247 C 25/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 67 726 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 65 712 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 741 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 607 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 789 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 980 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 980 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 980 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 980 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 655 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky 373 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 373 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení a částky 1 191 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 191 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 987 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 30. 8. 2021 (doručenou soudu dne 2. 9. 2021) domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku celkem 67 726 Kč se zákonnými úroky z prodlení, a to z titulu dlužného nájemného a záloh na služby za dobu 11/ 2018 – 6/ 2019 za užívání bytu [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec], dle smlouvy o nájmu ze dne 18. 10. 2018.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů a dne 31. 5. 2022 vyhlásil tento rozsudek.

4. Dle výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] [územní celek], kat. úz. [část obce], soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova s [adresa].

5. Žalobce jako pronajímatel uzavřel dne 18. 10. 2018 s žalovanou jako nájemkyní smlouvu o nájmu bytu, na základě které žalobce pronajal žalované na dobu určitou (jeden rok) byt č. 8 – sociální dvoupokojový byt ve 2. poschodí domu. V článku II. nájemní smlouvy bylo dohodou stran stanoveno nájemné za užívání předmětného bytu ve výši 57,20 Kč/m2/měsíc, které bylo splatné do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí.

6. Z evidenčního listu platného od 1. 1. 2019 vyplývá, že položka čistého nájemného činila 3 194 Kč, nájemného za vybavení prostor 111 Kč – tj. celkem byla žalovaná povinna platit měsíčně žalobci nájemné 3 305 Kč. Na službách se jednalo o 3 120 Kč vodně, stočné, 1 055 Kč společná elektřina, 2 500 Kč teplo – tj. celkem byla žalovaná povinna platit žalobci zálohy na služby ve výši 6 675 Kč. Měsíčně byla tedy žalovaná povinna platit za užívání bytu žalobci částku 9 980 Kč.

7. Z evidence předpisu plateb soud zjistil, že na platbě za 11/ 2018 bylo formou zápočtů přeplatků na službách uhrazeno 8 239 Kč, zbývá tedy 1 741 Kč. Za měsíce 12/ 2018 – 6/ 2019 dluží žalovaná 6 x 9 980 Kč, tj. 59 880 Kč. Žalobce uvedl, že ač nájem měl trvat jeden rok, došlo k jeho předčasnému ukončení k 17. 6. 2019, proto požaduje nájemné právě za toto období.

8. Z vyúčtování služeb – rozúčtování dle zákona 67/2013 Sb. za období 1. 11. 2018 – 31. 12. 2018 vyplynul přeplatek 7 048 Kč (důkaz tímto vyúčtováním).

9. Z vyúčtování služeb – rozúčtování dle zákona 67/2013 Sb. za období 1. 1. 2019 – 17. 6. 2019 vyplynul přeplatek 1 191 Kč (důkaz tímto vyúčtováním).

10. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

12. Podle § 2247 odst. 3 občanského zákoníku způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Tímto jiným právním předpisem je zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

13. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty:„ Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.“.

14. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná, zčásti nikoliv. Co se týká zamítnut části žaloby, soud k němu vedly tyto úvahy.

15. Žalobce požaduje zaplatit zálohy na služby, i když už je splatné vyúčtování služeb, jehož výsledek znamená, že zálohy byly vyšší než skutečně spotřebované služby.

16. Zde se uplatní judikatura i doktrína, že„ s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 16. července 1981, Cpj 164/80, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1983) i doktrinálním výkladem (srov. např. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II. § 460-880. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 1854-5), které shodně dovozují, že právo na uhrazení záloh trvá pouze do okamžiku, kdy mají být tyto vyúčtovány, později jedině, pokud vznikne nájemci povinnost doplatku na základě řádného vyúčtování; pronajímatel se tak nemůže domáhat zaplacení záloh, jestliže je již v prodlení s provedením vyúčtování“ (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1686/11). Správnost tohoto právního názoru je stvrzena i odbornou naukou - Občanský zákoník I, II, 2. vydání, 2009, s. 2008 - 2029: M. Hulmák § 696:„ Jestliže se nájemce dostane do prodlení s placením nájemného, úhrad za plnění spojená s užíváním bytu nebo záloh, má pronajímatel právo domáhat se zaplacení u soudu (696, 7, 16). Pokud jde o zálohy na úhrady za plnění spojená s užíváním bytu, tak pouze do doby, kdy mělo být provedeno vyúčtování. Později jedině, pokud vznikne nájemci povinnost doplatku na základě řádného vyúčtování a nejvýše v tomto rozsahu.“.

17. Žalobce tak nebyl oprávněn snížit nájemné o částky plynoucí z vyúčtování služeb, ale měl právo toliko pokrátit zálohy na služby o částku, o kterou byly skutečně spotřebované služby žalovanou nižší. Na základě těchto skutečností žalovaná nedluží žalobci nic na zálohách za měsíc listopad 2018 (totiž nutno vyjít z toho, že zálohy ve výši 6 675 Kč uhrazeny z„ přeplatku“ služeb za 2018 ve výši 7 048 Kč) a lze tak vyhovět žalobě za měsíc 11/ 2018 v žalované výši co do nájemného 1 741 Kč (které žalobce požaduje). Zbývá ale ještě rozdíl mezi výsledkem vyúčtování za rok 2018 (přeplatek 7 048 Kč) a částkou započtenou na zálohy na služby za 11/ 2018 (6 675 Kč), tedy rozdíl mezi 7 048 Kč a 6 675 Kč, tj. 373 Kč. Ten je tak třeba započíst na zálohy na služby za 12/ 2018, tj. žalovaná dluží žalobci za měsíc prosinec 2018 na nájemném 3 305 Kč a na službách 6 302 Kč (6 675 Kč coby zálohové platby mínus zbytek výsledků vyúčtování služeb, tj. mínus 373 Kč, se rovná 6 302 Kč), tj. celkem 9 607 Kč.

18. Pokud jde o výsledek vyúčtování záloh na služby za 2019, ten nejde použít na nájemné za rok předcházející, tj. 2018 (viz citovaná judikatura), ale žalobce je povinen pokrátit zálohy na služby za rok 2019 o výsledek vyúčtování za služby 2019. Proto částku 1 191 Kč z vyúčtování služeb za 2019 je třeba započíst na první splatnou zálohu za 2019, tj. na lednovou 2019 zálohu, a proto žalovaná dluží za leden 2019 jen nájemné ve výši 3 305 Kč a na službách částku 5 484 Kč (6 675 Kč mínus 1 191 Kč), tj. celkem 8 789 Kč (nikoli 9 980 Kč).

19. Z těchto důvodů žalovaná dluží žalobci za 11/ 2018 částku 1 741 Kč (nájemné, žalováno důvodně), za 12/ 2018 částku 9 607 Kč (nájemné 3 305 Kč a služby 6 302 Kč), leden 2019 částku 8 789 Kč (3 305 Kč na nájemném + služby 5 484 Kč) a ve zbytku je žaloba již důvodná - tedy co do zaplacení částky 65 712 Kč z titulu nájemného a plateb za služby spojené s užíváním bytu po 9 980 Kč měsíčně až do května 2019 včetně a poměrnou část za měsíc červen 2019, tj. 5 655 Kč (za dobu od 1. 6. 2019 do 17. 6. 2019). Ve shora specifikované částce 1 564 Kč s příslušenstvím tak je nezbytné žalobu zamítnout.

20. Protože žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud i tomuto požadavku žalobce vyhověl a přiznal mu vůči žalované právo na zaplacení příslušenství z titulu dlužného nájemného vždy ode dne následujícího po splatnosti měsíčního nájemného a služeb ve smyslu nájemní smlouvy.

21. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

22. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci jen poměrně nepatrný úspěch, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 67 276 Kč s příslušenstvím. Úspěch žalobce je v tomto případě představován částkou ve výši 65 712 Kč, ohledně které soud žalobě ve výroku I. vyhověl. Naopak neúspěch žalobce je představován výrokem II., tedy částkou ve výši 1 564 Kč. Žalobce tak byl úspěšný v 97 % předmětu řízení, v 3 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Proto měl žalobce neúspěch jen v poměrně nepatrné části a soud tak žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení.

23. Výše náhrady úspěšného žalobce se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 3 387 Kč a dále k nákladům řízení patří paušální částka 300 Kč/úkon nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za úkony předžalobní upomínka a podání žaloby, tj. celkem 600 Kč. Žalovaná tak je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení celkem částku ve výši 3 987 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (viz § 160 odst. 1 o. s. ř.).