně provedeno, tj. dokončeno a předáno žalovanému ve smyslu § 2604 o. z. a žalobci tak nevznikl nárok na zaplacení ceny díla. Žalobce podle žalovaného nepředložil k důkazu ničeho, co by prokazovalo dokončení a předání díla žalovanému. Důkazní břemeno ohledně dokončení a předání díla žalovanému nese podle žalovaného žalobce, přičemž faktura sama není důkazem o poskytnutí jakéhokoliv plnění.

3. Dne 9. 2. 2021 proběhlo u soudu jednání, k němuž se dostavil jen žalobce a jeho právní zástupkyně. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dne 29. 7. 2019, na základě objednávky [číslo] mezi žalovaným jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem (podnikatelem). Nejprve žalovaný 12. 4. 2019 požádal žalobce o předložení cenové nabídky na vinylovou podlahovou krytinu u akce„ Rekonstrukce [anonymizováno] [obec]“ s termínem realizace [číslo] (důkaz: mailová poptávka [anonymizováno] [obec] - vinylová podlaha). Na to reagoval žalobce vystavením cenové nabídky z 10. 6. 2019 [číslo] znějící na částku 227 256,20 Kč (důkaz cenovou nabídkou). Žalovaný shora uvedenou cenovou nabídku přijal dne 29. 7. 2019 a účastníci spolu 29. 7. 2019 uzavřeli písemnou smlouvu o dílo, v níž si ujednali předmět díla podlahy na stavbě„ [anonymizováno] [obec] - navýšení kapacity - přístavba“, dobu plnění od 7. 8. do 30. 8. 2019, místo dodání [PSČ] [obec] stavba - ul. nová, platební podmínky zálohou fakturu 100 000 Kč při objednání a zbytek doplatek po dokončení prací se splatností 30 dní a cenu si účastníci sjednali podle přiložené cenové nabídky [anonymizováno], tj. 227 256,20 Kč (důkaz„ Objednávkou č.: [číslo]“). Žalovaný žalobci 22. 8. 2019 napsal, že ve věci objednávky [číslo] požaduje pokládku podlahové krytiny i přes zjištění zvýšeného výskytu vlhkosti podkladu betonové podlahy a suché skládané podlahy a že žalovaný přebírá na sebe odpovědnost za zvýšení riziko poškození podlahové krytiny vlivem vlhkosti (důkaz: dopis žalovaného z 22. 8. 2019). Žalobce dne 30. 7. 2019 vystavil podle smlouvy o dílo zálohovou fakturu znějící na částku 100 000 Kč, kterou žalovaný uhradil (důkaz:„ faktura-záloha“ z 30. 7. 2019).

5. Dílo žalobce dokončil nejpozději dne 30. 8. 2019. Totiž právě dne 30. 8. 2019 došlo k podpisu zápisu o odevzdání a převzetí díla mezi [anonymizováno] [obec] jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem, a to podle smlouvy o dílo z 25. 2. 2019 [anonymizováno] [číslo], přičemž předmět díla byl [anonymizováno] [obec] - navýšení kapacity (nástavba a přístavba); při odevzdání a převzetí díla mezi obcí [obec] a žalovaným sice došlo k soupisu vad a nedodělků ke dni 30. 8. 2019, avšak v tomto taxativním výčtu vad a nedodělků absentovaly vady a nedodělky díla sjednaného mezi žalobcem a žalovaným (důkaz: Zápis o odevzdání a převzetí z 30. 8. 2019 a Soupis vad a nedodělků). Dílo sjednané mezi žalobcem a žalovaným tvořilo podmnožinu díla sjednaného mezi obcí [obec] a žalovaným (šlo o subdodávku žalovaného ve vztahu ke smlouvě uzavřené s obcí [obec] - viz i vysvětlení poptávky v mailu žalovaného z 12. 4. 2019). Proto ze Zápisu o odevzdání a převzetí díla z 30. 8. 2019 (ve spojení s argumentem a contrario, kdy v Soupisu vad a nedodělků absentovaly nedodělky a vady díla sjednaného mezi žalobcem a žalovaným) plyne, že žalobce dokončil dílo nejpozději 30. 8. 2019 (v opačném případě by nemohlo být předáno dílo žalovaným obci [obec] a nebo by byly uvedeny vady a nedodělky díla sjednaného mezi účastníky v taxativním seznamu vad a nedodělků z 30. 8. 2019).

6. Žalobce vystavil dne 6. 9. 2019 žalovanému fakturu znějící na zbytek ceny díla ve výši 127 256 Kč, se splatností 5. 10. 2019, z čehož žalovaný uhradil žalobci dne 14. 11. 2019 částku 50 000 Kč a dne 2. 3. 2020 částku 9 251 Kč (důkaz citovanou fakturou a výpise z účtu na č. l. 42).

7. Žalobce doručil 9. 3. 2020 žalovanému výzvu k zaplacení žalované částky (důkaz výzvou a detailem zprávy).

8. Shora zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.

9. Podle § 2586 odst. 1 o. z.„ smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“. Podle § 2610 odst. 1 o. z.„ právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla“. Podle § 2604 o. z.„ dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno“. Podle § 2605 odst. 1 o. z.„ dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.“. Podle § 2608 odst. 1 o. z.„ Je-li předmětem díla věc, řídí se předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouvě.“. Podle § 2088 o. z.„ prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí.“. Podle § 2623 o. z.„ není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu“ (tj. § 2586 o. z. až § 2619 o. z.).

10. Účastníci si v rámci smluvní volnosti (autonomie vůle) sjednali odchylně (od § 2610 odst. 1 o. z. a § 2604 o. z.) okamžik vzniku práva na zaplacení ceny díla. Vznik práva na zaplacení ceny díla si sjednali v závislosti výlučně na dokončení díla (tedy nikoli v závislosti i na předání díla). Jak bylo shora vyloženo, dílo žalobce dokončil ve smyslu § 2605 odst. 1 o. z. nejpozději 30. 8. 2019. Totiž dne 30. 8. 2019 byla způsobilost díla sloužit svému účelu předvedena (i) žalovanému, kdy - za účasti (mimo jiné) investora žalovaného ([územní celek]) a právě i žalovaného – byla stavba (jejíž součástí bylo dílo sjednané mezi účastníky tohoto řízení, jako subdodávka) odevzdána žalovaným obci [obec] a [územní celek] dílo převzala a též byl sepsán soupis vad a nedodělků, z něhož již argumentem a contrario plyne, že dílo sjednané mezi účastníky nedodělky a vadami netrpělo (ostatně ani žalovaný v řízení netvrdil, že by dílo mělo vady).

11. Koneckonců, ryze hypoteticky, i kdyby dílo bylo vadné, tak by to samo osobě neznamenalo, že dílo nebylo dokončeno předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2020 sp. zn. 23 Cdo 3512/2018:„ Skutečnost, že dílo trpí vadami, sama o sobě nemusí znamenat, že dílo nemůže být dokončeno předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Musí však jít právě o vady takové povahy, které vzhledem ke konkrétnímu dílu nebrání dílu sloužit svému účelu. Posouzení, zdali dané vady brání dílu sloužit svému účelu, bude vždy záležet na konkrétním případu. V případě výtahů si lze představit např. takové vady, jež nebrání dílu sloužit svému účelu, jako chybějící zrcadlo, nesprávné označení pater, nepůjde-li o výtah sloužící např. nevidomým, absence hlasového potvrzení patra apod. Byla-li však v podmínkách projednávané věci zjištěna např. nesprávná nosnost výtahu mající vliv na počet dopravovaných osob, není tato vada slučitelná s účelem, jemuž má bezpečný provoz výtahu sloužit.“). Tu je však třeb opět zdůraznit. že ani žalovaný žádné vady díla netvrdí.

12. Tudíž žalobci vzniklo právo na zaplacení zbytku ceny díla v návaznosti již na dokončení díla, k němuž došlo 30. 8. 2019. Účastníci si sjednali splatnost 30 dnů od dokončení prací, tj. od 30. 8. 2019. Z toho plyne, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit zbytek ceny díla do 30. 9. 2019 a od 1. 10. 2019 žalovaný již byl v prodlení se zaplacením částky 127 256 Kč. Žalovaný pak zaplatil jen částku 50 000 Kč a 9 251 Kč, a proto ve zbytku ceny díla žalovaným nezaplacené - 68 005 Kč - soud žalobě vyhověl. Soud pro nadbytečnost (když relevantní skutkový stav byl bezpečně zjištěn již na základě listinných důkazů) zamítl důkazní návrhy žalobce v podobě výslechů svědků a zároveň neurčitý důkazní návrh žalovaného„ výslechem účastníků s výhradou dalších důkazů (zejm. svědeckých výpovědí)“. Ostatně podle § 131 odst. 1 o. s. ř. důkaz výslechem účastníků může soud nařídit jen, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak (např. svědeckou výpovědí). Navíc důkazy se provádí k prokázání konkrétních tvrzení, je tedy třeba nejprve právně významnou skutečnost konkrétně tvrdit, a až poté lze přistoupit k jejímu prokázání, například výslechem účastníka řízení; důkaz výslechem účastníka řízení či svědka není určen k tomu, aby při něm účastník uváděl svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech (srov. i např. nález ÚS z 11. 11. 2003 sp. zn. II. ÚS 182/02 a tam citovanou tzv. komentářovou literaturu či rozsudek Nejvyššího správního soudu z 30. 7. 2020 č. j. 6 Azs 161/2020-45, bod 8., 33., 34.)). V této souvislosti lze poukázat na toliko vágní tvrzení žalovaného ve vyjádření k žalobě z 3. 9. 2020.

13. Otázka předání díla žalovaným žalobci tak byla právně bezvýznamná kvůli odchýlení se účastníků od o. z. Nicméně, i kdyby šlo o otázku právě významnou, tak by soud přesto žalobě vyhověl ve stejném rozsahu. Žalobce správně uvádí, že z hlediska § 650 o. z. se k účinkům převzetí díla nevyžaduje vyhotovení zápisu o jeho předání a převzetí (viz v poměrech obč. zák. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 22. 1. 2003 sp. zn. 33 Odo 873/2002). Účastníci si vskutku nesjednali vyhotovení a podpis protokolu o předání a převzetí díla jako hmotněprávní podmínku vzniku práva na zaplacení ceny díla. Navíc z listinných důkazů plyne, že dílo žalobce žalovanému předal ve smyslu § 2608 odst. 1 o. z. (ve spojení se zejména § 2088 o. z.), a to nejpozději 30. 8. 2019. Žalobce totiž umožnil žalovanému, aby dílo 30. 8. 2019 předal svému investorovi (obci [obec]) a žalovaný jako zhotovitel i [územní celek] dne 30. 8. 2019 společně podepsali zápis o odevzdání a převzetí, v rámci něhož i explicitně uvedli jako datum předání a převzetí díla dne 30. 8. 2019. Účastníci si nesjednali podpis předávacího protokolu, tím méně jako hmotněprávní podmínku předání díla a vzniku práva na zaplacení ceny díla. Nejpozději tak 30. 8. 2019 žalobce žalovanému umožnil s dílem nakládat ve smyslu § 2088 o. z. (jinak by jej žalovaný nemohl předat obci [obec]).

14. Důvodnost žaloby plyne o to více ze skutečnosti, že žalovaný svým částečným plněním - 14. 11. 2019 50 000 Kč a 2. 3. 2020 9 251 Kč - žalovaný dluh uznal, a to ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z., podle kterého„ Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.“. Jak stvrzuje i tzv. komentářová literatura (Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 2054), 1. vydání, C. H. Beck, 2014, s. 1303 - 1308),„ Smyslem a účelem komentované úpravy je zakotvit zásadu, podle níž plní-li osoba bez dalšího částečně svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, pokud výslovně neuvede, že částečným plněním dluh plně neuznává. Naopak druhá strana závazkového vztahu (věřitel), na jejíž dluh je plněno, je oprávněna očekávat, že dlužník, který bez dalšího plní na existující dluh částečným plněním, dluh vůči ní uznává (srov. NS 23 Cdo 405/2013) …v kontextu § 2054 odst. 2 (v souladu s NS 23 Cdo 405/2013) je nutné konstatovat, že částečně plnění bude mít za důsledek uznání zbytku dluhu, pokud bude plnit na svůj dluh (případně i prostřednictvím třetí osoby) a výslovně nedá najevo, že ve zbývajícím rozsahu pohledávku žalobce zpochybňuje. Pokud však například dlužník plní část dluhu a současně dá dopisem najevo, že zbývající částku platit nehodlá, nemůže mít toto částečně plnění důsledky uznání dluhu (srov. NS 23 Cdo 4777/2008) .”. Uznáním dluhu podle se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka (zde na žalovaného), na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Žalovaný se k jednání nedostavil. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou. Jak dovodila i judikatura (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2981/2014),„ v případě uznání závazku nemusí věřitel vznik dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, pouze musí uvést rozhodná skutková tvrzení umožňující jednoznačnou individualizaci uplatněného nároku. Tvrzení žalobce tedy musí obsahovat takové skutečnosti, kterými vylíčí skutkový děj, na jehož základě žalobce uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. 32 Odo 1173/2004).“.

15. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby na jednání soudu, před zahájením jednání ve věci samé, soud řízení o části žaloby požadující zaplacení částky 9 251 Kč zastavil, v souladu s § 96 o. s. ř.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. („ I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.“). Soud přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení, jelikož žalobce měl neúspěch v poměrně nepatrné části (jen co do částky 9 251 Kč, u které procesně zavinil zastavení řízení, když žalovaný zaplatil částku 9 251 Kč ještě před podáním žaloby, a proto neměla být tato částka vůbec zahrnuta do žaloby). [jméno] jde předně o náklady právního zastoupení na straně žalobce. Odměna zástupkyně žalobce činí výši 12 660 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, sepis vyjádření z 26. 10. 2020 a účast na jednání (odměna po 4 220 Kč za jeden úkon právní služby, viz § 7 a 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif - dále jako„ AT“). Paušální náhrada hotových výdajů zástupkyně žalobce činí 900 Kč (3 x 300 Kč v souladu s § 13 odst. 3 AT). Jde tak o náklady právního zastoupení ve výši 13 560 Kč. Dále žalobci vznikl náklad v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 863 Kč a žalobce má též právo na paušální náhradu hotových výdajů v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. z doby, kdy ještě nebyl právně zastoupen - 300 Kč za předžalobní výzvu z 9. 3. 2020 a 300 Kč za sepis žaloby. Celkem tak je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 18 023 Kč (13 560 + 3 863 + 600), k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).