247 C 46/2016

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , Anonymizováno dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 153 171,50 Kč s přísl. - smlouva o úvěru

I. Zamítá se žaloba požadující zaplacení částky 153 171,50 Kč, smluvního úroku ve výši 13 528,58 Kč, smluvního úroku ve výši 14 % ročně z částky 150 957,33 Kč od 1. 4. 2014 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 150 957,33 Kč od 1. 4. 2014 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 24. 11. 2016 domáhal po žalované zaplacení částky 150 957,33 Kč z titulu jistiny úvěru, 2 214,17 Kč z titulu smluvního poplatku, smluvního úroku ve výši 13 528,58 Kč, smluvního úroku ve výši 14 % ročně z částky 150 957,33 Kč od 1. 4. 2014 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 150 957,33 Kč od 1. 4. 2014 do zaplacení. To vše z titulu smlouvy o úvěru Optimální splátka č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce korporací , právnická osoba, . a žalovanou dne 30. 11. 2010. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Soud o žalobě rozhodl bez jednání za splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“).

3. Žalovaná a obchodní korporace , právnická osoba, . spolu dne 30. 11. 2010 uzavřeli písemnou smlouvo o úvěru Optimální splátka č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut uvedenou bankou úvěr ve výši 175 540 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 121 měsíčních splátkách po 2 909 Kč se smluvním úrokem 14 % ročně, přičemž poslední splátka měla končit dne 15. 12. 2020 (důkaz : smlouva z 30. 11. 2010, Návrh na uzavření smlouvy o úvěru Optimální splátka č. , hodnota, z 30. 1. 2010, Oznámení o ukončení čerpání úvěru s datem 3. 12. 2010).4. , právnická osoba, . zesplatnila úvěr ve výši 168 261,50 Kč dopisem ze dne 31. 3. 2014 s odůvodněním porušování smlouvy o úvěru žalovanou (řádné a včasné neplacení splátek úvěru) a toto zesplatnění bylo doručeno žalované dne 7. 4. 2014 (důkaz: Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu s datem 31. 3. 2014; Souhrnný výpis pohybů na účtu).

5. Žalobní pohledávku korporace , právnická osoba, . postoupila na žalobce, což písemně oznámila žalované dopisem z 2. 6. 2014 (důkazy : oznámení o postoupení pohledávky; rámcová smlouva o postupování pohledávek s datem 18. 12. 2023 i s přílohou; smlouva o postoupení pohledávek č. 2/2013/4 s datem 5. 5. 2014 i s přílohou č. , hodnota, obsahující strukturu pohledávek ke dni 14. 4. 2014).

6. Řízení bylo přerušeno dle § 140a zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jako „IZ“) kvůli úpadku žalované, které bylo povoleno oddlužení usnesením insolvenčního Krajského soudu v Brně ze dne 13. 2. 2018 č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, právnická osoba, .

7. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 7. 2023 č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -B-27 insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalované a podle § 414 odst. 1 IZ přiznal žalované osvobození od placení od pohledávek (zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny). Žalovaná totiž splnila řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení.

8. Též žalobní pohledávka byla zahrnuta do oddlužení, tudíž se citované osvobození vztahuje i na žalobní nárok. Nadto žalobce - dne 25. 10. 2019 (tj. před citovaným osvobozením od pohledávek) - postoupil žalobní pohledávku na nového věřitele obchodní korporaci , právnická osoba, . (IČ: , IČO, ) smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2019, pročež usnesením insolvenčního Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2020 bylo rozhodnuto o vstupu korporace , právnická osoba, . jako nového věřitele (žalované) do insolvenčního řízení na místo žalobce jakožto původního věřitele. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z následujících důkazů: sdělení insolvenčního správce ze dne 28. 12. 2023 na č. l. 114; detail insolvenčního řízení ze dne 2. 1. 2024 – č. l. 116; usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2020 č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, .

9. Žaloba je zcela nedůvodná ze dvou důvodů.

10. Za prvé žalobce po zahájení řízení ztratil věcnou aktivní legitimaci. Tedy nesvědčí mu právo na zaplacení žalobní částky již z důvodu, že žalobní pohledávku postoupil na jiný subjekt práva - obchodní korporaci , právnická osoba, . (IČ: , IČO, ).

11. Za druhé žalobci nesvědčí (a ani korporaci , právnická osoba, . by nesvědčilo) právo na zaplacení s ohledem na osvobození žalované od pohledávek ve smyslu § 414 odst. 1 IZ.

12. Podle § 414 odst. 1 IZ (ve znění účinném do 31. 5. 2019) jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

13. Toto ustanovení insolvenčního zákona je v soudní praxi vykládáno tak, že pohledávky, na které se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle ustanovení § 414 a § 415 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu sice nezanikají, ale v soudním či jiném řízení je však poté již nelze věřiteli přiznat. Jinak řečeno se tak ocitají ve stejném režimu jako tzv. naturální obligace. Uvedený následek se vztahuje jak na pohledávky, které byly přihlášeny do insolvenčního řízení a v oddlužení uspokojeny jen částečně, tak i na pohledávky, které (ač měly být) nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny (k tomu srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sen. zn. , spisová značka, , uveřejněného pod číslem 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2010, sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 63/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2018 sp. zn. , spisová značka, , bod 31.; obdobně srov. též rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 502/17, jeho právní větu i bod 14. odůvodnění).

14. Z uvedených dvou (přitom samostatných) důvodů soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (výrok I.).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná jako zcela úspěšná by v řízení měla právo na náhradu nákladů řízení, ale žádné ji nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

16. Nad rámec lze uvést, že soud nepřehlédl, že žalobce je v konkursu. Tato skutečnost ale neznačila přerušení nynějšího řízení. Totiž sice byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 8. 2022 č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, zjištěn úpadek žalobce a na majetek žalobce byl prohlášen konkurs. Nicméně v době rozhodnutí úpadku (konkursu) již žalobce nebyl věřitelem žalobní pohledávky, protože ji předtím postoupil na korporaci , právnická osoba, . (srov. text shora). Proto se řízení sp. zn. , spisová značka, nepřerušovalo (ani ve smyslu § 264 IZ). Totiž podle § 263 odst. 1 IZ se přerušují soudní a rozhodčí řízení, která se týkají majetkové podstaty (dlužníka) nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník, prohlášením konkursu. Žalobce v době rozhodnutí o úpadku (konkursu) již nebyl věřitelem žalobní pohledávky (což bylo ostatně i výslovně deklarováno v insolvenčním řízení vedeném s žalovanou jako dlužnicí – viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2020 č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, ). Pak však logicky se nynější civilní řízení nemohlo „týkat majetkové podstaty“ žalobce jako dlužníka v insolvenčním řízení ve smyslu § 263 odst. 1 IZ (pročež se ani nepřerušilo dle § 264 odst. 1 IZ). Ostatně i dle tzv. komentářové literatury přerušovaná jsou řízení, která předmětem sporu mohou změnit rozsah majetkové podstaty, nebo rozsah závazků dlužníka (viz např. komentář na ASPI k § 263 IZ od Mgr. Jana Kozáka). „Probíhající řízení musí mít vazbu na majetkovou podstatu [tedy podle § 2 písm. e) na majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů].“ [srov. Insolvenční zákon, 1. vydání (4. aktualizace, C. H. Beck, 2023): H. Zoubek)]. Nepřerušují se tak řízení, která se majetkové podstaty netýkají. Smyslem zásady, že prohlášením konkursu se ze zákona přerušují výše zmíněná soudní a rozhodčí řízení, je úzká vazba těchto řízení na majetek zahrnutý do majetkové podstaty (není účelné, aby o stejných či obdobných nárocích k prakticky témuž majetku se rozhodovalo současně ve dvou či více vzájemně spolu nesouvisejících řízeních – srov. např. Insolvenční zákon, 4. vydání, C. H. Beck, 2021, s. 983 - 988: J. Kotoučová, T. Moravec). Pokud tak nynější řízení nebylo úpadkem (konkursem) žalobce přerušeno, účastníkem byl i nadále žalobce (dlužník v konkursu), a to v souladu s (mj.) § 266 odst. 2 IZ; výčet soudních a rozhodčích řízení v § 266 odst. 1 IZ, která se prohlášením konkursu nepřerušují, není v odstavci 1 vyčerpávající [obdobně srov. např. Insolvenční zákon, 1. vydání (4. aktualizace, C. H. Beck, 2023): H. Zoubek].