247 C 23/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 57 241 Kč s příslušenstvím a 5 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 34 680 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 120 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 120 Kč od 21. 1. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 120 Kč od 21. 2. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 120 Kč od 21. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 120 Kč od 21. 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 080 Kč od 21. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 981 Kč od 21. 12. 2018 do 30. 4. 2019, s úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 21. 1. 2019 do 30. 4. 2020, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 21. 2. 2019 do 30. 4. 2020, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 21. 3. 2019 do 30. 4. 2020, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 21. 4. 2019 do 30. 4. 2020, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 656 Kč od 21. 5. 2019 do 30. 4. 2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč a na zaplacení částky ve výši 22 561 Kč z titulu záloh na služby.

IV. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 981 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 656 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 122 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne 3. 8. 2021 (doručenou soudu téhož dne) domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku celkem 57 241 Kč se zákonnými úroky z prodlení, a to z titulu dlužného nájemného (6 120 Kč měsíčně) a záloh na služby (3 981 Kč měsíčně) za dobu [číslo] – 5/ 2019 za užívání bytu [číslo] v domě na ulici [adresa žalované], a smluvní pokutu 5 000 Kč za pozdní vyklizení a předání bytu, to vše dle smlouvy o nájmu ze dne 29. 11. 201, kterou žalobce coby pronajímatel uzavřel s žalovanou coby nájemcem. Nájemné i zálohy na služby byly splatné do 20. měsíce předem, tudíž žalobce požaduje i úroky z prodlení vždy od 21. dne měsíce do zaplacení. Současně žalobce uvedl, že žalovaná své dluhy uznala prohlášením ze dne 25. 5. 2019.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nereagovala na žádnou z výzev soudu.

3. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů a dne 3. 6. 2022 vyhlásil tento rozsudek.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] [územní celek], kat. úz. [část obce], soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova s [adresa]. Jedná se o budovu s adresou [adresa], [obec].

5. Žalobce jako pronajímatel uzavřel 29. 11. 2018 s žalovanou jako nájemkyní smlouvu o nájmu bytu, na základě níž žalobce pronajal žalované na dobu určitou (1. 12. 2018 – 20. 5. 2019) byt [číslo] v nultém podlaží domu [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], obce Brno, na adrese [adresa žalované] (důkaz nájemní smlouvou)

6. V článku V. odst. 1, 2 nájemní smlouvy bylo dohodou účastníků stanoveno nájemné za užívání předmětného bytu ve výši 6 120 Kč/měsíc, které bylo splatné do 20 dne každého měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí.

7. V článku V. odst. 4, 5 nájemní smlouvy byla účastníky dohodnuta na služby záloha ve výši 3 981 Kč/měsíc, která byla splatná do 20 dne každého měsíce předcházejícího měsíci, za který se záloha platí.

8. V čl. VIII. odst. 2 nájemní smlouvy byla dohodou účastníků stanovena smluvní pokuta 1 000 Kč/den pro případ, že nájemce bude v prodlení s vyklizením či předáním bytu.

9. Z listiny uznání dluhu ze dne 25. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaná uznala svůj dluh na nájemném á 6 120 Kč za měsíce 12/2018 – 4/ 2019 a dluh 4 080 Kč za 5/ 2019, dluh na zálohách na služby á 3 981 Kč za měsíce 12/2018 – 4/ 2019 a 2 656 Kč za 5/ 2019 a dluh na smluvní pokutě 5 000 Kč za prodlení s vyklizením a předáním bytu za dobu 20. 5. – 25. 5. 2019.

10. V nájemní smlouvě (čl. VI. 1.) se účastníci dohodli, že vyúčtování poskytnutých záloh na služby bude provedeno vždy po skončení ročního zúčtovacího období, nejpozději do 31. 4. následujícího kalendářního roku, a to i v případě, že nebude nájem trvat do skončení zúčtovacího období.

11. Žalovaná převzala vyúčtování záloh na služby spojených s užíváním bytu žalovanou (za dobu o 1. 12. 2018 do 20. 5. 2019) dne 26. 5. 2019. V tomto vyúčtování služeb bylo uvedeno, že žalovaná žádnou zálohu na služby neuhradila a že její skutečná spotřeba služeb činila následovně: vodné a stočné – 7 317 Kč, el. energie v bytě – 3 440 Kč, plyn – 11 303 Kč, komik + osvětlení + úklid – 838 Kč; tj. spotřeba celkem: 22 898 Kč, přičemž mělo být na zálohách uhrazeno žalovanou 22 561 Kč Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu vyúčtováním záloha na služby na č. l. 41 spisu.

12. Žalované byla 31. 5. 2021 doručena předžalobní výzva (důkaz předžalobní výzvou z 21. 4. 2021 a vrácenou obálkou).

13. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 3 o. z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Tímto jiným právním předpisem je zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

14. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná, zčásti je nedůvodná.

15. Žaloba je podle § 2246 odst. 1 o. z. důvodná co do nájemného za 12/2018 a leden až duben 2019, a to po 6 120 Kč za měsíc, a rovněž je žaloba důvodná co do poměrné části nájemného za měsíc květen 2019 (20 dnů), tj. 4 080 Kč (výrok I. tohoto rozsudku).

16. Nárok na smluvní pokutu 5 000 Kč je nedůvodný. Podle § 2239 občanského zákon ve znění ke dni uzavření smlouvy (do 30. 6. 2020):„ Nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.” 17. Ze soudní praxe soud odkazuje např. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 4460/2018:“ (41) Podle § 2239 o. z. se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. (42) Obratem„ nepřihlíží se“ zákon vyjadřuje nepřímý výslovný zákaz ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 387/2016, uveřejněné pod číslem 10/ 2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, odst. 36 až 39). Současně platí, že k ujednáním, o nichž tak zákon stanoví, soud nepřihlíží ex officio (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5943/2016, uveřejněný pod číslem 103/ 2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, odst. 22 a 23) .” 18. Vzhledem ke skutečnosti, že smluvní pokuta byla sjednána v rozporu se citovaným právním předpisem, nemohl k ní soud z úřední povinnosti přihlížet a žalobu v této části v souladu s § 2239 o. z. zamítl (první část výroku III.)

19. Ohledně žalovaných záloh na služby a energie je situace následující.

20. Dle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013: Pro účely tohoto zákona se rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

21. Dle § 7 citovaného zákona:“ (1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. (2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.” 22. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

23. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze tedy hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele stanovila v rozhodné době vyhláška č. 372/2001 Sb., která v § 7 odst. 2 vymezila obsahové náležitosti vyúčtování, mezi něž zařadila mimo jiné i výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele (srov. písm. h) citovaného ustanovení).

24. Podle judikatury Nejvyššího soudu, vyúčtování těchto služeb, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky (či nájemce) totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, či ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4353/2010, usnesení NS sp. zn. 26 Cdo 3737/2019, rozsudek 26 Cdo 4637/2018, rozsudek 26 Cdo 913/2019).

25. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09) – vše citováno z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3737/2019.

26. Vyúčtování provedené žalobcem neobsahuje všechny náležitosti (č. l. 41) – neobsahuje údaj o ceně za tu kterou službu a údaj o množství dodané služby tak, aby mimo jiné žalovaná z obsahu vyúčtování mohla zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopna rozpoznat, zda žalobcem (pronajímatelem) požadovaná úhrada odpovídá její spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem.

27. Podle čl. VI. nájemní smlouvy byl žalobce povinen vyúčtovat služby nejpozději do 31. 4. následujícího kalendářního roku (viz č. l. 4), tedy do 31. 4. 2019 (u zálohy za 12/ 2019), resp. do 31. 4. 2020 (u záloh za 2020). Den 31. 4. ovšem neexistuje, poslední den v dubnu je 30., čemuž pak odpovídá výrok tohoto rozsudku.

28. Tuto svoji povinnost žalobce nesplnil, protože jeho vyúčtování služeb není řádné. Uplatní se proto ustálená judikatura, podle níž zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže – viz ve Sbírce publikovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015. Nicméně i podle citovaného publikovaného rozsudku do té doby vzniklý nárok na poplatek, resp. úrok z prodlení z těchto záloh pronajímateli nezaniká (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 95 Co 234/2018, zveřejněný na ASPI).

29. Žalobce požaduje zaplatit zálohy na služby ve výši 5 x 3 981 Kč a 1 x 2 656 Kč, tj. celkem 22 561 Kč a v této části je třeba žalobu zamítnout s ohledem na shora uvedené (druhá část výroku III.) Je však namístě žalobě vyhovět co do již vzniklého a dosud nezaniklého úroku z prodlení ze záloh. Je tak namístě vyhovět úrokům z prodlení ze záloh do doby, kdy měl žalobce povinnost vyhotovit řádné vyúčtování služeb, tj. do 30. 4. 2019, resp. do 30. 4. 2020, tj.: úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 981 Kč od 21. 12. 2018 do 30. 4. 2019, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 21. 1. 2019 do 30. 4. 2020, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 21. 2. 2019 do 30. 4. 2020, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 21. 3. 2019 do 30. 4. 2020, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 981 Kč od 21. 4. 2019 do 30. 4. 2020, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 656 Kč od 21. 5. 2019 do 30. 4. 2020 (výrok II. rozsudku). Ve zbytku soud musel žalovaný úrok z prodlení zamítnout (výrok IV.)

30. Lhůta tří dnů od právní moci rozsudku k plnění byla žalované stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

31. Výrok V. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

32. Předmětem řízení bylo k datu vyhlášení rozsudku zaplacení částky ve výši celkem ‭ 80 343,13 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován částkou ve výši 47 695,88 Kč, ohledně které soud žalobě vyhověl. Naopak neúspěch žalobce je představován částkou ve výši 32 647,25 Kč. Žalobce tak byl úspěšný v 59 % předmětu řízení, v 41 % předmětu řízení úspěšný byla žalovaný. Po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči jeho neúspěchu má žalobce právo na náhradu 18 % účelně vynaložených nákladů.

33. Při určení odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce soud postupoval dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Konkrétní výše odměny za ten který úkon právní služby vyplývá z ust. § 7 bod 5. advokátního tarifu a činí v této věci 3 620 Kč (tarifní hodnota 62 241 Kč). Výše paušální náhrady hotových výdajů je upravena v ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a činí 300 Kč/úkon.

34. Za těchto výchozích podmínek soud určil náhradu odměny za 3 úkony poskytnutí právní služby žalobci: 1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, 2) výzva k plnění před podáním žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, 3) podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.

35. Celkem tak v uvedených položkách činí náhrada nákladů řízení ve výši 10 860 Kč na odměně a 900 Kč na paušální náhradě hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (3 x 300 Kč). Náhrada za DPH, jejímž plátcem právní zástupkyně žalobce je (§ 137 o. s. ř.), činí ze všech shora uvedených dílčích výsledků částku 2 469,6 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu soudního poplatku 3 113 Kč.

36. Z celkové částky 17 342,6 Kč představuje podíl 18 % náhradu nákladů řízení ve výši 3 122 Kč. Částka je na základě § 160 odst. 1 o. s. ř. splatná do tří dnů od právní moci rozsudku. Částka je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právní zástupkyně žalobce.

37. Za podání žalobce učiněná po podání žaloby žalobci nic nenáleží, jelikož tam uvedené žalobce mohl a měl napsat již do žaloby, přičemž přiznání náhrady nákladů řízení předpokládá účelnost nákladu řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.